Vyhledávání
Covidopisy

14.5.2021
     Nechtěla jsem už nic připisovat, ale musím. Tyto dotazy by se mohly množit, proto se s nimi
vypořádám jednou provždy:
     Před pár dny mě navštívil jeden mladý muž, co četl tyto "stránky". Poněkud mě, přiznám se,
při práci vykolejil poznámkou, že ho udivilo, kolik nevědomých lidí ke mně přichází, že přitahuji
tak nevědomé lidi. Druhý den mi pak ještě poslal sms s dotazem, "v případě nezbytnosti se nechat
očkovat (práce, vycestování) - uměla byste neutralizovat vliv očkování?"
Co bych uměla nebo neuměla, je jedna věc. Ale jenom kvůli cestování, pohodlíčku...
Pán vysvětlil, že takhle to nemyslel. Byl to teoretický dotaz, "když by to byla třeba celosvětová
podmínka na například možnost koncertování a tak podobně."
Znáte ty chvíle, kdy máte chuť mlátit hlavou o stůl? Můžu poprosit vás všechny, kdo nechápete,
co je na tomto dotazu špatně, abyste si nepodávali přihlášku na moji konservatoř?
Pouze když budou lidé něčím omezováni, donutí je to bojovat, protestovat. "Nezbytnost" vypadá
opravdu jinak. Lidé si pletou nemohu a je to těžké. Neříkala jsem to takhle náhodou už?
Mám pár lidí, taky i ze zdravotnictví například, kteří jsou ochotni odejít ze zaměstnání,
kdyby bylo podmínkou se očkovat. Celosvětová podmínka? Někdo si dovolí klást nám
takovéhle podmínky? Budeme plnit podmínky teroristů? Nechápete podstatu věci?
Že jde o to, co si necháme a nenecháme líbit? Co nám přikážou příště?! Já nejsem poddaný, vy jo?
"No ale tak co máme dělat, když to nařídili.." je postoj poddaného. Otroka. Ubožáka. Smutný případ.
"No jo, ale jak dlouho se to potáhne? Kdy to skončí?!" Až skončí poptávka. Nebyli jste nikdy na tržišti?
Když lidé přestanou reagovat na sugestivní vyvolávání prodejce a ke stánku už sotva někdo zavítá,
prodejce zamkne kasičku, sbalí stánek, zbytek těch krámů nahází do popelnice a odjede.
V tomto případě na Bahamy.
Trochu váhám nad tím, jaký postoj zaujmout k důchodcům. Možná už stářím zhloupli, nevědí,
co činí... Na druhou stranu, když radí nám, jsou chytří jak rádio. A jejich hromadný argument,
který kolem sebe prakticky bez vyjímky slyšíme, "Já za sebe bych určitě nešla, ale mladí mě
objednali, mladí mi to vyřídili, děti se mě neptali, přijeli, naložili mě a odvezli...", je usvědčuje
z pocitu viny,  kdy máme potřebu odpovědnost házet na někoho jiného. To je, milý pane, milá
paní, velký omyl, že tím se toho "černého Petra" zbavíte. Vždycky tam a kamkoli jdete jen za sebe.
Za sebe žijete a za sebe budete i umírat.

     Taky se vám dělalo špatně, jak ten člověk ze skupiny Chinaski vykládal v televizi, že jsou odhodláni
dělat koncerty a ukazují tak, že to jde a tohle je návod, za jakých podmínek by to mohlo fungovat
do budoucna? Až byste řekli, že snad musí být estébák. No fígl by to každopádně byl učebnicový.
Zdánlivé vzepření se, zdánlivý protest, my si to nenecháme líbit a budeme pořádat koncerty...

Ale splnění všech požadavků teroristů. Očkování či testy a roušky na puse. Jedna moje kamarádka
řekla, že dokud si nebude moct na koncertě zazpívat, nemá pro ni cenu na ně chodit. Časem 
nebudou muset mít očkovaní roušky a ti s rouškami jim začnou závidět, budou se cítit hloupě...
Na to je to celé stavěné. Když čteme na facebooku, jak další a další divocí rockeři a metaláci -
Pravda a láska - volí tatáž alibistická slova - "Původně jsem nechtěl, ale po poradě s mým lékařem..
" Po poradě s lékařem, který za vaše očkování pojede lyžovat do Alp? Co očekáváte, že vám asi
tak řekne? Zkuste se ve vietnamské tržnici zeptat prodavačky, jestli si máte tu sukni koupit. "Moc
sluší, moc sluší".
Myslíte, že jí záleží na tom, jak v tom vypadáte?

     Pamatuji si, jak před dvaceti nebo více lety byly velkým hitem Čtyři dohody. Učení Toltéků,
které u nich také nebylo původní, ale přebrali ho od jiného kmene, který posléze vyvraždili
a vybrali si, co se jim hodilo. Ostatně jako vždycky, stejně jako dnes. Vše se dá krásně vysvětlit,
aby to hrálo nám do noty. Všichni s tím otravovali. Zejména "domestikace", proces ochočování,
tomu jste neunikli nikde. Mnoho guruů se na něm uživilo. Kde to všechno je?!
    Všichni se mění v bláto. Zůstal ještě nějaký křemen? Co jiného je to, co se děje, než ochočování?
Přečtěte si cvičně - chtěla jsem říct "znovu", ale to jsem asi optimista - Bílého tesáka. Popišme si
stručně jasný vývoj v současnosti. Na začátku stojí pán, proti němu skupina svobodných bytostí,
se zdravým instinktem. Třeba vlci. Pán dá jednomu z nich kost. Ještě jednomu. Další již přeběhnou
sami. Teď už ji budete dostávat často, kdykoli budete chtít, říká teď již Pán. Na druhé straně zůstalo
stále ještě několik vlků. Psi, ve které se vlci na straně Pána změnili, na ně štěkají a zle a důležitě vrčí.
O co víc se stydí, o to víc štěkají. Jsou pochváleni. Dostanou kost navíc. Jejich původní, zdravé instinkty
se změnily na poddanost a poslušnost. Instinkty posléze zcela zmizí.

Má odpověď na původní otázku tedy je: ani náhodou se vámi nebudu zabývat.

23.5.2021:
     Lidi proboha!
Řeknu vám něco o proroctvích. Nostradamus předpověděl tuto epidemii či pandemii
či jakou tomu chceme dát etiketu. Katastrofa. Vymře většina lidí. "Povstane královna", napsal.
Královna - Corona. To je přece jasné, ne?
No já si to nemyslím. Myslím, že to znamená něco zcela jiného. Myslím, že to proroctví je zneužité.
Proč by nemohl předpovědět předstíranou pandemii? To množství mrtvých, které po tom opravdu přijde?
Poukázáním na Corona - Královna se jen podtrhne, jak je to vše skutečné, předpovězené. Všechno je to
příroda. Neštěstí. Lidé jsou pověrčiví jedna radost. Proč toho nevyužít? Coronavirus tu byl odjakživa,
jak víme. Pokud někdo neví, tak doučit. Mnoho druhů. Mnoho mutací. Celá staletí tu žijeme vedle sebe
s viry bez větších problémů. Tak co tak najednou? Nic. Dál vedle sebe můžeme žít ve vzájemné shodě.
Když na jaře 2020 začala kampaň coronavirus, dívala jsem se, co to má znamenat, také se mě
samozřejmě mnoho lidí ptalo. Dostala jsem řadu informací, nebudu vše jmenovat, mnohé už prošlo
a vše se vyplnilo. Vše postupně odborníci potvrdili a potvrzují. Vylézám za své ulity, ze které jsem
vylézt nechtěla, a říkám některá další "proroctví", tedy alespoň ta z nich, která jsou ještě aktuální.
Mám svůj zdroj "odněkud", říkám mu klíč, kdo mě zná, ví. Chodí mi odpovědi na mnoho otázek
a také různé informace, ale vždy jen to, co opravdu potřebujeme vědět. Odpovědi, které něco řeší,
které mohou něco ovlivnit.
Nechci se zdržovat povídáním a příklady, teď to o tom není.
     Již v březnu 2020 mi bylo řečeno: Celé to bude nakonec k dobrému. Zemře ale mnoho lidí.
Lidé budou umírat na svoji víru.
Nechápala jsem. Že by snad nějaké nové náboženské hnutí? Coronavirus problém není,
není nebezpečný, aspoň ne víc, než cokoli jiného..
"3x denně šalvěj i v těžších stádiích nemoci věc pořeší. K tomu Aspirin - 2-3x denně,
vitamin C - dvojitá dávka, zázvor s medem a pár sklenic vody s citrónem. Pro někoho (jako třeba já)
případně ještě heřmánek.
Bez "roznětky" je zcela neúčinný. Tou roznětkou je kromě strachu ještě psychotronika.
Tak na co vlastně budou umírat? Varovalo mě to i před testováním tyčinkami. "Něco na nich bude".
V některých sadách. Postupně jsem dostávala mnoho dalších detailních informací.
Co bude, ale také co se už neuskuteční.
Teď už je mi jasné, jak to bylo myšleno: Ti, co uvěřili tomuto režimu, tomuto státu, této hře,
této manipulaci, této halucinaci. Zemřou na svoji víru.
Tolik let vám vtloukali, že vše, co se příčí běžnému rozumu, se nazývá konspirační teorie.
A mnoho let vás učili vysmívat se všem těm pomatencům i všem těmto teoriím, tak že to dnes
už děláte automaticky, bez přemýšlení. Kolosální fígl. Vysmíváte se odborníkům, lékařům, vědcům,
vzdělaným, vědoucím lidem, kteří se vás snaží zachránit! Tohle není souboj, jestli volíte
Zemana nebo Drahoše. Tohle není formální protest proti nějakému nařízení. Demonstrace,
na kterou můžete nebo nemusíte jít. Tohle není o tom, kdo je lepší. Vidím to kolem sebe:
naše část rodiny je (a vždy byla) lepší, než ta vaše! Vy hlupáci, teď vám to nandáme.
My budeme moct do restaurací, na koncerty, a vy ne! Dobře vám tak, teď se ukáže, kdo je
u nás chytřejší! Že jsme to (samozřejmě) my! Lidi vzpamatujte se! Tohle není o trumfování se.
Nebude žádné skóre. Spláchněte do záchodu vaše vzácné charaktery (abych nenakazil ostatní)
i vaše hnusný povahy (to oni ať pochcípou!)! Pokuste se nebýt tak strašně hloupí! To není
o rodinných zápasech. To není o koncertech, Bierfestech nebo o triumfálním posílání pohlednic
z letovisek, kam ti "fakt magoři", co se nenechali naočkovat, nemůžou, ha ha.
Vždyť vy budete opravdu umírat!
PRVNÍ VLNA BUDE PO PŮL ROCE. DRUHÁ DO DVOU LET, TŘETÍ DO TŘÍ LET. DALŠÍ SILNÁ ZA ŠEST LET.
KOLABOVAT BUDOU, PLÍCE, LEDVINY, JÁTRA, SRDCE, MOZKY, NERVOVÁ SOUSTAVA.
LIDÉ ZAČNOU MÍT HALUCINACE. SLEPOTA A HLUCHOTA. EPILEPSIE.
NAOČKOVANÝM LIDEM, KTEŘÍ BUDOU INTIMNĚ ŽÍT S NAOČKOVANÝMI, SE ZAČNOU ROZPADAT TKÁNĚ.
ZAČNOU RYCHLE STÁRNOUT.
ZAČNE NEPLODNOST, HLAVNĚ U MUŽŮ.
ŽENY BUDOU POTRÁCET. POZDĚJI TĚHOTNÉ UMÍRAT I SE SVÝMI DĚTMI.
POKUD SE NECHAJÍ OČKOVAT DO ROKA PO PORODU, BUDOU UMÍRAT I S DĚTMI AŽ DO JEJICH TŘÍ LET.
POKUD POZDĚJI, MOHLY BY PŘEŽÍT ASPOŇ TY DĚTI. ZAČNE ŠÍLENSTVÍ. LIDÉ BUDOU MÍT HALUCINACE
A MASAKROVAT SVÉ DĚTI. SCHIZOFRENIE. NEBUDOU CHÁPAT, CO SE S NIMI DĚJE. NEBUDOU VĚDĚT,
CO SE VŮBEC DĚJE.
ZA 20 LET BUDE VYLIDNĚNO. KUPODIVU NEJMÉNĚ TO ZASÁHNE AFRIKU.
LIDÉ ZAČNOU UMÍRAT NA ŠÍLENSTVÍ. PO DVACETI LETECH TO PŘEJDE NA NÁS, NA OSTATNÍ.
NA "NORMÁLNÍ" LIDI, NEOČKOVANÉ. TO NEDOVOLÍME. NEPUSTÍME JE SEM.
Další předpovědi se nestanou.

Zastavte to. Nevěřte iluzi, zemřete na ni. Mnoho se toho nemusí stát. Snažte se používat jen mozek,
když o té věci přemýšlíte. Nenechte se ovlivňovat svými pocity, mohou vás zcela mýlit. Mohou být falešné.
Dejte pozor na všechno, co se vám bude zdát podezřelé, myslím ve vašich úsudcích. Chovejte se
rozumně. Nemyslím poslušně. Myslím tím podle vašeho rozumu. Buďte stateční. Nebuďte líní a pohodlní
říct, co si opravdu myslíte. Pravda může být vždy nepohodlná. Můžete být zesměšněni. Lepší, než mrtví.
Nedívejte se, co dělají ostatní. Ptejte se, co chcete udělat vy. Copak budeme skákat z okna,
když nám řeknou "Skočte, a přežijete"? Věřím, že se najde ještě dost rozumných lidí, kteří celou
věc zvrátí. Druhé očkování bude fatální. Ať nezemřou zbytečně ti, kteří by zemřít neměli. Prosím,
dávejte pozor na všechno, co cítíte. A ještě něco - je to asi těžké, ale nesmíte litovat ty, kteří odešli
nebo ještě odejdou. Lítost je velmi podobná strachu. Můžete začít chytat jejich osudy. Dávejte si
na sebe opravdu pozor. Oni to zvládnou potom.

8.6.2021:
     Očkujeme se vesele dál? Chcete další proroctví? Za šest let ze "smíšených" párů ona-ne. on-ano
děti s třemi hlavami. Ze "společných"- oba ano- budou potrácet, přesněji budou utráceny
ještě před porodem, často samozřejmě bohužel i s matkami. Proč- nechtějte vědět. Jsem blázen?
Kéž bych byla. Teda jsem, ale v tomhle ne. U malých dětí, které se teď narodily a jejich
matky se nechaly po porodu očkovat, začnou rozštěpy. Celé hlavy. Poté budou umírat. Ne všechny.
Ale hypofýzu budou mít zničenou. Tyto matky budou vadnout jak květiny v horké troubě.
Následně jejich děti. Pokud se otec nenechá naočkovat, může se zachránit i s dětmi.
Dáme nějaké kombinace? Otec 2 dávky, matka 1: rozpad mozků v celé rodině, i s jejich dětmi.
Otec 3 dávky, matka a děti nic: vyhubí celou rodinu v několika málo týdnech. Nechte se překvapit, jak.
Nejvíc se těmto otcům vyhýbejte na Vánoce. Když například budou kuchat kapra nebo krájet
vánoční puding. Když oočkujete děti (tak do 12-13 let) a rodiče ne - a to je zajímavé, přežijí všichni,
jakoby se moc nestane. Ale nedělejte jim to. Nebudou žít hezky. A jen asi tak polovinu jejich života.
Zbytek jindy. Jste hodně vyděšení? Zkuste být víc. Tohle ještě nic není.

15.6.2021:
     Tak tentokrát mám něco z vlastních řad, tzv.na vlastní oči. Moje sestra, velká aktivistka, nechybí
na žádné demonstraci, vždy v první řadě, uvědomělá, objednala naši matku na očkování.
Před měsícem jí bylo 89 a ještě na podzim byla svižnější než my. Spadá též do té kategorie
"za sebe bych určitě nešla, ale Janička mi to zařídila" a hlavně - a to mě rozzuřilo - paní doktorka
jí osobně zavolala a řekla jí, že vakcíny jsou v sadách a kdyby nepřišla, musela by to vyhodit.
Ty svině přesně vědí, na co kdo slyší. Dovolená, zodpovědnost ke kolegům., zbytečné plýtvání.
Matka zažila válku a chudobu, takže Astra Zeneka na zmar nepřišla. Ani ne za 2 týdny si začala
stěžovat, že má pocit, jakoby se jí rozdvojoval mozek. Tento víkend - to je opět o několik týdnů
později, jsme ji navštívili a z toho, co se jí udělalo na ruce, kam dostala očkování, od rameni až
k zápěstí, se mi zvedl žaludek. Kožní afekce, hnisavé rány až do krve, bolestí nespala, nemůže nic 
dělat. Ale tohle už je dobrý, proti tomu, jak to bylo před týdnem. Ale stále to bolí a taky "celá ta kost
až do hlavy". Z čeho se jí něco takového mohlo zničehonic udělat? Vždyť nikdy na nic netrpěla.
Šetrně jsme jí ubezpečili, že z očkování. Paní doktorka (několik km daleko, není lehké se tam
dostat) se prý velmi snaživě radila, co s ní. Nakonec dostala nějaké protivirové léky, vitamíny
a prášky proti bolesti, které do sebe cpe 3x denně a stejně to nestačí. Tato žena vyrostla na venkově
na kozím mlíku, kysaným zelí, řepné marmeládě a domácích bramborách, zelenině a ovoci a nikdy
v životě nemusela brát žádné léky. Má neprůstřelnou imunitu. Tedy měla. Už tam nechce jít. Nešla
ani na kontrolu. Pokud si paní doktorka dovolí zavolat jí ohledně 2.dávky, zajdu tam a udělám jí
z ordinace kůlničku na dříví.

19.6.2021:
     Měla jsem reklamaci. Vymazala jsem původní verzi z 23.5., ale někdo si ji stačil stáhnout ,
přestože byla na internetu jen pár hodin, a postěžoval si, že s vymazáním té největší apokalypsy,
která má postihnout nás všechny, zmizela ale také ta naděje, kde jsem popisovala, co vše
se již nestane, neboť tomu stačíme zabránit. Nuže - mám dobrou zprávu. Ode dneška, přesněji
od včerejška začalo na Zemi přibývat nové vědomí, myslím nový druh vědomí. Kdo bude schopen
si toto vědomí stahovat, bude bez nesnází likvidovat umělé sítě, které se pomocí různých prostředků
instalovaly a rozrůstaly v našich hlavách v období prošlého roku. Tento nový druh vědomí
bude odstraňovat staré vědomí, lépe řečeno umělé programy, které nás měly přivést ke zkáze.
Nebudete - li se bát, bude to hračka. Jak na to? Rozviňte svou fantazii. Představujte si to nejhezčí,
co si přejete, aby se vám v budoucnu stalo. Nebude to spojeno jen se silou vaší vůle. Bude to
tak trochu kouzlo. Dívejte se často z okna. Neseďte doma. Musíte se dívat do perspektivy.
Vězte, že 1) nemusíme zemřít, 2)může se nám dařit lépe, než doposud.
Pijte bezinkový květ s lipovým květem, jitrocelem a heřmánkem, i zvlášť, aspoň jednou týdně.
Nasušte si je. Budete je potřebovat po celý další rok. Vysmívejte se - vím, že to zní hloupě - lidem,
kteří vás budou přesvědčovat, že se máte jít naočkovat, "ať už máme všichni klid". Po 2.dávce
mohou a začnou být velmi přesvědčiví. Nesmíte ani na okamžik zaváhat.
Těšte se na svůj vlastní život. Nemusíte žít jejich. BUDE TO DOBRÉ.

20.6.2021:
     Malou technickou vsuvku pro typy "Aby se vlk nažral...": je pravda, že již v počátku "zrodu vakcín",
tedy zhruba před rokem, se jasně ukázalo, že jediná dobrá a bezpečná vakcína je Sputnik.
Pokud si ale někdo myslí, že si na zájezdě do Moskvy nebo přes překádrované rodinné příslušníky
či "přátele" nechá třeba i tajně a soukromě píchnout Sputnik a vyzraje tak na věc a bude se pak
moct prokazovat svojí loyalitou oběma táborům, je na velkém omylu. Sputnik byl dávno zlikvidován,
očkoval se pouze 4 nebo 5 měsíců a nikdy neopustil hranice své země. Dokonce ani nejchudší Rusové
se k němu nedostali. O cizincích vůbec nemluvě. To, co se dnes a už minimálně půl roku prodává
pod jménem Sputnik, je přes Čínu modifikovaná verze, stejně problémová jako všechny ostatní vakcíny.

Takže - Čest práci!
Právě prošel kolem můj přítel a vrtěl hlavou: jak je vůbec možné, že tu ty vakcíny povolili,
vždyť je u nás euthanasie zakázaná...

26.6.2021:
     Dnes řekla moje matka posvátnou větu. Dříve jezdila denně na hřbitov a do kostela a taky nakoupit.
Dnes nechodí nikam. Řekla, že ruka ji stále velmi bolí a nemůže nic dělat. Na druhou dávku
nepůjde ani náhodou. A pak dodala: "Dobře mi tak". Sedí doma, trpí a ví, že si to zaslouží.
Chci vidět všechny ty, kterým posléze začnou problémy se srdcem, játry, mozkem.., jestli
budou schopni říct takovouhle větu. Budou hledat pomoc, obíhat nás všechny a ptát se: "Proč?"
Nebudou chápat, proč se jim to stalo, budou překvapeni. Vždyť jsme to nevěděli. To oni o nás rozhodli.
My jsme jen poslouchali příkazy. To je tak hrozná karma?
Ne, karma je v pořádku. Tu jste si vyrobili vy.
Někteří jsou v tom nevinně. Naše děti. Nikdy byste nenaočkovali své děti? Jen vy jste museli
kvůli zaměstnání? To je dobře. Ale bohužel budou neplodné. Vakcína - jakákoli - je vytvořena tak,
aby způsobila neplodnost ještě ve druhé generaci. Ano, žijícím dětem. Stačí, když budou s vámi,
když na ně budete dýchat.. Museli byste je odvézt - zajímavé - aspoň 100 km daleko, aby to od vás
nechytly. Na dálku to bude fungovat kupodivu snad ještě lépe - mozková aktivita - ledaže byste
z očkování (2.dávka) jeli rovnou na nádraží a už se s nimi neviděli. Ale 100 km by to překonat nemělo.
O vás osobně ani nemluvím., ale vy už jste si odplodili. Ne? Tak to je smůla.
Několik týdnů po 2.dávce mohou lidé začít být zmatení. Moc se jim do toho nepleťte, nechte je
vyzuřit se sami. Po pár týdnech mohou začít být agresivní k těm, kdo se nenaočkovali. Nereagujte.

Množí se případy, kdy začínají mít lidé závažné problémy po práci s naočkovanými, zejména maséři,
někteří terapeuti apod. Zejména ženy, muži přijdou o asi 6 neděl později. Prozatím na to nic nemáme,
ale za 14 dní už něco bude. Naše budoucnost by měla být zaručena. Jako by se se vším počítalo.
Bude to další, nový typ vědomí. Psychotronikou proti psychotronice, nebo spíš psychotronikům.
Zbrojí se na obou stranách. Nepropadejte panice. Dívejte se stále kupředu. Co bude zítra?
Co opravíme, co postavíme, co vylepšíme? Co vyhodíme? Co se naučíme? Nějaký jazyk, nějakou
ruční práci.. Musíte mít vize. Stále něco nového, než to přejde. Půlrok se to musí vydržet,
pak bude lépe, nám, co nebudeme mít cejch. Je mi líto dětí. Mnoho set jich zemře jenom díky tomu,
že naše vláda zatvrzele tvrdí, že po očkování nikdo nezemřel.
Po 3.dávce se bude umírat ošklivě. Prosím vás, vyvarujte se jí. Zemřete raději po 2., v klidu.

     Nemohu v poslední době přehlédnout jednu věc. Jako by nás nějaká zvláštní neviditelná síla
chránila. Jako by nějaký milosrdný bůh byl ochoten odpustit hříchy každému, kdo jich bude litovat.
"Pojďte za mnou a budete mít život věčný" mi až teď dává smysl. Děti jsou náš život věčný.
Věřte ve svůj úsudek, svůj názor, svoji víru, svoji svéprávnost, ve svoji vůli a přežijeme.
Neztratíme svůj domov, svoji planetu ani svoji duši.

30.6.2021:
     Množí se takový nešvar: záchranářství. Slyšela jsem, že lékaři dostali pokyn "shora", že nesmí
léčit lidi s problémy po očkování. Tak to se vyjmečně shodneme. Psala jsem, že nesmíme litovat ty,
co přijdou o život. A také, že "všechno bude k dobrému, ale zemře mnoho lidí". Přiblížím vám božský

Plán. Zemře obrovské množství lidí během relativně několika let. Tito lidé po své smrti každopádně
pochopí. Čím arogantnější, tím rychleji. "To jsme byli opravdu takoví stupidi? Jak jsme to mohli
přehlédnout?" Pochopí to bez problémů, budou to vidět. Tyto duše se budou opět relativně hromadně
neprodleně inkarnovat zpět a budou to oni, kdo zachrání tento svět. Přijdou to napravit.
K tomu je ale bezpodmínečně nutné, aby zemřeli. Tato Země je opět před nedalekou zkázou
a bez nich to nezvládneme. My je k tomu nutně potřebujeme. Ale ne když budou živí, to budou hloupí.
Prozřou až po smrti. Takže vy, kteří hodláte zachránit ty davy lidí, vězte, že tím skončíme všichni.
Dnes jsem slyšela o léčiteli, který údajně vynalezl jakýsi lék pro uzdravení se z následků očkování.
To je fakt hrozný nápad. Já osobně si myslím, že pouze zmírní jejich utrpení, neboť jejich odchod
je předen dán a určen. (To platí pro ty arogantní. Ty trdla, co to "mysleli dobře" a udělali to jen
z takové naivní hlouposti, a ne pro vnější požitky a nestojí si za tím, mohou být zachráněni, ale zatím
jim to neříkejte). Jeho touhou je dostat to co nejrychleji do distribuce, do obchodů. Když pomineme
naivnost této myšlenky vzhledem k tomu, že se sem dlouhé měsíce nedovážel ani Aspirin, můžeme
si rovnou říct, co by se stalo. Každý si může koupit lék. Ať už utratil kolik chtěl členů své rodiny
a například mnoho nevinných dětí, on bude zachráněn. Jako první si ho koupí vláda a pak ho
možná stáhnou z distribuce. Každému, kdo si ukáže prstem, bude takto odpuštěno.
To Vy jim odpustíte, jestli Vám to dochází. To Vy zamezíte spravedlnosti, to Vy jim zamezíte
možnosti uvědomění, pykání za své "hříchy" a možnost nápravy svých činů. Bez respektu k vyššímu
řádu prosazujete svůj cíl. Jde Vám o lidi? To Vy zahubíte lidstvo. Není to pýcha, sebestřednost a být
všude první? Když se těm lidem nebude nic dít, dokonce jim nebude ani špatně, jak poznají,
že jste je zachránili? Kde je věta mé matky "dobře mi tak"? Kde je litování svých hříchů? Naopak,
budou si myslet: "mně se nikdy nic nestane. Stačí mít peníze, vše si lze koupit. Jdu na další
očkování". A Vy budete pro ty "chudáky" ve svém volném čase vymýšlet další zázraky. Pokud
těmto lidem tato nebetyčná hloupost, ale nejenom hloupost projde, jestli nebudou nést následky
svých činů, bude to mít fatální důsledky. Půjdou totiž po nás. Tito lidé pak zničí tento svět.
Budete zle potrestáni, nezapomeňte. Protože vy moc dobře víte, že tak to být nemá. Jaká pak asi
bude vaše karma? Budou se nám vysmívat, budou shazovat naše "teorie", které se tak nikdy
nepotvrdí. Zlo může bujet. Bude to jako například Klausova amnestie. Spravedlnost žádná, tisíce
poškozených lidí a zločinci, kterým všechno projde snadno a bez trestu a kteří si sebevědomě o to
více příště dovolí. Samozřejmě se v brzké době uzákoní povinné očkování, a to proti všemu, i když
to už bude zbytečné. Nebudete smět ani dýchat bez očkovacích průkazů. Zničí vaše děti. Stanete
se otroky. Zpochybní, že to bylo díky nějakému léku. "I tak by se nám nic nestalo". Ubezpečí se,
že očkování je bezpečné a přínosné (bude jim totiž lépe, samozřejmě než zemřou). Rozdáváte
zadarmo vysvědčení. Chcete se zařadit za plzeňskou Právní fakultu? Kdo nemá znalosti, "nestudoval",
tedy neprospívá, nezvládá látku, nechápe, má propadnout. Představte si, že máte například třídu
muzikantů, a dáváte jim jedničky zadarmo, dokonce jim je nosíte až domů. Já bych takové falešné
hráče tedy v orchestru mít nechtěla. Budete jim dál ty látky vyrábět? Myslíte, že je lék na jejich karmu?
Nakonec stejně zemřou, o pár let později. My ovšem také, tentokrát za naši hloupost. Všichni, kdo
jsme tomu mohli zabránit nebo jsme k tomu dokonce nějak přispěli. Jen ti zcela nevinní ne. Ti budou
vybiti později. Po 3. dávce zemřeme všichni. Co hůř, budou rozpuštěny naše duše. Rozpuštění duše
je strašná věc. Zmizíte v temnu. Už nikdy se se sebou neztotožníte. Nebudete si na sebe moc
vzpomínat, možná jen občas slabý záchvěv, protože nějaká energie z vás zůstane. Protože při tom
všem jste bohužel jakýmsi způsobem stále živí. Nebudete tušit, kde jste, nebudete nic vnímat.
Na moc, moc, opravdu moc dlouho, když budete velmi, velmi hodní. Nemůžete vynalézat vodičky
pro lidi po 3.dávce. Nebudou mít zemské uvědomění, nebude to na ně fungovat. Zmizíme z této
planety a nastoupí sem jiní. To je plán predátorů č.2. Vezmou si pak všechno. Zatím se uskutečňuje
plán Pánů č.1, a to udělat z nás otroky. Plánovači č.1 prozatím o plánu č.2 nevědí. Bude to souboj titánů.
Titáni č.1 zmizí (což je dobrá zpráva, mimochodem).
My ovšem máme náš "božský Plán". Ať budete dělat cokoli (vy, co budete kopat proti němu), tento
Plán vás smete. Je úžasné pozorovat OBROVSKOU energii, která sem míří. Jako hejno bohů, kteří
smetou všechno, co je pod nimi. To je 3.plán. Tak se to každopádně stane, i když vy tomu budete
překážet. Vzpomeňme na Heydricha. Vybil by celý národ, kdyby přežil. Kým chcete být Vy?

9.7.2021:
     Musím uvést na pravou míru jednu věc. Psala jsem, že děti očkovaných rodičů budou neplodné.
Bombardují mě rozvedené matky, co dávají své děti k naočkovaným exmanželům. Vyzkoumala jsem
tedy tuto věc: pokud jeden z rodičů má "pevnou víru", pevné přesvědčení, nepochybuje, jeho dítě je
v bezpečí. Psychotronika. Neuvěřitelné. Kladným nábojem lze přerazit nějaké jiné náboje. Jiné, ne
záporné. Záporný není používán. Jako kdyby rodiče, kteří běží na očkování - jejich děti mají smůlu -
,jakoby "sublimovali" k zápornému náboji, tj. ke smrti. Lidem není do hlavy dána informace, že
na konci je smrt. Pouze "běžte na očkování, na očkování, očkování, očkování... Je třeba jít na očkování.."
Mluvíme o dětech od 3 do 16 let. Od 17 jsou pro tuto věc dospělé, mohou se zabít sami. Promiňte, je
to hrozné. Do 2 let se obávám, že nemají nejmenší šanci, budou - li žít 24 hodin denně v extrémně
zamořeném prostředí, a to po dobu alespoň dvou měsíců. Takže malinké dítě celé prázdniny
s oběma očkovanými rodiči, nebo celým příbuzenstvem...
     Před čtyřmi, teď už skoro pěti dny prý započala Apokalypsa. No tak uvidíme, v čem to bude spočívat.

19.7.2021:
     Množí se dotazy, je - li už k dostání moje kniha či je - li už napsaná. Ne, ještě není. Nápadů mám plnou
hlavu, ale člověk jako já by potřeboval zahradníka, kuchaře, uklízečku a taky někoho, kdo se za něj půjde
občas projít do lesa. Ale děkuji za zájem. Dám samozřejmě vědět.
     Nedávno mi někdo říkal: "Stále se mluví o tom, že lidé umírají, ale já nikoho neznám, nikdo z mého
okolí ani rodiny nezemřel, vy někoho znáte?" Neznám, ale nezapomeňte, že my jsme v očkování jedni
z nejzaostalejších. Kdysi jsem říkala, že první masivní vlny začnou v Americe. Jedna Američanka loni
povídala: "Není pravda, co u vás říkají, že i u nás se registruje a čeká v pořadníku u lékaře nebo
do očkovacích center. U nás vás oočkují kdykoli v každé lékárně". Když jsme u těch očkovacích center,
kde - aby se vyhovělo zákonům - jsou nasazeni odborníci na slovo vzatí, vyškolení zdravotníci a odborný
personál.. Minulý týden jsem mluvila s paní, co pracuje v nemocnici jako sestra. "Víte, koho poslala naše
nemocnice jako odborníky do očkovacího centra s razítkem nemocnice, pod záštitou zdravotnické
organizace?", říkala mi. "Uklízečky. A víte, kdo to dělá a má razítko zdravotnické organizace u nás
v nákupáku? Dvě prodavačky. Pomocný personál má 400,- na hodinu a doktoři 8OO,-. U nás se o to
doktoři perou."
Ptala se mě též, nemohla - li bych nějak pomoct jedné její známé, má teď stále nějaké potíže. Ukázalo se,
že šla též - pro velký výdělek - do očkovacího centra. "Mám zachraňovat někoho, kdo vědomě zabíjí lidi?",
odpověděla jsem. Vyprávěla prý, že tam lidé pláčou a prosí ji, aby jim to nepíchala a stříkla to někam vedle,
ale ona říká, že to nejde.
     Nestačí brečet, prostě tam nechoďte! Nemá smysl brečet, rozhodnout se můžete sami. A když
už tak strašně nutně potřebujete to razítko, existuje snad dost doktorů, kteří to stříkají do umyvadla.
Proč se nechat hned zabít?!

     Minulý týden u mě byla ale také jiná zdravotní sestra pracující v nemocnice za hranicemi.
Pracuje v oddělení pro staré lidi. Říkala, jak po 2.dávách těch důchodců valem ubývá. Velké procento
umírá po dvou týdnech. A pak mluvila o mladých lidech. Jaké množství velmi mladých lidí umírá. Říkala
jsem, ale oni neudají jako důvod očkování, co. Napíšou nějaké jiné, zdravotní důvody. "Nepíše se už
žádný důvod", řekla mi. Dnes se píše už jen: zemřel náhle.
     Většině se prostě náhle zastaví srdce.

20.7.2O21:
     Promiňte, že s tím znovu otravuji, ale bylo mi opět řečeno, že původní verze ze 23.5. - zřejmě je pro mnohé
důležitá - byla srozumitelnější, dávala větší smysl a byla v ní naděje. Takže - abych měla čisté svědomí - tady je,
aspoň ta hlavní část z toho, co se liší.
PRVNÍ ZÁPLAVA MRTVÝCH PŘIJDE ZA NECELÝ ROK. MNOZÍ JIŽ DO PŮL ROKU. JEŠTĚ MNOHEM VÍC DO DVOU LET.
ZA DVACET LET BUDE VYLIDNĚNO. BUDOU POTRATY, MNOHO MATEK ZEMŘE I S DĚTMI. ŽENY, KTERÉ SE NECHAJÍ 
OČKOVAT DO ROKA PO PORODU, MOHOU ZEMŘÍT I S DĚTMI DO JEJICH TŘÍ LET. POKUD POZDĚJI, MOHOU PŘEŽÍT 
ASPOŇ TY DĚTI. BUDOU SRDCE, PLÍCE, JÁTRA, PANICKÁ HYSTERIE. HLUCHOTA, SLEPOTA, ROZPAD MOZKU. 
PADOUCNICE. DUŠEVNÍ NEMOCI, SAMOZŘEJMĚ. ŠÍLENSTVÍ. To až tak po šesti letech. CHOROBY KRVE. Až později.
S tím se už asi bude dát něco dělat.

Ale ne bez pomoci každého z vás.

DO ROKA BUDE NASAZEN NOVÝ CORONAVIRUS, ABY SE LIDÉ NECHALI ZNOVU OČKOVAT, PRO "NOVOU IMUNITU".
PAK TEPRVE VŠE POŘÁDNĚ ZAČNE.

PO 5-6 LETECH SE PŘEŽIVŠÍM NAOČKOVANÝM, CO INTIMNĚ ŽIJÍ S NAOČKOVANÝMI, ZAČNOU ROZPADAT BUŇKY, ZAČNOU RYCHLEJI STÁRNOUT. DĚTI... Panebože, ty děti. Nechte je žít. Nedělejte jim to.

Nesmíte litovat ty, kteří jsou "už pryč". Zachraňte si životy. Lítost je podobná strachu. Můžete chytat jejich osud.
A je tu pořád ještě ta divná psychotronika. Nesmíte je litovat!

Lidé budou neplodní. V mnohém počtu muži. A to i v dalších generacích. Dokonce i ti neočkovaní - poněkud se
to vymkne z ruky. Páni nad sebou začnou mít větší PÁNY. Ale s tím už něco vymyslíme.

Jsou tam i další strašlivé předpovědi, pro ty, co přežijí. Za 6 let. Pak za 20. Nová vlna "Sarsu". Rozpadající se tkáně...
S tím už ale určitě něco uděláme. Jenom se, proboha, nenechte očkovat. Jinak to už spolu nezažijeme. Dá se to ještě změnit. Ale pro některé už ne. Myslete. Neřiďte se pocity. Nenechávejte se jimi ovládnout. Pozor na vlivy zvenčí. Neposlouchejte proslovy vašich spoluobčanů. Nebudou věčně vašimi spoluobčany. Realita se zase změní. Naše psychotronika, psychotronika našich mozků, je také velmi silná. Zapojujte mozky, nenechte své mozky ovládat pocity. Nebudou správné. Uvidíme se později. Doufám, že se všemi ve zdraví.

23.7.2021:
     Ráda bych dohnala resty za týdny zpátky. Mnoho informací říkám jednotlivcům, ale nenapsala
jsem je sem. Často slýchám: "Vždyť ti lidé tam chodí jak ovce na porážku. Vy jim řeknete všechna fakta,
všechna nebezpečí a děsivé zkušenosti jiných lidí a oni vám druhý den řekou, že jdou na 2.dávku".

Ano, jsou zhypnotizovaní. Působí to tak, že si sami vsugerovávají, že jinak zemřou. Uzavřou si příjem
jiných informací. Zbytek - tyto informace - slyší jak "z jiného světa". Ale někteří jsou samozřejmě prostě
jenom blbí. Asi slabá polovina. Chudáci, řeknete? A jste snad vy zhypnotizovaní? Je to věc morálky.
Poučují nás, moralizují a měli by mít špatný pocit, pocit viny a špatné svědomí, neboť kdyby nebyli
vypočítaví, mohli by snadno rozpoznat, které informace jsou pravé. Namísto špatného svědomí
nastoupí už rovnou tato sugesce. Na litování své slabosti už jim nezbyde čas. Budete - li myslet
správně, budete - li čistí a chtít dobré věci, nic na vás nemůže. Jde o jakýsi přirozený výběr. Co se
jevilo jako bílé, bude teď viděno jako černé. Lidé se budou chytat za hlavy: co jsme to udělali?!
Bohužel myslet měli dříve. Cyklus končí. Všechny cesty ven budou uzavřeny. Cesty ven budou
vlastně cesty dovnitř. Myslí, že jdou ven od smrti, ale půjdou přímo k ní. Někteří jsou jen dětinští,
nechápou. Ale bohužel Na naivitu už tu taky není místo. Do budoucna by nebyli užiteční, dělali by
další chyby. Byli by příliš nevypočitatelní. Kdy nás zase podrazí? Pokud chceme zachránit svět, a
nemáme už moc času, musí nás zůstat jen tolik, kolik je možné, aby na této zdevastované zemi
(Zemi) přežilo. Promiňte, to jsou divné informace.

Budu je muset zítra zkontrolovat.

24.7.2021::
     Počátkem léta vypadalo všechno tak krásně... Některé národy by se měly vzpamatovat, a to
neprodleně. Němci, Španělé... Jinak se v novém uspořádání světa utopí, a to každý jinak. Co je to
s těmi Němci? Copak neví, kdo, kým jsou? Včera v noci jsem byla poněkud konsternována
nečekaným a prudkým zvratem, který se uskutečnil v mých "zprávách". Dnes s trochu vyspalejší
hlavou jsem zjistila, že jsem zřejmě došla o pár desítek let dopředu, a to až do roku 2121. Zmátla mě
ta přeskupená moře... My se držíme ještě dost statečně.
     Napřed řeknu něco, co jsem chtěla říct už před více týdny: nedívejte se očkovaným lidem do očí.
A to už ani těm po první dávce. Začnou mít schopnost zhypnotizovat. Vím, že to bude těžké, ale
snažme se o to co nejvíce.
     Od rána chodím jako lev v kleci. Jsem nervózní, nevím, co mám dělat. Chtělo se mi strašně spát.
Něco je špatně, ale já nevím, co to je. Mám něco napsat, ale já nevím, co to je. Něco je třeba udělat.
Ale co. Pomohla jsem si telefonátem s kamarádkou. Už to vím a pokusím se to vysvětlit. Začnou
hypnotizovat i neočkovaní. Ano, je to blázinec. Ano, je to na bednu. Ano, už nás to nebaví. Upoutalo
mě v mé včerejší vizi, že těch, kdo "zůstali", bylo (bude) zatraceně méně, než jak to původně vypadalo.
Maličko to připomínalo Noemovu archu nebo běžné americké filmy, kdy se opouští planeta
a v omezeném počtu se stěhuje na jinou. Moc mě nebavily. Ani tenhle mě moc nebaví.
Takže ještě od začátku: duše očkovaných lidí pochopí, že zemřou. Většina to ví už teď. Myslím
tím, že zemřou DUŠE. Mnoho jich opravdu zmizí. Čím později jste se nechali naočkovat, tím hůře.
"Hříchy nezralého mládí" se dají do jisté míry pochopit, ale v době, kdy je už k dispozici takové
množství důkazů, že všichni zemřou, je to opravdu pobuřující. Takoví lidé tu skutečně nemají
co dělat. Budou se snažit z vás "vytáhnout duši". Nenechte se vyprovokovat jejich pohledy.
Nedívejte se déle než sedm vteřin. Pak si dejte pauzu. Když ucítíte jejich upřený pohled, odvraťte
se. Mohlo by se pak stát, že oni přežijí, ale vy tu už nebudete. Nebo budete, ale v jednom těle
a oni vás pak pravděpodobně převálcují. Ale neděste se, to zvládnete. Jen si prostě dejte pozor.
Možná si to neuvědomujete, ale tohle se děje i v normálním životě, i když v menším formátu
a běžně nejde o duše. Přemýšlíte? Nevíte?
A co všechny ty matky a babičky a kolegyně a švagrové, co běží na naši energii? Co vždycky
pookřejí, když se potkáte, a vy se sotva vlečete? No vidíte. Teď máte krásnou příležitost naučit
se proti nim bránit. Znáte ten vtip?
Včera jsme si s manželkou vyměňovali názory. Přišel jsem se svým a odešel jsem s jejím.
Já sama jsem to daleko před coronavirem zažila ve velkém odstupu s dvěma dámami. Bylo
to peklo. JE TO PEKLO. Společným jmenovatelem je - a bude - závist.
Novým problémem jsou ovšem neočkovaní. Zdá se, že se šikují. Něco je shromažďuje, používá
jejich pýchu - a také ovšem hloupost. To, že se někdo nenaočkoval, ještě neznamená, že je lumen.
Budou vás přesvědčovat, že bychom se měli spojit. Pozor, bude to fígl. Hlavně žádné spolky.
Neorganizujte se. Držte se "svého". Popovídejte si s přáteli. Otevřte si šampus. Nízkokalorické chipsy.
Ale hlavně žádné meetingy. Zvládneme to sami. Ještě jich asi hodně odpadne. Musí zůstat jen ti dobří.
Za rok se tu všichni sejdeme.

26.7.2021:
     Myslím, že to mám. Hrůzný dopad Apokalypsy má mít za následek jednu jedinou věc:
nemají být už žádné války:
Teď jsme ve válce. Spíš čtvrté, než třetí. Třetí proběhla finančně. Tato válka je psychotronická.
Zaútočilo zlo, ale zvrhlo se to ve válku proti zlu. Zlo zahyne a mnoho lidí s ním. No..., nebo snad
radši my všichni? Včera se u nás diskutovalo a padla věta: ach jo, proč si nemůžeme normálně
popovídat jako dřív, mluvit o něčem hezkém, veselém a úplně zapomenout na nějaký coronavir?
Proč se, i když se člověk snaží, rozhovor vždycky nakonec musí stočit na tohle?
Řekla jsem: a myslíte, že za války, když se lidé sešli, dokázali hovor nestočit na válku?
Už to vydržte, to nejhorší budeme mít brzy za sebou. Myslím, že někdy kolem nebo po půlce
srpna by mohlo začít cosi jako "sociální revoluce". Uvidíme, jak dopadne.
Vraťme se k tomu míru. Lidé, kteří se nechali naočkovat - říkejme jim pro zkrácení OK lidé - už
proti nám válku vedou. Musím to vysvětlovat? Říkala mi kamarádka, jak u nich na Slovensku
začínají kampaně "spojme se my neočkovaní". Mnozí hlupáci se stavějí do rolí guruů a povýšeně
hlásají to, co si někde přečetli.
     Připomíná mi to, jak na mě před 15 lety v Praze zazvonili Jehovisté a já musela sjet čtyři patra
výtahem a sejít k domovním dveřím, abych čelila ohromujícímu sdělení, že existuje Bůh, a dotazu,
jestli mě někdy v životě napadlo, že to, co se nám děje, může mít nějakou příčinu. Vzhledem k tomu,
že jsem kvůli tomu musela opustit maličké dítě a rozjedený oběd, dopadli ještě dost dobře.

     Tito hlásiči jsou ale prý velmi agresivní a dávají jasně a direktivně najevo, že buď půjdeš s námi,
nebo jsi náš nepřítel. Chápete už, kam mířím? Ani s těmito lidmi nebudeme moct žít v míru. Všichni,
kdo se potřebují hádat, udílet rozkazy, přikazovat a také automaticky zvítězit, ať už je pravda jakákoli,
jsou potencionálně nebezpeční. Místo je tu pouze pro hledače pravdy, ty, co je pravda opravdu
zajímá. Tato Země byla už několikrát zničena. jednou virtuálně, jednou jinde, v jiném vesmíru...
Tato je už čtvrtá. Pokud to opět nedopadne, budeme se stěhovat do nového vesmíru a pak zas
a každý další pokus bude těžší a složitější... Lidské vědomí bude řídnout, lidí ubývat, až zbyde jen
jeden poslední v lidském těle, a ten ji zruší. Vezme svoji "ženu" v jakémsi pouzdře či co, a zmizí.
Sbalí plátno, na kterém je tato Země promítána, a řekne: "Tak to už by snad stačilo".
A rozplyne se. Lidstvo skončí.. Přestěhují se na jinou planetu. Chcete vědět, jak si povedeme tam?
Myslíte po tě jaderné katastrofě? Pokus s lidmi bude ukončen.
To už jsme ale o mnoho tisíc let dál. Věnujme se raději tomuto století. Teď se můžete těšit na zítřek.
Představujte si, co budete dělat v příštích dnech. Nedáme to radši už teď? Stačí pouze neuklouznout.
Ještě se všechno může změnit.

P.S.: Prosím Vás, já nejsem ta Lenka Pecharová, co píše dětské knihy. Děkuji.

26.7. 2021 ještě jednou:
     No tak tedy díky za připomenutí. Už nějaký čas chci něco napsat, ale vždycky zapomenu,
naposledy jsem si to kladla na srdce dnes ráno, ale opět jsem zapomněla. Hned poté, co jsem
dopsala a odeslala, se strhlo dobře desetiminutové krupobití, v okolních vesnicích nebylo, jen
v naší malé vesničce, prakticky prý od cedule k ceduli.
     Tak jo: mám napsat, že budou boží znamení. Rozčilený bůh se blíží. Boží hněv, pomsta, apokalypsa.
Pokud se nezbavíme lidí, které jsem výše zmiňovala, dopadne to špatně. Co máme dělat? Vlastně
nic, Neposlouchejte je. Nechte je jejich osudu.

Tak snad to bylo dost důležité.

27.7.2021:
     Tohle vás ale nemělo srovnat se zemí. Má to být optimistické.
V posledních týdnech se mi hodně vybavují vjemy a pocity ze Starého zákona, a to nejsem jeho
fanouškem. Samozřejmě i Starý zákon používal příměry z dříve a odjinud, jen si je přivlastnil.
Například potopa světa je obsažena v pověstech a mýtech mnoha zemí světa, a to zřejmě přibližně
ve stejnou dobu. Nejen Židé, i jiní lidé na světě jsou a byli chudáci. V posledních dnech se mi vybavuje
Sodoma a Gomora. Až se odprostíme od Troškovy verze, můžeme si připomenout, že šlo o to, že už se
lidé chovali tak nehorázně, že to zasluhovalo boží trest, asi jako dnes. Když si přečtete O pádu
říše římské, zjistíte, že se vše opakuje v cyklech naprosto stejně. Máte pocit, že je to současné dílo
a starší verze jsou podvrh. Lidé jsou pořád stejně marní. Vím, že se to nedělá, ale pro vás, kteří jste
to nečetli, udělám vyjímku a prozradím konec příběhu: Říše římská skutečně padla.
     Nejzásadnějším sdělením, které vám chci dnes říct, je toto: Je to jejich apokalypsa, nikoli vaše.
Lota Bůh také zachránil. Nejprve žádal 10 000 spravedlivých, pak zjistil, že hodně ustřelil a postupně
snižovali. Nakonec zbyl jen Lot, ale podařilo se mu vylicitovat celou svoji rozvětvenou rodinu, manželku,
děti, sourozence, ale i zetě a snachy a švagry. Zde příběh poněkud pokulhává, neboť těžko najdete
v nějaké rodině všechny tak čestné a spravedlivé, aby vyhovovali božímu žebříčku - je to stejné jako
dnes s očkováním, znáte nějakou rodinu, kde všichni řekli ne? Stejně tak jako války či morové epidemie
obvykle ušetřili přinejlepším jen části rodin a těžko říct, podle jakého vzorce - a spíše je to trochu
trapná a nevhodná ukázka protekce, více než boží spravedlnosti, asi jako u nás rozdělování
státních zakázek.
Lotova rodina tedy každopádně odešla a žili šťastně až do smrti, jen Lotova žena to až tak moc
neužila, neboť se ohlédla a uviděla tu zkázu. Po včerejšku si myslím, že na Sodomu a Gomoru
možná spadly kroupy.
Otázka tedy nestojí, zda dokážeme teď ještě na poslední chvíli zachránit Zemi, ale je třeba vědět,
že právě teď máme vlastně poprvé reálnou možnost tento cyklus zastavit, zrušit. Nevěříte?
Před několika lety, když nás sužovala letní vedra a sucho a vláda i ekologové nás připravovali
na katastrofické scénáře, se mě někdo, komu v oblasti s přebytkem vody poprvé v životě vyschla
studna, koncem roku zeptal, co bude dál, jestli má kopat hlubokou studnu, a já jsem řekla: ještě příští
léto bude takhle horko a sucho a pak od podzimu z nějakého důvodu začne být dost vody a už se to
nezmění.
Ta předpověď v té době vypadala dost nepravděpodobně. A máte dost vody? Nám od včerejška
po obou stranách chalupy tečou dva potoky. Říká se, že štíři rádi bydlí v blízkosti vodního toku,
ale já jsem si schválně koupila dům na kopci. V tomhle případě tedy zřejmě přišla hora k Mohamedovi.
     Nestresujte se. Tyto výhružky jsou třeba k tomu, abyste si uvědomili, jak moc jste důležití.

28.7.2021:
     Před časem jsem napsala: "vysmívejte" se očkovaným. Nerada bych, aby byl tento výraz
zaměňován s posmívejte se. Tento termín byl náhražkou za "nepusťte k sobě jejich argumenty,
nenechte se znejistit, nepřipusťte jiný osud, než ten váš". Je to teď trochu jasnější? Dnes už na to
můžete každopádně zapomenout, vědomí se mění, nikdo vás neohrožuje a vy jste v bezpečí.
Jen se jim stále ještě nedívejte příliš do očí. Už to brzy skončí. Přijde opět nové vědomí a to vás
bude ochraňovat. Přestaňte se tím už zabývat, začněte myslet na budoucnost. Jaké založíte firmy?
Raději v Čechách. Do Itálie bych na příští dovolenou například nejezdila. Na Ameriku si už
zaplaťpánbůh nikdo nevzpomene. Natrápili se nás dost.
Chraňte své domácí mazlíčky. Možná se pokusí přimět nás je naočkovat, zejména ve městě, ty
evidované u veterinářů. Kdyby vás kupříkladu v září nebo říjnu obeslal úřad k předložení očkovacích
průkazů, prostě je zapřete. Už dávno je nemáte.
V říjnu se toho má zhroutit víc než dost, těšme se na to. I když protistrana to samozřejmě jen tak
nevzdá...
Asi bych ještě vysvětlila to s tím spolčováním. Mluvila jsem o situaci na Slovensku. U nás zatím
o takto výrazné iniciativě nevím. Každopádně to ale nemělo znamenat třást se doma o samotě
nebo "muset to vydržet sám". Jen se nějakou dobu nezaplést do společenství, kde by se opět
muselo "chodit na schůze". Ta pravá hnutí přijdou až později.

7.8.2021:
     Jedna kamarádka mi vyprávěla, jak mluvila s jakousi starou paní, která se teď rozhodla, že
půjde na očkování. Přemlouvala ji, ale nedala se. "Ale ano, půjdu", pokyvovala prý tak poklidně
a mírně hlavou. "ať se spolu můžeme mít hezky". Další zrůdný důvod, proč tam staří lidé jdou.
Chtějí, aby to v rodině bylo zas hezké, svorné jako dřív...
     Jiná kamarádka mi asi před týdnem říkala: U nás ve firmě byla vždycky hezká atmosféra.
Moje holky 
(podřízené) dobře spolupracovaly a byly zvyklé si vzájemně pomáhat. Teď to
najednou zmizelo. Jsou roztržité, začaly dělat chyby a jako kdyby byly hloupé. Každou chvíli
něco někam neodešlou, najednou nevědí, co mají dělat. Chovají se jak roboti. Jsem tam už
jediná neočkovaná. Jediný, s kým dál normálně fungujeme, je můj šéf. Byl vždycky moc fajn.
Je taky očkovaný,ale nijak se nezměnil, je pořád stejný.

Této věci jsem si všimla už vícekrát. Někteří lidé, kteří jsou opravdu inteligentní, přejí druhým
svobodu a nejsou konfliktní, projdou. Jejich vědomí to neskolí. Budou mít zřejmě nějaké
zdravotní problémy, ale pravděpodobně se vyléčí. Budeme s nimi moct počítat. Třídění bude
podle ještě trochu jiných parametrů.
     Když vidím, jak stále více lidí si chce "semtam zajít na pivo", uvědomuji si, že je to jak
za socialismu, když poměrně poctiví občané vstupovali do KSČ, aby mohli jet třeba na dovolenou
jinam než na Mácháč. Nás ostatní totiž nepustili. Také se stydělli, věděli, že to není správné, ale také
říkali, že vlastně o nic nejde a občas nadhodili, že bychom to také měli jednodušší. Opravdu ale jen
občas. A většinou to bylo to poslední, co stihli říct. Dnešních kolaborantů je nesrovnatelné více.
Nemorálních, hloupých, vypočítavých, ubohých. Důvodem, proč je společnost v takovém stavu, jsou
jistoty. Lidé jsou rozmazlení. Jsou zvyklí mít všechno hned. Půjčky, úvěry, dávky, dotace. Vždycky se
o nás někdo postará. Řeknou nám, co máme dělat, a za to dostaneme.. Slyšela jsem o učitelce základní
školy, co řekla dětem, že za očkování bude dávat jedničky. Nejsme schopni chvilku počkat? To k té
smrti tak spěcháme? Očkované děti... Život jim měl začít, a místo toho bude končit.
     Včera to na mě zkusili v Penny s rouškou. To si dělají srandu? Neumějí číst? Neumí počítat
do pěti? Oddaní poddaní..
Prý ještě když jsem přicházela k autu, měla jsem smrtící výraz.
     Lidem začnou padat věci z rukou, počítejte s tím. Začnou mít problémy s motorikou.
     Bůh se (prý) bude zlobit, nehodlá odpustit hloupost. Zatím nevím, co by to mělo znamenat.
No možná uvidíme... Je to náhradní program za konec světa.

8.8.2021:
     No "tak sláva". tříhlavé dítě je už na světě. V Indii, pokud jste o tom neslyšeli. Je to ukázka,
jak by to do budoucna mohlo vypadat poměrně častěji. Lidé na této Zemi jsou ovšem pakáž,
hloupá, klanící se modlám, fíglům, jsou nadšeni a ohromeni pouťovými atrakcemi. Místo aby se
zamysleli a s hrůzou prchali, klaní se a uctívají. Nebylo by od věci trochu více uctívat vědu,
všechno tohle jsou chromozomy, slučování neslučitelného, neblahá zvěst do příští genetiky.
Žádný bůh by neměl mít zálibu ve zrůdnosti a lidé by neměli uctívat bohy mající zálibu
ve zrůdnosti
, ani zrůdnost samu. Praví bohové milují dokonalost. Tohle je pouze varování.

9.8.2021:
     Dnes jsem přemýšlela o tom, jak mnoho věcí děláme kvůli druhým a vsugerováváme si,
že je děláme kvůli sobě. Nemyslím ty případy, kdy někdo ustavičně vykřikuje, jak něco dělá pro druhé
a nic z toho nemá, ale situace strachu, nejčastěji podvědomého strachu odmítnout, kdy se
"sebevědomě" usmíváme a tváříme, že je to fajn. Namlouváme si, že je to naše svobodná,
svobodomyslná volba. Jak ztýrané jsme bytost, že jsme se dostali do tohoto stavu a už si to ani
neuvědomujeme! To, jak s námi jedná tato vláda, není laskavý přístup moudrého rodiče, který dohlíží
na své malé dítě a říká mu: "Musíš jíst vitamíny, abys byl zdravý. Záleží mi na tom, aby tvá budoucnost
byla pěkná, a proto půjdeme ven, až to sníš". Je to chování šikanujícího, který ze svého postavení
silnějšího, ze sladkého pocitu moci a samozřejmě ze své mizerné povahy odmítá pustit slabšího
spolužáka - neboť těmi v tomto "právním", státním systému jsme - ze zamčené šatny, dokud mu pod tíhou
hrozeb a často týrání (které může mít různé podoby) nedá svoje peníze i svačinu. (Pokud si někdo myslí,
že nám vláda v podobě kompenzací nějaké peníze dává, je kretén. Nechtěla bych vidět, kolik umělé
zaměstnanosti a krátkodobých firem vzniklo před začátkem coronaviru. Tyto peníze jsme měli mít
na stáří a pro příští život našich dětí). "Do té doby nesmíš ven a neuvidíš svoji rodinu. Nepustím tě,
dokud neuděláš, co jsem ti řekl". Je pozoruhodné, jak v heslech na motivačních bilbordech zcela chybí
"abychom byli zdraví". (Právě kvůli zdraví se celá rodina "toho, jehož jméno se nesmí vyslovit, aby se nám
neudělalo špatně od žaludku", nenechala naočkovat.) V heslech je pouze "abyste mohli na koncerty
a do restaurace". Neboli - abych vás pustil ze šatny. Dokonce i ten, kdo je tak pročichlý peklem
a nulovým svědomím, si netroufá napsat tak nehoráznou lež, neboť se podvědomě bojí, že
propadne peklu. No tak snad se konečně jednou dostane domů. (Teď se pravděpodobně pár takových
hesel vyrojí, mám už s tím zkušenosti. Je třeba dokázat, že "to ale vůbec není pravda."). Musíme si
uvědomit, že už jsme dospělí. Nemáme potřebu nechat se zavírat do šaten. Není třeba dělat radost
někomu, kdo nám radost dělat nechce.

13.8.2021:
     "Co můžeš udělati dnes..." Já nenechávám na zítra, já rovnou zapomenu.
Psala jsem někdy, že "OK" lidé začnou být agresivní. Myslím, že už se to spustilo. Budou se vám dívat
do očí, ještě tak za měsíc. Ale nemusíte se bát, vědomí se mění. Jen s nima moc nediskutujte. Pokud
byste mluvili s člověkem, který by se začal chovat divně, pouze poodstupte. Neptejte se, co mu je,
nedávejte mu ruku na čelo. poodstupte. Můžete se jít vysmrkat. Promiňte, musím si najít kapesník.
Zvrátíte tím jeho nápad. Ale nechci vás děsit, nemám v úmyslu vychovat z vás paranoiky. A ještě máte
pár měsíců čas. Nepouštějte (kolem Vánoc) své děti do hromadných seancí. Ale to si řekneme až
aktuálně před Vánoci. Všimli jste si, jak se změnila atmosféra v supermarketech? Ze sváteční, že
chodíme bez roušek, na nepřátelskou. Vůbec se vám tam nechce být, chcete co nejrychleji pryč.
     Chtělo by to ale řešit jiný problém. Měli bychom všichni začít požívat něco na posílení imunity.
V očkovacích látkách jsou látky na zničení imunity a protože očkovaných je už většina, začíná to dost
prosakovat a nás to též zasahuje. Když ale budeme jíst dost potravin na imunitu, vydrží to náš
organismus až do té doby, než oni zmizí. Momentálně jsou dostupné věci, co rostou venku, zejména
žampiony rostoucí v lukách a na polích, jen pozor na pesticidy, a také hlíva ústřičná, nebo něco,
co uvážíte sami. Ale nemusíte to přehánět, není to tak strašné. Leč dosti nezbytné. Hlíva ústřičná
podlitá červeným vínem je příjemnou úpravou. Nebo tímto zapitá. Oslabení červených i bílých krvinek
by v budoucnu bylo velmi nevhodné. V zimě určitě smažte na sádle, vegetariáni ať přidají více sóji.
Zajímavé: sója, v níž jsou látky odbouratelné pouze smrtí, může v extrémních případech proti smrti
pomáhat. Pro masožravce je ale lepší maso, případně vejce, slanina, cukr, aspoň trochu. No a
samozřejmě spousty vychytaných bylinek, lipový čaj na prvním místě.
     Svět se začíná obracet. Agresivní, očkovaní lidé kulminují ve své síle, ale brzo jim začne docházet.
Kupodivu v ne přílišné závislosti na tom, kdy se začali nechat očkovat, jejich duše začnou odcházet
společně. Začnou být jedno vědomí. Na Vánoce můžeme mít pocit spíš jako o Velikonocích. Začnou
být mrtví. Někdo v nich vypne Boha. Ti už mě netrápí. Jejich osud je zpečetěn. Co mě v poslední době,
přiznám se, trápí nejvíc, je ten meteorit.

14.8.2021:
     Co mě na celé akci od začátku velmi zklamává, je církev. Očekávala bych, že využije svých
"svatých práv", své ideologie. Že bude protestovat proti zákazu chodit na mše. Vždyť je to
v absolutním rozporu s jejich vírou. Proč se ti věřící nevzbouřili? Měli poslouchat Boha, ne Babiše.
Navíc tyto zákazy byly v přímém rozporu s naším zákonem. Proč toho nevyužili? Kde je "náš Bůh
nás ochrání"?. Věří přece, že "pokud Bůh chce, abychom zemřeli, zemřeme (až On bude chtít), a pokud
bude chtít, abychom žili, nedá nám zemřít. Věří přece ve všemocnost svého Boha. A nebo že by v něho
už až tolik nevěřili? Že by věděli, že se církev rozpadá?

24.8.2021:
     Nezávidím dnešním mladým lidem. Už tak je těžké seznámit se s někým, s kým by vám bylo dobře,
kdo by vám padnul... Dnes jsme řešili tento problém s jednou dívkou. Takové hezké rande. Je ale
naočkovaný. "Dokud to bylo jen o nutném testování se, nebyl pro mě problém. Ale teď, když se to už
nebude proplácet..., nechtěl jsem utrácet peníze za testy..". Pokud nechceme dávat peníze za testy -
- vždyť je to taky nehorázné - je třeba protestovat. Bouřit se, křičet, vzdorovat, odmítat.. Ne vstoupit
do dalšího levelu podle předem připraveného scénáře. Přesně toho chtěli docílit. Myška, která zdánlivě
uniká vytyčenou trasou. Jsme myšky? Nebo jste snad krysy? Holky, jaký myslíte, že s takovým
člověkem pak bude život? Co udělá s vašimi dětmi? A budete je vůbec mít? Vy to možná ještě stihnete,
ale budou je mít ony? Budete je plodit proto, aby po vás nikom nic nezbylo? A k čemu je takový člověk
- otec bude vychovávat? Jaké morální hodnoty jim nadiktuje? Budou krysy po něm? Nebo je "jenom"
hloupý? Půjdete pak jeho cestou? Kam vás povede? Budete muset kromě života bojovat ještě s ním?
Pod co se podepíše? Zradí, kolaboruje a "přizpůsobí se" pokaždé, když s něčím bude problém? To se
vám nechce z takových hrdinů zvracet? To je váš vysněný princ? Nebo samy sebe znásilníte a budete
se tvářit, že ho obdivujete? Mluvím k holkám a ne ke klukům, neboť muž má svoji ženu a pak i rodinu
chránit a bojovat za ni. Tenhle vás ale zaprodá všechny.
     Očkovat či neočkovat je základní rozlišení charakteru. Základní volba. Zároveň ale i budoucnost.
Bude nebo nebude? Říkáme tím, kdo jsme nebo chceme být. Od toho se pak bude odvíjet všechno
v životě. Neexistuje nic jako "je skvělý, akorát se nechal naočkovat". Pokud selhává v tomto, bude
selhávat v čemkoli jiném.

     Chci vám ale poděkovat. Jste stateční a stojíte si za svými cíli, za svým svědomím, za svojí odvahou.
Díky těmto událostem jsem se setkala s mnoha milými lidmi a jsem potěšena, kolik vás je, co se
nehodláte nikdy vzdát. Velmi mě to dojímá. Po dlouhé době mě zase dojímá člověk, tedy po dlouhé
době kladně. Člověk je tvor, který je příjemně nevyzpytatelný. Na něm závisí naše šance. Na něm leží
budoucnost nás všech. Myslím, že by měl dostat ještě šanci. A dostane ji. Člověk zůstane, krysy zmizí.

27.8.2021:
     Nemám nic závratně nového, ale podle reakcí bude asi užitečné lehce zrekapitulovat,
dovysvětlit a doplnit nějaké informace a myšlenky, které mi možná nepřipadaly tak důležité nebo
nezbytné.
     V Čechách tak trochu hrozí hladomor, neboť po ne úplně "správně vyhraných volbách" mohou být
naše pole posypána různými jedy. aby tu v následujícím roce nic nerostlo a my se nemohli živit
z vlastní provenience, neboť slib, že budeme brát především zvenku, je zkrátka třeba dodržet. A že
to zvenku bude pěkně mastné, o tom asi nemusím mluvit. Vždyť i při poslední nadúrodě jablek se
všechno válelo v příkopech, sběrny nevykupovaly a my - tedy my ne, ale možná vy někteří - jsme
kupovaly jabka za pošetilé ceny. Aspoň že ti Vietnamci to u těch cest sbírali a prodávali těm, kteří
"by si nikdy neutrhli jabko ze stromu a mají nejradši ta kupovaná", zřejmě nějak zvláštně prověřená.
Nevím, jak byste si svoje políčka mohli ochránit. Letadla jsou všemocný prostředek.
     Co se týče ještě dalších zemí, které budou mít problémy, co se týče nějakých drobnějších či
větších katastrof, určitě bych upřednostnila Belgii, Nizozemí jde stále více pod vodu, ale to není
nová zpráva a na vzdálenějším blízkém východě budou také problémy, řekněme společenské,
kterým musíme zamezit, protože jinak...
     Nemocniční, zdravotnický personál se bouří. Sociální revoluce v moc hezkém rozměru. Vlastní
proti "vlastním".
     Stále je velmi mnoho lidí vystresováno tím, co bude. Chtějí, aby to nebylo. Dám vám na to odpověď:
ono to bude každopádně. Již před delší dobou jsem dospěla k názoru, že vše, co se teď děje tak
"uměle", je vlastně už téměř zcela přirozenou součástí nutného konce světa, ke kterému jsme ve své
omezenosti neomylně dospěli. Stalo by se to tak jako tak. Pokud nebude tohle, bude něco jiného.
Radši tohle, než něco jiného, neboť tohle se nemusí týkat všech. Proč se na to neumíte podívat trochu
optimisticky? Můžeme se zachránit a vytvořit lepší společnost. Lidí ubyde a vytvoří se místo pro svět.
Nebědujte pořád! Zvolte jiný pohled! Je to podobně jako v tom filmu - Sám doma 2. "Naši jsou
na Floridě a já jsem v New Yorku... - Naši jsou na Floridě a já jsem v New Yorku!!" Každá katastrofa
může mít vždy své kladné dopady a také své kladné důsledky. Nemůžeme tomu bránit, nedokážete
tomu zabránit. Můžeme to jen kladně přijmout a mít z toho takovou trochu psychopatickou radost.
Ve změněném stavu vědomí se tomu musí člověk nějak kladně bránit, aby nezpanikařil nebo
se nezbláznil. Pak si dáme pohov.
to be continued

     Mnoho lidí chodí jak v hypnóze... Není to jejich hypnóza, ale tak trochu i je. Jsou to duše, které ví,
že toho v minulosti mnoho neblahého zapříčinili, a hodlají se této funkce víceméně dobrovolně vzdát.
Jdou "vědomě" na svou smrt. Jdou pro své rozhřešení. Dnes jsem opět slyšela o nějaké paní, která to
"z nich musí sundat". Když pomineme, jak strašně si zasviníte karmu, nepomůžete jim. Nezemřou
na jedy. Zemřou na svou víru. A Vás stáhnou s sebou ke dnu. Jako při běžných pracech - nesmíte
z nich sundavat něco, na čem lpějí. Musí nejprve prozřít. Protože jinak se proviníte Vy. (I Ježíš s tím
ještě stále doposud nepřestal mít problémy). Když jsme u těch duší: před 15 lety jsme se s kamarádem
zamýšleli nad nějakým "humánnějším" řešením, než jsou třeba války, aby lidí ubylo, neboť Země je
katastrofálně předimenzovaná, ale neodešli ti chytří. "Kde se ty duše stále berou?" ptal se. "Jak jich
může stále přibývat? Odkud vůbec přicházejí další a další?" Dospěla jsem k této vizi: duše mají
schopnost se štěpit. Když se rozštěpí velká duše, na dva nebo tři díly, může fungovat ještě lépe.
Může vzniknout jakýsi vlastní výborný tým. Tyto díly - "osoby" jsou si pak vždy nějakým způsobem
dost podobné. Je více než vzácnou vyjímkou, že by se někdy mohly potkat. Ty ale nemyslíme. Když
se rozštěpí běžná duše, je to podobné jako za socialismu - aspoň doufám, že dnes se to už tak často
neděje - když se v poslední chvíli před zavírací dobou do restaurace nahrnul zájezd a z posledních
jedenácti porcí guláše jich bylo potřeba udělat sedmatřicet. Nějakou určitost mají, ale nikdo se z nich
nenají. 11 porcí by v nutné době uživilo 21 jedlíků (1 padne na oběť, obyčejně kuchaři), 31 se už nenají.
Budou nevrlí, mrzutí, podvyživení. Nebudou konat dobré skutky. Budou chamtiví. Budou chtít pořád
víc... Budou klesat na svém už tak poníženém duchu. Nakonec skončí tak, jak - to dnes dopadá.
Všechno se jednou ochodí. Každá transakce musí být nakonec dokončena.

2.9.2021:
     Tyto části duší se budou opět spojovat. Vzniknou větší celky s větší zodpovědností,
s pocitem větší zodpovědnosti. Malé části duší či malé duše mají tendenci následovat "svého pána",
slyšet "jeho volání". Velké či vyspělejší duše si už mnohem lépe rozmyslí, koho či co budou následovat.
Inkarnujících se duší bude tím pádem ubývat. "Prostor" nebude schopen, ochoten přijímat takové
množství duší. Inkarnační prostor se bude jakoby smršťovat. Podobně jako žaludek po dlouhodobější
dietě. Inteligentní duše následují dobrého vůdce, a to s pocitem odpovědnosti. Hloupé duše, hloupí
lidé následují špatného vůdce.

3.9.2021:
     Nezodpovědnost je slovo dnešní doby.
     Navštívili jsme jednu dámu a rozmlouvali jsme. Za pár dnů mi kromě jiného napsala: "Informace
jsou zodpovědnost".
Ano, tak přesně to je. Před časem napsal náš kamarád na face book: rozebíráme tu věci, o kterých
se dohromady nic neví, o kterých nejsou žádné informace. Poslala jsem mu okamžitě řadu
vědeckých pojednání, které skýtaly více než dostatek informací, a on mi odepsal: ano, tohle všechno
jsem už četl. Četl - a nic? Druhý den šel na očkování. Celý život trpěl chronickým strachem ze smrti.
No - pikantní řešení. Teď už má potíže. Očkovaní lidé potřebují nemít informace. Protože - informace
jsou zodpovědnost. A oni by ji tak rádi přehodili na někoho jiného. Naše sousedka - jediná mně blízká
osoba v naší vesnici - kategorie "nechtěla jsem jít, ale už jsem z toho unavená a chci mít klid", se v době
druhé části této věty rozhodla, že "nemůže věřit ničemu, co je na internetu". Do té doby jsme o všem
mluvily a posílaly si různé články a postřehy se stejným pohledem na věc.. Od chvíle, co šla na očkování,
je přestala číst.
Lidé potřebují nemít informace, aby za ně nemuseli přebírat zodpovědnost. Neboť "nevědomost hříchu
nečiní". Ale nemít informace není totéž jako pečlivě se jim vyhýbat.

6.9.2021:
     Zopakovala bych jednu věc: občas ještě slyšíme argumentaci: necháváme se očkovat, protože
covid je nebezpečný. Někdo z naší rodiny nebo známých na něj umřel.
Připomeňme či objasněme si tedy, na co lidé umírají.
Před časem u mě byla zdravotní sestra a vyprávěla mi: "Víte, proč lidé umírají na covid? Dříve, když
někdo přišel k lékaři s rýmou, horečkou, kašlem, případně zápalem plic, dostal léky. Na kašel,
na průdušky nebo plíce, na horečku, případně antibiotika a radu, ať je v klidu, leží v posteli, pije čaj
s citrónem a pěkně se vypotí. Teď vám řeknou - ano, to je typický příznak covidu. Běžte domů
a čekejte. Neléčí je. Lidé jdou tedy domů a v hrůze čekají na smrt. K nám je přivezou už v kritickém
stavu, do kterého by se nedostali, kdyby byli normálně léčeni. Zkuste mít neléčený zápal plic a být
v dlouhodobém akutním stresu".
Víte, že po mnoho měsíců byly do ČR zastaveny dodávky Aspirinu? Ne vyprodaný, ale zastavené
dodávky, jak nám prozradila jedna lékárnice. Aspirin má totiž zásadní vliv v léčení této chřipky
(v podstatě stejně jako u všech ostatních).
Vloni na podzim mi kdosi vyprávěl o své kamarádce, která z nějakého důvodu musela jít na test.
Nic jí nebylo, cítila se dobře. Během cesty začala mít všechny příznaky covidu. Začala kašlat, začalo
ji pálit na plicích, bolet hlava, klouby a dokonce dostala horečku. Stále se to zhoršovalo. Test
vyšel negativně. Hned poté všechny příznaky zmizely. Umíte si představit, co by se stalo, kdyby
si vylosovala pozitivní? Pravděpodobně by zemřela.
Když vám pak v nemocnici ještě nasadí umělé dýchání a přerazí tak váš přirozený rytmus...
V podstatě vás ten přístroj předýchá. Bojuje proti vašemu rytmu, vaší potřebě. Otevřeným
a oficiálním stanoviskem lékařů již dnes je, že to nebyl moc dobrý nápad, či spíše dost přehmat.
A že již nasazení těchto přístrojů je 50 % šancí, že zemřete.
     Když mi jedná dáma, co mě prosila, abych pomohla její sestře, kterou odvezli do nemocnice,
řekla, že sestra je již 3 týdny v umělém spánku, vyděsilo mě to. S každou nemocí musíme bojovat
vědomě, při vědomí. Postavit se jí. Musíme mít možnost přemýšlet. Zamýšlet se nad věcmi, nad
svými postoji, nad svým životem. Měnit své systémy. Spánek je v těžkých nemocech důležitý.
Nemoc je vždy řešení, snaha či potřeba, nutnost vyřešit nějaký problém. Ve spánku zpracováváme
to, co jsme vytvořili v bdělosti. Pokud si ho ale tělo zvolí samo. Pokud ho potřebuje k uzdravení.
Pokud v této době nepotřebuje spíše přemýšlet a měnit se.
Po mém zásahu se začala hned lepšit a dokonce byla propuštěna domů v dobrém stavu. Za několik
dnů ji ale odvezli znova a vbrzku zemřela. Nechápala jsem proč, ale odpověď se dostavila vzápětí
v podobě článku, který přesně popisoval, jaké léky (a jaké neuvěřitelné množství) pacienti
v nemocnici dostávají, jak tyto léky působí v přesném sledu a proč po nich většina lidí zemře.
      Jít se nechat očkovat proti covidu ze strachu, že bychom na něj mohli zemřít, je jako by si žena,
co se bojí, že nebude mít nikdy děti, nechala pro jistotu a klid vzít dělohu.
     Když jsem se již vloni při prvních mrtvých zeptala, na co ti lidé vlastně umírají, řeklo mi to:
na panickou hysterii.

7.9.2021:
     Na facebooku se prý jedna slečna rozčilovala, co že "s tím lidé tak nadělají, vždyť jsme na to
zvyklí od malička, prostě tam půjdete, oni vás píchnou a je to. Co je na tom?! O co vám jde?
Musíte těm doktorům taky trochu důvěřovat. Přece vědí, co dělají". Něco v tom stylu.
     Nedávno u mě byla lékařka. První očkovaná u mě vůbec. "Já vím, vám se to asi nelíbí, že jsem
očkovaná", řekla. "Ale vůbec ne, žádný problém", odpověděla jsem, "mně se líbí, že já nejsem".
"Já pracuji ve zdravotnictví, takže musím". Vše bylo v pohodě, jen v jednu chvíli vyštěkla:
"Půjdou všichni, uvidíte, všechny vás donutí!" Připomnělo mi to scénu z Hobita, jak starý Bilbo
vyjel po svém starém prstenu. Bylo to velmi podobné. Také u ní to okamžitě polevilo. Ale bylo
to stejné.
Tato lékařka řekla "všechny vás donutí. Musela jsem". Ani slovo o "vědí přece, co dělají. Je to
pro naše zdraví".
     O pár dní později u mě byla jiná lékařka. Neočkovaná. Kategorie "Nikdy. Absolutně vyloučeno".
Mluvila o svých spolužácích ze studií: "Často jsem si u mnohých říkala - z tohohle bude doktor!
Ten bude léčit lidi!" Mluvila o doktorech opravdu ošklivě. "To není jen teď, bylo to odjakživa.
Vždycky šlo jen o prachy. Byli a jsou schopni dělat s lidmi neuvěřitelná zvěrstva pro peníze.
Je jim to absolutně jedno, co s tím člověkem bude".
Jak to říkala ta slečna? Musíte jim přece důvěřovat?

     Mé nejbližší kamarádce zemřela švagrová "na covid". Zpanikařila, podlehla rodině a nechala
se naočkovat. Asi týden jí bylo strašně špatně, měla mnoho potíží, bolesti, horečku, dokonce
chvílemi přestávala vidět. Pak se to nějak zklidnilo, jen měla stále větší bolesti hlavy. Minulý týden
už to nemohla vydržet a šla na pohotovost. Lékařka jí vynadala, že když to vydržela celý den,
mohla to už klidně vydržet do rána a neotravovat večer.. Poslali ji na vyšetření. Příští týden jde
na operaci. Má nádor na mozku.
Promiň, D., že jsem to napsala. Musela jsem, kvůli ostatním.
Jak to říkala ta slečna? O co vám jde?

Pokud jste se chystali někdy navštívit jižní Ameriku, radši bych tu cestu už moc neodkládala.

8.9.2021:
     V neděli jsme sledovali debatu s Moravcem. Po dlouhé době jsem nepadala do deprese, ale
s pobavením sledovala, jak padají do deprese někteří zúčastnění. Předseda lékařské komory
chmurně a nešťastně sledoval, jak jde debata přesně tam , kam nechce. Točilo se to v podstatě
kolem jediné věci: Tak strašně bychom chtěli všechny oočkovat, tak strašně rádi bychom jim to
přikázali, ale nemůžeme.
 Mnohým se zdá, že "už jsme poslední, kdo se ještě nenaočkoval".
Posledních pár nezodpovědných extrémistů (že by taky "Pražská kavárna"?). Ale z čísel vyplynulo,
že nenaočkovaných lidí je 55 %, tedy většina! Z toho 44% s postojem "nikdy". To je ale přece
bomba, nemyslíte? A co ti rozumní zodpovědní lékaři? Padaly tam velmi nešťastné věty. Velmi
nešťastně se do toho zamotávali. Vysloveně mě to rozveselilo. Na návrh, že by se zdravotníkům
mělo dát očkování povinně, Vojtěch řekl "Ale aby se nám pak o ty nemocné měl vůbec kdo starat.
Nerad bych, aby došlo k masivnímu odchodu doktorů a zdravotníků ze zdravotnictví, tak jak se
to děje v mnoha zemích. Slyšíte dobře? Masivní odchod. V mnoha zemích. Že bychom nebyli
jediní idioti? To nám ale slovenský soudruh zatajil! Myslím, že jsou nám vemlouvány dost rozdílné
informace!
Když se mě v minulém roce mnoho lidí ptalo, co když nám to budou chtít dát povinně? Říkala
jsem: no chtít budou určitě, ale nebudou moct. Vlna odporu půjde sice z mnohem větší dálky,
bude muset urazit o dost delší cestu, než přímý nátlak, který bude tlačit na čas, ale přesto dorazí
do cíle 
včas. Pro ty, co se udržovali aspoň trochu při smyslech, samozřejmě.
     Od očkování už zachráníme málokoho. Doba se naplnila. Jsme ve fázi Titanicu, kdy On říká:
Už to začalo. Dobře se drž. Řekla bych to samé. Držte si klobouky, pojedeme s kopce. Může to
trvat až do konce roku. Zmírající bestie může kousat, škrábat a chňapat kolem sebe. Když se kácí
pes, lítaj řízky.
     Mnohé lidi ale stále nutí zaměstnavatelé. Smutný případ mi vyprávěla jedna paní o své dceři.
Zaměstnavatel ji chtěl poslat na pro ni velmi perspektivní služební cestu na Slovensko. Podmínkou -
očkování. Dal jí také jasně najevo, že její kolegyně je velmi šikovná a schopná a neměla by problém
ji zastoupit. Takže slečna šla na očkování. V následujícím týdnu jí bylo strašně zle, bolesti, horečky...
Takže na Slovensko nejela. Leží doma a je jí stále špatně. Bude z toho její zaměstnavatel aspoň
špatně spát?
     Jiný příklad mám z jednoho pražského sekáče. Vrhly se na nás zarouškované fúrie: "Vemte si
roušky! Ne roušky, respirátory!" Věta, kterou chci zmínit, ale byla: "My tu v tom musíme být devět
hodin!" Nařídil jim to zaměstnavatel. O to tu celou dobu jde. Když já musím být v průšvihu, vy budete
taky! Takhle přemýšlí nízcí lidé. Inteligentní člověk si řekne: Tak to já bych taky nemusel! Nemusíme
se všichni vzájemně tahat do propasti.
     Očkovaní lidé se příliš neliší. Někteří jsou agresivní, někteří spíš tupí, ale jedno mají společné:
jdou do temnoty. Vidíte to na nich. Jsou stále hloupější a temnější. Jdou do své vlastní temnoty.
Čím temnější, tím větší a rychlejší pád. Pokud mají v sobě světlo, můžeme se na konci ještě dočkat
zajímavých výsledků- jen nevím, co přesně bude to "na konci". Nevím, jestli si dokáží zachránit
život či zdraví. Kromě těch neočkovaných. Myslím těch, kteří to nevědí, že nejsou očkovaní.
Nějakou dobu jsem nechápala, co to má znamenat, když mi u některých lidí, na které se někdo
ptal, nevycházelo, že by v sobě tu látku měli. Celkově zhruba u 22% očkovaných. Údajně, jak mi
nedávno někdo napsal, v rámci celosvětového výzkumu - neboť tím tato akce bezpochyby je -
asi 30% lidí dostalo placebo. Podle mě je to průzkum, nakolik funguje psychóza plus psychotro-
nika. Kromě jiného. Asi polovina takto neočkovaných poslušně zemře s ostatními a ti zbylí budou
mít dost příležitostí se nad sebou zamyslet. Budou řešit jiné věci, než my. Budou zvláštní kategorií.
Přežili, nic jim není, ale přece jenom to "podepsali".
     Chci vás ještě varovat před jednou věcí. Mám takovou teorii, se kterou se teď nechci rozepisovat.
Ale dejte si pozor na náhle nově vzniklé "potravinové doplňky", které vás mají chránit před
očkovanými. Můžou být ve formě čehokoli. Homeopatik například. Nic takového nepotřebujete.
Jen posilujte imunitu a jezte mrkev, ať všechno dobře vidíte a nikdo vás neoklame. Slyšela jsem,
jak na nedávné přednášce, která byla v podstatě jen o tom, Chobot říkal, že se nic neděje, dáte - li
se očkovat, že když budete jíst všechny ty jeho přípravky (které má náhodou zrovna s sebou),
nemůže se vám absolutně nic stát. Nechci to vůbec komentovat. Jsem ráda, že jsem se zase
v někom nezklamala.
Dejte pozor na různé přípravky, ať jsou z oficiálního zdravotnictví nebo z alternativního, od koho-
koli, kdo je nadšeně na vaší straně. Myslím, že se můžeme dočkat nějakého fíglu typu "ano, vy jste -
či my jsme ti chytří, už to víme, dobře že jste vydrželi, a teď se hlavně musíte - musíme chránit
před těmi hloupými, před nákazou od nich..., a máme na to účinné přípravky.."
Nikdy nevíte, kdo je na jaké straně, kupříkladu šéfem očkovacích center je estébák vysoké šarže,
šéf BISky, věděli jste to? Lidumilnost a čestnost sama, dokonce organizoval hromadné výpravy
na demonstrace.
Může v tom být 3. dávka, řeknu vám to rovnou. Dejte si fakt bacha. Podezřelé přípravky, podezřelé
zubní pasty, nedejbože nějaké "vitamínové" injekce a tak podobně. Doladíme zdraví, až bude
po všem. Teď se jen chraňte - před vším, o čem nevíte, co je to zač a odkud to přišlo.
A před všemi, o kterých nevíte, co jsou zač a odkud přišli.

9.9.2021:
     Připsala jsem ještě pár vět ke včerejšímu varování. Prosím přečtěte si ještě jednou poslední
dva nebo tři odstavce.

11.9.2021:
      Včera jsem překontrolovala dva přípravky od dvou zcela různých firem, na které se mě někdo
ptal, a oba nebyly v pořádku.
Za prvé, dejte si pozor na přípravky, které jsou vyrobeny v Americe, které přicházejí z Ameriky.
Nejsou pouze přípravky, které oslabují imunitu nebo ve vás "potvrzují" roboty, tedy 3.dávka.
protože o to tady jde. Jsou i jiné zhoubné nemoci, které nechceme, aby nás zhubily. Nechceme
někomu vyplnit jeho cíle. Nechceme být cestou. Každý si dokáže najít způsoby, jak na nás.
Musíme vymyslet naše vlastní cíle a způsoby, jak na ně. Podíváte - li se tedy na výrobek a napadne
vás: Jsem cesta? Řekněte si: Ne, nejsem. A nebo - jste či chcete Vy být ten způsob, jak se na nás
dostat? Zkuste si říct: ne, nebudu, nebudeme. Nepotřebujete extravagantní přípravky, nekupujte
nic z ciziny, pokud neznáte přesně toho, kdo je vyrábí nebo nemáte jisté informace, jaký je to
člověk, tedy ideálně dobrý. Nemluvíme o běžném céčku nebo éčku, ale o zázračných přípravcích
podporujících cokoli. Nejezte teď radši nic. Jezte to, co jedly naše babičky: kysaný zelí, mrkev,
řepu, hrušky. houby, ryby, brusinky..., prostě všechno, co víte, co je.
Samozřejmě i české přípravky od někoho, kdo je..., no však už víte. Prostě jezte zeleninu.
      I kdyby se stokrát vyměnily všechny vlády, základní cíl zůstane stále stejný. "Je to jak v blbým
americkým filmu", zkonstatovala jsem sama již před drahnou dobou. Na druhou stranu nás na to
ty blbý americký filmy dost dlouho připravovaly. Připadá nám to jako trapný sci-fi? Ale vždyť to tak
je. Hloupý, nešťastně blbý sci-fi.
      Nejlepším produktem, který vás "spasí", je vaše svobodná mysl. Predátor se do vás nemůže
zakousnout, máte - li v sobě svobodu. Spolužák mého syna se chce jít svobodně naočkovat
do O2 arény, protože tam očkují vojáci se sapíkama. To ale není svoboda, to je debil. Myslím jiné
způsoby svobody. Svoboda je, že víme, kdo jsme. Nikdo nám nebude říkat, že to nejsme nebo co
máme (radši) být. Nejsme a nebudeme vězni. Jsou různé typy žaláře. My nebudeme ani v jednom.
Kdo řekl, že to tak musí být? Je to tak nastaveno? Tak si to přenastavíme. Nebude nás tolik. Snad se
dohodneme. Vydržte (ještě) po dobu nezbytně nutnou. Pak vše začne klesat, i možnosti druhé
strany. Jen nesmíme zapomenout, kdo či co jsme. Nesmíme se stát kořistí. My budeme ti, kdo
budou stíhat naše nepřátele. Nedarujeme jim zhola nic.

15.9.2021:
      Předevčírem přivlekla jedna dáma velikou tašku plnou různých přípravků, včetně kartáčků
na zuby. Všechno bylo v pořádku. Roztomilá jako vždy. Mimochodem za 12-15 let bude pravdě-
podobně premiérkou, držme jí palce. Moc se jí do toho ale zatím nechce.
Když jsem mluvila o nebezpečných přípravcích, myslela jsem prozatím výhradně nově vzniklé
přípravky na imunitu v závislosti na covid, vyráběné nejdříve od května tohoto roku. Nemůžu
napsat přímo, na kterou firmu bych si dávala pozor, ale snažila jsem se vám napovědět, čehož,
jak se ukázalo, si ale nikdo nevšiml. Takže zdůrazňuji, že v minulém čísle je šifra. Dvě dosti
inteligentní dámy se znalostí angličtiny, které by jim stačilo mnohem méně (teď vám už ale hodně
napovídám) k výsledku nedošly, i když jsem jim řekla přímo ta slova, takže jsem trochu propadla
beznaději, ale - už máme prvního výherce, dokonce bez nápovědy, stačilo říct, je tam šifra, on ji
našel a vyluštil! Takže to ještě prosím zkuste.
      Možná jste si všimli, že agresivita stoupla. Včera mě odmítli obsloužit v Penny, že nemám
respirátor. Hnusná, agresivní holka v pokladně. Doufám, že za toho drába aspoň berou příplatek.
Ale myslím spíš, že ne, že i na to jsou příliš hloupí. Že zrazují zadarmo.
"Musíte", řekla jsem (oni podle zákona opravdu musí, ale zákony se v naší zemi dnes už používají
jako toaleťák). "Nemusím!" "Musíte!". Přikázala jim to ČOIka. Je takovým hezkým zvykem u nás
delegovat na různá místa a dávat pravomoce osobám či institucím, které na jednání s tím spojené
nemají nejmenší právo. Trochu jako uklízečky v očkovacích centrech.
Přešla jsem tedy k druhé pokladní, geneticky odhadem tak odněkud ze Srbska, která se před
několika měsíci zalamovala smíchem při pohledu na můj respirátor s nápisem "Už fakt chcípni!" -
ostatně jako jediná, druzí si zřejmě mysleli, že je to o nich, a zeptala jsem se: "Vy taky ne?". Měla
svěšená ramena, její kdysi hrdý postoj zcela vymizel, a s očima sklopenýma k zemi zavrtěla hlavou.
Mrzí mě, že jsem neřekla: "Vy se za to aspoň stydíte". Odešla jsem tedy se slovy: "Proč jste tak
zbabělí?! Otroci!" Kéž by se nad tím někdo v té orespirátorované frontě aspoň zamyslel. Věci, které
jsem potřebovala, jsem si koupila vedle v Tescu, kde mají samoobslužné pokladny.
      Paní, co byla dnes u mě, mě rozesmála. "Agresivní chování, to ani ne, na to jsem asi zatím nena-
razila, vlastně v Lidlu mě poškrábala trochu prodavačka, hodila mě do cibule..." No tak hlavně že
humoru se nám zatím dostává..

16.9.2021:
      Před časem jsem mluvila o jakémsi "hypnotizování" ze strany dokonce neočkovaných. Můžete
to pustit z hlavy. Začínáme být silní, přestože to tak vůbec nevypadá. Jsme zoufalí ("zoufalí"), a proto
silní.
Zdá se, že šlo o běžnou psychologickou sugesci. OK lidé si přáli, abychom se báli my, nechtěli to
nechat na sobě, přenášeli to na nás a někteří to zachytávali a nesli dál. Stoupá nám duchovní
imunita. Věřte, projeví se to brzy. Jsme už teď my ti silnější. Už toto jejich chtění nepřenášíme.
      Když jsem se dívala na tu debatu, o které jsem se zmínila, vnímala jsem jejich ubohost. Zastrašo-
vání, výhružky, dětské štěkání. Předseda lékařské komory Kubek ukřivděně a nenávistně oznamoval,
že od září začne nová mohutná vlna umírání a mrtví budou výhradně z řad neočkovaných. Bylo to tak
neuvěřitelné, že jsem vyprskla smíchy. Také říkal, že neočkovaní se zatím pravděpodobně drží proto,
že jsou celou tu dobu někde zalezlí a celý den nevystrčí (ze strachu) nos. Takhle se mluví o rovnopráv-
ných spoluobčanech, důstojných občanech, lidech, kteří mají svoji svobodnou vůli, svá "zaručená"
práva, svoji hodnotu, která není o nic menší, než těch ostatních? Že jsou někde strachy zalezlí a
neodváží se vystrčit nos? Tak věz, ty mentální břídile, amatérský zaříkávači, že těchto lidí jsou plné
ulice, jsou na všech pracovištích, ve školách a školních či závodních jídelnách, léčí lidi, jezdí bez roušek
v dopravních prostředcích, společně grilují, již od jara navštěvují rozličné trhy a pivo či vinobraní a co
já vím, mnozí přes prázdniny procestovali mnoho zemí a stále ještě cestují, venčí společně psi a vůbec
se nebojí. Je směšné poslouchat, jak bezmocně vyhrožujete a zaprodaně lžete, abyste nás dostali
do stejného balíku hříchu, v jakém jste sami. Mluvili také o touze 100% proočkování obyvatel. V jejich
hlase bylo znát vyděšení a panika. Je to pochopitelné. Pokud zůstane část neočkovaných a normálně
přežijí, budou se ostatní ptát: takže my jsme taky nemuseli ? Je to akt zahlazování důkazů.
     Ráno jsem si k žehlení pustila Big Bena. Dvojice vyšetřovatelů vyslíchá novice v klášteře, ale oni
využívají své imunity a nevypovídají. "Proto, že věří v Boha, přece ještě nemůžou popírat náš právní
systém!" - "Naopak, musí!"
Naopak, musíme. Vyšší duchovní řád nemůže podléhat nižším řádům. "Duchovní" se dá docela dobře
zaměnit za přírodní, přirozený. Máme právo na svoji přirozenost, na to, co my sami považujeme za
duchovní, co prospívá našemu duchu i našemu tělu, naší přírodě, naší přirozené přírodě v nás. Chce -
li někdo zahladit naši přirozenost, je třeba bojovat.
      Když jsme vyšli z obchodu, o kterém jsem se jednou zmiňovala, vyšla s námi jedna prodavačka,
Ukrajinka, a řekla smířlivě: "My musíme, nařídil nám to šéf". "On vám to ale nemá co nařizovat", řekla
jsem. "Ale on by nás vyhodil, nechci přijít o místo". "Je ale protizákonné vás z těchto důvodů propustit.
To si nemusíte nechat líbit", nevzdávala jsem to. Řekla, že nemá cenu bojovat. Už se o to dávno
nesnaží, nemá to vůbec cenu. Nemá cenu bojovat o svůj život, v tomhle případě doslova? Váš život,
vaše důstojnost, vaše práva, vaše svoboda nemá žádnou cenu? Je 
bezcenný?
No nevím, jak to mají teď na Ukrajině... Jsem my snad bezcenní?
Pak jsem se dívala na film Atlas mraků. Pokud jste ho nikdy neviděli, doporučuji neprodleně jeho
shlédnutí, a to myslím zcela vážně. (Padaly tam krásné věty, namátkou "Obávám se, že tě trest dostihl.
Je čas, abys platil za své prohřešky"). Pokud vás někdy zajímalo, jak funguje karma, je tenhle film
dokonalý. Také po něm pochopíte, proč nelze zasahovat do cizí karmy, přesněji do jejích následků.
Při nedávné práci se mi ozvalo v hlavě: "Proboha holky, už se za ně přestaňte (podvědomě) modlit,
vždyť se to nestihne!". Jestli budeme je udržovat uměle naživu, například instinktivními podvědomými
"modlitbami", dopadne to špatně. Nestihneme bránu do nového světa, v němž je nový život.
Zůstaneme v tom starém. A v něm to tu pro nás končí. Chvilkama to vypadalo, jako bychom se
skutečně měli stěhovat na jinou planetu, a to mě poněkud děsilo. Ale ne, nebude to tak. Jde
o novou virtuální realitu. Celý tento vesmír je virtuální realita, ale to nám může být jedno. Naše duše
jsou skutečné. Ale nemusí být. Zkuste, aby tomu tak nebylo. Nechce se mi složitě se inkarnovat
do jiného vesmíru. Naše zkoušky nás stejně neminou. Je jedno, kde se budou odehrávat. Teď to
bude potlačení našeho soucitu. Nebo jinak - mějte s nimi soucit. Nezachraňujte je. Nechte je jít.
Pokud se opravdu neobrátí... Pak možná uvidíme. Ale se samozřejmostí a zadarmo to nebude.

17.9.2021:
      Když jsem teď shlédla kus Pána prstenů, neboť stále ještě nemám dožehleno, vzpomněla
jsem si opět na výše zmíněný úryvek z výše zmíněné debaty. Ve filmu Saruman přesvědčuje
Gandalfa, že Pán prstenů je příliš silný, není možné nad ním vyhrát, jediná možnost je spojit
se s ním. Gandalf odmítne a Saruman prohlásí, jakoby konstatuje: "Zvolil sis tedy smrt".
Zemřou ti, kdo se k nám nepřidají. "Mrtví budou výhradně z řad neočkovaných". Skoro jako by
za tím ještě následovalo: my se postaráme o to, aby to tak bylo.
     A MY se zase postaráme o to, aby to tak nebylo.

18.9.2021:
     Je mi líto, ale nemůžu odpovídat na dotazy ohledně přípravků. kosmetiky, parfémů apod. ,
nemám na to zvláštní fond ani dostatek času. Navíc je ta problematika složitější. Mnohé přípravky
do jisté míry nejsou a nebyly nikdy v pořádku, takže vám nemůžu s čistým s vědomým říct ano,
jsou zcela neškodné. To, o čem jsem mluvila, se týká výhradně přípravků, které vznikly nebo
vznikají v současné době, nové přípravky zaměřující se výslovně na zvýšení imunity kvůli
současné "krizi". Přece to umíte sami vyhodnotit. Žádné parfémy, běžná kosmetika, lactobacily,
žádná probiotika ani vitamíny. Jestli se máme zaměřovat na to, co je kde špatného, co je například
v některých zubních pastách nebo cigaretách, musíme se vrátit o nějakých 30,40 let zpátky.
Nechci být chemickou laboratoří, která vám dělá rozbory po smskách. Teď například šla v televizi
reklama na biorajčata. Jen tak ze cviku jsem na to mrkla a odpověď zněla: No až na ty přepravní
pesticidy. Tak jak je to? Jsou to biorajčata? No možná byla, ale jsou teď? Budou ještě biokrávy,
i když se pasou na zelených loukách, pokud by třeba byly očkované? Polovina věcí, které denně
užíváme, je v podstatě karcinogenní. Mluvíme o trochu jiných "poukázkách na smrt". Teď už je určitě
poznáte sami. Běžné výrobky běžně vydržíme.
Až dokud to budeme chtít vydržet.

Ještě jedna osobní technická: Vím, že jsem se léta spíše schovávala a vy jste mě spíš utajovali
než právě proklamovali, jste na to tak trochu naučení. Ale tyto stránky nejsou tajné, ani já už
nejsem tajná.. Dostávám dost zpětných vazeb od lidí, kterým velmi pomáhají, a jsem za to ráda.
Pokud máte pocit, že by to někoho ještě mohlo zachránit nebo aspoň zaujmout, uklidnit, mohl by
něco pochopit, obrátit se na tu "správnou stranu", prozřít, začít přemýšlet nebo se jen utvrdit, že
nedělá nic špatného, tak jak se to běžně děje, podle toho, co slýchám, pošlete mu klidně odkaz.
Zítra vyrobím speciální jen pro tyto "dodatky", ať nemusíte vy chudáci na mobilech přelistovávat
vždy tolik stránek a ztrácet tím svůj čas. Nebo pokud by se někdo chtěl jen tak pobavit.
Vždyť je to všechno jen taková komedie.

25.9.2021:
     "Slíbila, že druhý den něco napíše, ale nic tam nebylo a pořád ještě tam nic není".
Druhý den bylo třeba něco zařídit a pak musela pracovně odjet a zdržela se déle, než se
předpokládalo. Tak mě nehoňte, vy závisláci.
     Dopovím vám konce, resp. pokračování dvou příběhů, které jsem načala.
Moje kamarádka je po operaci nádoru v hlavě a přestože se zdálo, že by to mohlo být něco
relativně "neškodného", je to bohužel naopak. Je stejně zhoubný a agresivní jako látky
ve vakcínách, stejně jako agresivní a zhoubná je celá tato "akce coronavirus", zdravotně,
ekonomicky i lidsky.
      Druhý příběh je o dívce, která se nechala očkovat, aby mohla jet služebně na Slovensko
a nebyla nahrazena "šikovnou" kolegyní, což se nakonec stejně stalo, neboť jí bylo po očkování
strašně zle. Dívka se ale nechtěla své šance ve firmě vzdát, takže šla ještě na druhou dávku.
Bezprostředně po ní padla do strašných depresí, ze kterých se doposud nedostala, zcela se jí
zhroutila psychika, začala být zmatená, dělat chyby v běžných věcech, chvílemi zadrhávala,
zákazníci si začali stěžovat, že s ní není možné dobře komunikovat a je divná.
Takže byla z práce vyhozena.
      Připomíná mi to doby před sto a více lety, kdy majitelé například továren či kamenolomů
vyhodili z práce bez milosti a bez náhrady zaměstnance, kteří v jejich podniku přišli třeba
o nohu nebo ruku či byli jinak zmrzačeni nebo poškozeni a nebyli tedy již schopni pro ně dál
pracovat.
      To jsme tedy od té doby udělali veliký krok dopředu.

27.9.2021:
     V neděli jsme si dali naši tradiční partičku karet. Poslední dobou dělám neobvykle mnoho
taktických chyb. Několik kol přehlídnu jasnou šanci, zapomínám, cože jsem to vlastně vůbec
chtěla, nezbavím se a nepřiložím karty, kterých se potřebuju zbavit. Rodina z toho šílí. "Já jsem
to věděl! Já věděl, že vona to má dvakrát, ale nedá to tam, a já na to takovou dobu čekám! A vona
to ještě ke všemu ani neví!" No a mají pravdu. Nehraju logicky. Mé defekty mě stojí výhody. Soupeř
samozřejmě dělá taktické manévry a celkem pochopitelně očekává, že využijete šance, která je
pro vás výhodná. Pro něj ale víc. A vy to proti všemu očekávání neuděláte. Někdy možná i proti
svému vlastnímu. Na konci mi to ale často nějak vyjde. Dost často díky tomu vyhrávám. Často
i ke svému vlastnímu příjemnému překvapení. I z toho rodina šílí. Při poslední hře můj syn vstal,
praštil kartama o stůl a konsternovaně a rozčileně, až trochu hystericky zvolal: "K čemu je mi můj
potenciál, když hraju s tebou?!"
A já jsem vesele a chápavě navázala: "Tvá genialita se tříští o mé útesy..".
     No a na to tak nějak spoléháme. Na prvek, který odněkud přijde, který je jako ta čtvrtá, nezvaná
sudička neodvratnou součástí všech dobře propočítaných plánů, logických dějů, všech "jistot" vůbec
a čehokoli možnéhojednotku nepravděpodobnosti. Aby mohl existovat řádmusí v něm figurovat
náhoda, jinak se - absurdně - zhroutí. Náhoda či zázrak, tedy nepravděpodobnost, je tou jednotkou,
tím prvkem, který udržuje děj při životě. Jednotka pravděpodobnosti může fungovat po nějakou
dobu, ale pak musí být nutně vystřídána, přerušena jednotkou nepravděpodobnosti. Jinak by vesmír
nemohl existovat a zanikl by.

A tahle akce je příliš logická, než aby mohla dosáhnout svého dobře propočítaného záměru.
     Vždycky se zcela nepředpokládaně odněkud vynoří nějaký ten nepravděpodobný magor
s nepravděpodobným mozkem a šílenými nápady.1.10.2021:
     Nenapadlo by mě, že se ještě někdy budu vracet k tomuto tématu, ale...
Když jsme byli malí, topilo se ještě hodně v kamnech. U nás v paneláku teda ne, ale u babičky
a později na chalupě, to známe všichni. Také jsme byli seznamováni s pravidly a riziky topení.
Abych přešla přímo k věci - zakouřená místnost se ihned větrala. V zakouřené místnosti se
nesmělo spát. Kysličník uhličitý je totiž velmi škodlivý a nebezpečný, ničí vám nejen plíce, ale
především mozek a ani ostatní orgány z něho nejsou nijak zvlášť veselé.
Když chodím po ulici a vidím ta zarouškovaná monstra - v Budějovicích a v Plzni se atmosféra
prý znatelně uvolňuje, ale v Praze teda kupodivu opravdu ne - krvácí mi srdce nad dětmi.
Často ale vídám zejména maminky - dají-li se v tomto případě tak tedy vůbec nazvat - které
roušky nemají, ale jejich děti ano. Asi před rokem jsem rozesílala video jedné sympaticky
odhodlané německé neuroložky, která popisuje hrůzy, které s vámi dělá pobyt pod rouškou.
Varuje a předpovídá - z odborného hlediska - obrovskou vlnu demence zejména u dětí v násle-
dujících a budoucích letech právě z důvodu nošení roušek. Bylo totiž uděláno měření a množ-
ství CO2 pod rouškou přesahovalo mnohonásobně maximální, tedy relativně bezpečnou hranici.
A to ještě nebyly respirátory, které přiléhají těsněji a sami o sobě obsahují jedovaté látky, které
dýcháte ještě k tomu všemu. Takže chráníte - li své dítě respirátorem a sebe ne, protože na mě
už tolik nezáleží, já to už nějak doklepu, je to jako byste dítě nechali spát v té zamořené místnosti,
ale sami si pěkně vyvětrali a udělali si pohodlí. Setkala jsem se s neuvěřitelným případem
esoterického tatínka (důkaz nikdy neusínající jednotky nepravděpodobnosti), který, sám chodě
bos, nechá svou malou dceru nosit venku roušku, dokonce i když jde s ním, protože esoterici -
pokud jste se ještě s tímto  živočišným druhem nesetkali - vychovávají své děti ke svobodě,
takové nějaké svérázné, já z nich teda šílím. Mnozí esoterici vychovávají své děti "svobodně",
protože nejsou dost silní na to, aby stáli nad nimi, takže tvrdí, že jsou "parťáci". Po roce a půl
dokonce nedokázal odpovědět na moji otázku, jestli tu roušku nosí ve škole při vyučování.
"To myslíte vážně?!, vyběhla jsem na něj. "Vy jste otec! Vy jí to máte zakázat! A samozřejmě
vysvětlit. Vy nesete za dítě zodpovědnost a vaší prvořadou povinností je chránit ho! Tím, že ji
necháte nosit roušku, jí navíc vsugerujete, že na tom něco je, že to možná má nějaký kladný
důvod". Holčička je jistě extrémně geniální, samostatná, svobodomyslná a originální, ale protože
roušky nosí i ostatní holčičky, nosí ji taky. Děti takovou problematiku neumí vyhodnotit, učí se
od vás. Vaše "Já ji nepotřebuju, ale jestli ty ji chceš nosit, tak si ji nos", jim v tom moc větší jasno
neudělá. Malé dítě svým chováním nereprezentuje ani tak, kdo je ono, ale kdo jste vy. A můžu
vám rovnou říct, že vy, kdo je necháte chodit s rouškou, jste pěkní kokoti.

4.10.2021:
     Chci ještě přidat jeden díl k minulému tématu. Minulý rok v červenci, tedy rok a čtvrt nazpět, 
byl u mě mladý muž, veselý, zdravý, bosý, opálený, v pohodě. Proto mě překvapilo, co jsem
po pár minutách našla: "Vy máte nedokrvený mozek! Vy málo dýcháte!" Zjistila jsem, že prakticky 
všichni trpíme stejným syndromem, který pramení z podvědomí přes genetickou informaci.
99,8% předků nás všech zažilo různé mory, požáry či úniky radioaktivity a máme na tyto situace
nacvičenou reakci: nedýcháme. Vzpomeňte si, když jste třeba u táboráku a stočí se na vás kouř.
Nebo procházíte místem, kde například něco smrdí, kanály či únik plynu, stačí veřejné WC.
Zadržíte dech. Pokud jde o delší čas, kdy bychom s jedním nádechem nevystačili, dýcháme
mělce. Nechceme si tu nebezpečnou či nepříjemnou, a tím podezřelou látku pustit do plic.
Děláme to podvědomě, automaticky. Díky genetice stačí, abychom zachytili informaci, že jde
o pandemii, tedy epidemii, že tu něco je, a tento náš ochranný systém se sám spustí. Dokonce
i když v tuto informaci nevěříte. Je tedy důležité co nejčastěji vědomě hluboce dýchat, což
ovlivní i váš mozek a postupně se přestane "pandemie" bát. Přestane vám bránit, abyste mohli
dobře dýchat. Sami pak můžete vyhodnocovat, čemu chcete "věřit" a čemu ne. Spustíte pak nový
obranný systém, který bude reagovat "moderněji", ne na každé SLOVO.
     Co se týče dýchání, jistá pandemie se k nám vlastně opravdu blíží: jedy, které vylučují očkovaní.
Nezapomínejte vycházet alespoň dvakrát za směnu vydýchat se na čerstvý vzduch. Párkrát se
zhluboka a v klidu nadechněte. Nepanikařte. Nejsou nebezpeční, když se mezi nimi neutopíme.
Dýchejte svůj vlastní (čistý, jiný) vzduch, ne ten jejich. Lze to chápat samozřejmě i přeneseně.
Buďte prostě pořád tím, čím jste, a snažte se být tím nejlepším, co v sobě vyškrábnete. To platí vždy.
V míru - v klidu i ve válce - v boji. A snažte se v tom být v obojím najednou. Buďte odhodlaní -
stateční a vytrvalí a také neochvějní a soustředění. Nedejte se zmást. Používají na vás jenom slova.
Na druhou stranu, slova mohou být silnou magií, pokud připustíte, že jsou něco víc, než jen bláboly.
Jinak s vámi samozřejmě mohou udělat všechno, nač a kam míří. Podívejte se na ostatní. Chtějí
mít hodně, a padají do této bezedné jámy. Říká se: Nikdo ti nemůže dát tolik, kolik já ti mohu slíbit. 
A to mnozí z nich už zjišťují či zjistili. Některé věci se již začaly obracet. OK lidé ještě nepřipustili, že
by pochybili, ale již zaplavují léčitele a také lékaře s potížemi po očkování, někdy velmi vážnými.
Jeden lékař psal, že takové lidi posílá "k těm odborníkům, za kterými šli předtím, které navštěvovali
a nechali si od nich radit, na nádraží, v O2 aréně apod. Ať se vrátí tam". Potěšilo mě, že někdo mluví
a myslí podobným způsobem a nejsem už doma za jediného kruťase.
Nelze mít přece jenom výhody. Říkali jsme jim to tolikrát. Tak moc a mockrát. Nemohou teď otočit
a zase si zabírat všechno pro sebe. Je třeba, aby se znovu obnovila rovnováha. Rovnováha 
znamená, že oni půjdou dolů. V opačném případě bychom totiž my zanikli. Vysvětlím, na co jsem
dnes  přišla, až se na to aspoň trochu vyspím.

6.10.2021:
     Před časem se mě někdo ptal, jak bych to viděla s podnikáním, že přemýšlel o pohřebnictví.
No kšeft to bude teď určitě dobrý, ale já bych to přesto nedoporučovala. Už dříve naši předci věděli,
že kolem úmrtí a pohřbů je třeba se chránit, svíce hořely nepřetržitě, vykuřovalo se, omílala se
různá zaříkání, která v posledních desetiletí přešla nebo se spřáhla s modlitbami. Pokud jste
někdy byli na klasickém venkovském pohřbu, kněz v kostele nemává kadidelnicí jen tak a na hřbitově
svěcenou vodou nekropí kytky. Odhání zlé duchy. Nebo prostě duchy. Hřbitovy či místa, například
nějakých neštěstí apod. jsou potencionálním nebezpečím, že si domů nějakého toho ducha přitáhnete.
Záleží hodně na vašem naladění či rozpoložení. Mně se to stalo asi před dvaceti lety v lese.
Neodolatelně mě to táhlo k hromadě kamenů. I když můj instinkt mi jasně říkal: nelez tam! Hned
cítíte, že je něco jinak. Po pěti stech letech se konečně dočkal. Nedělalo m to dobře. Někdo to pak
ze mě musel sundat. Pak jsem toho trochu litovala. Říkala jsem: "Mohly jsme se ho ještě chvíli ptát,
tolik věcí by mě zajímalo!" S takovými myšlenkami tomu jdete samozřejmě dost napřed. Většiny
duchů se zbavíte a zbavujete snadno, buď se na vás prostě neudrží nebo vás nechají být, protože
je například nezajímáte či u vás zkrátka necítí blahobyt. Někteří se u vás ale ubytují a jen tak se
vyhnat nedají. Známe je pod pojmem "přisedlé duše". Tyto duše obvykle nabírají na síle a panovač-
nosti. V extrémních, ale ne neobvyklých případech mohou začít měnit vaše chování, vaše chutě,
nálady a dokonce - časté to není, ale já jsem se s tím například setkala, i pohlavnost. To ale jindy.
Obvykle postačí: dostatečně dýchat nebo se nadechnout. Napít se vody (podobně jako při šoku).
Osprchovat se (stačí až doma). "Oprášit" je ze sebe (radši venku, nebo minimálně mimo ložnici).
Svítit pár dnů svíčkami, obvykle je optimální dva dny a dvě noci nepřetržitě.To mluvíme o lidech,
kteří byli živí a zemřeli.
Teď nastane ale jiná situace.
     Vyjma těch, kdo jsou předurčeni k tomu, aby nám to tu pomohli zachránit, lidé, kteří zemřou
po očkování, už budou mrtví předtím. Po 2.dávce začne umírat duch.
Po hodinách, dnech, maximálně pár měsících, podle toho, jak dlouho se dokáže vaše duchovní
tělo bránit. Zemřou a nebudou vnímat, že zemřeli. Na duchovním těle nebudou cítit rozdíl.
Nebudou chápat, proč nemají tělo. Budou se snažit si ho někde opatřit.
Když žijete s přivtělenou bytostí, může vás nějakou dobu ovládat, ale až se jí zbavíte, budete to
zase vy. Zombie vzniklí z naočkovaných udělají zombie z vás. Budou z vás tahat život, duch i duši
a až vás upustí ve svém záhrobí, budou na vaši energii nějakou dobu žít, ale z vás zbude vysátá
troska. Je to drsné, ale nepohybujte se příliš kolem zemřelých po covidu. Budete - li "v poslední
hodinku" u jejich lůžka, nepřibližujte se k nim víc než tak na metr, metr a půl. Můžete se ocitnout
na jejich místě a oni na vašem. A vy pak budete chodit, trpět a říkat si: proboha, tohle přece
nemůžu být já. Takhle se přece nedá žít... Vím, že to, co říkám, je docela hnusné, ale prostě je to tak.

7.10.2021:
     Nemůžu vám dát typ na to, koho volit, nezlobte se, nechci být v takové pozici. Ale přece
jenom aspoň trochu odpovím těm, kdo se ptali, co já.
Já jsem se rozhodla, že se budu i nadále držet své původní lajny. Nebudu vám říkat, koho jsem
volila, ale již před lety jsem prostřednictvím svého "klíče" zvolila stranu, o které nikdo nikdy
neslyšel. Věštba začínala: "Objeví se zcela absurdní strana.."
A na konci věštila dobrou prosperitu, přesněji ráj.
Tohle absolutně nemá být jakýkoli návod, tohle je čistě moje cesta.
Řeknu vám taky, co jsem před pár týdny při jedné práci viděla. Viděla jsem Babiše, jak stojí
na špici řekněme pyramidy či prostě trojúhelníku a za jeho zády stojí, o něco větší, s rukama
vztyčenýma a mírně roztaženýma, Ďábel. Že jsou kolem této vlády, a to už před covidem,
satanské síly, to asi tak nějak vnímáme všichni. Ale tohle byla jiná šarže. Viděla jsem, jak strany,
které jsou pod ním nejblíže, a byly to ty, které mu teď jdou nejvíce po krku, takové ty hodnější,
jsou podivně zmanipulované, omámené, skoro jakoby zhypnotizované v dosahu té síly.
Nejnebezpečnějšími například ještě před nedávnem byli Piráti. Už více než před rokem jsem
pozorovala, jak na ně chrlí prostřednictvím té spousty mágů, které používá, proudy černé magie,
o obsahu zhruba tohoto sdělení: dělejte přesně to, co lidi naštve.
V těchto volbách zaměstnává neuvěřitelné množství těchto sil, ještě mnohem víc, než předtím,
tahá si je i ze zahraničí.
A pak jsem viděla, jak tam není, a strany pod ním se budí jak ze sna, rozhlížejí se a diví: proboha,
co jsme to chtěli udělat? Kde jsme se to vůbec octli? Co se to vlastně, co se to s námi dělo?
A začnou jednat jinak.
     Poslouchala jsem dnes kousek předvolební debaty, ne že bych chtěla, ale televize je hlasitá,
a připomnělo mi to větu, kterou jsem již psala: nikdo vám nemůže dát tolik, kolik já vám můžu slíbit. 
Slyšela jsem, jak ten slovenský šmelinář s neuvěřitelnou nestoudností prohlašuje, že za celou dobu
naší existence se máme teď nejlépe a máme nejnaditější peněženky. Zřejmě zírá stále jen do té své.
Vyděsilo mě, když říkal, že to bude ještě lepší. Vzpomněla jsem na jedno své heslo z demonstrace -
LÍP MÁ BÝT NÁM, NE TOBĚ, VOLE... Evidentně je stále aktuální.
Též jsem zaslechla, jak vyzdvihuje svoji pracovitost a vybavil se mi jiný můj transparent - NECHCEME,
ABY MASOVÍ VRAZI MAKALI 15 HODIN. (Oproti mému synovi, který volí intelektuálnější, jeho zněl:
"Jako včelař jsi selhal". "V řepce ti pšenka nepokvete" bylo taky dobrý).
Zvolte něco, co bude rozumné. Ne to, co se zdá úplně nejlepší. Nevěřme, že menší strany jsou
méně silné. Ďábel je velmi veliký a velmi silný.
Nenechte se zmást "volebními preferencemi", jeho zaplacené zmanipulované průzkumy jsou již
pověstné. Je to část taktiky "stádního chování".
A pokud ho někdo z vás přece jenom bude volit, měla bych k němu takovou malou soukromou
prosbu: prosím vás, nechte se očkovat. Budou mít teď 3.dávku v akci s vůní broskve a vanilky.

9.10.2021, 17:00:
     Dýchejte.

14.10.2021:
     Mám konečně něco, co vás bude zajímat.
V poslední době slýchám - a vy jistě taky - kde jsou teda ti mrtví, které stále očekáváme? Kde jsou 
ty následky očkování?
     Je to opravdu tak nebezpečné? Nevěříme nakonec bludu? Netrpíme újmami zbytečně?

     "Dva členové mé rodiny po očkování zemřeli a dalším je hrozně zle, trpí, je to strašné, nedokážu 
to už snášet. Nikdy v životě by mě tam nikdo nedostal, i kdyby mě naháněli", řekl dnes muž, kterého
důvěrně známe mnoho let.. A teď to hlavní: na doktory je vyvíjen extrémní nátlak z nejvyšších
příslušných  
míst, aby k zemřelým po očkování napsali: neočkovaní. Aby je vymazali z evidence. 
     Tato osobní informace je od lékaře pracujícího v jedné nejmenované nemocnici a je zcela
bezpečně stoprocentní a zaručená. Dostali ten příkaz "proti podpisu".
     To by zcela vysvětlovalo větu z televizní debaty, o které jsem psala, a kterou dotyčný řekl až s
pozoruhodnou sebejistotou: mrtví budou výhradně z řad neočkovaných. Měla jsem za ní pocit
sdělení: a my to zařídíme. Takže zařídili, i když svým způsobem zaplaťpánbůh ne tak, jak jsem se
obávala, i když na začátku září nás zcela bezpečně něčím posypali, neboť mnohé rodiny včetně
naší začaly kompletně smrkat a kýchat, případně zvracet v jeden a ten samý den, a to včetně zvířat.
Ostatně můj mozek vycvičený na věci "přečnívající" zachytil nízko přelétající letadlo.
     Takže "masakr", který mi to v srpnu hlásilo zhruba od října do konce prosince, je zatím prostě
jenom utajovaný.

19.10.2021:
     Pokud zde chrlím samé negativní zprávy, je to proto, abyste si uvědomili, jak je důležité být na 
té správné straně.
     Nikdy jsem si nemyslela, že v těchto článcích budu přímo komentovat politiku, ale tuto malou
vsuvku si nemohu odpustit. Kamarádka mi přeposlala zoufalou, užalovanou, dětsky ukřivděnou,
křivou verzi rádoby vtipu, evidentně výplodek Babišova týmu, skrz který nám nedá pokoj nejen
po volbách, ale zřejmě ani po své smrti, kde závodí čtyři oštěpaři, jeden zvítězí, ale ti další se spojí,
jejich výsledky se sečtou a ten první se octne (nespravedlivě) na konci. Ha ha ha. Pokud někoho 
z vás ten ufňukaný skunk přece jenom zmátl svými srdceryvnými proslovy typu "pět na jednoho, to
si troufnou, srabi, kdyby se postavila vždy jedna strana proti (naší) jedné, neměli by žádnou šanci,
samozřejmě bychom (správně) zvítězili", ptejme se: kampak asi zmizely hlasy dvou největších stran,
komunistů a ČSSD? Komu to asi soudruzi hodili? No Pirátům asi sotva. Takže jakápak "jedna strana
proti pěti".
Navíc, v historii bylo zcela běžné, že se spojily národy, přesněji panovníci a armády různých zemí,
a často i nepřátel proti společnému nepříteli, predátoru, například Turkovi, a to nejsme asi ani tak 
moc daleko, pokud jeho činnost začala přesahovat pravidla běžné soutěže a začal ohrožovat
všechny kořistnictvím a pleněním jejich zemí. Je to běžná odvěká praxe, když jde už opravdu
do tuhého, správný a zdravý pud sebezáchovy, a tento migrant se nad ním nemá co  pozastavovat.
Spíš by se měl zamyslet, ale já se Slováky zkušenost této možnosti nemám.

     Jedna dáma se se mnou chtěla radit o investicích. Vyjadřovala obavy  o budoucnost "při očeká-
vání sníženého počtu obyvatel a s nastávajícím kolapsem ekonomiky, bank, finančních trhů, měn
apod., nebude taková koupěschopnost lidí, ceny půdy a nemovitostí klesnou.."  Ceny nemovitostí
a půdy klesnou dost těžko, naopak budou logicky stále stoupat, neboť na to, že teoreticky patříme
do vyspělého západního světa - prakticky bohužel ne, díky fatálně "východnímu" vedení jste stále
krutě "východní" země - jsou stále neuvěřitelně poddimenzované, což se s naším neodvratným
začleňováním změní. Některé firmy i jednotlivci strašlivě zbohatli, a vždy to tak bude. Tam, kde je
zmar, je zároveň i nový začátek.  

(22.10.2021): 
     Když shoří les, je na něj smutný pohled. Vše je černé, zničené, bez života. Člověk má
pocit zmaru, katastrofy. Když se tam přijde podívat druhý den a další, je to stejné. Neštěstí. Už to
nikdy nebude jako dřív. Když přijdete opět za týden prolít další slzu, zahlédnete zelený lupen. Je
to možné? V takové spoušti? A když se tam vrátíte za rok, najdete tam bující zeleň zalitou sluncem
plnou života. Taky ptáky, motýly a hmyz, kteří se tu všichni bohatě stravují  a zároveň svou pastvinu
dobře obhospodařují. Je tam plno nových rostlin, nových druhů, které se předtím pod vysokými
stromy neuplatnily, stará monokultura jim bránila v rozkvětu, prosperitě i v životu. Někdy je dobré
starý les pokácet, aby mohl opět vzniknout život. Tentokrát doporučuji proklestit ho "vlastní rukou",
protože jinak ho kompletně vykácí někdo jiný a my nebudeme tou novou bující zelení. Někdy je
lepší obětovat  přerostlé nemocné stromy, které stejně spějí k zániku, ale mezitím vyhubí všechen
život pod sebou a nakonec nezbyde nic.
Všechno zlé je pro něco dobré.  Když jsem jela ve středu večer do Prahy, velmi jsem si užívala
klidného provozu, jaký pamatuji naposledy snad ve svém dětství. Auta jela plynule v pravidelných
vzdálenostech, nikdo zbytečně nepředjížděl, nikdo nejel příliš rychle. Všichni jeli bezpečně
a spořádaně. Žádné prudké brzdění nebo rozjíždění. Všichni šetřili naftu.

23.10.2021:
     Občas každému z nás proletí hlavou, že už opravdu nosíme na rukávu žlutou hvězdu. Mnohé
lidi to pobuřuje, ale já nevím proč, je to příměr. A upozornění, že tohle už známe. A že tím to jen
začalo. Kromě zákazů vstupu na různá místa tu byly a jsou i pokusy například neočkované děti
separovat, vyčlenit z výuky, původně se od tohoto září uvažovalo o tom, že neočkované děti
nebudou smět do školy a nebude jim poskytnuta žádná náhrada a kdyby nás nebylo takové
množství, jistě by se to stalo. Ale nemohou polovinu dětí nechat doma.
Tato akce ale splňuje i znaky jiných režimů. Za socialismu jste bez legitimace KSČ byli často
vyhozeni z práce či jste ji vůbec nedostali. Vstup do KSČ byl podmínkou mnohého. Nemohli jste
vycestovat. Na Vánoce dostali na vojně dovolenku jen komunisti, bez ohledu na pracovní výsledky.
Každý pohůnek, který se zaprodal režimu, si na vás mohl otevřít  hubu, persekuovat vás, vybíjet si
na vás svoje komplexy, moralizovat, udat vás za cokoli a být za to pochválen či odměněn, omezovat
vaše práva, ponižovat vaše děti. Komunista byl všude a ve všem upřednostňován a vyzdvihován.
Ostatní byli tupeni, bylo jim stále něčím vyhrožováno. Vše bylo řízeno strachem. Socialismus byl
plný očividných a dohledatelných lží a demagogie. "Kdo nejde s námi, jde proti nám" bylo základní
heslo. Nemyslíte, že se to dnešku dost podobá?

     Když jsem před těmi asi 15 lety začala dělat "tuto práci", neměla jsem o ni zájem. Chtěla jsem
se jen uzdravit, být zase  živá. Nebylo to nic, čím bych se chtěla do budoucna živit. Tyto "práce"
přicházely výlučně pro mě, aby zachránily mě. Občas jsem jen tak rozsévala střípky těchto
možností, a tak se má činnost do nějaké míry rozšířila na druhé. Postupovala jsem podle "pokynů".
Začala jsem práce zapisovat. Je třeba, aby vše bylo zaznamenáno. Vzala jsem tužku, sešit a má
ruka napsala: Kniha změněného osudu Země. Nevěděla jsem, proč jsem to napsala. Nevěděla
jsem, co by to mělo znamenat. Znělo to dětsky. Nevěděla jsem, co všechno za tím v budoucnu
ještě bude. Čekala jsem, že se mi vrátí hlas a začnu zase "normálně žít". Normálně žít se ovšem
dá pouze v případě, že žijeme. Nevím, jestli bych dnes ty přibližující se měsíce přezpívala.
knize mám zaznamenaných pár zajímavých rovnic. "Jednou to budou hledat jako sešit Adama
Bernaua", říká někdy žertem přítel. O pár let později jsem dostala jiný příkaz: Nic už nesmí být
zapsáno
. Věci se už zřejmě samy začaly ukládat do reality. 
Mimochodem jsem se rozhodla tento sešit zničit.
I Země má svůj osud, samozřejmě. Všechno je zmanipulovatelné, všechno je ovlivnitelné.
"Všechno je dané", řekli by esoterici. Ano, všechno bude dané, pokud nehneme zadkem.
Před asi 13 lety, přesně se už nepamatuji, ale můžu se zítra podívat, ještě než všechny zápisky
lehnou popelem, hrozila Zemi též katastrofa. Po několik týdnů mě budil hlas v mé hlavě, který
stále opakoval: zemská osa. Zemská osa se "nakláněla" a Země se přepólovávala. Dnes máme 
situaci obdobnou. Země má opět svůj zlý osud, který se vytváří posledních čtyřicet až pětačtyřicet
let. Není to stejná situace, i když může mít podobné následky. Tentokrát jde o "přesídlení jinou
kulturou"
, tenkrát nám hrozila "pouze" doba ledová. Země se snažila zbavit se nehodného  lidstva.
Dostali jsme ještě jednu šanci a tahle bude už poslední. Země by se po "prohrané bitvě", té naší,
zbavila po nějaké delší době i těchto predátorů, ale to už by nám mohlo být jedno. Zeměkoule
začíná mít extrémně negativní vibrace. Jestli to takhle půjde dál, jakože se to zatím vůbec nemění,
může být koncem jara už pozdě. Zrovna když by se nám mohlo začít dařit tak krásně... Nebědujte!
Nechceme příští rok zmrznout na kost! Těšíme se přece na nové slunce! A to vám chci říct. Podařilo
se vyrobit veliký balík bílé magie, a přijdou další a další - magie je prostě síla, která vše začíná
ovlivňovat. Přijdou i bytosti, pokud v ně ovšem  budete věřit. A  za pár let mnoho, mnoho dalších
bytostí, které nám pomohou zachránit to, co... Ale o tom jsem mluvila už v prvních dílech. Nebuďte
na jiné straně, než na té své. Jen na své. Zjara čekáme Nové slunce. Nové světlo. Vydržte!
Nehořekujte! Neproklejte to všechno! Chci se zjara zahřát! Pokud se vibrace této země nezmění,
budou z nás ledovce. Zemská osa se opět vychýlí. Nemusí to tak být. Jen se nenechávejte porazit.

25.10.2021:
     Když jsem byla malá, byla každý týden v televizi mezi hlavními pořady, na které jsme čekali,
tzv. nedělní chvilka poezie. Dovolte mi, abych si tu udělala takovou nedělní chvilku moralizování
napsanou v pondělí. 
    Přítel mě sice už několik let chlácholí, tak je nech, každý nemůže být chytrý, ale já si nemůžu
dál ničit žlučník, musí to ven.
Chápu, že jsme zahlceni americkou pakulturou, že jsme po husitech i děti a děti dětí socialismu
a "čau lidi" to taky zrovna nevylepšilo. Chápu, že nemůže být každý Brit. Ale proboha, kam se to
naše kultura dostala, co vás to rodiče učili, že můžete cizího člověka, kterého neznáte, nic o něm
nevíte, nikdy jste ho neviděli, který může být jedou tak starý jako vy a kterého defacto o něco
žádáte, oslovovat křestním jménem? Děláte to taky, když se objednáváte na rehabilitaci nebo
jdete na úřad či k soudu? Můžete mi vysvětlit, jaký je v tom rozdíl?
Samozřejmě se občas během práce nebo prací vyvine mezi některými z nás jiný vztah, ale to se
"nově příchozích" nikterak netýká. Jestliže v Harrym Potterovi nazvali tříhlavého psa "Chloupek",
může to být i celkem roztomilé. Ale u mě oslovení "Leni" fakt roztomilé není, to mi věřte.
Nejsem vaše kamarádka, vaše kolegyně z kurzů, žádný váš "bratr esoterik" ani nic podobně
odpudivého. A ráda bych vám řekla, že to považuji za projev neslušnosti, neomalenosti, drzosti
a vrcholného nevkusu.
Dost na tom, že žiju na venkově, kde metaláci i jejich ženy automaticky tykají ženám svých
kamarádů metaláků, což jsou prakticky všichni. Mám z toho neustálé otřesy mozku.
Tak aspoň vy mě prosím vás šetřte. 

27.10.2021:
     Jen se ještě jednou vrátím k poslední myšlence, abych se od ní odpíchla k tomu, co bych
chtěla dnes říct. Čas od času mi přijde nějaká sms, která mě vytočí doběla a přítel se tomu diví:
"Proč tě tohle tak rozčílí? Vždyť o nic nejde. Já bych si tohle teda nikdy nedovolil, ale mávl bych
nad tím rukou. Proč si tím tak ničíš zdraví? Vždyť oni to tak třeba ani nemyslí. Tak prostě nereaguj." 
Ale mě to zabíjí. Jsem citlivá na nátlak. Na příkazy, které nerespektují vaše zájmy a říkají pouze: 
já chci. I když jde jenom o maličkost. Protože z maličkostí se skládá svět. Protože "nemyslí" není
omluva. Protože maličkostmi vždy všechno začíná. Protože nereagovat není vždy dobrá reakce.
Protože reagováním můžete někdy věci zastavit nebo urychlit. Protože nereagováním se to může
ještě zhoršit nebo táhnout nekonečně. Protože druhý má vědět, na čem je. A kde není.
     Dám příklad: tuto neděli, právě když jsme byli s rodinou na výletě, mi přišla sms, kde se nějaká
paní či slečna dotazovala na můj názor na očkování. Po chvíli přišla další sms: "Stačí mi ano nebo
ne". Paní mě oslovovala křestním jménem a smsky byly nepodepsané. Zvedněte ruku vy, komu to
připadá stejně jako mně velmi drzé až dech beroucí.. Později po mé odpovědi, kdy jsem ji
s oslovením "milý anonyme" odkázala na mé stránky, se dotyčná omluvila. Výraz "asi už smazaná"
mluvil o tom, že mě zřejmě už někdy kontaktovala a s nějakou nepochopitelnou samozřejmostí
předpokládala, že ji mám uloženou v telefonu. Podepsala se křestním jménem a identifikací města,
kde bydlí a odkud ke mně jezdí hned několik lidí. Marnost nad marnost. Děláte mi starost vy, kteří
jste ruku nezvedli. Dělají mi velkou starost všichni ti venku, kdo nezvedají ruku proti drzosti, s jakou
je s nimi zacházeno. Proti samozřejmosti, s jakou se předpokládá, že budeme plnit příkazy 
bez ohledu na náš názor, naše přesvědčení, naše práva, náš rozum. Kdo si nechají líbit, že se
s nimi zachází s nerespektem a neuctivostí. Skáčou, jak se píská, a svou prohru si kompenzují tak,
že na nás převádějí svoji drzost a neúctu. Ukazuje se zoufalá nevyspělost celé společnosti, kdy
většina lidí se chová jako děti, nedospěle, soutěživě: touží být lepší než druzí laciným způsobem,
touží být pánem (rodičem) pochváleni, vyzdviženi nad  ostatní "děti". Zahrozí se jim trestem a oni
poslušně jdou... Když nechtějí "sekat dobrotu", zakáže se jim televize. Příště už bude stačit, když
se jim tím jen pohrozí.
     Potřeba tyranizovat, zkoušet si svoji moc přes ponižování druhého je samozřejmě také znak 
nedospělé osobnosti. Vyspělá bytost tohle nemá zapotřebí. "Poslušní" mají mylnou představu,
že si jich predátor váží, že jejich poslušnost a loajálnost ocení. Ve skutečnosti diktátor ale takovým
tvorem pohrdá. Pohrdá jeho slabostí. Je pro něj útrpně směšný, bezcenný. Pochválí ho, ale nezají-
má ho. Zajímáte ho vy. Vás nenávidí. Jste soupeř. Chce vás zlomit. Zdiskreditovat. Oslabit. Ponížit.
Zesměšnit Znejistět. Vyřadit ze hry. Chce být jediným dupajícím dítětem na scéně. Nesnáší vás,
chce se vás zbavit, ale svým zvráceným způsobem si vás váží. Vy jste se mu postavili. To ale ne-
znamená, že vás nezabije. Naopak. Jste cennější kořist. Ustupováním si možná zajistíte chvilkovou
úlevu, ale nic to neřeší. Já jsem tento model zcela pochopila na své matce.
     Včera jsem zaslechla v rádiu, že jsme problémoví. "Ještě teď začali na očkování chodit váhavci
ve věku od 20 do 35 let, ale starší lidé už těžko přijdou, ti už se zřejmě rozhodli, že nechtějí.
S těmi jsou problémy". Ano, s vlastním názorem, vlastním rozumem, inteligencí, individualitou,
se silnou svobodnou bytostí vždycky byly a vždycky budou problémy. Zaplaťpánbůh.
Ti mladí "váhavci" teď "dobrovolně" dospěli ke správnému rozhodnutí, protože jim zakázali přístup
například za jejich babičkami do LDN, jak jsem včera vyslechla v jednom rozhovoru v obchodě.
Je to jako byste někomu, kdo déle než ostatní vydržel na mučidlech, ještě trochu přitáhli kolíček
a pak prohlásili, že dlouho váhal, ale teď sám svobodně a rozumně dospěl k rozhodnutí dobro-
volně, pravdivě a "správně" vypovídat.
     Uvědomme si, že všechno už tu bylo.
     Já vím, že všichni jednou zemřeme. Ale já zemřu - a to platí celých posledních 17 let - až  
budu chtít. A určitě ne proto, abych nějakýmu zvrácenýmu tupýmu magorovi udělala radost.
                                                                                                                                                                                                             
31.10.2021:
     Slyšela jsem dnes večer v televizi, že nějaký novinář mluví hrubě o neočkovaných, že neumí-
rají dost rychle a další různé jiné velmi hrubé agresivní řeči na různé adresy. Já myslím, že tu
máme velmi hezkou a typickou ukázku, co se děje s lidmi po očkování.

      Ne že bych to nečekala, ale opravdu mě velmi zklamávají lidé, kteří si myslí, že po volbách
za vše od druhého dne může někdo jiný. Hlas na facebooku, který vykřikuje "To nám toho
naslibovali a teď vidíme! Drahá elektřina atd.atd.." A další kravky, které se přidávají: "Nevolili jste
ho a teď to máte!" Já věřím, že mezi vámi nikdo tak hloupý není, ale pro jistotu - je vám jasné, že
je stále u moci Babiš? Že všechno to, co se teď děje, jde za ním? Že nová vláda - až to Zeman
konečně přestane nebo nebude už moct zdržovat a oddalovat - samozřejmě bude muset dál
zdražovat, protože státní kasa je prázdná a my jsme po krk v dluzích? Jistě všichni víte, že Babiš
jako jediný premiér již před coronavirem do mrtě vybral i státní rezervu a stal se tak absolutně
nejhorším premiérem a také i ministrem financí všech dob. Když jsem viděla jeho billboard -
Budeme bojovat za snížení daní - rozum mi to fakt nebral. On bude bojovat za snížení daní,
které sám nastavil? A lidé ho volí, protože jim přidá stovku, místo aby si uvědomili, že díky němu
mají třetinové platy a důchody, když přihlédneme k tomu, že země byla vyrabovaná už po Klausovi 
a zejména po Zemanovi. Viděli jste Osadu Havranů? Havranpírko? Co bylo, když zjistili, že Divous
krade ze společného skladu zrní? Dost zlé je, když někdo bere pro sebe ze společného, ale on
kradl zrní, které měl kmen příští rok zasít a být z něho v dalších letech živ. Byl za to vyhoštěn
z kmene, vyhnán, což se v té době rovnalo téměř jisté smrti. Počkejme si, co předvedou ti noví,
jak si poradí, a nečekejme nějaké příjemnější kroky dřív než zjara. To by přece mohl pochopit
i průměrně inteligentní člověk. 

1.11.2021:
     Vcelku ale ten novinář řekl jednu velkou pravdu: všechna trpělivost vypršela. Teď jde jen
o to, na které straně. On doufá, že na jejich, ale my si dokážeme spočítat, že asi dost těžko.

     Vibrace Země tyto dny velmi kolísaly, spíše se hroutily. Nebyla jsem z toho zrovna moc
spokojená. Ale dneškem se něco změnilo, začaly jít nahoru. Začaly jít opět do pozitivních
vibrací. Před čtrnácti dny začaly "zalézat do země", ke středu Země. To by bylo velmi zlé. Teď
opět stoupají nad povrch. Vibrace bytostí, které tu teď přebývají, je nutné udržet nad povrchem.
Jen tam je možné s nimi bojovat, jen tam je možné je zneškodnit. Kdyby se tak nestalo, došlo
by k "normalizaci". Normalizaci je velmi těžké prorazit. To známe všichni, kdo jsme zažili
totalitní 
režimy (a věděli jsme to. Vy všichni v něm dnes také žijete, ale nemáte o tom tušení
nebo 
si to příliš neuvědomujete). Je to podobné jako když se věci vědomé zasunou do
podvědomí, 
už ani nevíme, proč to děláme. S tím bylo v plánování této akce také počítáno. 
Proto jsou také snahy tuto situaci udržet co nejdéle, aby to pak nikomu už "nepřišlo". 
To je v podstatě normalizace. Prostě to tak je. Vždyť si všimněte - lidé nosí roušky už jako 
normální doplněk k oblečení, jako šálu vhodnou ke kozačkám. Co je to s váma, ženský?! 
Před rokem a půl jste si to nechtěly navlíct, že v tom vypadáte strašně.
Pořád v tom vypadáte strašně!
     Učitel mého syna dává dětem ve škole přednášky, jak je důležité se jít očkovat - no za tři
týdny jsou třídní schůzky. Není mu ano třicet. Teď prý na chodbě někomu říkal, že když vidí, jak
to všechno kolem smrká a kýchá, půjde se asi naočkovat proti chřipce. Je ten svět normální?
Budeme se za chvíli očkovat proti bradavicím? Nebo smůle při baseballu? Kdyby někdo nechá-
pal, jak je to teď s tou novou pandemií - je úžasné, jak dále nestoudně používají tento termín,
přestože všichni odborníci upozornili a doložili, že čísla ani vzdáleně neodpovídají ani epidemii,
natož pandemii. A tupé hlavy tupě přikyvují - "3 a 5 je 284, to je ale opravdu děsivé číslo!" - 
je to prostě klasická vlna podzimních chřipek, tak jak je známe po celý život.
Nevzpomínáte si, jak na podzim a na jaře byly vyprázdněné třídy a ti, kteří do školy chodili,
kašlali a smrkali? Pamatujete si na omluvenky na tělocvik " je nachlazený, má kašel a rýmu"?
Vzpomínáte na ty červené odřené nosy? Mám od té doby stále ještě trauma a skupuji staré
jemné kapesníky po Diakoniích. Vzpomínáte na ty vlhké kapsy s promočenými kapesníky? Bylo 
to nechutné, ale přirozené. Proti běžnému nepohodlí, které nás provází životem, se přece nemů-
žeme očkovat. To je rychlá cesta k rychlému konci. Budeme se chtít vyhnout všemu nepohodl-
nému. Nebudeme pak odolní vůči ničemu, a to nejenom fyzicky, ale i psychicky. Budeme se bát
všeho nepříjemného. Všechno nás skolí, každý cizí názor. Urychleně poslechneme. Ale i bacil 
má jiný názor, ne my. Pokud nám někdo vnucuje názor, že s bacilem musíme nutně těžce one-
mocnět a i bacil bude mít názor, že bychom s ním neměli zůstat draví, a my si řekneme "aha, no
tak teda asi ne", kam asi dojdeme? Mějme svůj názor. Překonali jsme už stovky chřipek. Nachla-
zení  se léčí pár dny tepla a klidu. Vlastním spánkem.
A jistě - ano, slyším to dětské vykřikování: ale tohle není chřipka! Tohle je coronavirus! A na to
jste přišli jak? Velké množství kmenů coronaviru je tu odjakživa, je prokázáno, že už tisíce let.
Takže: kdyby se chřipky v našem dětství testovaly na coronavirus, našel by se asi ve dvou třeti-
nách případů. Hodně mi to připomíná, jak občas vypráví můj přítel, že jeho bratr by se byl
v dětství za nic na světe nedotkl květáku, ale po karfiolu se mohl utlouct.

4.11.2021:
     Slyšela jsem, že řady Fíglomilů se rozrůstají, takže tímto zdravím rakouskou sekci čtenářů.

Včera večer jsem svému synovi vyprávěla o tom novináři, jak řekl, že neočkovaní umírají příliš 
pomalu. Na dvě vteřiny pozvedl obočí a pak věcně pronesl: "No zato očkovaní až příliš rychle."
Pak ještě dodal: "To je dobrý. Původní záměr, jak co nejrychleji vyhubit coronavirus, se zvrhnul
na to, jak co nejrychleji vyhubit ty druhé.   
Dnes mu odpadly tři hodiny vyučování. Onemocněli dva očkovaní učitelé. I ten, co na hodi-
nách hlásá, jak důležité je se nechat naočkovat. Doufám, že se mi do třídních schůzek uzdraví.
    Taky mi dnes ráno vyprávěl, jak jeho kamaráda asi tři roky trápil bolestivý zhnisaný krvácející
palec. Lékaři mu na to předepisovali Betadine a nějakou speciální mast. Dvakrát mu to řezali
a čistili. Před pár dny mu došla trpělivost, zašel do lékárny, koupil si prachobyčejnou desinfekci,
polil si to tím a ráno tam nic neměl. No tak jestli nás takhle léčí, není divu, že "na covid" zemřelo
tolik lidí.
     Ještě jedna epizoda - dnes zřejmě běžná - před chvílí jsem dostala tuto sms: "Jedna z prvních
věcí, na kterou se mě včera při příjmu v nemocnici ptali, bylo očkování. Protože nejsem očkovaná,
dělali mi automaticky test. Večer na pokoji moje spolubydlící dostala obrovský záchvat kašle.
Sestřičky vběhly na pokoj a z kašlání automaticky podezřívaly mě, protože já očkovaná nejsem 
a paní ano. A až teprve poté, co zjistily, že ten kašel není můj, udělaly mojí spolubydlící test. 

Pro jistotu, aby byl klid... Chápete to?? Takže polovina lidí v nemocnici není otestovaná, protože 
mají v telefonu svůj QR kód..., což automaticky znamená, že jsou zdraví.

No to nás opravdu mrzí, že nesplňujeme vaše očekávání.

5.11.2021:
     V poslední době už mě moje rodina hlídá. Vůbec už nesnesu pohled na ty zarouškované
mumie, dělá se mi z nich nevolno od žaludku. Z těch tupě poslušných, odživotnělých výrazů.
Když jsme jednou vycházeli z Lidlu na parkoviště a jedna žena, co právě vystoupila z auta, si
v náhlém uvědomění, že není hodná holka, s hloupě provinilým výrazem překotně v chůzi na-
sazovala náhubek, jako by šlo o vteřiny, začala jsem povykovat: "No rychle, pospěš si, máš nej-
vyšší čas, vždyť už jsi skoro v půlce parkoviště!" Můj syn mě odtahoval: " Proboha buď zticha!"
Nedávno jsme spolu též nakupovali a já jsem v jedné úzké uličce opět dostala svoji psychotickou
náladu a komentovala jednu slečnu, co šla proti nám, neboť v černé vytažené šále, černé roušce
a černé kapuci hluboko stažené do obličeje vypadala jako Batman, můj syn mě vlekl za rukáv až
k regálu se zeleninou. "Teď se chováš jako Jára", řekla jsem, "přesně tohle mi dělá". Přikývl a roz-
hlédl se rychlým kradmým pohledem: "Jo, a teď už chápu, jak se cítil". Pohlédla jsem na regál
před sebou: "Že bysme si dali květák?" "Tak jo", odvětil spěšně. To mě na chvíli vykolejilo. "Fakt?!"
"Jo, klidně". "To je úžasné", řekla jsem nadšeně. "To je skvělý způsob, jak tě donutit jíst zeleninu!"
Podíval se na mě svrchu  svým kosým přísným pohledem: "S rybama to ani nezkoušej..."

9.11.2021:
     Před několika desítkami let proběhl experiment: byl vytypován mladý silný zdravý úspěšný
muž sršící optimismem a byla učiněna tajná dohoda s jeho okolím. Muž například přišel do práce, 
kolegyně, co šla kolem se na něj zadívala a pronesla: "Jsi v pořádku?". "No jistě, jsem", odpovídal
udiveně. Později se ho otázal kolega: "Jsi dnes nějaký bledý, nejsi nemocný?" Asi víte, kam mířím.
Po týdnu muž už opravdu nevypadal moc dobře, potil se, špatně spal a na otázky svých kolegů
a známých odpovídal: "Ano, opravdu se necítím moc dobře, půjdu si možná domů lehnout".
Experiment museli po pouhých několika týdnech zastavit a muži říct pravdu, neboť jeho stav byl
kritický a vypadalo to, že zemře.
Pokud vám tedy rok a půl budou říkat, že je zde smrtelná nemoc, kterou chytíte, když půjdete
nakupovat nebo do školy a vy nebudete dost silní, abyste si stáli za svým zdravým rozumem, 
skončíte jako ten muž. Nesmíte tuto možnost ani připustit, protože v tu chvíli se tělo této informaci
začne přizpůsobovat. Já vždy říkám, že mě chrání můj facking-postoj. V překladu - prostě je 
důrazně odmítněte.
     Ve druhé půlce prosince můžete začít kašlat. Ve vzduchu bude látka nutící vás ke kašli. 
A předpokládám, že k ní i příslušná pohádka. Vydržte to. Na konci roku jim končí očkovací
licence a nátlak bude obrovský. Klidně propásněte svá "poslední místa na labutích". 

11.11.2021:
     Abyste mohli z fleku dostat prodloužení licence, musí být pandemie, jinak je to protizákonné.
Takže se rychle vyrobí čísla alespoň vzdáleně připomínající pandemii a jede se dál.
     Pokud mluvíme o tom, že lidé budou umírat na očkování, neznamená to pouze to, že bez-
prostředně po očkování sebou seknou,  i když i o takových případech slýcháme. Ve svých
vizích jsem vídala velké množství lidí různě poškozených, kulhavých, ohnutých, na vozících,
"bez krve", pološílených, vlekoucích se ke svému konci.
     Před týdnem mě navštívila paní a vyprávěla o svém tatínkovi, který se nechal očkovat. Začal
mít nějaké bolesti v noze. "Vypadalo to, že by mohl přijít o palec", říkala. Podívala jsem se na něj
a řekla: "V to bych moc nedoufala, to vypadá na obě nohy". Přikývla: "Poslali ho pak 
na odborné vyšetření a ukázalo se, že má obě nohy úplně ucpané". Doktor se prý jen lakonicky
zeptal: "Očkovaný..?" A řekl, že podobných případů má obrovské, stále narůstající množství.

     Všimla jsem si, že tyto dny začal obrovský nátlak - odkudsi, jak já říkám, na naši vůli.
Na naše smysly, snaží se to dostat na svobodu našeho rozhodování. Samozřejmě, že to vydržíme,
ale u mnoha lidí to zejména v posledních dnech způsobovalo zmatení, paniku a různé nepříjemné
duševní stavy. Velmi to oslabuje a chce oslabit naši cílevědomost, naše odhodlání dokončit svůj
projev, dojít k sebou vytčenému cíli. Chce (to), abychom už začali věci vzdávat. Nesmíme
před koncem našich plánů polevit. Naším plánem není jen přestat s touhle šarádou, ale i přeorgani-
zování celého společenského systému, UŽ NIKDY VÍCE, jak se vždy říkalo po každé válce. 
Nechceme být jen "ti, kdo měli sice pravdu, ale dál jedeme podle vašich plánů, co na nás vymy-
slíte příště?" Chceme zrušit tuto nedemokracii, tuto nestoudnost, s jakou jsou zcela a zvysoka
přehlížena veškerá práva na náš vlastní názor, na vlastní rozhodování a na způsob, jakým chceme
naložit se svým vlastním životem. Nejsme poddaní ani egyptští otroci, kteří jdou na smrt jen proto,
že se páníčkům zachtělo. Tento svět tady končí. Nedáme vám v tom novém šanci. Táhněte zpátky
do svých děr. Do svých světů. Do svých odvěkých lovišť. Zde se brány právě teď zavírají.

12.11.2021:
     Dnes jsem mluvila s jednou paní, která je učitelkou na střední škole. Učí také ve třídě, kde je
žákyně, jejíž sestra byla pozitivně otestována na covid. Tato paní učitelka se s onou žákyní viděla
naposledy předtím, než její sestru usvědčili, a potom se již s dívkou nesetkala. Ředitelka školy
ji přesto poslala do karantény. To se jim ta čísla pak shromažďují! Neboť všichni, kdož jsou
v karanténě, jsou zaznamenáváni, vedeni jako pozitivní - nakažení, včetně této paní učitelky. 
Jen proto, že zná někoho, jehož sestra má chřipku.
Připomnělo mi to jeden starý socialistický vtip:
Víte, proč policajti chodí vždycky ve třech? Protože jeden umí číst, druhý psát a třetí zná někoho,
kdo umí telefonovat.

      Napíšu vám recept na čaj, který doporučuji pít ve dnech, kdy ubývá měsíc, a to až do zimního 
slunovratu:

     kořen proskurníku
     kořen kostivalu
     máta peprná či kadeřavá
     pelyněk
     lipový květ
     (jitrocel) - pro ty se slabými plícemi

Se 2 váhovými poměry lipového květu a 1 poměrem od každé další byliny.

A to takto: 1.den 3x denně                                          1.den 3x denně
                    2.den 2x denně                    nebo:            2.den 1x denně
                    3.den 0                                                         3.den 0
  Pokud někdo třeba z pracovních důvodů nezvládne víc než 1 čaj denně, pak tedy pijte 1 čaj každý den 
(při ubývajícím měsíci), ideálně kolem 18. hodiny.
Přelít vroucí vodou a louhovat asi 15 min. (Nejméně 10 a nejvíce 20).
  Se slunovratem určitě skončit.

Pokud vám směs zbyde, můžete ji použít opět po jarní  rovnodennosti, a to naopak ve dnech přibývajícího měsíce.
Nebo pokud by to snad někomu neúměrně zachutnalo  a chtěl si ho na jaře přidělat, použijte stejné váhové díly 
nebo o 1 díl více kostivalu, ale taky pouze zhruba jeden měsíc. Během roku tuto směs nepijte.

13.11.2021:
     Zatímco ještě nedávno jsme v obchodech čelili hněvu a agresi, dnes, když vejdete bez roušky
do supermarketu, otáčejí se za vámi lidé s absolutním, upřímným, nevěřícným úžasem.

     Minulý týden byl u mě na práci kamarád, jediný očkovaný člověk ze všech těch lidí, kteří si 
ke mně troufnou. Také jako jediný smrkal a kašlal.

     Před časem jsem tu zmínila příběh mé matky, ale zanechala jsem ji jako moudrou světici, která
prozřela, zpytovala své svědomí a zachránila tak svou duši. Pravda je ale taková, že jí paní doktorka
zavolala podruhé a ona to tentokrát vyřešila tak, že mi nic neřekla a šla. 
     Nedávno jsme též navštívili tchyni, stejné jako v naší rodině jí očkování zařídil její druhý syn.
Byla po druhé dávce a stěžovala si, že je jí teď stále špatně. Včera jsme s ní mluvili po telefonu.
Má již třetí dávku a její stav zaznamenal změnu - je jí teď stále velmi zle.
     Ale jsou i jiné případy. Říkala mi v létě jedna paní, že před rokem, hned jak začala očkovací 
kampaň, volala její přes osmdesát let stará matka a přísným hlasem kázala: "Ať vás nikoho ani
nenapadne nechat se očkovat! Doufám, že o tom vůbec nepřemýšlíte!" A vždy jednou za čas
zkontroluje: "Nechystá se tam, doufám, nikdo z vás?!"
     A příběh o jiné staré paní - když za ní přišla rodina a chlácholivě a infantilně ji ubezpečovala -
- "Nemusíš se nás vůbec bát, babi, všichni jsme se oočkovali, abys byla v bezpečí!", vypálila na ně:
"Tak to se ke mně vůbec nepřibližujte! Ještě od vás něco chytnu!"
     Vivat, staré dámy!

13.11:2021 později:
     Slyšela jsem o názoru, že je tu jakási mimozemská rasa, která to s námi a naší Zemí myslí
dobře a chce vybít ty méně inteligentní lidi, aby tu bylo lépe. No z malé části je to pravda, já jsem
je v nějakém předchozím článku nazvala Predátoři č.1. Ale jak to bývá, i tento druh to myslí dobře
především sám se sebou. Zase nám chce pouze vládnout. Jsou typy dostatečně chytrých tvorů,
kteří vědí, že plodnější spolupráce je svým způsobem s tvory inteligentnějšími, podobně jako 
ve firmách, ale to neznamená, že to dělají z pouhé lásky svého - já nevím, co oni mají. Na každého, 
kdo vám nezištně pomáhá, si musíte vždycky dát pozor.
Včera jsem na genetice jedné dívky došla až k Adamovi a Evě, ať už to pro dotyčnou znamenalo 
cokoli. "Byli jsme vyhnáni z našeho světa pro neposlušnost" byla ovšem autentická věta. Minule
zmíněná ředitelka školy v marném nátlaku na část svého "personálu", aby zašel na očkování, 
také prý na jednu z nich již v hysterii křičela: "Kdy už začneš konečně poslouchat?!" Nakonec
jde stejně vždy o totéž. Někdo chce vládnout a odpor se mu líbí stále méně a méně.
     Co vím ze svého minulého zkoumání, prvních dvojic - Adamů a Ev - tu bylo přinejmenším 
sedm. Mohlo to být také několik žen ze sedmi hlavních kmenů na Zemi. Plus dvě poslušné - to je
poznatek z posledních dnů - které se k ostatním přidaly až po nějaké delší době. Eva okusila jablko
ze zakázaného stromu, ze Stromu poznání. Eva tedy byla ta neposlušná. Eva si zřejmě dovolila
zamyslet se. Adam tu v tento moment zřejmě vůbec nebyl. Myslím si, že přišel až později v podobě
muže, kterého si Eva přivlastnila a který s ní pak byl nucen sdílet stejný osud. Legenda to také jasně 
naznačuje - Adam si pouze kousl jablka, které mu dala Eva. Je v tom nevinně. Myslím si, že Ev, které
začaly používat mozek, bylo sedm., zbylé dvě hodné otrocké zoufalky pak šly též "z domu", když se
jejich velký pán rozzuřil a prohlásil, že ženy jsou hadí plémě. Z toho by šla snadno vytvořit hypotéza,
že se zde kdysi snažila namnožit nějaká mimozemská rasa naočkováním části své inteligence někte-
rým pozemšťanským ženám. Jenže tato stvoření byla divoká a poslušnost neměla zrovna moc v krvi,
kromě těch dvou defektních. Původní "Adam" a jeho žebro mohli tedy být tím zdrojem nelidské inteli-
gence, která v nás dnes už dělá pěknou paseku. Ostatní Adamové byli tedy už jejich potomci a násle-
dovníci, a to i co se týče snahy podrobit si ženu. Toto je tedy pravděpodobně onen křesťanský Bůh,
který ve svých svatých knihách stále zdůrazňuje, že žena je muži podrobená, je pouze jeho součástí
(neboť za důležitou považuje pouze tu část, která je a byla součástí jeho samého). Kdyby nebylo
tohoto "vložení", byli bychom dnes již nesrovnatelně inteligentnější, neboť přes tuto hranici, která
nám není vývojově přirozená, se nedokážeme dostat a točíme se stále v kruhu. Myslím si, že jsou to
stále stejní bohové: Egypt, Mezopotámie i to, co se k nám snaží teď znovu vimplantovat.

     Co znamená "očkování růží"? Znamená to, že růže bude zdravější, odolná proti chorobám?
Ne. Znamená to, že na původní kmen, původní druh se "naočkuje" jiný druh, jiná rostlina a rostlina
na svém vlastním kmeni začne vypadat a plodit, jak jí nařizuje rostlina implantovaná..
To jen tak pro úplnost.

      Takže si myslím, že tento "bůh" se rozhodl zkusit jinou fintu. S hloupými (poslušnými) ženami
to nejde, neboť jejich hloupost převládne nad "božskou invencí" a začne mařit rostlinu.
Je tedy třeba vybrat ženy s potenciálem, ale tak trochu jim znehodnotit celý mozek, nechat jen
potenciál v základním kmeni. Pak by mohly být inteligentní, ale poslušné a oddané.
No to se, holenkové, ještě načekáte.

14.11.2021:
     Slyšela jsem též, že byl vyroben jakýsi lék na následky očkování, že rychle zabírá, rychle vyléčí.
To je velký omyl. Možná po jedné dávce. Možná uzdraví tělo, ale ducha nikoli, bude se i nadále
rozpadat. Možná život o rok dva prodlouží, ale trvale se bez duše žít nedá a málokdo si ji umí
vrátit zpět a s poškozeným duchem zdravé tělo neudržíte. Budete náchylní ke každé nemoci, 
která projde kolem. Vaše imunita nebude mít "základní základ". Lidé i s covidovým lékem budou
po dvou letech tam, kde byli předtím, ale pak už jim nebude pomoci. Díky duchu, který bude
směřovat opačným směrem, začnou být alergičtí na jakoukoli pomoc, na jakýkoli nový nebo jiný
lék. Začnou stejně padat do temnoty. Apokalypsa se přizpůsobí, zná plno kouzel. Znovu zdůrazňuji,
že nejde pouze o nějaký virus, vždyť ulice jsou plné povalujících se roušek. Kde jsou speciální
jednotky, které tento nebezpečný odpad likvidují?
Covid nebo ječné zrno, to není to nejdůležitější. Nejzásadnější součástí, bez které by celou akci
nebylo možné uskutečnit, je to, o čem mluvím jako o psychotronice. Vede lidi do tmy. Připravuje
je o zdravý rozum. Čím méně ho mají, tím to jde přirozeněji a snáze. Pro druhou stranu už není
tak snadné se sem inkarnovat a ovládat jejich duše zde u nás, ale budou je tahat na svoji stranu,
"tam k nim". Všimli jste si, jakou proměnou lidé po očkování procházejí? Jak se vzdalují životu?
Jak jsou bezduší? Jak se zvýrazňují stále více a více jejich zlé stránky?
Až na vyjímky. Jsou naší nadějí. Ještě je nemám zmapované. Položí nějaký nový základ způsobu,
jak se bránit zlu. Asi nám taky příliš dlouho nevydrží, ale díky nim zřejmě objevíme nějaké nové 
možnosti do budoucnosti. Ale k tomu jsem asi nechtěla dojít. Chtěla jsem říct, že léky budou
zbytečné. Jednou si vybrali a nikdo už je nezachrání.

   ...Když se dívám oknem do zahrady, všechno se tváří náležitě podzimně, vše se ukládá k odpo-
činku, jen jeden jediný růžový keř mezi všemi kvete o život, probloumajíc předtím celé léto má
zřejmě pocit, že teď je sezóna a jeho správná chvíle. Ta růže se jmenuje Aspirin. Ať už předtím
byla kýmkoli, teď je Aspirin..

15.11.2021:
     Když v televizi slyšíte, že "jestliže jsou Jipky plné pouze neočkovaných, tak jsou to přece
jednoduché počty" a den předtím vám z první ruky někdo sdělí "Tak u nás v nemocnici jsou teď
na Jipce jen očkovaní", máte pocit, že teď už sdílíme nějaký jiný vesmír. Též to nesvědčí o valné
úrovni výuky matematiky u nás, o valné úrovni dotyčné ani nemluvě.

     Když jsem asi před deseti lety měla jeden ze svých častých mravokárných proslovů, tentokrát 
o školách, a říkala jsem, že by se ve školách, tak jako dřív, měla vyučovat etika, oponoval mi, jak
jinak, můj tehdejší přítel, že etika se vlastně vyučuje v náboženství, což ve mně vyvolalo úžas a děs.
No jsem zvědavá, jak se s tím teď u nich na Slovensku poperou...
     Ve středu se budu vyskytovat v Praze, tak přemýšlím, že bych též vyrazila na demonstraci 
s nějakým tím "Chceme stejná práva jako mutanti!"

     Předpokládám, že již na konci listopadu začnou prosakovat zprávy o pravém stavu věcí a to,
co svatá písma popisují jako "nářek a skřípání zubů", bych viděla tak na leden až únor.

17.11.2021:
     Tak jsem si říkala, jaký nápis měl asi věnec, který pokládal náš premiér. "Tady jsme vás bili" ?
     Protože nemám ještě hotové transparenty, podělím se s vámi v rychlosti jen o jednu pondělní
sms: "Dnes na odběrovém místě mi dali vyplnit dotazník na jehož konci bylo, že podpisem stvrzuji,
že jsem byla poučena o tom, kdo a jak nakládá s mými osobními údaji a u koho můžu svůj souhlas
se zpracováním osobních údajů odvolat. Tak jsem chtěla aby mě poučili. Pan na mě vrhnul obličej
řka: "Jestli se vám to nelíbí tak jděte jinam. My jsme to takhle dostali". Opravdu logická odpověď že..."
     Nedávno ke mně přišla paní z malého městečka a povzdechla si: "Ach jo, tak nám zemřeli oba
obvoďáci, hned po očkování.  Mladá doktorka zemřela při jízdě na kole, ukázalo se, že měla sraže-
ninu v hlavě".

      Každý z odborníků nemá jiný názor, soudruhu. Někteří ho jen mají zaplacený.
My nepotřebujeme, aby masoví vrazi pracovali do poslední minuty.

     Nech nám právo na náš svobodný názor. Ty se nebojíš vajíček, my se nebojíme covidu.

     Ještě malá technická poznámka: uvědomme si, že brzy bude pod pojmem "neočkovaný"
myšleno "ten, kdo nemá 3 dávky". Podle toho "nemocnice jsou plné neočkovaných" bude dávat 
jiný význam.

18.11.2021: 
     Dnes mi jedna paní - kadeřnice napsala zážitek, který je asi tím největším humusem, se kterým
jsem se doposud setkala, a to je po včerejším Babišově proslovu co říct.
Sms: "Chci se jen podělit o útoky na neočkované. Ráno mě volala zákaznice lékařka z Hospicu,
že se mě bojí že ji nakazím a ona nebude moct lidem píchat morfium a oni budou umírat v bolestech.
To je silná káva mě z toho obviňovat už takhle nám berou živobytí."
     Myslíte to morfium, po kterém vzápětí zemřou? Neboť i takové máme zkušenosti a výpovědi, napo-
sledy zrovna z Hospicu. Dejte si pozor, dotyčná, a to je nejslušnější oslovení, kterého jsem vůči vám
schopna, aby se to, co jste vyslovila, nestalo vaším ortelem.
     Na druhou stranu, myslím, že přesně tohle jsem sama za sebe potřebovala. Aby mě někdo takhle
strašně - fatálně naštval.

     Další případ - dceři naší známé odmítli v jídelně, kde dělá praxi, vydat zaplacené obědy a jíst, dokud
se nenaočkuje. Halo - je tu nějaký schopný slušný právník?! Já znám jen samé kolaborantské satanisty.

     Dnes jsme byli v jednom našem oblíbeném obchodě vybídnuti vedoucí, abychom si vzali respi-
rátory. "A navlíkněte si je až přes nos", rovnou upřesňovala. "My v tom musíme být celý den", zazněla
klasická věta. "No jo, tak proč by nemuseli i ti druzí, že jo", utrousila jsem. "Ne, takhle to myšleno
nebylo". A po chvíli si konečně vzpomněla: "Ale musíme být k sobě vzájemně ohleduplní". "Tak jo",
řekla jsem příteli. "U kasy to musíš vyřídit sám. Já jdu ven". Přítel s sebou totiž nosí v kapse takovou
tu věc, co se dává při spaní na oči, a tu v "nutných" případech použije jako roušku, čímž ze všeho
udělá neuvěřitelnou šaškárnu. V čem tito lidé spatřují tu ohleduplnost? Snad jedině - "Nemůžete si
jen tak chodit a být zdraví a bezstarostní, když mi budeme chcípat na plíce a játra, kvůli tomu, co
přes ty respirátory nadechujeme. Buďte trochu ohleduplní!"

     A na závěr jeden pěkný sdílený postřeh: Vláda je ve velmi těžké situaci: musí přesvědčit neočko-
vané, že vakcína je funkční, aby se dali očkovat. A musí přesvědčit očkované, že vakcína je nefunkční,
aby si šli dát 3.dávku.

19.11.2021:
     Když jsme předevčírem kvečeru v patnáctitisícovém průvodu táhli Prahou, bylo na první pohled
vidět, kdo je na jaké straně. Někteří lidé zářili jako sloupy veřejného osvětlení, i když jejich úsměvy
a rozjásané oči bylo možné spatřit až zblízka. A mezi nimi temné zavilé stíny, proti nimž nadcházející
noc byla jen slabým odvarem a chabým pokusem o tmu. A pak ještě cizokrajní návštěvníci zahrádek,
kteří vypadali, že tam sedí od předloňského léta, nevědí, že je nějaká pandemie a od hlučného roz-
hovoru je na malý okamžik odvrátil jen neurčitý pocit, že je tu dnes nějaký provoz a myšlenka, že 
pro tolik lidí je tu možná málo zahrádek. Policisté se frustrovaně vrhli na nějakého zoufalce, který se 
odpotácel z davu zřejmě jim něco sdělit, a nutili ho nasadit si roušku. Nechali jsme ho jeho osudu.
Nějaký zcela nechápavý slaboduchý slovenský hlas zmateně komentoval můj transparent: "Cože..,
to jako.. že jsme nějací potomci mutantů?". Pij dál, a nedělej si starosti. U tebe se to nepozná.

20.11.2021:
     Když jsem se svým zkoumavým pohledem zadívala na tu lékařku z Hospicu, o které jsem psala
předminule, nebylo tam nic než potěšení z moci. Žádný strach o pacienty, žádný strach z covidu.
Jen uvědomění si toho, že teď, v této situaci, na tomto místě, mohu všechno. U zaměstnanců Hospi-
ců, aspoň co víme, je to běžná záležitost.
     Světová pandemie opravdu existuje, a skutečně se šíří děsivě rychle. Je to záplava arogance moci,
touha pokořit, ovládat ubohé a nevinné. Dívat se, jak mě všichni "musí" poslouchat. My jsme tu už vy-
trénovaní minulými lety babišovské vlády, ale o co víc jsme vytrénovaní, o to víc jsme unavení. O co
víc jsme ale unavení, o to víc toho máme plný zuby.
     Freud by se už dávno ušklíb, pokýval hlavou, mávnul rukou, zhasnul lampičku, urovnal polštář a spal.
Nadměrečná touha po moci vždy zavání sexuální frustrací.

     Mnoho lidí argumentuje: ale proč by to někdo dělal? Co by z toho měl? To přece nedává logický
smysl. To přece není možné. To by přece nikdo neudělal. Pořád chceme věřit, že v lidech je přirozeně
dobro. Ale dějiny mluví jinak.
Možná ve většině lidí je vnitřní touha po dobru, možná i ze špatného člověka vypadne občas nějaký
dobrý skutek, třeba i nechtěně - vzpomeňme třeba na film "Hrdinou proti své vůli", ale to jsme pořád
v kategorii normálních, běžných lidí. Snaží se "nějak se protlouct". Chovají se v podstatě přirozeně,
podle zákonů přírody. Zvířata se nechovají jinak. Více či méně dobří, více či méně špatní, jsou to 
pořád běžní tvorové. Pokud jste někdy chovali například kočky, víte, že ze tří je každá jiná. První
milá a věrná, druhá mazlivá, ale svéhlavá a svobodomyslná, a třetí vyslovené svině. Pořád jsou to
tři kategrie celkem běžného tvora. Pokud se ale mezi šelmami objeví jedinec, který nezabíjí pro svo-
ji ochranu, ale jen tak z potěšení zabíjet, je to anomálie. Pokud je to třeba vlk nebo tygr či medvěd,
smečka ho vyloučí. Lovci se ho bojí, budí v nich hrůzu. Každého takový tvor instinktivně děsí. Na-
konec se dohodnou, že je třeba ho zabít. A uspořádají společné tažení , které se zase už rovná 
přirozenému lovu za účelem ochrany. Všichni přirození tvorové přirozeně cítíme, kde je nějaká ta
"svině", co jí jde jen o vlastní potěšení, co zabíjí, i když nemá hlad, nemá nedostatek prostoru 
pro svůj život a vadí jí pouze svoboda těch druhých. Naše kočky běžně polehávají po stole, ale
když vidím, jak se některá cíleně přesunuje vždy tam, kde vám bude nejvíce překážet a nejvíce vás
omezovat, a začne být stále více důvodů domnívat se, že to s vámi nemyslí dobře, nemilosrdně letí.
Můžete se kvůli někomu uskrovnit, omezit, udělat si trochu nepohodlí, ale nemusí vám vyžrat váš talíř, 
když má svoji misku, nemusí sedět pravě na vaší židli, převalovat se po stole právě těmi směry, kam
přesunujete hrnek s čajem, či smazat vám, co jste právě napsali, když to k ničemu nepotřebuje.
Když ji vede pouze její škodolibost a touha po vítězství. Můžeme ustupovat pouze do rozumných mezí.

     Kde se to v těch tvorech bere? Odkud se bere ta potřeba týrat, kochat se křikem a nářkem nebo
aspoň nadáváním obětí? Měla jsem slovenského přítele a všímala jsem si, jaké blaho a (pro mě)
nepochopitelné uspokojení se ho zmocní, když se mu podaří mě hodně vytočit. Získával tím do-
slova duševní rovnováhu. Jak daleko jsme už ale od potěšení ze zabíjení?
     Když jsme byli děti, bránili jsme různé broučky a motýly před uličníky, co jim trhali nožičky a křídla.
A pak je zkoumavě pozorovali... Co udělá, když mu utrhnu ještě druhé křídlo..? A když mu budu trhat
nožičky postupně, napřed 1., pak 2., pak 3.., jak dlouho ještě dokáže žít? Jak sladce chutná moc!
Kampak asi zmizeli tito malí sadisti, co holkám kroutili ruce a líbilo se jim, jak ječí? Kdepak asi jsou ty 
holky, co zásadně lovily kluky jiných a měly pak radost z toho, jak se ostatní trápí? 
No vyrostli. Jsou mezi námi. V politice, ve školách, v nemocnicích, v rozličných ústavech a kdekoli
jinde. Žalují, donášejí, týrají, šikanují, škodí. Snaží se zbavit své frustrace. Snaží se nasytit svoje zá-
vislosti. Tak jako v onom obchodě, kde nás nutili do roušek. Nějaký muž přispěchal za vedoucí a
s výrazem právě takové potřeby ji vyzýval: "Chodí vám tu bez roušek! Měla byste si je obejít!"
Takový člověk, když dostane moc, vám bude trhat křídla jedna radost.

21.11.2021:
     Abych dokončila včerejší myšlenku: nepočítejme s tím, že to s námi všichni myslí dobře
a že je každý na tom správném místě, kde by měl být. Dám příklad.
     Rodina jedné paní se dlouhodobě zná s rodinou jednoho lékaře. Popisovala mi, jak tento
lékař - obvoďák fungoval v loňském roce. V ordinaci byl dva dny v týdnu.
Potřebovala jsem k němu zajít. Měl ten den ordinační dobu od dvou do šesti. Zavolala jsem  mu
ve dvě o on mi řekl, že se právě chystá do vany. Do ordinace chodí tak na čtvrtou. Na otázku, co ti
lidé v čekárně, řekl: ať si počkají! Jeden člověk ho požádal, jestli by se k němu mohl objednat
na určitou hodinu, aby nemusel sedět v davu těch chrchlajících lidí a ještě něco nechytil. Odpověď
byla Ne - jen si počkejte jako ostatní. Tuhle jsem s nimi seděla na obědě. Jeho žena je sestra v jeho
ordinaci. Říkala, že úplně zuří, když jí tam někdo přijde po šesté hodině. Její syn namítl: "Ale mami,
vždyť tam máš na dveřích ordinační dobu do osmi." "No a co?!", vybuchla ona. "Já to chci takhle 
a tak to bude!"
 
Náhodou známe účetní toho lékaře a víme, že jeho měsíční příjem je větší, než to, co si průměrný
člověk vydělá za celý rok. Netají se tím a prý to často opakuje, že tyto roky jsou pro něho pravé
žně - to je přímo jeho výraz. Je více než rozmrzelý z představy, že by to někdy mělo skončit.
Myslíte, že takoví lidé budou přísahat na vaše dobro?
Kdybych měla více rukou, byla bych chtěla na demonstraci jít ještě s heslem "Od Hippokrata
k Mengelemu". Takhle jsem ke svým "mutantům" zvládla už jen ZA SVĚT BEZ VRAHŮ.

     Na druhé straně stejná paní má obvoďáka, který od začátku všechny před očkováním varuje
a očkované, naposledy jejího otce, dnes již nekompromisně informuje: "Všichni zemřete. Nikdy
bych sebe ani své děti nenechal očkovat"
Na tomhle názoru asi moc nevydělá. Ale patří mezi slušné lidi.

     Očkovaní! Vím, že se domníváte, že vakcína vám přinese svobodu. Ale dejte si pozor, aby se
vám to VAX MACHT FREI trochu nevymklo z ruky.

22.11.2021:
     My, starší generace, co jsme se narodili a vyrůstali za socialismu, to máme v jedné věci
jednodušší: my jsme zvyklí, že nám v televizi od rána do večera lžou jako když tiskne. Ti mladí se
to musí teprve naučit.

     Slyšela jsem, jak se ptají lidí, jestli si budou půjčovat na Vánoce. Ony by bez toho neproběhly?
To je jako v Egyptě, kde lidé věřili, že bez faraona nevyjde ráno slunce. My například nemáme
prezidenta, a taky se nic závratného neděje. U nás se spíš děje, když ho máme.

     Lidé dávají inzeráty, že se chtějí nakazit covidem. To je velmi trapná situace. Tady je extrémně
agresivní virus, vysoká nakažlivost, nestačí už ani roušky, je třeba respirátorů, a ani to nestačí,
musí se kvůli tomu vánoční trhy obejít obloukem, ale tady chodí houfy zoufalců bez roušek, co to 
ne a ne chytit a dokonce si dávají inzeráty. Zřejmě ale budou neúspěšní, protože bez povinného
strachu, který tedy evidentně nemají, je mizivá naděje, že by toho docílili.

22.11. později
     Před časem nějaká žena začala nosit "židovskou hvězdu" s nápisem vakcína. 
Byl z toho trochu poprask. Mně to připadalo jako symbol zcela adekvátní, vždyť nás to všechny
napadlo.
Je to výstraha - pozor, takhle to začalo!

       Před pár dny jsme na facebooku zachytili rozhovor - jeden významný pražský rocker si stěžu-
je, že kvůli neočkovaným nejsou koncerty, a jeho kamarád, europoslanec Jan Zahradil mu odpo-
vídá: "Já jsem tím taky šokovanej. Nikdy bych si netipnul, že tak běžná a banální věc jako je pre-
ventivní očkování proti nakažlivé nemoci - což je ekvivalent třeba zapnutí si bezpečnostního pásu
v autě, abych se při bouračce nezabil - vyvolá takovou záplavu iracionality, vášní a stihomamu."

Dnes vakcína, zítra preventivní a banální Zyklon B. Mimochodem, víte, například ti, které popudila
jako nepřístojná připomínka ta hvězda té paní na rukávu, že tato látka se stále vyrábí ve stejné
fabrice v Čechách pod názvem Uragán D?

.....................

     Často jsem slýchala: "Vysvětluju jim to, pošlu videa, články, dám jim všechny důkazy, oni poký-
vou hlavou a jdou na 2.dávku." A já vždy říkám, uvědomte si, že ve vakcínách je cosi, co dotyčné
stahuje do tmy, chovají se jak krysy jdoucí za krysařem, nemají už rozum, to "něco" jim zvláštním
způsobem odbourává mozek, nejen běžným fyzickým způsobem, ale i na nějaké méně hmotné
úrovni, dá se říct na úrovni mimosmyslového vnímání. Ti lidé ztrácejí přirozený instinkt, duševní
orientaci, jsou už "mimo". Jediné, co jim v mozku zbyde, je, že "si chtějí zajít na nějaké to pivko".
To budou nejdražší pivka, která kdy vypili. Položí za ně život. Majitelé pivovarů by měli být hrdi.

     Existuje přísloví: "Nevědomí hříchu nečiní". Nemusí se to nutně vykládat jako "když jsem nevě-
děl, že je špatné druhé okrást, tak to není žádný přečin", ale zadívejme se na to z hlubší roviny:
nebudete - li sledovat lživé zprávy, manipulativní informace, nedostane - li do hlavy "vědomost",
že když budete dýchat a zazpíváte si, zemřete - neuděláte žádnou blbost. Jak se občas říká-
- "Lepší nevědět".

23.11.2021:
     Ráno jsem šla koupit chleba a prodavačka v pekařství ani nepřepočítala na pultě hromádky
drobných a radši riskovala ztrátu, než aby se přiblížila na metr k někomu bez roušky. 
     Jinak mě ale Praha opět překvapila. Cestou do obchodu jsem potkala jednu jedinou roušku.
Což je udivující, když ze zpráv víme, že v každém sebemenším městečku jsou denně stovky těch,
co nedodržují vládní nařízené, zahazovány vápnem.

     Když vloni tato akce začala, řekla jsem: "V této válce se budou muset pochlapit doktoři, vzbouřit
se, postavit se k věcem čelem, jinak jsme ztraceni. Je fajn, doktoři, že už se něco děje, ale sakra
hněte sebou.

     Sledovali jsme v televizi, jak chudák nemocniční personál je na JIPkách vyčerpaný. Dokonce
jim musely přijít na pomoc dvě studentky, byla o tom celá reportáž. Uvažuje se i o armádě. První
vojáci už byli nasazeni, zatím se naučili, jak se správně desinfikovat.
JIPky jsou přeplněné. Oddělení JIP, jak jsem se dozvěděla od zaměstnanců různých nemocnic,
mívají tak tři, čtyři lůžka. Pokud jste z toho vyčerpaní, zajděte na rekvalifikaci k matkám, které mají
doma tři děti. A dělejte to za jejich rodičák.

      Mluvilo se též o nemocnici v Havlíčkově brodě. Před mnoha měsíci byla u mě žena, co v této
nemocnici pracuje. Ve stejné nemocnici pracoval také starší lékař, který byl pak v médiích označo-
ván  jako "první oběť coronaviru z řad lékařů!" "To vám odpřisáhnu", říkala ona, "že na coronavirus
tedy opravdu  nezemřel. Byl v posledním stádiu rakoviny a věděl, že mu zbývá nejvýš pár týdnů. 
Říkali jsem mu, ať zůstane doma a odpočine si, ale on nechtěl, říkal, že poslední dny svého života
chce radši strávit prací."

     A ještě jednu z lékařského prostředí - před dvěma, třemi týdny si sestry v hradecké nemocnici
dělaly testy. Všechny byly pozitivní. Vzaly jinou, dřívější sadu a udělaly si je ještě jednou.
Všechny byly negativní.

     Kene, dobře se na tebe dívalo, ale už nudíš. Za tou rouškou už z tebe my holky nic nemáme.
Už bych se radši dívala na Radka Holuba s motorovkou.

25.11.2021:
     Sms: "Příběh s doktorkou z hospicu pokračuje. Byla u mé naočkované kolegyně a zjišťovala
jestli si myslí, že beru neočkované zákaznice. Ta svině atd atd. ..... odměna za 25 let mé nadstan-
dardní péče". Milá N., já se Vám divím. Jako byste nevyrůstala v socialismu.
     Živnostníci! Vy nemáte žádnou zákonnou možnost ověřit si, jestli dotyčný mluví pravdu, když
vám řekne, že splňuje všechny podmínky pro návštěvu u vás. Můžete jim prostě jen věřit.

     Když jsem před pár dny shlédla asi půlhodinu na Čt 24, musela jsem uznat, že člověka, který
dostatečně nepoužívá svůj mozek, to musí zmasakrovat. A i ty, kteří mozek používají, to asi může
značně znejistit. Vše vypadá dosti logicky. Ale podívejme se na to takhle:

     Roku 1924 měla být ve Francii odvysílána rozhlasová hra Maremoto o potopení parníku, jejíž
zkouška byla náhodně rozhlasem zachycena a způsobila takovou paniku, že hra nakonec odvysílána
nebyla.

     V roce 1926 udělala BBC zatím nejodvážnější experiment. V lednu v půl osmé večer z rozhlasu
zazněla "aktuální" zpráva o nepokojích v centru Londýna. 17 minutový pořad do detailu napodobo-
val tehdejší rozhlasové vysílání.

      4.6.1930 odvysílal český Radiojournal hru Jana Grmely Požár opery. Posluchači se domnívali,
že v opeře skutečně hoří. Hra podnítila úvahy o snadné zneužitelnosti auditivních médií.

     1938 - hra Válka světů měla podobu přerušovaného zpravodajství a informovala posluchače
o invazi  Marťanů a o katastrofální devastaci Ameriky. V náhodně vybraném městečku, ve kterém
se údajná invaze měla odehrát, podle dobového tisku lidé díky této relaci páchali sebevraždy,
opevňovali se se zbraněmi, jiní prchali a někteří vybírali své trezory a ukrývali se v lese.
Masová panika se postupně přenesla na celé území USA.

     Když budete pozorní a dokážete výroky politiků, novinářů apod. vnímat s odstupem, všimnete
si častých slovních obratů a vět jako "desinformační kampaň předstihla tu informační". Myslí tím
nás nebo chtějí, aby to tak vyznělo, ale mluví o sobě. "Ten scénář závisí na tom, kolik lidí pochopí.."
     Politici, novináři, reportéři tedy jedou podle předem předepsaného scénáře. Jsou to herci.
Stejně jako v divadle vás chtějí vtáhnout do děje a vytvořit iluzi skutečnosti. Vzbudit vaše skutečné
emoce, slzy, úzkost..., taky smích, ale ten v této hře vzbuzují jen velmi neradi.

     Nejhůře dopadla dramatizace v roce 1949 v ekvádorském rádiu, kde po odvysílání v ulicích
propukla panika, policisté a hasiči byli připraveni bojovat proti mimozemské invazi. Když se ukázalo,
že jde jen o rozhlasovou hru, panika se změnila v pouliční násilí. Naštvaný dav vypálil budovu
Rádia Quito a tisku El comercio. Po akci zůstalo sedm mrtvých.

     Babiš, jako typický samovládce, může hodně. Rozkazuje téměř všemu. Nedovolte, aby rozka-
zoval i vám. Ten číman může jen to, co si naprogramuje. Nemůže to, co si nenaprogramuje. 
Bez scénáře je zoufalý ochotník. Vemte si například jeho výrok: je to bavorský model, ale není to
úplně bavorský model. Nevím, jak vám to mám jasněji vysvětlit.
 Můžete se na televizi dívat jako do teraria, ale uvědomte si, že mezi vámi je sklo. Nesmíte prostě
přelézt to sklo k nim. V ZOO to taky neděláte.

     Nemyslete si, že jim všechno vychází. V posledních týdnech se netestovalo, protože nakoupili
málo testů. Z toho vyplývá dost zřetelně, že nepočítali s tím, že by touhle dobou bylo ještě tolik
neočkovaných, nepočítali s takovou vlnou odporu a zdravého rozumu. Nemyslete si, že se, až
na tristní vyjímky, sami naočkovali. Stejně jako doktoři, až na vyjímky. Sobě B 12, nám jed.
Sobě zdraví, nám smrt.

     Babiš používá zásadně prověřené postupy. Nic, co by tu již mnohokrát nebylo. V jeho taktice
můžeme najít zřetelný rukopis nejen Hitlera, Mussoliniho, ale i Césara a jiných. Inspiroval se
důsledně jejich scénáři. Jen nevím, jestli to dočetl do konce..

     ---------------------------------------------

     Udělali petici za povinné očkování, ne že bych to nečekala. Samozřejmě je to právní, etický 
a dialektický paskvil. Můžu žádat právo, abych se sám mohl naočkovat. Nemohu žádat "své"
právo, "aby se museli naočkovat voni!" Spory a dohady a žádosti o zavedení euthanasie jsou
přece ve světě v jednání už dlouhé roky, v různých zemích žádají lidé o právu sám rozhodovat
o ukončení svého života. Těžko ale mohou žádat právo rozhodovat o ukončení života někoho
druhého. Tomu se říká úkladná vražda.

     Před pár lety mi jeden hoch vyprávěl. že jeho přítelkyně pracuje ve firmě, co dělá průzkumy.
"Funguje to takto", říkal. "Chodí do ulic a dělají průzkumy, za peníze, obvykle 1000 Kč, se jich 
ptají na mnoho různých věcí. Pak tyto informace zakládají do různých kategorií. Pak si u nich
různí zadavatelé objednávají hotový produkt: pošlete nám 100 hlasů podporujících tento pro-
dukt, tento názor, tento vkus." Tedy žádné dlouhé chození po ulicích, ptaní se lidí na jednu
konkrétní věc a vybírání z toho případně, co se mi hodí, ale kupování hotových balíčků na ob-
jednávku u profesionálů. Jako v restauraci. Žádné zdržování se nakupováním a vařením s neji-
stým výsledkem.
A stejně tak to dělá vláda. Vyberou doktory, sestry, pacienty, učitele a prostě kohokoli se shodným 
názorem, který vyhovuje zadanému požadavku. Ostatní se vyhodí.

26.11.2021:
     Ode dneška má mrznout. To zas přibude v nemocnicích covidových zlomenin!

     V Německu už mají tiskopisy, kde se má pro příjem do nemocnice zaškrtnout, kolik máte vakcín.
Jedna kolonka jedna vakcína. Je tam 6 kolonek. Připomíná mi to listy na pionýrských a skautských
táborech pro plnění bobříků. Někteří mají odvahu jen na jednoho, jiní skončí u dvou nebo u třech
a ti nejvytrvalejší se snaží splnit všechny bobříky. K poslednímu se ale dostane opravdu málokdo...

     Paní Čaputová v televizi dojemně slzela: je tak strašné dívat se na ty lidi, jak na ventilátorech 
umírají!
Tak proč jste je radši neléčili?
Je to jako by terorista držel někomu hlavu pod vodou, dokud se neutopí, a pak vzlykal: bylo tak
strašné dívat se, jak v té vodě umírá. Proč nám ty peníze radši neposlal sám a dobrovolně?!

     Mohu - li doporučit, nepijte teď Magnézii. Radši si kupte hořčík samotný a zapijte ho vodou.

     "Psi sa bránia útokom pred ihlou a uspaním", zpívá Peter Nagy. Když mi před rokem tato slova
mnoho dnů jako smyčka stále dokola projížděla hlavou, neboť tak mi chodí mnoho nápověd,
dokud nepochopím smysl nebo dokud to se mnou nápověda nevzdá, říkala jsem si: "..útokom..?!" 
Bylo by milé, kdyby věci mohly probíhat v míru. Ale to by se s námi muselo jednat v míru.
Nechápu úplně často užívanou větu "Musíme k sobě být navzájem ohleduplní." V čem přesně
spočívá ta vzájemnost? V čem má spočívat ta ohleduplnost k nám? Kde jsou naše práva? 

     50 plus... Uklidněte se. Nebo si snad umíte představit, že tam všichni ti léčitelé, kteří vidí, co to 
s lidmi dělá, všichni ti protestující doktoři, imunologové, virologové, homeopati a vůbec celé ty dva
miliony rozzuřených lidí poslušně naklušou? A naše české policajty, jak je tam vlečou? Umíněný
Slovák je horší než čtvrtodenní zimnice, to vám můžu říct. Despota jako Babiš samozřejmě zareaguje 
způsobem "Já vám ukážu! To ještě uvidíte!" Protivné, nekonečně otravné dítě, které se nechce 
vzdát svých hraček. Bude vám vyhrožovat, ponižovat vás, urážet vás, čůrat na vaši důstojnost, srážet
vaše sebevědomí, aby byl jediným kohoutem na smetišti. Vrchní soud se nás zastane a Babiš ho
neuposlechne. Myslím, že se tím rychle posune ke svému přirozenému osudu, i s tou svojí galérkou.

     "Násilí plodí násilí", říká se. Na minulých demonstracích stále zaznívalo: "Hlavně pokojně! 
Ozvěte se, protestuje, ale nemusíte je hned nenávidět! Nebudeme jako oni!"
Já si ale myslím, že ZLO JE TŘEBA NENÁVIDĚT. Nebo je snad budeme milovat? Či tolerovat? Či 
litovat? Přehlížet? Proč to slovo všechny tak děsí? Proč mnohým připadá nepatřičné? V čem vidíte
tu nesouměrnost? Vždyť v  běžném životě to užíváte stále a nevadí vám to: "Rizoto, to nenávidím!"
"Nenávidím naši matikářku!" "Nenávidím, když mě někdo k něčemu nutí!" "Nenávidím ten věčný
spěch!" "Jak v těch reklamách furt tancujou, no to fakt nenávidím!" "Ty mi zavřeš před nosem a ještě
ti zbydou tři žolíky! Já tě tak nenávidím!" "Nenáviděl jsem celý svět!" "Tenhle odstín modré nenávidím!"
"Nenávidím ty jeho kravaty!" "Nenávidím, když na mě někdo kouká". "Nenávidím se, když tohle dělám!" 
Tak v čem je problém?
Slyšeli jste někdy, jak se Babiš vyjadřuje "za oponou"? Jaký je to uhlazený gentleman lidumil? Vy
necítíte zášť? A co proboha cítíte?! Hrajete si na "něco lepšího"? Jsme národ odpojených esoteriků, 
co věří, že všechno je vždycky tak, jak má být? Myslíte si, že to někdo vyhraje za vás?
     Když dávali film Argo, říkala jsem svému synovi: "Podívej, takhle vypadá demonstrace!
     Vím, co cítíte uvnitř. Vždyť vás pořád poslouchám. Jen se bojíte říct to příliš nahlas. Nebude už 
ale kdy. A nic už teď není "příliš". Nevšimli jste si, že jsme ve válce? Tak bojujte.
     Existuje dostatek dobrých přísloví: "Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá". "Kdo jinému jámu
kopá, sám do ní padá".  "Nic neroste do nebe". "Kdo chce kam, pomozme mu tam".  "Podej prst,
a utrhne ti celou ruku". "Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne". "Jak ty mně,
tak já tobě". "Kdo seje vítr, sklízí bouři".  "Jak si kdo ustele, tak si lehne". "Čeho je moc, toho je příliš".
A mé oblíbené - "Na hrubý pytel hrubá záplata".

     Nemusíme být jako oni. Ale snad smíme být sami sebou.

27.11.2O21:
      V Moravsko-slezském kraji zemřelo 124 lidí. Nedivila bych se, kdyby to byli stánkaři.
Covid přinesl do tohoto světa jednu velkou katastrofu: lidé přestali být nesmrtelní.

     Babiš potřebuje vhodná čísla, aby mohl vyhlásit nouzový stav, neboť pak nemusí dodržovat zá-
kony, dokonce ani ústavu, a může doslova všechno, tedy teoreticky. Teoreticky může prakticky
cokoli. Oznámila se nutnost krizového plánu, proběhla schůzka s hejtmany, ale nepřinesla očeká-
vaný výsledek. Hejtmani nepotvrdili, že by takovýchto opatření bylo třeba.  Byla tedy odvolána.
Hostinští nakoupili zásoby. Vůdce byl ale nespokojený. Poradil se tedy s "lékaři", a ti jeho "obavy"
potvrdili. Ve skutečnosti se sešel s manažery nemocnic, snad nemusím vysvětlovat ten rozdíl.

     Před třemi týdny nám moje matka v Praze řekla při našem odjezdu: "Mám o vás starost, tam
u vás na jihu to teď řádí!" Nejlépe jsou lidé vždy informováni o něčem, co je hodně daleko, napří-
klad v Africe. Před asi pětadvaceti lety jsem byla dva nebo tři týdny pracovně v Izraeli, v době izra-
elských válek, které započaly pár dnů po našem příjezdu právě v místě, kde jsme bydleli. Asi po tý-
dnu, kdy někdo zavolal domů, jsme zjistili, že rodinní příslušníci nespí hrůzou, vzájemně se obvolá-
vají a dodávají si odvahy. "Už se vám někomu ozvali?! Jsou ještě všichni naživu?!" Manželky do tele-
fonů  plakaly. V české televizi létaly nad Tel Avivem, u kterého jsme bydleli, rakety jak při tenise.
Evropa žila válkou v Izraeli. Jen my jsme nic nevěděli. V televizi na hotelu šly pouze turecké černobílé
filmy pro pamětníky. Vrátili jsme se domů vyslunění a vyrekreovaní, maximálně s úžehem.
Důvodem, pro který chtěl mít tento týden již všechno uzavřené a proč vydali zas přísná opatření
co se týče shromažďování lidí, je samozřejmě nedělní demonstrace na Letné. Tak trochu se obávám,
že neproběhne bezbolestně. 
Pokud se nestane nějaký další zázrak, na Vánoce bude zavřené úplně všechno, radši na to upozorňuji.
"Pandemická krize" bude vrcholit. Je třeba všechny zničit. Tyrani mají závislost na týrání.
Vánoce, ať už dnes vypadají jakkoli, mají určitý potenciál. Lidé, ať už jsou jacíkoli, snaží se v sobě nalé-
zti nějaké dobro, dát ze sebe na povrch to nejlepší, čeho jsou schopni. Vánoce budou vrcholem boje 
dobra a zla. Nenechte se demoralizovat. Nenechte se přesvědčit, že je všemu konec.

     V neděli bude jmenován pan Fiala, ale já ho od začátku na tomto místě nějak nevidím. Uvidíme,
jak se tam ohřeje. Premiér nemůže všechno. Je to na vás - na nás.
Udělejte si hezké Vánoce. Nikdo nemá moc vám je zkazit. Nenechte nikdy nikoho nad vámi držet
ochrannou ruku, která vás ve skutečnost "chrání" před vámi samotnými, před vašimi nejlepšími
vlastnostmi. Tyrani nezvítězí. Chcete to dát písemně? Jde jen o to, kdy se do toho nová vláda pustí.
Já neříkám, že jsou skvělí. Ale podrobí se. Od března bude všechno dobré, alespoň pro nás některé.
Prosinec bude krutý, zejména jeho konec.. Vím to už dávno. Ale nechtěla jsem s tím přijít příliš brzo,
abyste neztráceli naději. "Předem varován - lépe vyzbrojen".
Je lepší žít ve vědomosti, než být pak překvapen a vyděsit se, že se věci nedějí, jak jsme očekávali,
a že je něco špatně.

     "Ty jsi štvavá vysílačka", řekl můj přítel. "Cože jsem?" "Štvavá vysílačka. Tak se tomu říkalo tady
u nás. V Mnichově to nazývali svobodná stanice".

 28.11.2021:
     Tak demonstrace proběhla v klidu, neboť policisté se dohodli, že nebudou zasahovat proti lidem
protestujícím proti porušování práv, a oficiálně to na začátku oznámili. Jediné, co ČT ukázala, byla
akce nějakého provokatéra v očkovacím centru.
     Všechno se neslo v atmosféře míru, vstřícnosti a srdečných projevů. Zkrachovalí poslanci
a zkrachovalé strany slzely vlastenectvím a odvěkou touhou pracovat pro prostý lid, demokracii,
čistotu, pravdu a lásku. Začíná klasické obracení kabátů a přihřívání polívčičky. Někteří řečnící byli
skvělí  a z některých mě jímala hrůza. Uvědomila jsem si znovu, jak nebezpečně jsou lidé zmani-
pulovatelní.
Zástupce strany Švýcarská demokracie něco mele o tom, že bychom ideálně měli mít ústavu jako
Švýcaři, stejné zákony atd. a lidé jsou nadšeni. Copak oni něco vědí o švýcarských zákonech?
Naši přátelé v posledních deseti letech žili ve čtyřech zemích a Švýcarsko vybrali jako jediné,
kde by opravdu žít nechtěli, a to právě z důvodu jeho často diskriminujících zákonů. Švýcarsko
také pro zajímavost udělilo diplomatický statut a absolutní trestní ochranu firmě Gavy the vaccine
alliance
, největšímu světovému překupníku očkovacích látek.
Dotyčný zhruba v polovině svého projevu zvolal ke strženému davu: "Chtěli byste změnu ústavy?"
Zřejmě jsem byla jediná, kdo vrtěl hlavou a zděšeně volal NE! Babiš prahne po změně ústavy.
Jak se začne sahat na ústavu, je konec! Můžeme udělat drobná doplnění, určitě by to chtělo,
ale v zásadě naše ústava není špatná, problém je pouze v tom, že se nedodržuje! 
Nezapomeňme - VŠECHNO JE JEN FÍGL.
Je třeba být stále ve střehu.

30.11.2021:
     No tak aspoň že to idnes mi rozumí.

     Právě jsem slyšela, jak náš nový ministr zdravotnictví proklamuje: Noste respirátory, zlepší se vám
hlas, kdo zpíváte, opravdu, zlepší se vám hlas, takže je opravdu noste.
. To je skvělá zpráva. Prosím
Vás, neměl byste něco i pro instrumentalisty?

     Ráda bych tu dnes přiblížila, osvětlila - uvedla na pravou míru některé své pojmy. Tyto stránky byly
původně určeny malému okruhu lidí (a případně jejich přátel), kteří mě osobně znají, znají moji povahu
a mé výsledky. Mají zkušenosti s tím, že když něco říkám, vím, proč to říkám a co tím myslím. Ale pro-
tože počet sledovačů Fígla se za poslední dva měsíce zvětšil o dvě nuly, bude asi dobré se k někte-
rým termínům vrátit.
     Mimochodem včera večer se mi někdo pokusil změnit heslo těchto stránek.

    Řekla jsem, už aby začala vládnout nová vláda. A stojím si za tím. S Babišem byla situace patová.
Žádná možnost diskuse. Co nová vláda plánuje, nemusí být nutně to, co nakonec udělá. U Babiše
jsme měli jasno. Teď bude nová konstelace pro nás i pro ně, a my na ni budeme nějak reagovat.
A oni budou zase reagovat na nás. Když ze soustavy vyndáte nejsilnější magnet, který všechno
strhává, celá soustava se začne postupně "přemagnetovávat." Počkejte ještě chviličku. On se jim
ten rozum zase začne navracet. A pokud ne... to bych jim snad ani nepřála.
Vítězové budou vždy haněni těmi, kdo stojí ve druhé a třetí řadě. Znám to jak svý boty. Vždyť jsem 
kdysi zpívala ve sboru. Většina sboristek by to zazpívala lépe, než sólistky. Nebo minimálně "by to
taky daly". Poslouchala jsem to dost let. A pak jsem se dostala před ně...
     Když budou zlobit, dostanou po čuni, jak říkají Moraváci.

Vidím, že můj transparent "Od Hippokrata  k Mengelemu" zažehl na sítích plodné diskuse. To mě těší.

     Používám ve svých článcích výrazy jako "hypnóza". Hypnóza není varietní číslo umělce pochybné
pověsti. V dřívějších dobách se jí říkalo uhranutí a byla velmi známá a častá. I dnes je velmi častá, jen
se o ní už nemluví. Jsme moderní lidé. Škoda, že skoro všechny energetické finty z minulosti jsou
dnes již zapomenuty. Pár ale ne. Sugesce je asi nejznámější, běžný výraz, který nikoho neudiví ani
neurazí jeho smysl pro materialismus. "Já jsem si nevímproč vsugeroval..", "Co sis to zase vsugerova-
la?" "Co se mi to snažíš vsugerovat...?" Chceme tím říct, že jsme si něco, co neexistuje, uložili jako 
pravé, pravdivé, existující. Nebo je nám to vloženo. My můžeme jen poslouchat. A když se náš mozek
dostatečně včas nevzbouří, přijmeme to za své.
     Hypnóza neboli uhranutí - setkávám se s tím dost často, když mě někdo například z přátel požádá,
jestli bych mu nepomohla zbavit se nějakých potíží, zdravotních či jiných. Zeptám se například: "Je 
tam nějaká žena, kolem (třeba) padesátky, možná kolegyně, stála někde vpravo za vámi..., nevzpo-
mněla byste si?" A obyčejně dostanu odpověď typu: "Jo jo, to je taková hrozná kráva, všichni ji tam
nesnášej. je pravda, že ona na mě tak divně čuměla..., a já ty potíže vlastně mám opravdu od té 
doby, celý večer mi pak bylo špatně!"
     Do stejné kategorie spadá také uřknutí. "Ona mi řekla to a to a mě pak celý den hrozně bolelo
břicho". Tohle by se dalo velmi snadno vysvětlit obyčejnou neurózou, strachem atd., nebýt toho, že
někdy odstraňuji potíže z vět, které ten dotyčný či dotyčná vůbec neslyšeli. Z pomluv za zády. "Ne-
mohl o tobě někde říct něco jako že...?" "To je možné, tohle on říká velmi často". Dotyčná u toho
vůbec nebyla, nikdo jí o tom neřekl, ale její systém tuto zprávu přesto zachytil a "zachoval se podle
ní".
Dala jsem jenom několik nejběžnějších příkladů, mohla bych dát mnoho jiných, i značně složitějších,
ale předpokládám, že pro pochopení nejsou nezbytné. Chtěla jsem vám jen říct.., snad chápete, co
jsem vám chtěla říct?

     Můj přítel mi ráno řekl: "Měla bys tam říct, že..." "Ale to jsem řekla už někdy v létě". "Tak jim vysvět-
lit, že..." "Ale to jsem už vysvětlila v tom a tom článku". "Tak znovu zopakovat..."
     Nic nebudu opakovat. Tyhle stránky nejsou určeny pro idioty.

     Vydržte to do konce roku. Vydržte ty finty do konce roku.

Právě poslouchám nejnovější projev rádobybudoucíhoministrazdravotnictví o novém plánu testo-
vání a očkování. Doufám, že ho budou opakovat ještě na Silvestra. Velmi to připomíná projevy socia-
listických papolitiků. Já bych mu dala tak tři dny.

     Když před rokem řekli ve Škodovce, že se budou povinně testovat, polovina chlapů řekla: "Fajn.
Tak my zítra nepřijdeme do práce". A tím to skončilo. Dnes je ve Škodovce tato situace: polovina 
očkovaní a polovina neočkovaní. Tyto dvě skupiny stojí proti sobě, jako v celé společnosti. Žádali,
aby byli testováni též očkovaní. Bylo to prý těžké, ale nakonec si to prosadili.
Očkovaní jsou stále pozitivní a posílají je domů.

     Na demonstraci se všichni šířili o spojení očkovaných a neočkovaných. Já tuto vizi nikdy podpo-
rovat nebudu. Není to jen utopie, ale šílenství. Zaprvé jsou pro nás nebezpeční. I kdyby mi jich bylo
líto, jsou zdravotně závadní. Nemůžete některé lékařské závěry respektovat a proklamovat a jiná
opomíjet. "Můj (očkovaný) manžel často lehá do postelí mých dětí, mám mu to nějak zakázat? My-
slíte, že to vadí?", ptala se jedna žena. "Zakázat a všechno převlíct", řekla jsem jí. "Hned. Neexistuje".
Tak to prostě je. Jsou smrtonosní. A vy to moc dobře víte. Mě ten váš "předvolební teleshopping"
na pódiích nebaví. Ne, svět nepotřebuje Mesiáše. Ale zdravý rozum ano.

Vím, že mnozí chceme vidět svět a lidi v něm růžově. I já jsem se z toho ještě úplně nevyléčila.
Organizátor demonstrace byl nadšený, když oznamoval, kolik lidí je v té chvíli na sociálních sítích
"s námi". Celých 100.000!  Můj přítel sledoval některé komentáře těch, co byli "s námi": "Počkejte,
až budete umírat na ventilátorech! To vám přeju!"  Tenhle nebyl z těch nejdrsnějších.
     Jedna dívka pracuje na Povodí Labe. "Jeden (očkovaný) muž tam sepsal dopis, ve kterém napsal,
že se za nás stydí a že námi opovrhuje, a všem ho rozeslal".
     Měla prý též v práci kamarádku, výborně spolu vycházely, byly na stejné vlně. Nikdy by se nene-
chala očkovat. Zarytá odpůrkyně. Zcela nedávno přišla, že je očkovaná. Dívka na ni vytřeštila oči 
a sotva se zmohla na slovo. "Cože?!. A to... jako proč?!" "No přece nebudu nějaká spodina! Občan
II.kategorie!" No..., nepřipomíná vám to něco? Třetí výživný zážitek měla s kolegyní v kanceláři.
Křičela na ni: "To právě kvůli vám jsem musela naočkovat svoje dítě! Je to vaše vina!"
     Milá paní, to, že jste zrůda, a ne matka, není ničí vina. Za to, že jste obětovala své dítě, můžete 
jen vy.
     Opravdu si myslíte, že nás rozdělil covid? A co nás rozdělovalo v socialismu, v 50. letech, 
při německé okupaci, po okupaci, ve všech režimech, ve všech dobách, každý den našeho života
a života našich předků? Žádný covid. Mizerná povaha. Jsou lidé dobří, stateční, čestní, přející, vel-
korysí, dobromyslní. A jsou lidé zlí, závistiví, zbabělí, prolhaní, nepřející, vypočítaví, zákeřní, toužící
druhé ponížit, obelstít, ožebračit, ovládat a klidně i zabít. Celé dějiny jsou plné takovýchto incidentů,
ukazování lidských povah, boje dobra a zla. Je hezké, že chcete, aby se k vám očkovaní přidali.
Možná to i mnozí udělají. Ale z drtivé většiny ne pro své zmoudření, ale proto, že nedostali odměnu,
za kterou zradili. To díky jejich neschopnosti, pohodlnosti, "nadřazenosti" máme to, co máme. Mohli
jít jinou cestou, ale nešli. Teď chtějí pomoct. Ale co udělají příště? I kdybychom společně demonstro-
vali, nikdy nebudeme na stejném břehu. Zejména v budoucnu určitě. Ne, já je nebudu šikanovat, jak
to dělají oni nám. Ale prosím vás, nenuťte mě, abych je milovala.

     Pokud by snad někoho zajímalo, jak dopadnou děti, které se teď očkují, řeknu vám toto: příští
rok na podzim bude velká vlna dětí do 12 let s nádory na mozku a mozkovou mrtvicí. Děti nad 12
let začnou trpět psychopatií a silnými nervovými poruchami, od druhé dávky včetně. Malé děti se
toho vůbec nedožijí. Dětský mozek tuto změnu "v něco jiného" prostě nezvládne. Dospělý mozek
to vydrží o něco déle. Já se s rodiči takových dětí teda kamarádit nechci. Tohle nejsou moji bratři.

2.12.2021:
     Včera byl nějaký zázračný den. Všechno se obracelo z jedné strany na opačnou jak odraz
v zrcadle. Myslím, že se v nejbližších dobách dočkáme prudkého obratu. Zlo se snaží ještě vyzuřit
a sebrat poslední dušičky. Hysterie, se kterou se politici vrhají po svých nejbližších příbuzných
a s klidem obětují jejich duši a tělo i svoji pověst, je až podivuhodná. Neříkejte mi, že všechen ten
hnus je fakt z nich. Říká se "s jídlem roste chuť". Začíná z toho být válečné trauma, syndrom vraždění,
touha po krvi. Možná jim z toho všeho zabíjení prostě hráblo.

Ve filmu Hrátky s čertem zahrál Ladislav Pešek úžasně Lucifera ve fascinující scéně, která měla
být odrazem 2.světové války, ale na dnešek se hodí stejně dobře. "Chci více dušiček, všechny
dušičky, celý svět!" Přineste mi je.

Kdyby nešlo o smrt na denním pořádku, bylo by zábavné pozorovat politiky, nově, čerstvě nastou-
pené, nově, čerstvě vychytralé, jak propadají peklu, a bude stejně zajímavé sledovat je v dalších
měsících, jak se z toho budou snažit vyvlíct.

Současná "vládní nařízení" jsou jen pomstou zuřící bestie, která není spokojená se svými výsledky.
Připomíná mi to scénu z Robina Hooda, kdy Šerif z Nottinghamu zjišťuje, že chudý lid přes všechny
jeho sliby, pohrůžky a represe nedonáší, přikáže ještě tvrdší tresty a újmy a dodá: "A zrušte Vánoce!"
Všechna ta bezpečnostní opatření, co nás tak dojemně chrání, jsou jen psychopatickou pomstou
za naši neposlušnost.

      Průběžně používám slovo "psychotronika". Aby tento výraz nebyl příliš abstraktní, dám příklad:
před již delší dobou mi napsalo děvče, že jí není dobře, horečka atd. "Zacházejte s tím jako s chřip-
kou, vemte si to a to, vyležte to". Za pár dnů jí bylo téměř dobře. Za dalších pár dnů volala. "Byla
jsem u paní na biorezonanci a našla mi anglickou mutaci!" (V té době právě přišla do módy).
"Nemáte žádnou anglickou mutaci. Neexistuje nic jako anglická mutace." "Ale mně je opravdu
špatně. A stále a velmi rychle se to zhoršuje". "Vemte si Aspirin a ty a ty byliny. Ta paní je "anglickou
mutací" úplně fascinovaná, posedlá. Ale vy nic takového nemáte". 
Ale dívce bylo stále hůře. Propadala panice a hysterii. Začínala mít závažné problémy. "Udělala jsem,
co jste mi řekla: vzala jsem si Paralen (copak mě nikdo neposlouchá?) ..." Napřed jsem jí vynadala a
pak jsem řekla: "No dobrá. Dejte mi vědět zítra, jak vám je". Ráno jí bylo o 80 % lépe a další den 
byla prakticky zdravá. Teprve asi za týden jsem jí prozradila, že jsem z ní pouze stáhla tu paní. Nic
jiného jí nebylo.

     Vláda prý tvrdí, že my všichni, kdo píšeme proti covidu, jsme placeni Ruskem. Kam oni na to
proboha chodí?  No tak hlavně že my jsme konspirátoři a desinformátoři... A za tohle je platíme.
Učitel, co učí ve škole mého syna občanskou nauku, zase vypouští z huby věty jako: "Bill Gates
vám chce prodat počítač, tak vás zabije, to je teda logika". Za co já platím tohoto učitele? Vždyť, 
pokud vím, Bill Gates vůbec neprodává počítače..."

3.12.2021:
     Na příkladu zmíněné dívky jsem chtěla ukázat, jak moc má sílu lidská myšlenka. Všichni známe
výraz černá magie. Spíše než výraz by se mělo užívat slovo termín. Pro každého z nás tento výraz
znamená něco jiného. Je však velmi starý a velmi omílaný. Asi ne neprávem. Co tedy vlastně zna-
mená? Když jsem se před mnoha lety zabývala tímto a mnoha jinými obdobnými termíny, dostala
jsem tuto odpověď: neexistuje nic jako černá magie. Všechno je stejná energie, jedna síla. Záleží
jen na záměru, s jakým je použita
. Jednoduchý princip Golema. To už by mohli pochopit i ti nej-
hloupější, co se mezitím smíchy pobryndali. Co je tedy jedním slovem všechna ta síla myšlenky,
síla vůle, sugesce, hypnóza, záměr, slovo, zvuk, uřknutí, uhranutí, prokletí, přání 
a další a další?
  Fyzika. Vlnění.
Z mého pohledu je všechno, včetně toho, co dělám, fyzika. potažmo matematika. Pro mě je každý
člověk, ale i všechno ostatní, pouze dlouhá řada čísel.
     Asi před rokem mi volala jedna známá: "Prosím tě, víš co se mi stalo?" Jezdí na chatu a má 
ráda klid. Má ten zastaralý názor, že neděle by měla být dnem klidu a omezených decibelů. Že
by lidé k sobě měli být slušní o ohleduplní. Když takto jednou v neděli někdo řezal dříví na cirku-
lárce, pomyslela si, zas nějaký to bezohledný hovado, "nějaký ten Pražák". Byla strašně naštvaná.
"Kdyby si tak chtěl uříznout prst!". Za malou chvilku cirkulárka zmlkla. Druhý den jí sousedka řekla:
"Víš, co se stalo Marušce?"... Volala mi zoufale: "Prosím tě, můžeš mi to odstranit?!
Tohle jsem nechtěla!" Je fajn, když to chce někdo odstranit. Ta myšlenka nebyla hezká.
Na druhou stranu - v neděli se na cirkulárce neřeže. Je dobré takovým věcem nechodit napřed.
Pokud je jakákoli taková věc vyslána zcela neoprávněně, je dost těžké, aby vám něco udělala.
Jen nesmíte o své pravdě zapochybovat. A přesně o tohle se ta "psychotronika", o které stále
mluvím, snaží. Ošálit vaše smysly, váš rozum, vaše sebevědomí, vaši příčetnost. Hledá skulinu,
jak se k vám dostat. Vady na vašem charakteru či ve vašem vědomí, které mohou být tím místem,
kde propouštíte. Nezapomeňte - VŠECHNO JE JEN FÍGL.
     Abych vám to ale neudělala tak snadné - nestačí jen "být hodný". Protože být "příliš hodný" je
také vada charakteru. Takhle vás sejme každý.

...Nenapadlo mě, že by v tomhle mohla být nejasnost. Pokud jsem včera u té dívky napsala "nic
jiného jí nebylo", nemyslela jsem tím, že by ji to "nic" nezabilo. Právě naopak. Co není součástí
vašeho systému, vaše pravda, co nevyšlo z vás, toho se zbavujete hůře. Váš systém se s tím neumí
vypořádat. Nemůže najít důvod. Náš systém neumí vyhodnotit, že to s námi někdo nemyslí dobře.
Takhle nefungujeme. Hledáme svoji vlastní příčinu. A když ji nenajdeme - usoudíme, že "to musí být
naše". A přizpůsobíme tomu svoji mysl. Přestáváme být sebou a stáváme se - tím , co nám bylo
vsugerováno. Smolařem, neúspěšným, přehlíženým..., čímkoli. Například i nemocným. Lékař řekne:
"Na to zemřete". A my řekneme: "Aha, tak asi jo". Pokud nemáme dost obranných látek. Ne proti
nemoci. Proti sebejistému pohledu léčitele, tím myslím i lékaře. I pokud vezmeme jeho přání za své.
V poslední době se setkávám s tím, že si léčitelé "vyrábějí pacienty". Často to nevědí. Ale někteří to
vědí. Dohánějí lékaře.
Včera mi kamarádka vyprávěla: " Kdykoli dřív jsem u něj byla, loučil se se mnou slovy: "A už vás tu
nechci vidět". Tentokrát poprvé řekl: "A kdybyste třeba ještě někdy potřebovala, tak jsem tady..."
Taky z něho vypadlo, že se nechal očkovat. Nechoďte k "přírodním" léčitelům, co se nechali očkovat.
Zradili sami sebe. Co si myslíte, že udělají s vámi? 
     Ještě zpátky k té "psychotronice". Je absolutně zásadní, kdo takovou věc používá. Čím větší ne-
tvor, blázen či hlupák, tím bezproblémověji to k vám pošle. A oproti vám to nikdy nevezme zpátky.
Vy, když plácnete dítě, krotíte se. Zadržujete svoji ruku, i když jste naštvaní. On ne. Vás krotí vaše
povaha. Jeho ne. Naopak. Vy "to tak nemyslíte". On ano.

     V posledních dvou letech vidím všude indicie, nejčastěji ve filmech. Nevšimli jste si, jak "náhodně"
pouštěné filmy přetékají symbolikou? Možná jsem na tyto věci extrémně vnímavá, ale prakticky se
jim nelze vyhnout. Z nedávno vysílaného filmu Státní tajemství jsem si zapsala: "Titul premiéra člově-
ka neopravňuje vymýšlet si fakta". Z filmu, jehož jméno mi vypadlo: "Kde je váš soucit?" "Tam, kde 
na něj nemůžete". Ze včerejších Vražd v Midsomeru "Tenkrát, když jste lhal, jsem vám i nadále věřil".
"Ano, taky jsem se divil. Bylo to přece tak průhledné!" A další a další a další. Když budete vnímaví,
nemůžete se splést.

4.12.2021:
     Například teď dávají mého oblíbeného Kupce benátského. Kdo pod záminkou práva usiluje
o něčí život, jen tak z rozmaru, bude právem dostižen a tvrdě potrestán. "Chtěl jsi zákon, budeš ho 
mít. A možná víc, nežli sis sám přál". To je Shakespeare, soudruzi paranoici. Na něho se obraťte.

        Stále je tu tendence dokazovat vládě, že nemá pravdu. Ale oni přece vědí, že nemají pravdu!
Tohle dokazování a handrkování se jim hodí, budou to s vámi hrát donekonečna a získávat čas.
Oni vědí. My víme. Oni vědí, že my víme. Oni vědí, že my víme, že oni vědí. My víme, že oni vědí, že
my víme, že oni vědí. A tak jde čas... A jejich konta tuční a naše státní kasa i naše soukromé majetky
se rychle přesouvají jinam. Hrají divadlo a modlí se za každý den, kdy budou moct tu hru na popírání
pravdy s námi hrát. Ta komedie jim totiž strašně vynáší.

      Sestra jedné mé kamarádky dostala i se svým manželem někdy z kraje roku covid. Nic moc jim
nebylo, ale řekli si, aby to už nikdy nedostali, půjdou se očkovat, neboť tak to vláda v té době sli-
bovala. Po dvou dávkách dostali covid znovu a měli tak těžký průběh, že řekli, že na třetí už v žá-
dném případě nepůjdou.

Tak to bychom měli vyvrácený zase jeden mýtus.
     Říkáme si, jak je možné, že jim to ti lidé stále věří, přestože nemůže být pochyb o tom, jak se věci 
mají, je to tak křišťálově průzračné. Lidé, co se chystají na druhou dávku a pokročilejší, ti, kterým se
nerozbřesklo hned po první a nezabalili to, se stali sektou. Mají symptomy sektářství. A taky podivně
vymytých mozků. Takové fatální oblouzení by odpovídalo spíše požití nějakého halucinogenu, popří-
padě nějakého typu jedu. Typické ukázky, jak se v takových případech lidé chovají, máme v někte-
rých filmech jako třeba Indiana Jones a chrám zkázyBarbar Conan nebo Rychlá rota, naše skvělé
zemní veverky. "Už jsi náš, vše, co máš, vyšumí, vyšumí". A pak samozřejmě v opravdových příbězích
a výpovědích obětí, které se z toho někdy vůbec nebo zcela nevzpamatovaly.
Sektář se jednou rozhodne a pak už se neptá. Slepě následuje vůdce a ubezpečuje se: rozhodl jsem
se dobře! Nemá už cestu zpátky. Je pro něj lepší poslouchat na slovo, než říct, jsem úplně mimo.
Ocitl jsem se na scestí. Nehnou už pro nikoho prstem. Klidně zabijí své děti. Klidně půjdou tváří tvář
k bestii. Klidně pro ni skočí do ohně. Klidně pro ni budou dál polykat jedy a halucinogeny. My všichni
jsme se stali obětmi halucinogenu, v několika posledních týdnech. Mnozí lidé mi hlásí stejné příznaky.
Pěkný pokus. Dostalo se to k nám z vody, kam se to dostalo ze vzduchu. Máme to za sebou, už to
na nás působit nebude. Ale jsme z toho trochu unavení. Samozřejmě i někteří politikové to schytali
ve velké míře. Doufejme, že se z toho dostanou. Nebudu říkat, kteří. Možná na to časem přijdete.
Nejlépe je to vidět na očích.

     Před pár měsíci jsem najednou zaslechla, jak v televizi Babiš říká, že v roce 2031 bude drtivá
většina lidí umírat na rakovinu, a tak se už teď u nás buduje velká klinika. V přízemí ambulance,
1.patro rentgen, 2.patro chemoterapie atd. V posledním zřejmě krematorium. Zaujalo mě to. Kdyby
řekl za dvacet, třicet let, nebo v budoucnosti, ale takhle přesně na rok? Jak to mohl vědět? To nevy-
padá jako odhad. To vypadá jako manuál.

     Politikům je stále více vyhrožováno, lidé jim nadávají, hrubě je napadají. Možná by se nad tím už
mohli zamyslet.
Začíná  nová vlna babišovské ufňukanosti? Hledáte jiné cesty, jak na nás poštvat národ?
Chcete nám říct, že nějaký idiot půjde s nějakým dopisem, který mohl hodit do schránky, po zuby
ozbrojen do vrátnice Úřadu vlády vstříc detektorům? Takže napřed jsme byli neposlušní, pak jsme
se bouřili, demonstrovali, potom zaviňujeme miliony mrtvých na druhém konci světa, pak budeme
moct za demenci dětí, co nosily roušky, za to, že se vám ztratil státní poklad, že vybouchly sopky...,
prostě za všechno, co se bude dít, mohou neočkovaní, a teď na nás ještě svedete násilné činy,
které zinscenujete? Tohle je tak otřepaný trik! Takhle v Polsku začala 2.světová válka! Tohle se
používá, co existuje tento svět. Falešné atentáty, falešné útoky na budovy, na lidi, na vesnice...,
i Vinnetou tuto taktiku zažil. Předstíráme napadení, abychom mohli napadnout. Obětujete i vlastní
lidi, aby bylo možno na nás něco svést? Co plánujete? Pošlete nás do koncentračních táborů,
abychom nepřekáželi vašim zločinům? Nechápete, že se to tak jako tak stejně brzy všechno
provalí? Nebo si opravdu myslíte, že nevíme, že kolem nás existuje ještě jiný svět, než jaký nám
představujete vy? Myslíte, že nevíme, že tu na jaře už nebudete? Že si celý svět bez vás oddychne?
Není jasně, že lidé, kterým umírají příbuzní po 3. dávkách, jako včera našemu kamarádovi, vás budou
proklínat? Že pak přeberou naši funkci? Že ti, kdo budou důvodem vašeho ohrožení, jste vy sami?
Nemysleli jste si, že vám to, co plánujete na další týdny, může projít, že ne?

    Piráti, uvědomujete si, že to vaše původní "Pusťte nás na ně!" teď bude platit i na vás?
Tak jak se rozhodnete?

5.12.2021:
     Ještě jedna věta k jedům: některé látky ve vašem organismu mohou způsobit chemickou
reakci, kdy jste například zmatení atd., máte halucinace a - když to fatálně zkrátím - váš mozek si
své šílenství vyrobí v podstatě sám. Působení těchto látek, než zaberou, může být i dlouhodobé,
kupříkladu třeba půl roku. Tak to jen tak na doplnění.

     Dnes jsem viděla v novinách:
 Dezinformace jako dobré živobytí. Konspirátorovi poslali sledující statisíce 
     A pod tím fotka z demonstrace a na ní naše dva transparenty, sama tak hezkou nemám.
Ty bláho, mně nic nepřišlo! Že bych na transparenty napsala špatné číslo účtu?!

     Na počátku, když se začalo prosazovat očkování se, mělo Ministerstvo zdravotnictví na svých
stránkách upozornění či varování, ať si lidé dávají pozor na dezinformátory. Poznáte je podle toho,
že kromě jiného vám budou tvrdit, že očkování bude povinné a že bude zavedený povinný covid
pas a lidé, co jej nebudou mít, budou omezováni na svých právech.
 Tato zpráva tam dnes již není,
byla odstraněna. Ubezpečovala o svobodě a bezúhonnosti na všech frontách.
Musím říct, že jako "dezinformátor" začínám mít fakt komplexy.

Chápete, že mě právě bodla vosa?! Kdybych byla konspirátor, řekla bych, že mají ty agenty úplně všude.

     Očkovaní jdou podle očekávání a zřejmě i podle plánu stále více po neočkovaných. Ve všech 
podnicích, o kterých jsem slyšela, nebyli vpuštěni na vánoční večírky, je jim hrubě nadáváno a vy-
hrožováno a objevují se už i fyzické potyčky. A věřte mi, bude hůř, teď už prakticky každým dnem.
A nejhůře na samém závěru roku.
     A ještě naši milí doktoři - stále více jich odmítá léčit neočkované. Mluvila jsem s dívkou, co šla
k lékařce, že ji bolí hlava. Ta se jen zeptala: "Očkovaná?" Dívka řekla, že není. "Tak přijďte, až bu-
dete!". A zabouchla dveře.
Jeden (možná více) doktor vyvěsil ceduli, že neočkované neošetřuje. Taky mám svá práva. My
 jsme ale nepřísahali, že se necháme očkovat. Zato vy jste přísahal, že budete léčit. I sebevrahové
se ošetří, pokud selžou, jestli by snad tohle byl váš argument. Ale samozřejmě máte svá práva
a nikdo vás nemůže nutit neočkované ošetřovat, ale v tom případě opusťte zaměstnání a žijte
bez platu, stejně jako mnozí neočkovaní. Ale každopádně doufejte, že až vám bude třeba hořet
dům, nebudou mezi hasiči takoví, co chtějí svá práva, a neodmítnou hasit.

7.12.2021:
     Jenom taková akutní rychlovka: nehádejte se s očkovanými, nezabředávejte s nimi do neplod-
ných rozhovorů, radši do vůbec žádných, začínají být opravdu nebezpeční. Dokážou si sahat 
do jakéhosi obecného balíku, kde jsou bohatě dotováni. Očkovaný, který vám bude závidět,
a že jich teď bude sakra přibývat, vás může úplně zlikvidovat. Při hovoru s takovým člověkem mu-
síte hodně dobře dýchat a potom se propít vodou s citronem. Víc teď neporadím, zkusím časem
něco vymyslet.

8.12.2021:
     Snažíme se přimět politiky, aby říkali pravdu, ale to také nutně nemusí být jádro problému.
Vždyť Hitler se také netajil svým přáním a svými vizemi Šéfka evropské komise Ursula Van Der
Leyen řekla před pár dny novinářům, že je pro zrušení Norimberského kodexu z roku 1947. Pokud
někdo tápe, jde o zákaz provádění pokusů na lidech bez jejich souhlasu, o zločinném pokusném
týrání a sadistickém mučení nevinných obětí. Vyzvala k upuštění od tohoto kodexu a zavedení povin-
ného očkování. Uvědomujeme si, že tato dáma přímo, otevřeně a bez nejmenšího pocitu nepatřično-
sti spojila očkování s pokusy na lidech? Nemělo by tohle být trestné, podobně jako propagování faši-
smu? Bestie mohou být klidně upřímné. A to, že je někdo upřímný, neznamená, že není bestie. Připo-
míná mi to scénu ze Dne nezávislosti, kdy se americký prezident ptá toho mimozemšťana za sklem, 
co od nás chtějí, co máme udělat. A odpověď zněla prostě: "Umřít!". Oni se netají tím, co s námi
chtějí udělat. Teď jde jen o to, co my s tím.

11.12.2021:
     Spiklenci - The conspirators
Nevím, co napadlo vás, ale tak se jmenuje dnešní díl Columba.

     Vít Rakušan se nechal slyšet, že chce nechat volné ruce k zasahování proti konspirátorům.
Takže 50.léta v plné parádě. Možná 50.léta v Rusku. Nebo možná celý temný středověk.

     Když jsem před časem napsala, můžete se na ně dívat jak do teraria, jen k nim nesmíte přelézt
to sklo, netušila jsem, že se druhý den objeví pan prezident v terariu, bylo to myšleno obrazně, rozu-
míte, to mě opravdu mrzí, že se to tak sešlo...
     O post prezidenta je již teď velký zájem, ale prezident nemá být zločinec, co potřebuje doživotní 
imunitu, aby jeho zločiny již nikdy nemohly být potrestány a mohl se doživotně vysmívat těm pracují-
cím ubožákům, které zruinoval. Prezident ani nemá být prezidentem proto, aby mohl udělovat amne-
stii svým kamarádíčkům, aby nemohli být potrestáni za to, že ukradli celoživotní úspory tisíců pracují-
cích lidí. Prezident si nemá dávat jako předvolební heslo štvanici na svobodné lidi, jejichž přečinem
je podobně jako ve filmu Na samotě u lesa pouze to, že "nechtějí zemřít". Ani to nemá být někdo, kdo
zašantročí a rozdá veškerý majetek státu, aby se pak po zbytek svého života vysmíval všem lidem
z teraria. Prezident se má postavit za celý národ, podporovat jej, povzbuzovat a chránit.
Prezident má říct: Mám vás rád. Všechny.

     "Útoky proti zdravotníkům a lidem bojujícím s pandemií jsou nejen ubohé, ale také protiprávní.
Takové jednání nelze tolerovat".
     Takže teď se do nás začne navážet ještě socialistický lampasák?! Dovolí si urážet nás, slušné, 
čestné lidi, v rámci předvolební kampaně nám rovnou vyhrožuje a slibuje naše pronásledování!
"Až sem, a dál už ne!", právě řekl Columbo. A já s tím souhlasím. Pojďme už konečně vymíst ty bolše-
vický kádry, všechny ty šmejdy, šmelináře, podvodníky, lháře, vlastizrádce! Nás, inteligentní bytosti
a občany bude poučovat nějakej frustrovanej zelenej mozek komunismu?!
Proti jeho prohlášení bych chtěla postavit svoje prohlášení: Útoky proti zdravotníkům a lidem bojují-
cím s pandemií jsou nejen ubohé, ale i protiprávní. Takové jednání nelze tolerovat!
 
Okamžitě zastavte to protiprávní pronásledování doktorů, co chtějí léčit, a ne vraždit a cpát si kapsy,
svobodných občanů, co bojují s pandemií hlouposti, krutosti a chamtivosti. Přestaňte politikařit a rvát
se o koryta či prostor v televizi! Vy jste ten mor, vy jste zkáza naší planety. Až se ohně v nás rozhoří,
nepomůžou vám ani vaše funkce, ani vaše výložky. Neboť my bojujeme za spravedlivou věc. Vy 
za touhu vládnout a zotročovat. My za naši budoucnost. Vy za... za cože vlastně? Za tmu...?
     Co se chystáte dělat, Vy milý konspirátore? Postavíte nás ke zdi? Konečně zase můžete vraždit?
Chybělo Vám to?
V Německu, Rakousku a Itálii, tedy v zemích, které byly za války pod Německem, jsou v čele "boje
proti covidu" generálové. Chybíme do nějakého počtu?
Generály baví vítězit, ne se ptát na váš názor. Nezajímá je vaše svoboda. zajímá je jejich ješitnost.
To tam ostatně máme teď. Chceme novou společnost nebo si pustíme zase nové blechy do kožichu?
Budeme stále někomu sloužit? Neměli by oni sloužit nám? Jsme zločinci? Nebo jsme bojovníci? Pře-
staňte se ohlížet na mrtvé. Zachraňme živé.
     Je třeba se nabíjet kladnou představou budoucnosti. Musíme vědět, co v ní už nechceme. Musíme
si představovat, že je to zcela reálná možnost. Ve skutečnosti je jich nekonečné množství. Musíme
zase začít snít. Všechno se může vyřešit rychle a náhle. Jen je třeba tuto realitu připustit.

15.12.2021:
     No a pak jsem tu použila termín bílá magie... 
Bílá magie je energie jako jakákoli jiná. Bílá magie je světlo, které proudí bez jakékoli nadvlády, 
bez možnosti zastavit ji. Je hlavním prostředkem, hlavním cílem, hlavním dogmatismem vesmíru,
který známe. Hlavním smyslem svobody duší. "Světlo" je tu proto, aby bylo možné vyrovnávat
"tmu". U každého zvlášť i u všech najednou. Nikdo nedokáže v sobě držet tmu navěky, buď se jí
vzdá, nebo se začne kazit a přetransformovávat. Taková bytost už není schopna svou tmu vyro-
vnávat, neboť tmu začne vnímat jako světlo. Taková bytost bude jednoho dne lapena a bude jí
odebrána její funkce bytosti. Můžete do sebe natáhnout hodně tmy, ale stále ještě můžete být
světlá bytost. Pokud vaše tma vzdoruje vašemu světlu a vy jej ustavičně odmítáte - "nevím, proč
to měl - měla dělat", a jde to takhle život za životem, můžete být utraceni, či zatraceni. Budete roz-
puštěni či spolu s mnoha dalšími jako malé světýlko bloudit "nekonečnou temnotou".
Takové "dušičky" budou hledat tělo, aby vytvořily jednu velkou duši. A takové tělo je třeba jim nedat.
Měly by se snažit se inkarnovat za účelem dobra, a ne proto, "aby nám tu nebylo tak smutno a nebyli
jsme tu tak sami". Bude to dosti nová situace, i když vůbec ne nová v historii duší. Ze zlé duše se
dřív prostě stal démon. Teď se nám tu začnou poflakovat bandy otrapů, co budou chtít žít na náš
úkor. Zlo bude krást z jejich duší a oni se budu snažit tento deficit vyrovnat u nás, přes naši energii.
Pokud se budete na Vánoce objímat s vy víte-kterými, nazapomeňte si vždy hned uvědomit, že vy 
jste ten, kdo jste, a bude fajn, když to tak zůstane.
To se nejvíc bude týkat doby na konečku a přelomu roku a počátku nového, dalšího roku.
Tímto směrem bude potřeba, aby se napřel balík bílé magie, který vytváříme všichni, bez rozdílu,
proti těmto "bytostem", které budou a mají být rozpuštěny, vyřazeny- než se z nich složí zase něco
"slušného", co poslouží v první řadě jim, ale také nám všem ostatním - než budou přetransformovány.
Pokud se ptáte, proč rozpuštěny, vyřazeny - je to podobné jako když vám do hotové směsi, slitiny
něco upadne a zatvrdne a vy ji musíte zase roztavit a to svinstvo odstranit. Zlo z jejich duší ukusuje,
ale oni zatím prosperují, neboť se dostatečně zásobují energií dětí, které zemřely dřív, než zasluho-
valy, a že jich v nejbližších dobách bude. Nedovyvinutých, nenarozených, no a tak dále.
Nemusíte se do nikoho "opírat", jen myslete pořád na sebe. Žijte a myslete tak, jak jste žili a mysleli
doposud. Nerozhlížejte se a nepátrejte, kde kdo jakou dělá chybu. Nedělejte ji vy. Nezapomeňme -
největší temnota bývá před svítáním. Na pokraji tmy, před nástupem světla.

16.12.2O21:
     V jednom městě tady u nás, kde byly též zrušeny vánoční trhy, si jeden z radních soukromě pro-
najal celé náměstí, na radnici řekl, že veškerou zodpovědnost a rizika bere soukromě na sebe
a otevřel trhy v celé parádě. Nádhera. O takových lidech je radost slyšet. Ne každý jde zodpovědně
na porážku.

     Když ten sociopat dostal další skvělý nápad, jak zadlužit naše děti na co nejdelší dobu, aby tu
budoucí vládě, která může jen bezmocně přihlížet, jak ten, jehož země mu bude doufejme velmi,
velmi těžká, jak říká můj přítel "vypouští poslední kapříky z rybníka" - tedy proplatit prodejcům na tr-
zích, kteří se na ně připravovali celý rok, investovali svůj čas, peníze a spoustu práce a teď by celý
rok neměli z čeho žít, neboť počítali s tím, že své zboží udají, jejich ušlý zisk - ostatně všechny jar-
marky už se stejně přesunuly do Kauflandu, ale mně připadá, že ten zážitek není srovnatelný - říkala
jsem si, jestli jim bude proplaceno veškeré zboží, které jinak doprodávají po zbytek roku na dalších
trzích, za ceny, které si řeknou, v tom případě by se tam ještě narychlo vyplatilo zaběhnout s nějaký-
mi předraženými hrnci či čímkoli jiným a pak vše prodat po internetu a mít tak dvojitý zisk, protože 
tak přesně to bude vypadat. A taky jsem si říkala, kdo, ke vší té spravedlnosti, proplatí zboží kupří-
kladu  nám, zpěvákům, kteří jsme investovali mnoho let denodenní dřiny a minimálně mnoho set
tisíc na na- še vyučení, muzikanti navíc často splácejí hypotéky na své drahé nástroje, a teď čekáme,
že své zboží, s jehož výrobou jsme si dali takovou práci, prodáme. Nám nikdo nenahradí "nasmlou-
vané akce", neboť běžný muzikant dostává kšefty ze dne na den, támhle někdo vypadl, ztratil hlas,
dostal lepší kšeft či musí být v divadle, protože kolega jde s dítětem k lékaři. Většina muzikantů je
na volné noze. Pohřby nenasmlouváte. My jsme objednáváni narychlo, často náhodně, bez plánů.
Žádná náhrada platu.  My své zboží neprodáme po internetu. Ať to nikdo nezkouší s argumentací,
že můžeme vytvořit klip a hodit ho na You tube. Myslím totiž nás klasikáře. Já mluvím o hudbě.
Výrobce předmětů si může nadělat zboží do zásoby, prodat ho později a po nějakou dobu, jestliže
nemá finanční tíseň, protože například partner slušně vydělává, si třeba i užívat volna, dát si nohy
na trnož, jak se říká. Ale to muzikant nemůže. I když neprodává, musí cvičit, ideálně denně, protože
jinak pak už nebude mít co prodávat. Musí dřít, i když za to nic nemá. Setkala jsem se s námitkou -
ale v posledním půlroce se přece přece už může všechno, dělají se kulturní akce. Ale my jsme,
miláčkové, závislí na turistech. Tam, v zahraničí, ještě nebyla kulturnost z lidí vypuzena jako u nás.
Že i tady se chodí "na kapely"? Já mluvím o hudbě, ne o bierfestech.

18.12.2021:
     Nové hvězdy, nové světlo nenadále se vyskytlo, 
     na znamení ukázáno všem nového krále narození.

     Tři mudrci, též králové z Sáby, Tarsu Arabové
     to spatřivše a poznavše, co znamenalo se dovtípivše,

     na koních, sloních, velbloudích a dromedářích přerychlých
     se spojili a přijel do Betléma, na krále se ptali.

     Poznali, to žeť jest ten pán, který srdce jich pohnul sám.
     Na zem padli, se skláněli, drahé dary mu ofěrovali.   
                                                                    
(A.Michna z Otradovic)

Není to krásná Čeština? Tímto songem, který je pro mě asi v TOP 10 vůbec ze všech, i když Verdiho
Requiem je myslím na svém 1.místě nehnutelné, jsem trápila svého synka, když byl úplně malý. Uměl
všechny sloky včetně zapeklitého "ofěrovali", se skvělou intonací vyzpívával čistým hláskem těžký
rytmus v tramvaji na kočárku a k tomu ještě v Němčině dva jednodušší Bachy.
A jednoho dne šel do školky. Po pár týdnech přitáhl domů s primitivním popěvkem "Veverka Čiper-
ka pobíhá v lese, lískový oříšek s sebou si nese", který spíše skandovaně recitoval, než zpíval, a bylo
po smyslu pro rytmus, po schopnosti zazpívat jakoukoli melodii i krásném hlásku a už nikdy se to
nevrátilo. (Slyšela jsem, že nějaký tatínek ze stejného důvodu odebral dítě ze školky). V kolektivu
okamžitě ztratil své vlastní vedení a nechal se vést kolektivem. Teprve teď, po dvanácti letech, se
z této povahy snad dostane. A tak je to v naší společnosti. Všichni odříkávají Veverky Čiperky a za-
pomněli, že toho dříve znali mnohem více. Opakují, co jim předzpívává paní učitelka, a zapomněli
na Bacha. Nezapomeňte, že máte svůj vlastní hlas, a zpívejte svoji vlastní melodii, jinak zemřeme
na nedostatek talentu, zemře všechno, co je naše, naše individualita, vlastní rozum, naše vlastní
chápání světa. Zemře všechno, v co jsme kdy věřili. Zemřou naše přátelství, neboť se budeme
za sebe vzájemně stydět. Nebude už nic, na co bychom mohli být hrdi.

19.12.2021:
     Četla jsem články, jak z různých vzdálených míst naší země přivážejí rodiče své nebohé malé
děti do Prahy na očkování. Thomayerova nemocnice se dme pýchou, že jako první! první! první!
zmaří jejich životy. Thomayer by se z vás poblil.
Výlety těchto rodičů s dětmi a jejich skvělé zážitky byly popisovány slohem připomínající socialis-
tické články ve školních časopisech pod záštitou Pionýra či SSM. Pro děti to byl slavnostní den.
Osmiletou holčičku pak za odměnu vzali na hamburgra. "To je skvělé", povídám. "To kdyby třeba ne-
klaplo to očkování". "Taky jsem si zrovna říkal", přidal se můj syn. "Že kdyby přežila to očkování, po-
jistí to hamburgrem. To bude ten spouštěč!"
Zase jednou jsme se zasmáli. Pak jsem si ale vzpomněla, jaký osud jsem u těch šikovných dětí vi-
děla, a už jsem se dál nesmála. Připomnělo mi to verš Jiřího Žáčka: "Máma vdolky napekla. Šla
bych pro ně do pekla!"
 Ano, tyhle koblihy byly a budou opravdu drahé.
     Když se nedávno do soutěže na poslední chvíli přihlásil ještě Johnson-Johnson, který do té 
doby dělal olejíček na dětské prdýlky, říkala jsem: "Panebože, teď ještě začne očkovat Oriflame!"
Můj syn byl jako obvykle pohotovější: "Spíš Roundup!"

20.12.2021:
     Včera, při sledování jednoho z našich oblíbených seriálů, povídá můj syn: "Podívej se, ona se ta
naše vláda chová úplně stejně jako ti zločinci v Columbovi! On jim to všechno dokazuje, jasně je
usvědčuje,  že lžou, oni to taky vědí, že lžou, ale vytáčejí se, zapírají, urážejí ho, vyhrožují, vysmívají
se  a zesměšňují ho až do poslední chvíle, než je usvědčí". "Jo jo, Columbo je taky velký konsprátor",
doplnila jsem.
Zapírají a lžou, i když dobře vědí. Když se díváme na takové detektivky, jsme rádi, že "je nakonec
chytli",  možná si ale ne každý v tu chvíli uvědomí, že mají sakra dobrý důvod zapírat a lhát, protože
v té zemi, případně v té době je čeká elektrické křeslo nebo provaz. Žádný fotbal, televize, tvořivé
dílny, posilovny, vyvážená strava a výukové kurzy za peníze slušných lidí. Nedivte se, že ti, kdož tento
masakr spustili, budou lhát a bránit se, o co víc si začnou uvědomovat, že by jim mohlo začít jít o život.

      Pořád si dost neuvědomujeme, že mozek a duše, lidská osobnost, fungují podivuhodně a nevyzpy-
tatelně. Kdysi dělali v jedné zemi pokus. Vzali partu dlouholetých přátel, dospělí inteligentní lidé,
i manželské dvojice, zavřeli je do jedné místnosti, jednoho z nich přivázali k lehátku a řekli, že si s ním
každý může dělat, co se mu zachce. Nejprve se všichni vesele bavili. Dobírali si dotyčného slovně,
někdo ho polechtal, pošťuchovali ho. Postupně byly šťouchance ostřejší. Počaly padat rány. V lidech
se začala vzbouzet agresivita. Pokus byl rychle ukončen personálem, který vpadl dovnitř ve chvíli, kdy
jedna žena vytáhla nůž a hodlala oběť začít řezat. Všichni tito lidé v šoku z toho, co málem udělali,
skončili na psychiatrii  a prý se už nikdy spolu nesešli, nebyli schopni už nikdy podívat se sobě vzá-
jemně do očí.
     Za druhé světové války byly v ženských koncentračních táborech dozorkyně, které prosluly svou
brutalitou. Pokud má někdo slabý žaludek, tento odstavec raději vynechte. Měly i své přezdívky, podle
způsobu, jakým své svěřenkyně týraly. Jedné se například přezdívalo "kobyla", podle speciálních bot,
které si pořídila, a kterými ty holky ukopávala k smrti. Jedna z těchto dozorkyň, když nastoupila na toto
místo, byla velmi slušná. Říkala "promiňte" a "dovolíte, prosím?" Dáme anketu, jak dlouho byste řekli,
že jí trvalo, než začala po těch babičkách skákat, až zemřely? Dvacet let? Tři roky?  Šest, možná pět
měsíců? Rok a půl?  Čtyři dny. Pouze pár dnů stačilo k tomu, aby se její duše rozhodla jinak. 
     V koncentračních táborech bylo evidovaných 3700 dozorkyň, 66 jich bylo zadrženo a 21 poprave-
no. Ostatní utekly, změnily si jména a založily v Německu šťastné rodiny. Zajímavé je, že většina z nich, 
ale i vězeňských dozorkyň obecně, řekla, že si původně přály být zdravotními sestrami. 
Nedělejme si iluze, že tohle je jenom v Německu..
Podle toho, co slyšíme, se jich taky dost skrývá mezi servírkami a prodavačkami. A všemi ostatními.

21.12.2021:
     Doposud bylo u nás podáno asi 26 žalob (možná se toto číslo mezitím změnilo) na následky
po očkování. Soud zatím uznal 2 jako oprávněné, zbytek se prošetřuje. Odškodnění ovšem ani
v těchto dvou případech vyplaceno nebylo, neboť dotyční zemřeli (u ostatních případů se zřejmě
čeká, až tak žalobci učiní) a jejich příbuzným též vyplaceno nemůže být, jak tomu bývá u očkování
povinných, ale pouze jen samotnému poškozenému, a to právě z důvodu, že jde o očkování nepo-
vinné
. Myslím, že tato rovnice na první pohled vždy vyjde na jedné straně, zatímco na druhé nikdy.
     Před lety jsem si vytvořila svoji definici svobody. Svoboda je, když mohu říct NE, aniž jsem za
to potrestána.
 Popravdě jsem ji vytvořila v souvislosti se svojí matkou. Vždy, když přijdeme na ná-
vštěvu. snaží se nás na místě udržet jídlem. Dokud budou mít co jíst, neodejdou, je evidentní do-
mněnka. Zřejmě vychází z toho starého zažitého co jsme dostali, to jsme snědli, a zas můžeme jít, 
jen si tu rovnici otočila. Snaží se získat na svoji stranu zejména mého syna a mého přítele. Snaží se
je ovládnout. Když nějaké jídlo odmítnou, protože po něm například hrozí užíváni inzulinu, kroutí se
neskrývanou nelibostí, se kterou se dívá po mně, v domnění - ale i doufání, že já jsem ten nepřítel,
ta jediná překážka a nebýt mne, chlapci by jí zobali z ruky. Její život by byl tak krásný, "kdyby tu ne-
byly ty vosy!" Chudák, má to tak se mnou už mnohá, mnohá staletí. "Vemte si ještě! Nebojte se
a jezte! Nenechte si od ní poroučet!", vede vždy tuhý a nevkusně tvrdohlavě nekonečný boj. Nejvíce
se v místnosti setmí, když jí chlapci odporují a řeknou, že si nechtějí vzít ze své vlastní vůle. Svoboda
je zakázaný výraz, samozřejmě pouze na jedné straně. Stále tedy nabízí a když my z jakéhokoli důvo-
du opakovaně odmítáme, otočí: "A tak si trhněte nohou! Tak mně dejte pokoj svatej!" Někdy vloni jsem
se po takovémto svatém výlevu ohradila: "My jsme po tobě  nic nechtěli. Proč nás urážíš? Jen proto,
že si něco nechceme vzít? Máme přece právo odmítnout. To nás za to budeš trestat?! Musíme tě po-
slouchat, abys s náma mluvila slušně?!"
     Nepřipomíná vám to něco? Nejedná přesně takhle s námi naše vláda? Spiknul se proti mně celý
tento svět, že je všude samá moje matka?!
Je správné, že je na světě hierarchie. Je správné, že někteří poroučejí a jiní poslouchají, v té či oné
situaci. Rodiče a děti, učitelé a žáci, zaměstnavatelé a zaměstnanci, vláda a občané. (S posledním
bodem je trochu problém. Není jasné, kdo je tu zaměstnancem a kdo zaměstnavatelem. Tedy nám
- alespoň některým - to jasné je. Ale jim ne.) Musíme si být ale jistí, že jsme v postavení, ve kterém
máme právo poroučet, a že věci, které nakazujeme, nejsou pouze naším sobeckým rozmarem
a druhé nepoškozují. Musíme - smíme nakazovat pouze věci zdravé. A je třeba plnit pouze zdravé 
příkazy. A to v různých ohledech.
     Takže - podle této definice - očkování proti covidu není očkováním nepovinným, tedy dobrovolným
a svobodným.

     Na jaře a v létě se mě občas někdo zeptal, jestli myslím, že by měl obývat nebo koupit ten či ten
příbytek, a já vím, že jsem v pár případech říkala, že bych ještě počkala, že to vypadá, že budou ještě
lepší možnosti. Před týdnem mi volala jedna paní: "Tchán s tchyní se nechali očkovat a oba po tom
očkování zemřeli. Zůstal po nich dům, myslíte, že bych tam měla jít?" Řekla jsem: "No jasně, dům je
fajn". Takže tak nějak jsem to zřejmě myslela.

24.12.2021:
     A ještě jednou o bílé magii. To bílé světlo, o kterém jsem mluvila, jste vyrobili vy, vy všichni sta-
teční, co jste trpělivě trpěli a ve slušnosti snášeli všechna ta příkoří a podměrečné zacházení, ale
přesto jste se nedali, a vydrželi jste, nezradili jste své přesvědčení a svůj zdravý rozum, řekli jste
jasně: moji duši nedostanete. Moje pravda, moje svoboda nejsou na prodej. Buďte na sebe velmi
pyšní. Taktiky minulých století spočívaly zejména v přímém hrubém násilí a vyhrožování, tato se
zaměřila na pochlebování  poslušným, o to více tedy prověřovala lidské povahy, lidské charaktery,
a vy jste prošli. Budete odměněni vlastním životem. Zůstane vám. A jak vypadá bílé magie? Proč 
se máme radovat? Vzpomeňme na Krotitele duchů. Na chvíli, kdy se lidé přestali zabývat nenávistí 
a soustředili se na dobro v sobě. Na chvíli, kdy začali zpívat.. Energií, kterou tímto vytvořili, se začal
rozpadat sliz, který lidi podněcoval ke svárům a nenávisti, a touto jejich zlou energií se pak sám živil
a bujel. Pokud to doteď bylo třeba po zlém, tedy tuhý odpor, bude teď třeba vynaložit mnohé úsilí,
abychom se opět naučili usmívat se a smát. Abychom se soustředili na svoji vlastní budoucnost,
ve které toužíme mít dobro a řešit věci v míru. Je třeba vnímat svoji vlastní prosperitu. Tenhle měsíc
zejména ukazuje, kdo je kdo, a leden bude už pod jinými energiemi. V nemocnici na covidovém
oddělení vejde člen personálu nemocnice bez roušky, skafandru a rukavic a když se pacienti podi-
vují, řekne: "No tak snad to na mě neřeknete.." Není z toho jasné, jak je to s těmi stranami? Skutečné
roztřiďování bude příští rok, a my teď ještě můžeme zachránit mnoho duší.. Ale to si necháme za pár
dní.. Přeji vám moc krásné Vánoce. Ať se čerti žení, když musí, ale andělé, ať zpívají.

27.12.2021:
     Nevím úplně, jestli zpívají andělé...
Psala mi jedna dáma, jak si chtěla - jako obyčejně - zazpívat Rybovku u nich v kostele na kůru, ale
byl na ní požadován certifikát - ne test, ale certifikát - a 150,- Kč vstupného. Takže za doprovodu 
povýšených pohrdavých pohledů vyvolených odešla a zazpívala si ji druhý den na stejném kůru
s někým jiným.
     No tak jen aby vám ta privilegovanost vydržela i v novém roce...     

     "Říkali v televizi, že do konce roku nečekají žádné srážky", říkala moje matka před Vánoci. "Tak 
to zase budou Vánoce na blátě!" 
"Já myslím, že ne", řekla jsem. "Já si myslím, že na Štědrý den začne krásně sněžit..."  Pětadvacá-
tého jsme se probudili do krásné chumelenice a bílé krajiny a od té doby vyjíždíme jen díky novým
zimním gumám.
Není třeba věřit všemu, co říkají v televizi a co vůbec kdo říká.. Ona si ta příroda nakonec stejné 
sama poradí. Ovšem, někdy je lepší poradit si dřív, než si poradí ta příroda.     

     Říkal můj syn. jak si mistr, co učí u nich ve škole, po prvním očkování stěžoval, že ho začaly bolet 
klouby. Pak to pominulo. Šel podruhé a od té doby, již čtvrt roku, se mu špatně chodí.
Jejich tělocvikář, silný zdravý vitální muž kolem čtyřicítky po očkování nechodí už téměř vůbec, vleče
a belhá se po chodbách jak velmi starý a velmi nemocný muž. Jan slyšel, jak se o svých potížích 
po očkování spolu baví učitelé na chodbě. Ale i přesto jeho mladý učitel občanské nauky dál hlásá
své očkovací evangelium a tvrdí, že doposud nikdy neslyšel o žádných následcích či potížích po oč-
kování. Někteří lidé ještě na smrtelném loži budou tvrdit, že zítra běží maraton a že jistě vyhrají, i když
už dávno nebudou mít nohy...
     Velmi jsem se zdráhala, jestli i v období Vánoc mám tolik děsit, ale kdosi mi řekl: "Třeba se ještě
někomu rozsvítí!". Tak třeba jo.

31.12.2021:
     Onehdy jsem se zastavila u veliké hromady knih, sáhla jsem pro jednu dospod - byla to Velká
encyklopedie citátů a přísloví - 
a řekla jsem, chtěla bych nějakou indicii, něco, co je k věci. Namát-
kou jsem knihu otevřela, poslepu zabodla prst a četla: pokrytec - On - prohnaný jak zvon: nahání
popům chlopy, věřící - nevěřící, sám dřepí na zvonici, na zadnici
 (polské přísloví). 
     Jednou říkala moje teta: "Ty demonstrace jsou k ničemu, hloupé a nesmyslné, úplně zbytečné,
vůbec nic nedokázaly, absolutně nic". To ale není pravda, stejně jako náš protirouškový, protiočkova-
cí, protiteroristický odboj. Neptejme se, v obou případech, co se stalo, ale co se nestalo. Čemu jsme
díky našim aktivitám, naší odvaze a vytrvalosti, otevřeně vyjadřovaným názorům a postojům zabránili.
Co chtěli udělat, ale neudělali. Co měli v plánu, ale na co si již netroufli. Kde bychom byli, kdybychom
se jejich scénáři nevzpírali. Nemáte vůbec představu, jakou sílu a jakou moc mělo vaše NE. Země
se už pomalu převibrovala a je s tím docela spokojená. Neumím si představit, co vše se může dít
příští rok. Vychází mi tak brutální a fatální přerod, že na to ani já nemám fantazii. Leden a únor můžou
být ještě trochu chaotické, ale jaro již začne ve všem zavádět pořádek. Vše bude již jasné. Budeme
moct začít budovat náš vlastní soukromý život. Přestaneme být věcí veřejnou, pouhým číslem.
V některých zemích se to zdrží o dva tři měsíce. Ale i tam už bude od jara jasno.     

     Vánoční pohádky opět nezklamaly. Nemohu neodcitovat z pohádky Hrátky s čertem řeč Martina
Kabáta, když vysvobozoval Káču z pekla: V tomhle je celej ten váš kumšt. Zpitomět lidi. Udělat z nich 
ustrašený zbabělý zvířata. Mučit je tak dlouho, až ztratí rozum a všechny smysly. 
Víte, kterou pasáž, kromě poklidného života hobitů, mám z Pána prstenů a z Hobita nejraději? Ten
moment, když se do děje vloží Enti a kdy na scénu vtrhne Neviditelná armáda. Podobně jako v Mar-
tinu Kabátovi v nejhorší a zdánlivě beznadějné situaci zasáhne "anděl nebeskej" a zvolá: "Zadržte,
mocnosti pekelné! Martine Kabáte, tys člověk spravedlivý. Nad tebou peklo nemá moc! Nevydáte -
- li Martina Kabáta dobrovolně, vtrhne sem Nebeská jízda!" Prostě pro druhou stranu jednotka ne-
pravděpodobnosti a nevypočitatelnosti. Něco, co se muselo stát, aby řád zůstal Řádem. Věřme
na svoji šťastnou budoucnost, ať už to znamená, pro celý svět, cokoli. Budoucnost nejde napláno-
vat, i když ji můžeme plánovat a snažit se dosíci vytyčeného cíle. To platí naštěstí i pro druhou stra-
nu. Jsou - li ale naše cíle správné, bude našim touhám vyhověno. Najdeme klid a nebude nás to
stát ani mnoho, což bude rozdíl oproti tomu, co se mohlo stát a na co jsme z dějin zvyklí. Važme si
této vyjmečné možnosti, kterou jsme si poctivé zasloužili a budeme žít právě to, co jsme si doteď
vybudovali. Otevírají se nové brány a my si budeme moci vybírat. Těšme se na nové rozložení světa.
Můžeme totiž žít. Jedna z více možných alternativ, ale mohly se vyplnit i jiné.
Přeji vám šťastný Nový rok a krásný celý rok. Buďte šťastní.
                                                                                                                  Lenka Pecharová

3.1.2022:
     Ráda bych se též připojila s poděkováním všem zdravotníkům, kteří se o nás starají a neúnavně
a tvrdošíjně bojovali o naše životy.
     Právě dnes dopoledne mi paní vyprávěla dojemný příběh.
Mnoho let se přátelila s manželskou dvojicí. On byl Iráčan, vystudoval v Praze Karlovu univerzitu,
tam se taky seznámil se svojí budoucí manželkou. Byli spolu třicet let. Nedávno pán ulehl, dostal
vysoké horečky. Paní ho nakonec odvezla do nemocnice. V nemocnici se ho zeptali, jestli je očko-
vaný, on řekl, že ne, a oni ho vyhodili. Neměl u sebe peníze, klíče ani telefon, neboť odjížděl nary-
chlo a vše mu chtěla manželka druhý den přivézt. Ve dvě hodiny v noci ji vzbudilo jakési pohvizdo-
vání pod okny. Její manžel šel s tou čtyřicetistupňovou horečkou pěšky domů, z Bulovky až na Čer-
ný most. Za několik dnů, kdy se celkem úspěšně léčil, náhle zkolaboval. Žena zavolala záchranku.
Záchranář se sehnul k manželovi a když se ho vyděšená žena zeptala, tak co?, zařval na ní: vemte si
roušku! Když si ji nasadila, přiblížil se až k jejímu obličeji a řekl: je mrtvej! A odešel. Dvě dcery se-
děly čtyři hodiny, než přijel coroner, u mrtvého otce na zemi, kde ho záchranář nechal ležet.
Takže zdravotníci - moc děkujeme!
Tato historka mi nedala spát, takže jsem ji ještě blíže prozkoumala, a tím navážu na to, co chci
dnes také říct, neboť ten muž v podstatě zemřel na nenávist nemocničního personálu. Kdyby ho
léčili, přežil by, ale i kdyby ho nijak zvlášť neléčili, ale chovali se k němu slušně, nakonec by se do-
ma uzdravil.

     V posledním čase byly tyto energie extrémně úporné. Každou "volnou chvíli" jsem někoho
zachraňovala před podobnými útlaky, útoky, útočnými slovy, která v posledních dnech a týdnech
měla obrovskou váhu. Lidé dostávali nemoci, které mít neměli, a které mizely, když se podařilo
odstranit "tíhu" zájmu někoho zvenčí na jeho potížích. Nejvíce lékaři, samozřejmě jen někteří,
případně i sestry, ale také mnoho očkovaných lidí disponovalo velkou silou, která byla, ale už
není odněkud vydatně dotována, kterou zasahovali do osudů nevinných obětí, jak jim přáli tohle
a nepřáli tamto... Magie, či psychotronika, chcete - li, prvotřídní materie, která se ale již
stahuje, a její zdroj, zdroj vlnění, ať už byl odkudkoli, s ní. Tyto zlé věty, tato zlá slova se
začnou přičítat na vrub toho, kdo je vyslovuje.

     Přechod od "dnes" na "zítra" proběhl z 1. na 2. ledna. Některé věci začínají být možné
a jiné přestávají být možné. Prohrává zlo, přibývá světla, a to nejen v přírodě, ale i v nás, kdo jsme
vydrželi.

     Paní, která u mě dnes byla, prodělala před necelým rokem covid, prý dost těžký. Byla doma
sama a musela se o sebe postarat, ale zvládla to a uzdravila se. Hned, když přišla, jsem si všimla,
že vypadá lépe, než kdykoli v minulých letech, kdy jsem ji viděla. Celková rekonvalescence jí trvala 
téměř půl roku, ale teď má energii, jakou dávno nezažila. Ukázala mi papír, který si nechala vystavit.
Má neuvěřitelné a stále stoupající hodnoty protilátek, a to vůči kdečemu! Vypadá ve svých čerstvých 
7O skvěle, cítí se skvěle, prostě "mladší a krásnější, než kdy dříve býval", jak se píše v pohádkách.
Přečkáme - li zlou věc a děláme k tomu správná rozhodnutí, přinese nám to benefity v podobě nově
probuzeného či nově nabytého vědomí.

     Dcera mého přítele, když jsme u nich byli na vánoční návštěvě, mi řekla: "Nedávno jsme se loučili
s přáteli, kteří jsou ale očkovaní, a já jsem tu paní, jak to tak dělám, nakonec objala. A udělalo se mi
neskutečně zle. Ještě dlouho jsem to musela rozdýchávat. Tak jsem si na tebe pak vzpomněla, jak
jsi psala, ať se jich radši vůbec nedotýkáme."

Ano, na to nezapomeňte, ještě stále to platí. Očkovaní kolem sebe trousí chemii, na kterou můžeme
být mnozí alergičtí. Vlastně pravdou je, že vzduch, zejména v některých lokalitách a pracovních
kolektivech samozřejmě, je zamořen odpadními látkami a jejich zplodinami, mikročásticemi, které
očkovaní vylučují, nejhůře po 3.dávce, a které není dobré nechat si moc dlouho v plicích, dlouho je
řekněme dvanáct hodin. Lze je ale bez problémů prostě vydýchat. Tedy dýchejte, kdykoli můžete,
z plných plic, doma, mimo obchoďáky, ve volném terénu, když vyjdete ven z čehokoli..

Dělejte to, co nám celý ten rok a půl zakazovali. Buďte zdraví.

5.1.2022:
     Vzduchem se vznáší psychopatie... Poslanci jednají, jako by byli denně zfetovaní, že by nějaký 
přídavek do poslaneckého guláše v poslanecké jídelně? Ale možná to jsou jen následky všech
těch antidepresiv a prášků na spaní, neboť spánek spravedlivých se jich rozhodně netýká.
Neboť hlas jejich pána volá: Neudělali jste, co jste slíbili! Nesplnili jste, k čemu jste se zavázali! 

    Zacpěte si uši a vůbec neposlouchejte, že někdy bude něco uzákoněno. Je fajn, že to plánují.
Jen houšť, a větší kapky! Je třeba, aby byli lidé ještě více rozzuřeni. Rozmazlení, vztekle dupající,
z daní svobodných občanů až přespříliš dobře placení mizerové se nechtějí vzdát svého stále vy-
křikovaného cíle: všichni budete mrtví!  Nedovolíme, abyste nebyli, nelíbí se nám to! Z touhy po krvi
a neštěstí druhých se vyvine fascinace krví, fascinace vlastní mocí a úžas nad ní, když miliony lidí
jdou na smrt tupě jako ovce jen proto, že skloním palec dolů. Že se mi zachce. Protože jsem maniak.
Protože moc působí jako afrodiziakum, a to z obou stran, neboť čím více lidí pokořím, tím větší jsem
samec. V případě žen - tím větší jsem "gestapačka" či něco podobného. A budu vzbuzovat obdiv
nebo aspoň poplácání po zádech či podrbání za ušima od mnou vytyčeného samce.
     Nebylo by možné, že byste si své sexuální frustrace vybíjeli na nějakém jiném poli, mimo kolektiv
běžné populace?

     Pokud se budete vydýchávat doma, samozřejmě větrejte. Pokud budete dál objímat očkované
lidi,...není vám pomoci.

     V následujících týdnech a měsících nám bude přibývat kromě energie i kapacita mozkové energie,
o to víc, o co víc bude ubývat v mozcích OK lidí, kam si ji v posledních dvou letech, stejně jako energii
neočkovaných lidí, stahovali.
     Jaro je za dveřmi, aspoň já ho cítím od 21. prosince. Stejně jako cibulky, které se začínají v tu dobu 
probouzet, nechte v sobě probudit ty klíčky, ze kterých vyroste veliká a statná rostlina. Budou z nás
obrovské stromy a zastíníme ten odumírající plevel.

7.1.2022
     Nevím, jak u vás, ale u nás včera celý den zářilo slunce. Pokud u vás také a mohli jste vyjít ven
na slunce, uvědomili jste si, jak najednou všechny problémy zmizely? Jak jste silní, klidní, nepotře-
bujete žádná trápení a nikdo vám nemá moc namluvit, že vás něco souží? Víte, že "soužení" je odvo-
zeno od "zúžení"? Známe také úsloví "dech se mi úží", což se týká strachu či leknutí a také obav. "Kam
nechodí slunce, tam chodí lékař", říká se. Minulý rok bylo v létě čistě náhodou snad nejméně slunce,
co pamatuju. Nikomu nám tu nic nedozrálo. Já jsem například jabka česala dnes, konečně jsou sladká.
Taky známe "Dokud se zpívá,  ještě se neumřelo". "Sportem ke zdraví" je původní správná verze, až
později vzniklo "Sportem k trvalé invaliditě". Před pár týdny jsem si vzpomněla, že jsem kdysi s úspě-
chem při různých nachlazeních používala homeopatickou řadu Heel -  Grip-heel, Angin-Heel, Bron-
chalis-Heel.. Když jsem zašla do lékárny, řekla mi lékárnice, že právě Bronchalis-Heel, po kterém
jsem se ptala, byl vyřazen ze systému. Takže sport, posilující lidský organismus - zapínáním svalů 
například vyrábíme tzv."osobní energii", kterou potřebujeme k tomu, abychom spali. I na spánek
totiž potřebujeme energii. Nestačí být unavení. Proto sebou malé děti před spaním tak melou a my
jim říkáme "tak už se nevrť a spi!" A ony přitom pro to dělají, co můžou. Dobrý spánek je také jedním
ze základů zdraví. Životodárné slunce ("radši vůbec nevycházejte!"), zpěv, který je snad vůbec nej-
zdravější věcí na světě, což myslím zcela vážně, protože ozdravuje komplet všechna těla - zlepší
váš fyzický stav (zpěv například skvěle masíruje všechny orgány, významně posiluje plíce i srdce),
emoce, tedy i psychiku a také vašeho ducha. Dřív, myslím třeba před sto lety, se ti nejlepší zpěváci
dožívali ve zdraví vysokého věku, pokud ovšem nezemřeli na nějaké to zlomené srdce či duševní 
strázně a melancholii, k čemuž máme také značné sklony. Dále zavřené kostely - víra je mocná věc,
to ostatně vidíme všude kolem, ale je tu i kladná verze, víra v boží ochranu, boží požehnání a očistný
efekt mše jako takové, odříkávání všech těch náboženských textů, co slouží jako mantry, v jejichž
účinek věřící věří a opravdu fungují  a účinkují ozdravně, i kdyby to mělo být  z důvodu, že "víra tvá
tě uzdraví". A nakonec léky - dlouho nedostupný Aspirin, účinný proti chřipkám a nachlazení a ředící
krev, již zmíněný Bronchalis-Heel a další léky, o kterých jste jistě četli, schopné okamžitě zlikvidovat
covid, které ale naše vláda zakázala dovážet či je předepisovat. K tomu schválně vyvolávaný strach
a stres, který vyrábí v těle jedy, nejvíc zasahuje plíce, srdce a imunitu a také schopnost rozhodovat 
se. K čištění jedů potřebujeme silné zdravé ledviny, ale ledviny jsou kromě jiného vztahový orgán, 
takže v současné situaci taky smůla.
Pokud si rozložíme tento balíček před sebe, nemůžeme v nejmenším zapochybovat, že tu není žádný
zájem, abychom byli zdraví, ale naopak, abychom měli  všechny příležitosti a podmínky k nemocem.
Kdo tomuto kouzlu podlehl, mohl samozřejmě i zemřít. Tak jako na každý stres. V normálních pod-
mínkách by přežil. Jsou nám dávány všechny nevýhody a brány všechny výhody. Ale i přesto
stále žijeme a budeme žít dál. Přes to všechno se dál držíme na svých místech, i když pod námi již
zapalují šprušle. Stále se nevzdáváme a už se ani vzdávat nebudeme muset. Přes všechnu snahu
nepřítel nezvítězil. Přečtu vám hezkou smsku. Byla jsem včera ve farmářském obchodě, kde bylo
asi 5  zákazníků a 2 prodavačky a náhubek měla jen ta jedna prodavačka. A zatímco vždycky vy-
stupovala rázně a sebevědomě, tentokrát působila jako by se chtěla někam schovat. To byla
taková krása!
 
Nepochybujte, že se věci otáčejí. V nejbližších týdnech a měsících, snad už koncem ledna se 
začne věcem přicházet na kloub, začnou se odtajňovat a bude z toho pěkná mela, která bude
brát dech, ale už ne nám. Čtěte si něco zábavného a řekněte si: to byl ale blbý sen!

9.1.2021:
     Ještě jednou: neobjímejte očkované... Držte se od nich na délku natažené ruky. Můžete jim
i podat ruku, ale, ať to zní jakkoli krutě, nevytvářejte k nim příliš vstřícnou energii, neotvírejte své
dveře dokořán.. Nemluvím o nepřátelství. Řekla bych za sebe -  uzavřete na tu chvíli pevně své
vnitřní brány, zapněte svůj skafandr, a teď to podstatné - nevstupujte do jejich nejbližší aury. Tzn.
neležte vedle nich v posteli, nemačkejte je k sobě. Nalezla jsem totiž další problém, který nám to
může způsobit, zejména osobám přecitlivělým, psychicky porušeným (nemyslím "bláznům". Blázni
jsou často trochu mimo a je jim fajn), což je touhle dobou už téměř každý. Náš mozek kromě ško-
dlivé chemie zachycuje i škodlivé vlny, snaží se jim ubránit a v mnoha případech z toho bude vzni-
kat epilepsie, tak jako automaticky u malých očkovaných dětí, jak jsem o tom již psala. Zamávejte
jim tedy na dálku, řekněte si, ty jsi tam a já jsem tady, a žijte dál svoje vlastní životy.

     Na samém začátku prosince si můj přítel pořídil nemoc, kterou bych nazvala Když muži nepo-
slouchají své dobré ženy, když jim říkají "takhle nemůžeš jít ven, je tam zima, nastydneš". A druhý
den, již nastydlému, když jde k sousedovi opravovat auto, znovu opakují: "Zbláznil ses? Vždyť už
skoro mrzne! Nemůžeš jít ve svetru a ve vestě! Počkej chvíli, přinesu ti bundu!" Ale "pravý muž" je
bytost svobodná  a nenechá si jen tak něco nařídit, jak si to oni překládají. Takže zavolá zpět přes
rameno, prosycen svojí představou svobody a volnosti "Nepotřebuju, mně je teplo! A tam bude
taky teplo!" Ve stodole kupodivu teplo nebylo, a to jsem se ještě před pár dny od zmíněného sou-
seda dozvěděla, že šel přes celou náves a ty dvě hodiny tam prostál v pantoflích. Můj svobodný
hrdina to zatajil. Takže ulehl již druhý den.
Pánové, je nesmírně trapné, když vaše ostentativní svoboda a srdnatý odboj proti těm hloupým
ženským, co máte doma, končí tím, že ta hloupá, méněcenná stvoření pak kolem vás doma běhají
a pečují o vás a vy musíte, a dobře vám tak, poslouchat jejich  pro vás tak znesvěcující: "Vždyť
jsem ti to říkala! To bylo přece úplně jasný!" Stojí vám to zato?
     Vydrželi jsme to týden a půl. Na Aspirinu, bylinných čajích a jiných doplňcích a po pěti nebo
šesti dnech i pod rukou sehnaných antibiotikách.. Ale poctivý bačkůrkový zápal plic, který byl i
v minulých stoletích jedním z nejběžnějších příčin úmrtí, v rodině, kde maminka, tedy moje tchyně,
jejíž slova vždy trefí cíl a mají nesmlouvavý výsledek, při kdejaké příležitosti neopomene zábavně
připomenout, že v jejich rodině všichni muži do šedesátky zemřeli na plíce, je těžce hozená ruka-
vice. Vypadalo to u nás, jako bychom se stěhovali. Po všech židlích, křeslech, stolech byly rozlo-
žené přikrývky, deky, polštáře, prostěradla, pyžama, trička ba i matrace (naštěstí jsem v minulých
pár letech měla megalomanské záchvaty při kupování právě všech těchto věcí), každé 2 hodiny
včetně noci jsem svého přítele a celou postel převlíkala a sušila, prala, žehlila, vařila byliny, krájela
zázvor, přikládala ochlazovací obklady, vstávala mezi převlíkáním na antibiotika a ještě párkrát
za noc jen tak ze zájmu, jestli ještě dýchá.. Po týdnu jsem začala shánět nějakého "protekčního", 
slušného doktora. Zapojilo se do této akce pozoruhodné množství lidí, kterým ještě jednou doda-
tečně velmi děkuji, opravdu mě to dojalo. Nicméně nepodařilo se. Můj přítel měl vždy problémy
s nízkým kyslíkem v krvi a teď jeho život ohrožovaly ještě vysoké horečky a já jsem už únavou
viděla dvojmo.
Zajímavý byl pro mě rozhovor s jedním doporučeným lékařem, na kterého jsem se jako jediného
dovolala. "Je spravedlivý, nesoudí, ale léčí, a v ordinaci má 2 neočkované sestry", byl popis. Podle
hlasu a projevu bylo znát, že je to nesmírně hodný, dobrý člověk. Když jsem mu přednesla problém,
že se bojím přítele dát do nemocnice, aby mi ho tam nezabili, zeptal se s opravdovým, mírně zaraže-
ným a mírně dotčeným překvapením, proč se domnívám, že by se v kterékoli nemocnici lékaři
o mého přítele dobře a svědomitě nepostarali. A já jsem pochopila, že je tu ještě další kategorie,
lékaři, kteří jsou tak hodní, že si asi skutečně nedokážou představit, že by se  tu mohlo dít něco 
takového, s čím my jsme běžně konfrontováni. Podle sebe soudím tebe. Oni se s tím asi opravdu
nesetkávají. Rozloučila jsem se s ním a poděkovala jsem mu. Nakonec se, právě v den slunovratu,
našla jakási protekce v podobě paní primářky plicního oddělení právě v té nemocnici, do které do-
jížděl tento pan doktor.
A dále jsme to již měli "z první řady". Paní primářka byla další z řady nesmírně hodných, rozumných
a obětavých lidí, přestože jí služba končila ve dvě hodiny, dala si s námi sraz ve tři a strávila s námi
hodinu nebo možná déle. Na začátku vyšetření udělala mému příteli test na covid. S potěšením
sledovala, jak vychází. "No krása, ten je tak čistý (negativní), že už ani víc být nemůže. Takže tohle
jsme definitivně vyloučili, to jsem ráda". Další vyšetření odhalilo masivní zápal plic, nějaké další
"vhodné" hodnoty, ale i překvapivě dobré, se kterými nikdo z nás nepočítal, parádní srdce a tlak, 
hodnoty minerálů..., moje léčení mělo přece jenom výsledky. Museli jsme znovu nabírat jednu krev,
neboť jim v laboratoři vyšly nějaké nepříčetné, nepochopitelné hodnoty, podle rozšířených zorniček
paní doktorky asi něco opravdu strašidelného. "Zřejmě tam našli tu dračí krev a moje čarování",
říkala jsem žertem. "A nebo to byla ta stříkačka, co tu spadla i s jehlou na zem". Pak paní primářka
odešla a když se vrátila, oba jsme nezávisle na sobě zaznamenali něco zvláštního, trochu rozpači-
tého a uhýbavého v jejím výrazu a hlase. Čestní lidé to nemají lehké. "No my vám ale stejně ještě
na konec musíme udělat ten PCR test". Z laboratoře pak zavolali, že jim to vyšlo pozitivně. Přišla
mladší paní doktorka a sepisovala údaje. Můj přítel řekl něco, co by mě ani ve snu nenapadlo, že 
by bylo třeba, a vyděsilo mě, že to třeba bylo. A to, že v žádném případě nechce být dán do umě-
lého spánku. "Aha..., tak já to tu poznamenám, že si to výslovně nepřejete."
Předtím, než mého přítele odvezli na covidový pokoj, dostával ještě dvě hodiny kyslík. Později mi
řekl, že ve stejnou dobu zhruba ve stejném stavu tam přivezli ještě další dva muže, ale ti dostali
kyslík až druhý den odpoledne. "Normálně je tam nechali dusit se až do druhého dne, jako by je
schválně trápili". Neměli s sebou holt žádnou paní primářku.
Ukázalo se, že celý pokoj je neočkovaný, a to nezměnitelně. Když je druhý nebo třetí den svezli
všechny na jednu hromadu na CT, sdělili si vzájemně své zážitky. Kdyby měli lékaři policejní výcvik,
věděli by, že je to zásadní chyba. Chlapi si pokecali, vyměnili si zkušenosti a podpořili se vzájemně
ve svém postoji. Na všechny, včetně mého přítele, byl první den vyvinut extrémní nátlak ohledně
očkování. Všichni rezolutně odmítli. Takže při aktuálním akutním covidu by je naočkovali? Nepříčí
se to všem lékařským zásadám a poznatkům? Nebo i potom? Že by jim očkováním narušili protilát-
ky? Nebo že by věděli, že ten covid nemají, a tedy by to z těchto důvodů nevadilo? Využili chvíle,
kdy jsou ti lidé nejzranitelnější, nemocní, vyděšení, nedostatkem kyslíku zmatení (což je zajímavý
údaj, když uvážíme to povinné pokud možno nepřetržité nošení roušek, při kterém se vám vlastně
po většinu dne, když sečteme práce či školy, různé společenské aktivity, nákupy a někdy i hodiny
v dopravních prostředcích, než se dostanete domů, nedostává kyslík), oslabení a unavení, aby do-
sáhli svého cíle. Nedosáhli ani v jednom případě a nebyli rádi.
Když druhý den ráno po příjmu učinila mladá sebevědomá doktorka zátah na mého přítele, řekl jí
po pár větách: "Co kdybychom o tom, paní doktorko, prostě nemluvili?" - "No dobře, tak o tom
teda nebudeme mluvit!" - "Ale moc hezky voníte, paní doktorko", pokračoval můj přítel. Doktorka je
taky žena, a tak lehce zrozpačitěla a změkla. - "Ano? A to vy cítíte i přes ten kyslík? Přes ty hadičky
v nose?!" "Nejen přes ten kyslík, paní doktorko", odpověděl přítel. "Ale dokonce i přes ten ten covid!"
Paní doktorka vystřelila a lehce bouchla dveřmi.
     Za socialismu nebyly mobily a byli jste tedy odkázáni na to, jestli se dovoláte nějakému doktorovi
a co vám řekne o stavu nemocného. Teď jsme si naštěstí mohli volat a já jsem jej zásobovala rada-
mi a pokyny. "Neber žádné prášky na spaní! Dej si dnes v noci a zítra dobrý pozor, co ti dávají! Uka-
zuje se mi nějaké nebezpečí!" Toto varování se vysvětlilo druhý den. - "Přilítla ke mně najednou ně-
jaká sestra s nějakými léky a obrovskou stříkačkou a chystala se mi to píchnout!" Přítel naštěstí po-
hotově obranně zareagoval a pak se ukázalo, že to byly léky pro jiného pacienta na jiném oddělení.
"Je tam jedna taková ta "sadistická" sestra, která by vás ráda udusila polštářem, kdyby to bylo jen
trochu možné, tak si dávej pozor", šílela jsem doma. - "Ano, a já vím i která", odpověděl k mému pře-
kvapení okamžitě. "Od ní injekce bolí nejvíc "
     Říkal, že to byla i zajímavá sonda do inteligence. "Uklízečky neklepají a vtrhnou tam kdykoli. Se-
stry zaklepou a vtrhnou tam. Vrchní sestra zaklepe a vejde. Doktorka zaklepe, chvilku počká a pak
vejde."
     Za dva dny se již cítil dobře, vlastně ho ani nijak zvlášť neléčili, neboť, jak mu řekli, na léky proti
covidu už bylo pozdě, ty se dávají jen do šesti dnů, a on byl churav již od 5.prosince. Jak se někdy 
vyplatí počkat! Dostával kyslík, solný roztok a vitamíny. Přece jenom jsme to asi přeléčili dosti dů-
kladně. Za dalších pět dnů byl propuštěn. Obnova plic samozřejmě bude trvat ještě dlouho, jako 
u každého zápalu plic. Několik let jsem se ho snažila přimět, aby se nechal vyšetřit a jel do lázní,
že se svým stavem plic má nárok na lázně minimálně dvakrát do roka. Tak teď je dostane automa-
ticky. Ještě jeden očkovací nátlak přišel při jeho propuštění, stejně jako u ostatních.
Když pak jeho bratr mluvil se svou známou sestrou, která Jardovy výsledky vyhodnocovala, řekla
mu, že měl velké štěstí, že teď masově umírá právě jeho ročník. Škoda, že nebylo možno udělat  
hru "schovám své materiály a osobní údaje za záda a ty, aniž o mně cokoli víš, mi řekni, jaký roč-
ník, téměř výhradně, právě teď umírá!"
Když jsme mu druhý den po přijetí přinesli tašku s věcmi, chtěl si pro ni těch asi 12 metrů dojít,
ale sestra ho vyhmátla a trochu na něho křičela: "No to teda nepůjdete! To teda ani náhodou!"
Vrátila se do své jeskyně, oblékla si skafandr a rukavice a tašku mu z chodby podala. Já jsem
stála za dveřmi oddělení se zavřenýma očima a stisknutými rty s očekáváním, co bude, neboť
venku sněžilo a při své partyzánské akci jsem na uzavřeném smrtonosném oddělení zanechala
mokré stopy až do půlky chodby. Sestra přešla po hladině až k našim dveřím, kde stál můj syn
ve svém nepravděpodobném oděvu, nahnula se, neomylným pohledem za roh odhalila i mě,
v klidu se rozloučila a odešla. Asi v tu chvíli nevěděla, co si s takovou sebrankou, proboha, počít.

     K těm nemocničním obyčejům tu ještě odcituji část smsky od dívky, o které jsem již psala. 
Při příjmu mě samozřejmě testovali (jako jedinou) a sestřička si na to přímo přede mnou oblé-
kla i covid overal. Před tím mi brala krev - bez ohozu.. Je to komedie.
 

11.1.2022:
     Kdyby to ministerstvo zdravotnictví opravdu myslelo vážně, vydalo by hned zpočátku speciální
formulář, kam by lidé mohli sami nahlašovat potíže, které jim, třeba jen podle jejich zdání, vznikly
po očkování, o kterém by byli občané v médiích opakovaně informováni. Ne každý dokáže pátrat
na internetu a ne každého napadne, že by pátrat měl a po čem. (Na internetových stránkách SÚKLu
(Státní úřad kontroly léčiv) je možnost nahlašovat nežádoucí účinky léčiv obecně, ale cožpak o tom
někdo ví?)
Znám spoustu lidé, kteří nahlásili takové věci, někdy i velmi závažné, svému lékaři, ale on striktně
odmítl, že by tyto potíže souvisely s očkováním. Ani doktorka mé matky to neuznala, což hraničilo 
vysloveně s drzostí, které ale mají doktoři, podobně jako vláda, evidentně nevyčerpatelné zásoby.
Jedna zdravotní sestra mi říkala: "Doktoři to nenahlašují, i když jim to tam ti lidi přijdou říct, já to
vidím u nás. Dokonce ani to, co uznají, že je způsobeno očkováním. Oni jsou totiž líní vyplňovat
ty formuláře. Takže kolikrát těm lidem řeknou, že to tam pošlou, ale neudělají to."
No tak to ty statistiky pak máme, mírně řečeno, nepřesné.
Ale oni to obvykle neuznají ani těm chudákům. Protože kdyby uznali, ti by asi těžko toto zboží
doporučili svým sousedům a známým.

     Můj syn mi včera ukazoval fotky z nějakého serveru vyrobené na zakázku odborníky za použití
herců k podpoře strachu a očkování. Správně rozmístěné postavy se správnými rekvizitami ve sprá-
vných oděvech, v předepsaných maskách a zřejmě předepsaných výrazech pod nimi. Scenérie
mnohdy nedávající smysl, zato působící náležitě hrozivě, závažně a strastiplně. Jen z pohledu na
ty fotografie jsme měli sterilní celou kuchyň.
     A teď je ideální chvíle na nejvtipnější historku ze zážitkového pobytu mého přítele v nemocnici.
Jste umístěni na covidovém, tedy extrémně střeženém oddělení, viz shlédnuté fotografie. Za svítání
nastoupí dvoučlenná jednotka ve skafandrech a gumových rukavicích, udělá všem odběry a odejde.
Těsně před snídaní, jak to v nemocnicích chodí, začne shon a ruch. Měří se teploty, tlak a rosný bod,
převlékají se postele, rozdávají se léky, vynáší se biologický odpad, například snídaně, obědy a ve-
čeře. Na chodbě začne temně hučet velká mobilní filtrace, která svým hlubokým tónem provází 
příchod lékařů. Na noc, aby mohli pacienti v klidu spát a nebudil je hluk filtrace, je zřejmě s viry uza-
vřeno příměří. Pak nastoupí uklízečky. Paní uklízečka přijde obalená igelitem či plexisklem, s gu-
movými rukavicemi, uklidí, co kde zbylo, vynese koš, vezme ze stolků starý čaj, vymyje na záchodě 
v umyvadle konvici a skleničku každého z pacientů a dá mu ji zpátky na stůl. "Tu skleničku veme
shora u okraje, tam, kde se pije, těmi gumovými rukavicemi, kterými předtím vynášela ten koš, saha-
la na všechny kliky včetně záchodu, utírala hadrem pobryndané stolky na všech pokojích, a postaví 
ji na stolek. Pak přijde služba, přináší snídaně a gumovými rukavicemi každému za ouško, na které
pak sahá pacient, na infekčním oddělení jednomu po druhém podá džbán, z dobroty a snahy pomoci
mu ten čaj naleje a úchopem shora za okraj, tam, co se pije, vám ho přisune o tři centimetry blíž. Tak
jsem ho vylil a šel jsem si tu skleničku umýt. To už jsem mohl rovnou olizovat ty gumové rukavice."
Na tomto oddělení zřejmě získal více imunity a na větší počet nemocí, než běžně v supermarketu.

12.1.2022:
     Neschopnost a samozřejmě neochota nést následky svých činů je ale odedávna jedním ze zá-
kladů lidské povahy. Mnozí politici, kteří teď proti nám zasahují, budou zanedlouho tvrdit: "Co jsme
mohli dělat? Nemohli jsme jít proti vládě. Nic bychom nezmohli." Vždycky stojí zato vzepřít se, za-
bojovat, něco zkusit. Tento příběh přinesl stevard českých aerolinek: jednoho dne si je svolal gene-
rální ředitel a oznámil jim, že budou všichni očkovaní. "Náš člověk", který byl absolutním odpůrcem,
prý dostal úplný záchvat zuřivosti a na konci řekl, že to není moc chytré a pokud nechtějí mít na krku
žaloby, radí jim, aby na každý let dávali k sobě vždy očkovaného a neočkovaného, kdyby očkovaný
zkolaboval, i v tom smyslu, že by začal být zmatený, neboť to se OK lidem děje stále více, ať může
neočkovaný pilot rychle řízení přebrat a nezabijou tak celé letadlo. Nejprve se na něj zle sesypali,
ale ředitel jen koukal a pak schůzi rozpustil. výsledkem bylo - zrušení nařízení očkování.
Tady naštěstí někdo statečný jiné zachránil před nutností nést důsledky svého jednání.

     Jedním z důvodů, proč doktoři nechtějí uznat následky očkování, je taky neochota nést odpověd-
nost. Jeden muž přišel ke svému obvoďákovi, že se mu po očkování třesou ruce. Pořád. Doktor mu 
řekl, že je to stařecký třes. Žádné následky očkování. Stařecký třes ve 49 letech.

     Ani vláda nebude chtít na sebe brát odpovědnost. Když jim unikneme, bude vinna. Budeme živé
 důkazy jejich viny. Jinak by mohli říct: "Bylo by to ještě o moc horší. Ještěže jsme vás naočkovali!"

     To, že naše krev bude za pár měsíců velmi drahá, vám asi nemusím říkat.

Před pěti nebo šesti dny jsem se dozvěděla.: cesta se ukončuje. Zlo skomírá, zalézá. Očkovaní se
budou probírat. Začne jim padat energie. Zlo se již nasytilo. Může jít trávit. Lidé začnou střízlivět.
No něco takového.. Jen naši politici to ještě chvíli nebudou chtít vzdát. Přivedou do hrobu ještě pár
dětí. Jako vždy, jsme o kousek zpátky za světem. Ale pak to doženeme.

     Když někteří lidé, co se týče politiků, lamentovali: "Ti tam nemůžou být! Ti budou ještě horší, než
jsou ti současní!". Říkala jsem: "Ale nebudou. Oni to totiž nestihnou. Přijdou do doby, kdy už to nebu-
de možné".  Je dobře, že je to tak, jak to je. Je důležité, aby se všichni ukázali ve svých pravých bar-
vách. Nechceme mít přece politiky, kteří "by to nikdy neudělali!", protože to nestihli. Jen ať předve-
dou, co zamýšlejí. Už to stejně nestihnou, ale záměr bude zřejmý. Už se z toho nikdy nebudou moct
vykroutit.

     Omicron už je na cestě, ale nijak se ho nebojte. Rýmu jste už zažili. Tedy mluvím k neočkovaným.
Pro očkované to bude fakt průšvih. Hm.., nemělo to být náhodou obráceně?

     Pokud jste do této doby přežili ve zdraví, můžete začít být v klidu. Zatímco nás doteď porážela
 neimunita očkovaných a byli jsme oslabováni jejich viry, které téměř v jakémkoli množství vyrábějí
na počkání, nyní začínáme být imunní, a to právě díky neustálému styku s nimi. Protože jsme nenosi-
li roušky a nezalézali jsme do křoví. Začněte si hledat posilu v srdci a v srdečných vztazích se svými
"spoluvrstevníky". S těmi, kdo mají stejnou strukturu, jako vy. 
     Duben až květen si myslím, že bude právě ten čas, kdy se lidé začnou rozhlížet po svých "spolu-
bojovnících". Budou se zakládat nebo znovu skládat firmy a budeme tam chtít být s lidmi, co mají
"stejné vrstvení" jako my. Jsou ochotní pomoct, ale nenechají si nic líbit. Neočkovaní budou mít své
prioritní místo na slunci a očkovaní budou , a to i v podnikání, na druhém místě. Budou moct být rádi,
že se o ně někdo postará. Teda budou moct doufat, že se o ně budeme chtít postarat. Chtěla jsem
říct, že budou mít čas přemýšlet, ale myslím, že nebudou mít moc čas přemýšlet  A myslím, že někte-
ří, mnozí nebudou už ani chtít mít čas přemýšlet. Teď jsem se dostala k tomu, co bych chtěla dnes
říct, ačkoli se mi to vůbec říkat nechce, třebaže jsem to napsala už předloni na jaře.
Onen stevard podal zprávu o tom, co se děje v Texasu. Rodiče jsou tam v obrovských počtech
na sebevraždu, míněno doslova, neboť si už uvědomili, co způsobili svým dětem. Neboť to už zjistili.
Děti tam mají, a to plošně, fatální následky po očkování. Nevím, jestli Amerika nakonec půjde
pod vodu, ale ke dnu jde určitě.

15.1.2022:
     Můj přítel po nemocniční reality show absolvoval ještě laserovou kůru. Když odcházel druhý den,
poprosil mě, jestli bych mu s sebou nedala nějaký malý ručník. "Na co proboha?" - "Chci si ho dát 
pod hlavu, na tom lehátku je takový chlupatý polštář, na který si všichni lehají, jeden za druhým,
ještě ke všemu chlupatý, já se svou alergií na roztoče.., a to na mě v čekárně vyjeli, ať si vezmu
roušku". "To si děláš legraci?", vyděsila jsem se. "Každá masérka, fyzioterapeut nebo něco podo-
bného má všude papírový ručníky, které hned, jak slezeš z lůžka, vyhazuje. A vy si na takovémhle
oddělení leháte obličejem všichni na jeden stejný chlupatý polštář?!" Když se vrátil poslední den,
zeptala jsem se, jak bylo. "No dnes to bylo vysloveně na šmudlu. Oni tam pod tím ručníkem, na kte-
rým ležíme, mají takový hnědý froté prostěradlo, celý týden to samý, a dnes to bylo i bez toho ru-
čníku, takže jsme si všichni lehali přímo na to stejné prostěradlo..."
No tak hlavněže je důležitá rouška v čekárně...

     Říkala mi jedna klientka, jak ji vyděsila její kolegyně, co byla na mateřské, když přišla s tím, že
se naočkovala. Na její zděšené "Ale vždyť přece ještě kojíš!" měla vysvětlení. Její malý "měl časté
respirační potíže", těžko říct, co si pod tím představovala,  "a oni říkají, že když se matka naočkuje,
ty očkovací látky se k dítěti nedostanou, ale získá rovnou tu čistou imunitu..".
Když pominu stupiditu celého toho výroku, sdělím stručně výsledek jejího počínání. Dětský mozek
a tělo nezachytí pouze jedovaté látky, ale také nebezpečné vlnění, které vyhodnotí jako nebezpečí,
něco škodlivého, a mozek to nenávratně poškodí. Tyto děti budou mít poškozeno myšlení, vnímání,
budou mít dispozice k epilepsiím, problémy s analytickým myšlením, může mít potíže s plícemi a ur-
čitě s červenými krvinkami. Opravdu maličké děti, řekněme do šesti neděl, budou mít poplach v ce-
lém těle, a mohou "zemřít bez příčiny". V podstatě budou podvědomě páchat sebevraždu, neboť
nebudou chtít zůstat v tomto zlém prostředí. No ale některé přežijí a všechna ta hrůza je čeká později
v životě, tj. potíže prakticky se vším.
Matky, co si proboha myslíte?! Soudruh zmizí někde v Argentině a vy tu zůstanete s poškozenými 
dětmi. To musíte tomu psychopatovi věřit každý hovno?

17.1.2022:
     Dnes jsem zahlédla v televizi reklamu, v níž holčička říká mamince, co kdyby si místo otužování
dala na podporu imunity raději nějaký chemický sirup? Nač to utrpení, když může zvolit jednodu-
chou rychlou cestu? Podobně jako s očkováním. Proč sportovat, dýchat, cítit se lehce a svobodně,
užít pěkné chvíle s přáteli, radovat se a smát, budovat si zdravé sebevědomí z rozkvětu své firmy
či užitečnosti své práce (pokud naše firma prosperuje, přestože nepracujeme, naše sebevědomí 
by stoupat nemělo, pokud umíme počítat do pěti), být pyšní na to, kolik jsme se toho letos naučili,
hrát si, zpívat od srdce a hulákat od plic a moct si za kopečky zajet pro zdravější potraviny a tím
vším podporovat svoji imunitu, když si můžete dát chemický koktejl, ve kterém nám výrobce tvrdí,
že je spousta pravého lesního ovoce a zaručeně pokryje všemožné požadavky naší imunity?

     Před pár dny jsem jen tak, nezávazně otevřela jednu knihu, kterou se už pár týdnů chystám si
přečíst, a pohled mi padnul na větu:
"Bohové dávají přednost jednodušším a svižnějším zábavám, kde nezískáte život věčný, ale vypa-
říte se přímo do Zapomnění. Z toho jasně vyplývá, že nejoblíbenější hra bohů je "Člověče, nezlob
se", kde se sice vyhazuje, ale už se nedá znovu nasadit".

     Nedávno se mě jedna paní z Rakouska ptala, jestli myslím, že se u nich uzákoní, co se navrhuje.
ale já jsem si dnes uvědomila, že ve svých odpovědích vlastně nikdy neřeším, jestli někde něco 
uzákonní, "platí to už od února", "bude to platit už za šest měsíců", ale jestli k tomu opravdu dojde.
Jestli vláda bude dělat razie, jestli nastoupí vojsko, jestli se za to bude zavírat apod. A samozřejmě
pouze v určitém okruhu, v určité oblasti. Za Austrálii neručím. V Rakousku musí trochu přidat. Oby-
vatelstvo padlo do strachu a vláda tím trochu posílila. Vemte vidle a sudlice a běžte na ně! Vždyť
většina Vídně má české babičky. Jen v naší rodině je to zřejmě naopak. Jo a až půjdete domů,
stavte se tu prosím vás pro toho našeho Rakušana. Slováka jsme se snažili vrátit už před lety, ale
řekli nám, že jsou šťastni, že se ho zbavili. Jsme snad sběrný dvůr?!

     Na výraz "podvolit se" poukazovat můj přítel už před rokem, když nám ještě namlouvali, že je
to kvůli našemu zdraví a pro naše dobro. Tím to bylo pikantnější.  "Musejí se chtít podvolit" už je
opravdu smutný případ a zoufalství. Vlastně se tím docela bavím, jak se ještě na poslední chvíli
vládnutíchtiví činitelé kompromitují a chvatně se, aby později nemohlo dojít k nějakému omylu, 
hlásí ke své kategorii. 
Můj přítel měl již od začátku občas záchvat a říkával: "Uvidíš, že to uzákonní!" A na moji námitku, 
že já tam nepůjdu, říkal: "Budeš muset! Oni tě donutí! Uvidíš!" Tyto výroky se už hodně blíží tomu,
čeho se dotyční podnikatelé snaží u nás dosáhnout. -"A jak, prosím tě, bude vypadat to, že budu
muset
?" - "Pošlou policajty! Budou nás chytat na ulicích" Na to jsem se rozesmála: "Naši čeští
policajti budou chytat lidi na ulicích? To si opravdu umíš představit? Naši policajti nikdy nepůjdou
proti lidem! O to strach opravdu nemám."  - "No tak povolají armádu! Skupinky v obrněných autech
budou objíždět vesnice..."  - "Umíš si představit ten masakr? Jen v naší vesnici, kolik je munice! To
se tady neujme." -"Ale oni tě stejně donutí! Budeš muset! Uvidíš!", nevzdávala se druhá strana v něm.
To už jsem  začínala být netrpělivě, znechuceně podrážděná: "Ale  tam prostě nepůjdu", řekla jsem
s konečnou důrazností provázenou zřejmě už lehce potemnělým, napjatým pohledem, asi jako pes,
co už dávno přestal vrtět ohonem.  -"Já taky ne."

18.1.2022
     Když jsem v neděli probíhala Lidlem, jediná bez roušky, opět jsem viděla, jak někteří lidé nosí 
respirátory pečlivě a jiní je mají ledabyle pod nosem. Tedy první věří nebo jsou důsledně poslušní
a jiní nevěří, ale zvykli si či nechtějí problémy. Vy, co nevěříte, přestaňte s tím. Přestaňte ty roušky
nosit. Možná máte pocit, že se vlk nažere a koza zůstane celá, ale v tomto případě to neplatí. V tom-
hle případě se vlk sytí a posiluje vaší zbabělostí, pohodlností či nedostatkem přemýšlení nebo uvě-
domění, ale kozy stále ubývá. Platí tu přímá úměra: čím déle budete nosit roušky, tím déle budete
nosit roušky. Vlka tahle hra na poslušné chudáčky baví, sytí tím svoji závislost a nebude vás sám
dobrovolně přesvědčovat, že už je máte sundat. Musíte to udělat vy sami. Člověk je stádní zvíře
a většina dělá, co vidí kolem. Ti šílenci někam zmizí a klidně vás nechají dál klečet na hrachu. Ne-
řeknou vám: už můžete vstát. Prostě vstaňte. Dáváte strašně špatný příklad těm, kteří nevědí, je-
stli mají věřit, nebo ne. a bázlivě a zmateně se rozhlížejí kolem. jak to mají ostatní. A těch bude 
tak 10, možná 15 %. Můžete zachránit 10-15 % neočkovaných. Oni nevědí, že vy to "tak nemyslte" ,
že jen tak předstíráte, jak by to mohli poznat? Stále se teď zdůrazňuje, abychom byli zodpovědní,
tak já se přidám: buďte zodpovědní a sundejte ty roušky, ať druhé nenakazíte špatným jednáním.
mylnou informací, falešnou představou, nezodpovědností k nim samým. Tohle není nevinná lež,
necháváte tím zlo stále bujet a můžete tím zavinit ztrátu dalších, zejména dětských životů. Proto-
že od roušek k očkování je už jen malý krůček .

    Opět mi někdo psal, jak dali očkované návštěvě do náručí miminko a ono chtělo rychle pryč,
zatímco u druhých nemělo problém. Proč to proboha děláte? Chraňte svá miminka před očkova-
nými, máte je zamknout do skříně ve vedlejším pokoji (prosím vás, to nemyslím doslovně), a ne
jim je dávat do náručí. Mohou z toho mít bolesti hlavy, budou - li u nich více minut, při kratším
kontaktu mohou být chvilku zmatená. Nemusí, samozřejmě, záleží to na povahových vlastnostech
toho člověka. Nenechte OK3 lidi dívat se vašim miminům do očí. Nenechávejte je dívat se do je-
jich duší.

     Před dvěma dny sepnula jednotka nepravděpodobnosti. Ještě bude potřebovat tak tři dny,
aby se k nám připoutala... Buďme připravení manifestovat i demonstrovat, protestovat. Bude zapo-
třebí ještě mnoha protestů. Nesmíme teď už couvnout ani o píď.  
     Přestaňte se bát. Zlo už nemá sílu a moc. Ale má ještě velkou sílu a moc zastrašování.
Nenechte se donutit k něčemu, co jste původně sami neplánovali.

20.1.2022:
     Náš život provází a podstatu věcí vystihují především příběhy, takže jimi začnu. 
Dívka z Povodí Labe jich má na výběr, takže jsem vybrala tenhle: Na Silvestra manžel pozval bratra
s jeho přítelkyní a 10 měsíčním dítětem. Netušila jsem, že u nás zůstanou až do neděle!, a že se jim  
ani nebude chtít odjet, ale hlavně, že jsou oba očkovaní! Dítě se neustále natahovalo po mně nebo
po mém manželovi, u nich se mu moc být nechtělo. A jak jsme se shodli, má to dítě takové smutné 
oči.
Každý den v jejich přítomnosti jsem se snažila větrat, jít se projít ven, pít vodu s citrónem. Jakmile 
odjeli, vysáli jsme, vyvětrali a vše jsem naházela do pračky a vyprala. Jenže manžel ještě ten den
ležel na gauči, kde oni seděli a odmítal potah z gauče svléknout. Nemohl spát, celou noc koukal
na TV, nebo se mu zdálo o babičce, která loni odešla. Nakonec se u něj projevil epileptický zá-
chvat. Každopádně už jsem veškeré potahy i ze židlí vyprala.
 Manžel se přemístil do postele a spí. 

Někteří lékaři si stěžují na husté reakce jiných lékařů hned poté, co podepsali deklaraci.
Zároveň se množí výpovědi lékařů o přibývajících potížích lidí po očkování, a to zejména po 3.
dávce.

      Zanedlouho, spíše velmi brzy začneme opět volně dýchat, což ovšem nebude pro všechny
dobrá zpráva. Tahle doba, tahle akce nasekala obrovské množství paranoiků, kteří nebudou chtít
odložit své masky, jen tak ze dne na den, když ještě včera tu byl smrtící virus, a teď sem míří nový,
nakažlivější, a v plánu jsou ještě další. Nebudou se chtít vzdát ani své privilegovanosti, viditelné
takto na první pohled. Co nás teď bude odlišovat od těch druhořadých, podměrečných? Nebude
se jim chtít opět do stejnokroje. Nechtějí přijít o svou šarži, o své výložky. Mnozí budou nosit své
vytuněné respirátory s ještě zavilejšími a opovržlivějšími výrazy. Budou je nosit tak dlouho, dokud
nebudou tak trapní, jak jsou celou dobu. Dokud se jim nebude většina pošklebovat tak, jak se dřív
oni pošklebovali. Mohou z toho skončit minimálně na práškách, ne-li na psychiatrii.
     Jednoho dne to ale skončí a zas bude vše, jak bylo dřív...
Už nikdy nebude nic, jak bylo dřív. Nikdy nezapomenete, jak na vás prodavačka v Kauflandu jízlivě
volala na konec fronty: "Stojíte tu zbytečně!" Nikdy nezapomenete, jak vám nějaký ten soused,
švagr či přemoudřelá neteř prorokovali a dokonce přáli smrt a s chtivými výrazy plnými očekávání
na vás viseli pokaždé, když vás potkali a ptali se na zdraví vás a vaší rodiny. Nikdy nezapomenete,
jak na vás mladá kráva v sekáči ponižujícím způsobem houkla za chůze přes rameno "A laskavě
respirátor!" A byla tak sebejistá ve své propůjčené vrchnostenskosti, že ani neslyšela vaše "polib
mi prdel!" Jak vám v každém supermarketu hrubě zastoupil cestu nějaký najatý primitiv a tónem,
jež byl v rozporu s obsahem jeho slov, řekl: "Mohu vás požádat, abyste si nasadili respirátory?" A
vy jste tomu pohůnkovskému hovádku museli odpovídat. "Jistě, to můžete. Klidně třikrát." A on
za vámi ještě křičel: "To jsem zvědavej, co budete dělat, až to uzákoní! To pak budete brečet, co?"
Je pozoruhodné, jak lidé v obdobných situacích vytasí to, co na ně hulákali doma a čím se je snaži-
li ponížit, když byli malí.21.1.2022:
     A pak je tu ještě samozřejmě druhá strana mince - to, co si budou pamatovat oni.
Nedávno tu jeden muž řval na dobrovolné hasiče: "To bych si radši nechal shořet chalupu, než 
bych k sobě pustil neočkovanýho hasiče!"
     Všechno, co kdy na nás křičeli, plivali, čím nás uráželi. 
Ale i pocit trapnosti, jak například na televizních obrazovkách propagovali očkování a využívali
pro tento účel svoji oblíbenost a herecký talent.
A s přibývajícími fakty, vynořujícími se z hlubin, rojícími se kolem nich jak nepříjemná hejna bodají-
cích komárů v campu o dovolené, začne na nich ležet nejen pocit trapnosti, ale i viny.
     Ještě se snaží naparovat, ale už je jim asi úzko. Důkazy teď budou přibývat každým dnem.
Zločinci začnou mizet. Vše se začne ospravedlňovat v přípravě na ústup. Strany se budou sna-
žit zamíchat se. A člověk v tom bude zase jen druhořadý. Pak teprve pochopí, že byli podvedeni.
Vše bude jasnější a jasnější, jako svítání. Nic se už nebude zamlčovat. Vše začne být odtajněno.
Nikomu už na tom totiž nebude záležet. Urvali si kus toho svého pro sebe. Mají už dostatek.
     Tak to bychom nechtěli, ne? Jen tu hezky zůstaňte ještě s námi.
Lidé začnou být přesvědčeni. Politikům se už nebude dařit umlčovat je. Jakékoli výhody přesta-
nou převažovat nad nevýhodami.

     Na dveřích jedné ordinace visí tato cedule:

          UPOZORNĚNÍ 
1) Nejsme pro očkování.
2) Neptejte se na očkování.
3) Neoznamujte nám, že jste
    očkováni. To je vaše věc.
4) Máte-li potíže po očkování,
     pamatujte, že bylo dobrovolné.
     My jsme vás varovali!

22.1.2022:
     Začíná situace, o které jsem mluvila již dávno. Za prvé, že bude separace očkovaných a neoč-
kovaných, ale že se to postupně otočí. Zatím jsme to my, kdo nikam nesmí, a oni jo. Ale jak dlou-
ho jim to vydrží? Jak dlouho budeme my ti negativně separovaní a oni budou "běhat po světě"?
Můj syn je teď doma, protože se zdržoval asi hodinu v učebně, kde v jiném čase byl očkovaný
hoch z jiné třídy, kterého otestovali pozitivně "na covid". Jeho kamarád, syn mé kamarádky přešel
plynule ze stejných důvodů z jedné karantény do druhé. Rok a půl naše děti nechodily do školy,
neboť distanční výuka se nedá počítat, byla jsem u toho. Chtěli po nich, aby se očkovali. A teď 
budou naše děti zase doma, kvůli těm, co se očkovali. Víme, že očkovaní teď jsou a budou v je-
dnom kuse pozitivní. Vždy se v nějaké třídě najde někdo pozitivní. Předtím mu odpadaly hodiny
kvůli očkovanému učiteli. Naše známá dívka z Povodí Labe mi napsala - u nás teď zavřeli celý je-
den odbor, kompletně očkovaný a kompletně pozitivní.
To už naše děti nebudou nikdy chodit do školy?
A co my, co platíme soukromé, v našem případě řemeslné školy? Vrátí nám někdo nemalé peníze?
     A za druhé - pozornost a péče se stále bude týkat očkovaných. Pořád dál nás budou otravovat.
Budou i nadále chtít výhody. Opět se nedostane na slušné, obyčejné lidi, neboť ti neobyčejní si
budou pozornost a čas doktorů a léčitelů chtít zabírat přednostně pro své problémy. Mnozí dokto-
ři se zdekují, proč by se měli teď zabývat takovým množstvím pacientů, ostatně mají na pár let vy-
staráno. Pojišťovna, řekla bych, nebude blázen, aby hradila mnohé zákroky, jejichž nutnost vznikla
právě následkem očkování, vždyť očkování bylo přeci dobrovolné. Je tedy možná situace, že za-
tímco teď není nic po očkování, časem by mohlo být všechno.
     Jak dlouho to některé doktory bude bavit? Jak dlouho budou dávat přednost očkovaným,
o kterých vědí, že tu stejně dlouho nebudou, namísto péče o jiné své pacienty, kteří tu mohou být
do 100 let? Kdy řeknou - my chceme léčit a ne jen udržovat mrtvé při životě?
     Už teď na nás nemají čas. Můj přítel po telefonické domluvě navštívil svoji novou obvoďačku, 
která převzala pacienty po starém panu doktorovi, aby projednal lázně. Řekl jí, že v posledních
dnech je mu nějak hůř, hůř se mu dýchá.  "A co?", řekla jsem. "Vyšetřila tě?" - "Ne". - "To si tě ani
neposlechla?" - "Ne." - "A co nějaká vstupní prohlídka?" (Každý doktor si u nového pacienta chce
udělat své vlastní závěry). - "Ne. Za tu chvilku, co jsem tam byl, zvedla asi šest telefonů a pokaždé
řekla: A  bylo vám něco? Ne? No tak zítra běžte normálně do práce." -  "A co ty lázně?" . "No hle-
dala nějaké na internetu.."  Internet máme doma taky. Chtěli jsme odborné vyšetření.

 A za třetí...
    Naše imunita  se bude zlepšovat. Zlepší se "sama od sebe".  Viry zmizí sami, když budeme silní.
Nepodporujte imunitu uměle, stačí staré osvědčené způsoby jako chození ven atpod. Není třeba
se virů obávat. Není třeba se jich zbavovat. Není třeba proti nim zasahovat. Nedělejte nic umělého 
proti virům.  Prosím vás, nechte to převážně na vlastním organismu. Nepomáhejte mu neprověře-
nými  
umělými prostředky, nepotřebuje to. Užívejte byliny a prostředky, které už déle znáte. Nic 
jiného. Nehledejte zázračné přípravky a léky ani nic podobného. Pouze, co znáte. Až děti sundají 
roušky, nepotřebují chránit sliznice proti virům, potřebují dýchat a nasávat čerstvý vzduch. Opravdu
to ne
dělejte. Nic, co se teď aktuálně nabízí. Hlavně ne vy, neočkovaní. Zůstaňme zdraví a neočkovaní
do naší přirozené smrti. Jezte vitamíny.

23.1.2022:
     "Já už doma nebude moct vůbec nic povídat!", bědoval můj přítel. "Teď jsem před zraky celého
národa idiot, co si přeje, aby nás všechny naočkovali! Já jsem jen chtěl říct, že mají určitě nějaký
plán, že ještě s něčím přijdou, určitě to mají promyšlené! Protože to já bych to uměl vymyslet...!"
     Můj přítel v druhé polovině 80. let založil metalovou kapelu Lidová metelice, jež by se, kdyby
vznikla jen o pár let dřív a nezastavila její smysl a záměr sametová revoluce a zmatky kolem ní,  
pro neobvyklou kvalitu hudby, alespoň u nás v tehdejší době, a svými neobvyklými tématy stala
nezřízeně slavnou. (Před několika lety natočili skvělé cd, ale dodnes se nedohodli na podobě
obalu). Vystudoval pedagogickou školu a i v této kapele byl důsledně tématicky výchovný. Sklad-
by mají názvy jako Jan Hus, DaliborGalileo Galilei (to je takový známý konspirátor), Jánošík apod.
Můj přítel, který není schopen zopakovat a zapamatovat si krátkou jednoduchou melodii a často
nerozezná, který tón je výš a který níž, je zpěvákem a fantastickým frontmanem této kapely.
Od prvního okamžiku nejste schopni odtrhnout nejen uši od hudby, která je i pro dnešní dobu
stále skvělá a navíc skvěle zahraná výbornými instrumentalisty, ale ani oči od pódia, kde se stále
něco děje, tématické skladby jsou doplněny kostýmy a rekvizitami, ale především od sugestivního
počínání si tohoto nepravděpodobného stvoření, od fascinujícího vystoupení člověka, který si
od prvního okamžiku podmaní publikum, zaujme a upoutá pozornost svými gesty a sugestivním
chováním, jehož nečekané, až agresivní charisma vás vtáhne a už nepustí. Čím větší davy, tím lépe.
Po posledním koncertě si mu přišel postěžovat nějaký Němec: "Já už jsem si tak strašně potřeboval
dojít pro další pivo, ale nedokázal jsem si představit, že bych přišel o jedinou minutu toho, co se
děje na pódiu." I já na něj vždy fascinovaně zírám a říkám si: "Kde je ten skuhrající páprda, kterému
pomáhám vstát z gauče?"
     Za socialismu se moc nevysílali dokumentární filmy a staré záběry odkudkoli, pravděpodobně
i proto, aby si lidé neuvědomili, jak byl dřív život a svět krásný a bohatý. Až v posledních letech,
kdy můžeme sledovat satelitní programy, si uvědomujeme, kolik toho bylo natočeno a zdokumen-
továno. My jsme znali nanejvýš pár fotografií předložených nám komunisty. Žádné filmy či knihy,
které komunisti neschválili, se k nám nedostali. Pro ty mladší nechápavé připomínám, že v té do-
bě byl sci-fi mobilní telefon, natož internet. Jednou jsme s mým synem sledovali dokument z 2.
světové války. Když došlo na vystoupení A. Hitlera s jeho typickou řečí těla, podívali jsme se ve stej-
ný okamžik na sebe se stejnou myšlenkou a já jsem vydechla: "Panebože, Jára."
     Když byl malý, měli ve škole napsat, čím by chtěli být, až budou velcí. Většina dětí v té době
chtěla být kosmonautem, řidičem autobusu, policajtem, prodavačkou... Můj přítel napsal, že chce
být prezidentem. A paní soudružka učitelka pak řekla, s obavou v hlase, jeho matce: "Víte, on by
jím ale skutečně mohl být, on k tomu má předpoklady".
Nebojte se, s jeho sklerózou by to bylo komické. Ale zase by to byla prča.

     Při návštěvě lékařky, jak jsem psala, kde paní doktorka v polovině každé jeho věty vždy při po-
kusu sdělit jí, že má nějaké potíže, zvedla telefon, celkem sedmkrát, a pak dvě minuty vypisovala
ukončení neschopenky, tj. ukončení karantény, tedy věnovala se a čas utrácela s lidmi, kterým
nic nebylo (jak vyplývalo z podob telefonátů), a nevěnovala se pacientovi, předem objednanému 
na určitou hodinu, kterému něco bylo, na otázku "A který jsem, paní doktorko tedy měl ten covid,
když jsem neztratil chuť ani čich", odpověděla: "Tak to jste měl asi tu deltu".
"Takže oni vůbec nevědí, co ti lidé měli? Oni to tam nemají napsané? Oni prostě něco usoudí, podle
toho, jestli jsi měl rýmu  nebo průjem? Vždyť se neustále ohánějí přesnými čísly a tabulkami, kolik
kusů od každého! Já si možná zavolám na hygienu, ať mi řeknou, jakou mutaci jsem to měl, do jaké
kolonky moje číslo bylo zařazeno!" - "Asi do všech", odhadla jsem.
Takže abych se vrátila k rozhovoru, který jsme vedli na počátku, na jeho námitku, že si prostě jenom
myslí, že tohle přece nemůže být všechno a tedy nemůže uvěřit, že by to bylo tak, jak říkám já, pro-
tože tahle věc by se dala fakt vymyslet, to kdybych tam byl já...
Kdybys tam byl ty, řekla jsem, tak si rvu vlasy. Já mluvím o těch břídilech.

     Připomíná mi to ten židovský vtip: Potká Roubíček Khona a ptá se ho: "Slyšeli už, Khon, o té nové
vlně, o tom antisemitismu?" - "Ano, už jsem slyšel". - "A co na to říkají?"  - "No", zamyslí se Khon, "
myslím, že to není špatná myšlenka, má potenciál. Ale musel by to vzít do ruky našinec..."

24.1.2022:
     Pan Rakušan řekl, že vzniká nová skupina extrémistů, to jsme my, a tedy kvůli bezpečnosti by 
se měla monitorovat i tato skupina. Všimli jste si toho "i" ? Které další skupiny jsou už tedy monito-
rovány? Ne, dáme to jednodušeji: mnoho - li je těch, které ještě nefízlujete? Po Babišově vládě už
asi moc ne. Mimochodem děkuji, že se mi konečně přestal sekat počítač, už to bylo nesnesitelné.
Teď budu moct psát mnohem rychleji.
     Lidé prý obklopují bydliště pana Kubka a vyhrožují mu, opravdu nepochopitelné. Bojí se o svůj
život, to naopak chápeme velmi dobře.. Vyhrožování dětem stejně jako vraždění dětí se mi příčí,
jednoznačně stojím na druhé straně. Je to odsouzeníhodné. Již několikrát mi bleskl pravděpodob-
ný vývoj páně Kubkova života a rozhodně ho můžu uklidnit. Jeho dětem se určitě nic nestane.
     Pane Rakušane, když jste oslavovali 17. listopad, koho jste tedy vlastně oslavovali? Ty extrémisty
nebo ty, kteří je mlátili?

     Zdá se, že ze socialistického oligarchismu se plynule přesunujeme přímo do fašismu, se všemi
jeho styčnými body. Narodila jsem se za 1. socialismu, který stál za kulový, mládí jsem prožila za 2.
socialismu, který začal komunisty řízenou revolucí a postrádá jak výhody socialismu (např. povinná
zaměstnanost, kontrola kvality potravin, hospodářská soběstačnost apod.), tak výhody kapitalismu
(dnes je zaměstnavatel největší chudák, krutě vykořisťovaný svými zaměstnanci a státem). Donedá-
vna jsem byla vzteklá, že stále ty samé komunistické kádry řídí náš život a snaží se, v mnohem vý-
hodnějším kapitalistickém hávu vrátit vše, vlastně už jen to blbé, do stejných kolejí, a teď přijdou
mladí nabubřelí sebevědomí smradi a pokračují s ještě větší samolibostí v otravování života všech,
chtějí za pomoci a podpory lidu, ale jen toho, který se jim hodí, nařizovat a poroučet jak v dobách 
temného feudalismu, myslím ten temný, ne ten osvícený. 
Nemohli byste, soudruzi všech režimů, už konečně jít do prdele?!

25.1.2022:
     Když jsem se dnes ráno probudila, říkala jsem si, že kdybych z toho, co předvádí naše vláda,
nebyla tak otrávená, byla bych tím nadšená. Český lid a vůbec lid celého světa se musí probu-
dit, pořádně se naštvat, tohle všechno je ještě málo, uvědomit si. Češi byli už příliš dlouho zrazo-
váni a manipulováni pod nadvládu cizinců, Svatým Václavem počínaje, přes Bílou horu, německý
fašismus, stalinskou diktaturu až po naše současné politiky pracující určitě ne pro nás. Je třeba
se osvobodit, zavést vlastní pořádky, vlastní soběstačnost, uvědomění své moci a síly a ne jen 
toho, že nám pořád někdo něco... Jsme na to už tak dlouho zvyklí, je třeba si odvyknout. Bojovat
proti vlastní závislosti. Závislost není něco, co bychom chtěli, co nás těší, možná chvíli na začátku.
Je to něco, co s námi sroste, tyran, bez kterého bychom se vlastně cítili divně, i když ho už nená-
vidíme a toužíme se ho zbavit. Mnozí to možná známe ze vztahů. Jsme zvyklí se skloněnou hlavou
a staženým ocasem cedit mezi zuby vztek vůči té, tomu, těm, kteří nám něco berou, zakazují, ničí
nám náš život. Ve skutečnosti nám nikdo nic nedělá, vždyť my sami zahazujeme vlastní prapory
a bereme si vůli diktátorů za svou, bojujeme pod jejich korouhví proti sobě sama. Tak už prostě
přestaňme! Patří do černých kobek, ne na výsluní! Nenechme ani je zvyknout si, neboť moc je
odedávna tou nejsilnější ze závislostí a vyšším stupněm závislosti je posedlost, kde už oni zjevně
jsou. Pokud chceme vyléčit  narkomana, musíme mu zamezit přísun drogy. Drogou je naše posluš-
nost. A jejich všemohoucnost.
     Osvoboďme je od jejich nemoci! Dejme odvykačku!

     Kamarád mého syna přešel plynule do třetí karantény...
A můj syn nám dnes řekl, že u nich ve škole onemocnělo osm, nemusím zdůrazňovat, že očkova-
ných učitelů, včetně toho mladého agilního, řekla bych až drzého učitele občanského výchovy,
který mého syna minulý týden buzeroval kvůli roušce ještě v autobuse, tedy mimo školu. Tak  jim
zbývá matika a angličtina, to jsem ráda. Ještě že jsem poslala peníze na 2.pololetí. Zřejmě zavede-
me nový význam termínu "placené volno".

26.1.2022:
     Dnes se jsem fakt potřebovala věnovat něčemu jinému, ale už jsem se stačila třikrát vytočit, tak-
že jen pár připomínek:
     Projela jsem Informace Deklarace lékařů na očkování 24.ledna 2022. Samozřejmě každá aktivi-
ta a výzva k mobilizaci je přínosem. Ale s dovolením...
Větu "V naší zemi doposud vládl demokratický systém, kde veškerá moc úřadů byla kontrolována
demokraticky zvoleným parlamentem" či "Nic takového si nedovolila ani předchozí vláda" jsem si
musela přečíst třikrát a pokaždé se mi při tom zhoršil zrak. Vláda u nás postupně, jak jsme si my 
ostatní všimli, možná ne teoreticky, ale prakticky přešla do rukou jediného člověka, který přímo
zcela kašlaje na nějaký parlament teoreticky demokraticky zvolený, nevezmeme-li v úvahu ne prá-
vě demokratický volební zákon, který byl zrušen až před posledními volbami a díky němuž se to
snadno demokraticky vyhrávalo, vydával nařízení a směrnice, jak mají příslušné úřady postupovat, 
aby se běžný člověk neměl šanci dovolat. Máte, pane Hrabáku, velmi špatnou paměť, neboť minulá
vláda si naopak dovolila úplně všechno a právě ona vytvořila a chystala se schválit tento Pandemic-
ký zákon. Současná vláda v něm "pouze" fanaticky a nesmyslně pokračuje a snaží se ho ještě vy-
lepšit, ale o nic nového, jen staví dál tytéž koleje záměrů a tužeb minulé vlády, která by tímto smě-
rem také pokračovala, vždyť se svými cíli netajili a záměr byl totožný. . Madam Schillerová teď proti
tomuto zákonu, na jehož vytvoření v této podobě se sama podílela a podporovala jej, hrdinně pro-
testuje. Za "nedokonalý" jej prohlásila překotně až po a přesně po masivních demonstracích.

     A teď ta esoterická část: 
"Pojďme s pokorou přijít k těm, kteří byli podvedeni..., obejměme je, vždyť mýlit se je lidské.."
Pardon, my máme přijít s pokorou k nim?
Myslíte k těm, kteří na nás stále ještě nenávistně plivou na netu, snaží se nás přesvědčit, že se
máme nechat očkovat, že jinak jsme idioti atd., však sám víte? Pokud byste například mě pova-
žoval za nenávistného a nepřejícího člověka, protože říkám "ani náhodou", nemohl byste se víc
zmýlit. Ale i Vy, jak předpokládám, jste člověk duchovní a duchovno má taky nějaké zákonitosti,
ne-li pravidla. A porušovat tyto zákonitosti až zákony není dobré pro ně, nejde vůbec o nás. Kře-
sťani používají výrazy jako "účinná lítost" (jako podmínka odpuštění), to není vůbec špatné. Ja-
kožto léčitel či lékař, jak je libo, znáte základní pravidlo léčení: Člověku nemůžete pomoct, do-
kud  
nepochopí, že má problém". Člověk ale musí pochopit, v čem je jeho problém. A taky, ale
to už je značně složitější, jak jsem zmiňovala na svých stránkách terapie, dokud se nechce vyléčit.
Udělám tedy malou odbočku k přednášce - Co je to ale "mít problém" či Co je to "vyléčit se"?
Shrnu to na jediném příkladě:
     Měla jsem jednu mladou  ženu, která se rozhodla, že chce velký dům, protože je hoch a aby tím
dokázala, že je hoch. Protože jiní, úspěšní členové její profese, ať už si o jejich úspěšnosti myslíme
cokoli, mají drahé domy, stane se úspěšným tentononc tím, že si také pořídí drahý dům, neboť ji-
nak jí to nešlo. A taky chtěla ukázat rodičům, jak je dobrá. Takže jako matka samoživitelka složila
zálohu na dům za 17 milionů a pak teprve, po pár měsících, když "si na to udělala čas" a zašla
do banky, zjistila, že jí banka takovou sumu nepůjčí, neboť nemá čím ručit a nevydělává sumu,
která by tomu odpovídala. Navíc, jak jsem později zjistila, celou dobu žila z účtu rodičů. Ke mně
na terapii se dostavil kompletně zhroucený člověk. Abyste mohl dostat "milost", musíte litovat. 
Musíte si uvědomovat a přiznat svoji chybu, svůj omyl (omyl a chyba nejsou vždy totéž). Ona lito-
vala, a to velmi a opravdově. Toho, že jí banka nepůjčila a ten dům nebude mít. Myslela, že to ně-
jak "spravím". Podstatou tedy  je, co považujeme za problém a z čeho se chceme vyléčit. Ona ne-
pochopila, že se potřebuje vyléčit ze své nepokory, nedostatku sebereflexe, neskromnosti, pýchy
to, že je jejím problémem. Omyl vypadá jinak. A tohle je pro mě začarovaný kruh, z mého hledi-
ska nevyléčitelné, protože blbá povaha se vyléčit nedá. To umí jen sám život, ale není to na "jedno
sezení" a obvykle to velmi bolí.
     A podobné je to s většinou očkovaných lidí. Dnes se na skypu, kde jsme se celá rodina rozplý-
vali nad vnučkou (mimochodem "mladí" jsou v Turecku, projeli ho odspoda nahoru, užívají slunce
a milých lidí, kteří vás prý stále zvou na čaj a povídají si s vámi. Nikde žádná rouška. Nikde žádná
omezení. Nikde žádné přeplněné nemocnice. Prostě NIC ). těsně před tím, než jsem začala psát,
exmanželka mého přítele zeptala: "Prosím vás, nemáte někdo nějakýho známýho ajťáka? Oni nám
chtějí vypnout tečku, když nepůjdeme na 3.dávku, tak jestli by moh udělat, aby mi dál svítila". 
Ani tato žena nepochopila, v čem je její nemoc. 
Řekla jsem pak svému příteli: "Někdy si udělám čas, zajdu za J. a obejmu ji. Poplácám ji po zádech
a řeknu: "Tak hodně štěstí!"
I tato žena se zmýlila pouze v tom a byla nešťastná pouze z toho, že jí "banka nepůjčí" a ona nebu-
de mít víc, než mají ti druzí...
Známe dokonce úsloví "Zmýlená neplatí", a to je platné přesně pro tyto současné případy.
     Když někomu uděláte emocionální pohodlí příliš brzy, nedojde k očistnému efektu a plnému
pochopení a tím změně k lepšímu.
     Policisté i psychologové a psychiatři mají jeden stejný názor: Jednou se člověk může zmýlit či
může mít smůlu. Podruhé je to už fakt pech nebo blbá náhoda, ale ještě je to možné. Potřetí je
to už vyloučené. U závažnějších činů minimálně policisté, ale myslím, že i psychiatři podruhé ná-
hodu vylučují. Je to již minimálně podvědomý záměr či touha. "A pokud to udělá dvakrát, určitě
to udělá i potřetí", je jejich pravidlo. Já myslím, že to zcela odpovídá tomu, co vidíme kolem nás.

     3.dávka jako "Třikrát jsi mě zapřel". Petr taky prozřel a litoval až po své "3.dávce" . Budiž mu to 
přičteno k dobru. Ale stejně musel zemřít nehezkou smrtí. Na druhou stranu, on by zemřel tak jako
tak, to vy jste nemuseli.
     Dalo by se tomu věnovat mnohem déle a popsat to a rozebrat mnohem obšírněji, ale na to, ne-
zlobte se, já nemám nikdy trpělivost.

     Ten zákon neprojde, nebuďte směšní.

P.S.: Přišel mi teď dotaz - připomínka, že tento poslední Fígl vyznívá, jako by nemělo smysl se an-
gažovat. No to ne! S angažováním a protesty se počítá! Jen, že nemusíte umírat strachy!
Někdo někomu psal na facebooku, že se obává, aby nebyly nepokoje. A jak byste si to, slečno,
tak asi představovala? Že by nás naši představitelé přišli najednou obejmout? Nebo že se nechá-
me pokojně pobít? Mlčení jehňátek? (Minulý víkend můj syn ode mě konečně obdržel svolení, že si
to smí pustit. Všechny tři díly. Bylo to tak strašné, jak jsem si to pamatovala).
V Rakousku to čekám nejhustší - tak nějak asi o víkendu. Bude to asi řežba. A u nás - pojďme na de-
monstrace a ukončeme to. Pojďme to příští týden už prostě ukončit. Uvidíme se!

29.1.2022:
     Když jsme si občas doma říkali, jak jsou texty Metelice nadčasové, nenapadlo nás, jak moc.
Uvědomili jsme si to před pár dny při verši : "Jakou máme vlastně víru? Bojíme se netopýrů..."

     Před pár dny jsem v Diakonii opět otevřela nějakou knihu a četla: "Sedmá kapitola, ve které
se lže víc, než je nutné, jen se musí vědět jak." 

    I v Řeku Zorbovi padla dnes věta stojící za zmínku: Na hluchého se nikdy nedoboucháš.

     Můj syn se ve škole od učitele dozvěděl, že ho "řeší ve sborovně". No zřejmě se zatím ničeho
nedobrali, protože tato situace je neřešitelná. V posledním mailu panu řediteli jsem napsala,aby
se s tyčinkami k němu ani nepřibližovali a pokud mu z důvodu odmítnutí testu nedovolí chodit
do školy, chci to písemně. A mnoho jiného, ještě podstatnějšího. Dohodli jsme se na roušce, kte-
rou můj syn ovšem nenosí. Jsou v nepříjemné situaci, neboť tuší, že mám v hlavě mozek a jsem 
kdykoli ochotna ho použít, jako soukromá škola potřebují školné a hlavně - to mě na všem baví
nejvíc - Jan je v podstatě nejlepší žák, aspoň ve svém ročníku. Chválí si ho učitelé i mistr - učí se
uměleckým kovářem. Je zvídavý, chytrý a klidný. I jeho neústupnost je klidná. Musí z něho šílet.
Před nějakou dobou se rozhodl, už nevím, z jakých důvodů, že tedy roušku ve škole bude nosit.
"Měli jsme ji nosit na dílně", vysvětloval mi, "problém je v tom, že u výhně se nosit naopak nesmí.
Pro mě bylo úplně nejtěžší, když jsem si třeba potřeboval dojít těch pár metrů pro nějaké nářadí,
vyhodnotit, kam až to pásmo sahá, jestli jsem ještě u výhně nebo už ne a mám si na ten metr na-
sadit roušku".

       Když jsme se předevčírem stavili v Normě, přišel na nás kvůli rouškám najatý Ukrajinec, na-
štěstí jsme už mířili ke kase. "Vy nemáte roušky!" - "A to se musí?", otázal se můj přítel snad až
zbytečně přihlouple. Ukrajinec rozpřáhl ruce a obrátil se na obchod plný ocejchovaných otroků:
"No tak snad vidíte...". Ano, mají to přece všichni. Co je nám na tom nejasného. "Vychyluje na nás
Ukrajinec v německém obchodě u nás v Čechách, to je fakt skvělý", říká přítel, když jsme vyšli ven.
"Jo jo", přikývla jsem. "Kdyby se radši věnoval situaci ve své vlastní zemi.."

       Ve čtvrtek jsme mluvili s kamarádem, který se momentálně i s rodinou usadil v Irsku. V Irsku
již začalo jaro, svítí slunce a všechno kvete. Vláda odvolala většinu opatření, můžete kamkoli bez
jakýchkoli osvědčení, jen roušky ještě ponechali. "To je skvělý", říkal. "V jakémkoli klubu můžeš 
pařit, jak se ti zachce, bez roušky , ale ve škole je děti musí mít".
Říkala jsem mu, že ať jsem se kdykoli v minulých měsících dívala, jak jsem se dívala, přišlo mi, že
komplet celé Irsko, kromě několika málo procent, má placebo. Myslím si, že se takto rozhodla
jejich vláda, aby uchránila své obyvatelstvo. No každopádně by tohle Irům bylo podobný... 
 
    Nebojme se nepokojů. Vždyť je to jen výraz toho, že obyvatelstvo není spokojeno. Použila
bych ještě jednu větu z Řeka Zorby: "Nestojím o žádné potíže", říká jeho společník. "Ale život
jsou potíže. Všechno ostatní je smrt", říká Zorba.

     A nakonec ještě název jedné z písní kapely Původní Bureš, mé domovské kapely, která letos 
slaví 35. výročí svého založení, a to koncertem 10. února ve 20 hod. v klubu U kaštanu:
                   "To nic, to se jen blýská na lepší časy".

1.2.2002:
     
Dnes můj přítel vyslovil geniální myšlenku, podle vzoru jednoduché je geniální. Četl si na face-
booku debatu předsedy lékařské asociace Kubka a doktora Pollerta. Kubek stále odmítá připustit,
že by očkování způsobovalo nějaké vážnější následky, což už je tak absurdní a dětinské, že nevím,
k čemu bych to přirovnala. Asi k ničemu. Možná je ale na tak vysoké duchovní úrovni, že smrt ne-
považuje za komplikaci. 
Můj přítel nakonec do debaty na stránky doktora Pollerta napsal: Myslím si, že by každý, kdo one-
mocní nebo zemře na cokoliv a je očkovaný, měl být evidovaný v kolonce ONEMOCNĚL, ZEMŘEL
S OČKOVÁNÍM, aby to bylo statisticky objektivní, jako v minulosti, a mohly by tedy být vyhlašová- 
ny nouzové stavy z důvodu mimořádně velkého výskytu vedlejších účinků po očkování.
 Konec 
věty, tedy poslední věta je už samozřejmě trochu šaškování, ale zcela úměrné k celému průběhu 
této akce a rádoby erudovaným proslovům pana Kubka. 
     Časem bylo sice změněno, zřejmě nátlakem právníků "zemřel na covid" na "zemřel s covidem",
ale mediální masírka nijak nezměnila směr. Lidé, kteří už jednou chytli nerva z covidu, si už nebu-
dou dávat práci s vnímáním a uvědomováním si tohoto rozdílu. Slyší stále stejné spojení slov:
zemřel zemřel zemřel - covid covid covid. Kdyby se ale v televizi vedle této statistiky rovnoprávně
zveřejňovala i tato druhá a oni slyšeli stále i tu druhou mantru - zemřel zemřel zemřel - očkování
očkování očkování, byť by to bylo také pouze "s", a k tomu pravdivé číselné údaje, hodně z nich
by si to rozmyslelo. A kdyby mohli v televizi, pěkně na barevném grafu sledovat růst hodnot této
druhé statistiky, v železářstvích by možná začaly být vidle nedostatkové.
     Od počátku očkování jsem si "všímala", že vakcíny od různých firem mají různé účinky. Někte-
rá se bude zajímat o vaše játra, pro jinou budou prioritnější vaše ledviny, třetí bude považovat 
za nejdůležitější zaútočit a vyřadit vám z provozu v první řadě váš mozek. Všechny se nakonec 
samozřejmě sejdou na jednom bodě. Na konci prostě určitě nebudete spokojeni. Bylo by třeba
tedy povinně tázat se, nahlašovat, evidovat problémy po očkování včetně úmrtí "s" očkováním
v souvislosti s jednotlivými šaržemi. SÚKL toto ovšem neeviduje, řka, že se dotazovat nesmí, pře-
stože ze zákona má naopak povinnost. Lékař na ARU oznámí SÚKLu své nálezy, ale ten již ne-
zkoumá případnou souvislost s očkováním a tedy i s jednotlivými šaržemi a doktor na ARU nemá 
možnost tuto skutečnost zjistit, přestože v dotazníku, který musí vyplnit a SÚKLu poslat, je na toto
přímo kolonka. Jak někdo napsal, každý veterinář či chovatel musí tuto kolonku vyplnit a evidovat
a činí tak vždy. Kdyby toto propojení lékařů fungovalo, i když nepochybuji, že nefunguje záměrně,
neboť v chaosu se toho nejvíc schová, to by nám náš minulý premiér mohl potvrdit, mohli by se 
postižení zaměřit na podporu svého zdraví právě v těchto jednotlivých oblastech největšího ohro-
žení. Měli by být každopádně alespoň informováni.

     Myslím, že letošek má obrovský potenciál k nalezení nějakého zázračného léku nebo se s tím
určitě alespoň započne. Kdo přežije, mohl by si začít "na sobě pracovat" ve svých určitých potížích.
Ještě ale nevím, jestli by to mělo být spíš nějaké "zázračné mumio" nebo nějaké například vibrační
zařízení.
     Dnes to bude v Praze veselé, už se tam těším, i když "oslav" se nezúčastním přímo, ale po svém
samozřejmě ano. Bude potřeba zasadit rozhodující úder. Jak praví mé oblíbené úsloví -
                   Lepší je konec s křikem nežli křik bez konce.

4.2.2022:
     "Mě baví se dívat, jak ten Babiš se v těch médiích tváří pořád stejně důležitě, jako že stále vše-
mu vládne, ale přitom už absolutně nikoho nezajímá", řekl dnes můj syn.
Ano, připomíná to dopisy Napoleona z Elby.
     V poslední době mě nicméně znepokojuje to stále větší a větší odviňování Babiše. To mají vši-
chni tak mizernou paměť? To jsme opravdu tak neuvěřitelně hloupý národ? Co ty poznámky "Ne-
chtěli jste Babiše, tak teď to máte"? Teď máme co, co jsme neměli předtím? Vzpomeňte si, s jakým
hnusem a odporem jste ho sledovali denně v televizi! S jakým vztekem jste poslouchali, co říká, jak
se chová! Co by z toho, co je teď, za něho nebylo? Pandemický zákon? Vždyť to on ho vymyslel! 
Nejsou to ještě dva měsíce, co jsme chodili na demonstrace proti němu, neboť osnoval a prosazo-
val právě to, co se teď děje! Kdyby měl Jack Rozparovač následovníky, mění se tak něco na zrů-
dnosti a vině originálu? Odsoudíte všechny ty další, co pokračují v jeho činech, ale jeho samotného
ne? Budete volat "Kdyby toho jsme tu měli!"? Jste normální? Po čem tak voláte? Po člověku, který
dělal totéž, co vy teď odsuzujete? Heydrich by vybil většinu Čechů, to bylo všem jasné. Jen proto,
že to nestihl, ho prohlásíte za svatého? Dochází vám, že ten člověk kompletně vyraboval a zadlužil 
celou naši zemi? Že cíleně likvidoval veškeré jiné podnikatele? Vy jste už zapomněli, jak nás týral
a měl z toho neskonalé potěšení? Uvědomujete si, že nesedí (zatím) jen díky tomu, že má imunitu?
Že mu nebylo nic prokázáno? Ale bylo, úplně všechno! Vyvázl z toho (prozatím) jen díky tomu, že si
sám příslušné zákony upravil. Nevzpomínáte si, že ve chvíli, kdy se prokázalo, že je bez nejmenších 
pochyb vinen, jal se vyměnit generálního prokurátora, který ho obžaloval? Zapomněli jste na ten celý
rok, co byly děti doma, a zcela zbytečně? Naši přátelé ve Švýcarsku říkali - "za celou dobu byly pou-
ze tři týdny zavřené školky, jinak děti do školy chodily." Nikde na světě nebylo v takové míře dětem
upíráno vzdělání, lidem práce a výdělek a nikde nebyl tak brutální odtok peněz ze státní  kasy  
do kapes soukromých osob jako u nás, nikde to nebyl tak nehorázný kšeft hrstky spřízněných "pod-
nikatelů". Nikde na světě na "coronaviru" nikdo tak otevřeně a nenažraně soukromě nevydělával, 
když pomineme, že celá akce je soukromým podnikáním a zábavou.
A absolutně nikde na světě se lékařský personál nechoval ani vzdáleně tak strašně jako u nás. 

Nestačí demonstrovat. Je třeba apelovat na soudce. Naším problémem jsou zkorumpovaní soudci
nižších soudů. Můj přítel se dvanáct let soudil, vlastně se stále ještě soudí o majetek, který mu byl
ukraden, jak nakonec Nejvyšší soud potvrdil, za přímé účasti, dokonce dozoru úřadů a krytí a po-
svěcení státních orgánů včetně policie. Má asi 2 běžné metry tak neuvěřitelně protiprávních roz-
sudků, že z toho padala čelist i úředníkům příslušných úřadů. Při jednom z prvních soudů se k sou-
dkyni, která se snažila oběti nějak pomoct, zástupce protistrany drze a sebevědomě naklonil, polo-
žil na stůl tlustý zákoník a řekl: "Paní soudkyně, vy se snažíte něco proti nám najít? Hledáte, kde
jsme udělali chybu? Rovnou vám řeknu, že nenajdete. Ty zákony jsem totiž psal já".
     Řeknu vám svůj asi nejoblíbenější rozsudek z těch dvou Ikeových tašek. Šlo o podvodné krytí
částky asi  třiceti milionů učitelkou z mateřské školky, dcerou jednoho z hlavních zločinců. Soud jím
zamítl naši - jednu z velmi mnoha našich nemístně zpochybněných žalob. Zněl téměř přesně takto:
"Dotyčná osoba sice kompletně vykazuje všechny znaky tzv. "bílého koně", ale nemůže jím být.
protože tohle by přece otec své dceři nikdy neudělal".

Dokud tu bude takovéto příkoří a bezpráví, bude se nám všem stále dít jen příkoří a bezpráví.
Je velmi podstatné, proti komu se soudíte. Podle toho se pak řídí rozsudek.

     Ve středu jsem se lidové veselice na Malostranském náměstí přece jenom zúčastnila. Zvuku
bubnů v podobě plastových a plechových kbelíků jsem si užila do sytosti. Když jsem druhý den
šla na zkoušku Bureše, měla jsem pocit, že jsem mezi dvěma elektrickými kytarami, baskytarou,
bicími, flétnou, klarinetem a foukací harmonikou strávila příjemný a poklidný večer. A taky teplý.
Nepřekvapilo vás, doufám, že to v prvním kole prošlo? Nemáte, doufám, pocit, že "to je konec"?
Policisté, kteří byli evidentně na naší straně, se dívali střídavě na má poněkud složitá literární
hesla a na mě a v jejich pohledu byl vidět pokus o odhad a otázka: "Myslí to opravdu tak, jak si
myslíme?"
UDĚLEJTE, CO "MUSÍTE".  A MY UDĚLÁME, CO MUSÍME.
 NEROZHODUJETE O NÁS, ALE O SOBĚ.
OPRAVDU TAM CHCETE DOJÍT? JSTE SI TÍM JISTI?
Škoda, že už tam nestály ty odpolední dekorace.

6.2.2022:
     Včera se můj syn rozhovořil na téma elektromobily. Vzpomněl na nějaký článek, ve kterém jakýsi
vědec tvrdil, že kysličník uhličitý nezpůsobuje globální oteplování, ale naopak globálním oteplováním
vzniká kysličník uhličitý. Zkusím to zopakovat:
Elektromobily byly údajně vytvořeny proto, aby se omezilo množství kysličníku uhličitého, ale v sou-
vislosti s jejich výrobou vzniká mnohem větší množství CO2, než produkují spalovací motory. A to ne-
mluvím o vysoce toxickém lithiu, který obsahují baterie elektromobilů a které se musí zhruba každé
3 roky vyměnit. Zdánlivě tedy jde o ekologii, ale jít o ní nemůže, protože tyhle auta ještě mnohem ví-
ce zamoří životní prostředí.

Celé mi to připomíná tu věc s očkováním. Pod záminkou ohrožení něčím se vyvine něco, co je v dů-
sledku v tomtéž ještě horší, a celý svět je přinucován, aby se této akci, tomuto falešnému záměru 
podrobil. Lidé se nemohou svobodně rozhodnout, je tu snaha věc prosadit a zavést příkazem a ul-
timativně. A přitom, při běžném propočtu, který všichni znají nebo si ho mohou velmi jednoduše zji-
stit a ověřit, či se jako můj syn prostě zamyslet, to nedává žádný smysl. Žádný seriózní. Jde zas jen
o nějaké obohacení se někoho. 
Myslím si, že obě akce letos zmizí, jako by nikdy nebyly.

A to ještě pak k tomu to šrotovné...

Ano, a to je věc, nad kterou jsem se, ohledně coronaviru, zamýšlela už před časem. Co bude s toxic-
kým odpadem, kterým se budou stávat očkovaní lidé? Ty podivné látky z jejich těl nevymizí, ne dřív
než za 10 let. Budou zamořovat naši zemi nebo je budou posílat na dno Atlantiku nebo Tichého oce-
ánu nebo je zahrnovat hluboko do země? Ještě že můj dům není v blízkosti žádného hřbitova. A mě-
li  by se nad tím zamyslet už rychle, protože březnová a dubnová vlna už bude "stát zato". Je hrozné 
tohle říkat, ano, já vím. 
Dnes mi jedna (neočkovaná) dáma psala, že dala svému manželovi "nůž na krk": buď my (ona a dce-
ry) nebo 3.dávka. Děti budou v rodinách, kde je třídávkař, velmi trpět. Budou zasahovány hormonál-
ně, kromě všech těch ostatních věcí.

No a nezapomeňme na to, že je to taky čipování... Hlas pána volá... Může si jich zavolat najednou, 
kolik chce...

7.2.2022:
     Dnes jsem četla vybídku ke spojení se očkovaných a neočkovaných lidí "v lidskosti a přátelství".
No já nejsem proti, "já jsem žena původně dobrotivá", jak říkala Marie Nedošínská o víkendu v je-
dnom filmu pro pamětníky. Jen nevím, jak k tomu donutíme ty očkované. Myslím, že v každém pří-
padě s tím prvním výrazem bude problém.
Březen bude měsíc prozření. Z našich krví se postupně začne ztrácet halucinogen, který v nás
působil téměř dva roky. Hlavy mnohých se začnou vyjasňovat. Pak teprve začneme s odpouštěním
a léky.

     Mnoho lidí se domnívá, že když jdou na test, ukáže se jim cosi jako přítomnost či nepřítomnost
jakéhosi zvířátka, či co. Něco jako vši - buď je máte nebo nemáte. Ve skutečnosti vám test ukáže
pouze nějakou hladinu čehosi, a to ještě s jistotou zásahu dítěte do špejle na střelnici na pouti. Ví
se, že testy například pozitivně zareagují na většinu běžných chřipkových virů či na protilátky z pro-
dělaných chřipek apod. Já myslím, že i na zvýšený cholesterol. Podobně jako když vám u lékaře
vyjde vysoký tlak a může to být i proto, že jste právě vyšli tři patra nebo se vám líbí sestřička nebo
vám leze na nervy lékař, který vám tvrdí, že ve vašem věku je normální brát léky na srdce, na tlak,
prostatu, cholesterol a nadýmání a navíc má u té sestřičky evidentně větší šance než vy a po jeho
proslovu se ty vaše ještě sníží. U plivacích testů stačilo, abyste se předtím najedli nebo se jen na-
pili čaje, a už vám vyšel negativní.
Minulý týden přišla jedna dáma a stěžovala si: "Týden jsem byla nachcípaná, ležela jsem a když  
jsem šla včera na test, řekli mi, že výsledek mám hraniční. Ani ano ani ne. Takže z toho nic nemám,
ani tu tečku ani potvrzení, že jsem zdravá".
Jo jo, jak říkával můj syn, jediný spolehlivý test je PDF test.

     Kapela Původní Bureš byla jako obvykle jasnozřivá a předčasová, neboť koncert (v Praze 
na Břevnově v klubu Kaštan) se koná ve čtvrtek - tedy první den, kdy se nebude muset nic proka-
zovat. Vzpomínám si, jak mi kdysi hoši vyprávěli, jak byli za socialismu vyslýcháni tajnou policií, co
že znamená ten název. "To je prostě jméno". - "Ale koho?!" - "To je jenom fiktivní jméno fiktivního 
člověka". - "No jo, ale kdo to je!?" Ve světle dnešních informací ovšem už jejich dotaz není tak úplně
nesmyslný. Nebo je mezi námi snad někdo, kdo neví, že krycí jméno "Bureš" je známé v souvislosti
s naším minulým panem premiérem?

9.2.2022:
     Když jsem zmínila, že v Turecku je všude pohoda a klid od jihu na sever (ano, neprojeli ho 
od západu na východ, připustila jsem námitku), pár lidí mi řeklo "No ale to jen asi někde na venko-
vě, ve velkých městech, třeba v Istanbulu určitě ne". Takže zprávy z Istanbulu z předvčerejška: mír
a klid, "sem tam nějaká rouška, ale oni to tu moc neřešej". Hoch si užil i veřejné lázně. Možná je
tamnější vláda sebevědomější, méně sebestředně zakomplexovaná a nemá potřebu vydělávat
na strachu a neštěstí lidí a raději vidí své obyvatele šťastné, zdravé a spokojené. Přestaňme si na-
mlouvat, že všude je to stejné, snažíme se tím omluvit jen vlastní zbabělost. Možná ale také turecká 
ví, že Turky si naštvat není dobré.

     Naše "jediná" sousedka kolem Vánoc oplývala nadšením a energií ze skvělého vaječňáku a sli-
bovala ochutnávku, tož jsme se připomněli. Ale je už přes dva týdny nemocná, smrká, 39, nemůže 
se z toho dostat. Byla na plicním, zápal plic to není, antibiotika nezabírají. Neví, co to je. "Corona-
virus to být nemůže, protože jsem očkovaná". Další krásný příklad sebeklamu. Před rokem a půl
řekla, že přestala číst příspěvky, co jí posílám, protože  "se rozhodla, že nemůže věřit ničemu, co je 
na internetu". No mohla by, ale je to méně pohodlné. Tedy bylo. Už to skončilo.

      Dnes ráno jsem vzala do ruky hromádku nějakého starého papírového prostírání, které při úkli-
du vypadlo z hromady starých knih. Krásné červené malůvky s lidovými motivy a esteticky vložený-
mi nápisy: LÁSKU - HOJNOST ZDRAVÍ -  ÚSPĚCHY V PRÁCI - RADOST - PĚKNÉ DĚTI - VÁM PŘEJÍ
ZDRAVOTNÍCI Z PRAHY. To už bude hodně staré prostírání.

12.2.2022:
     Zjistila jsem, že mé indicie z 22.ledna nikdo nepochopil. Takže to řeknu přímo: doporučuji vám 
nekupovat  přípravek teď velmi inzerovaný - Virostop, který je nabízen v tabletách a nosním spreji.
Prostě vám ho velmi nedoporučuji. Další, čemu bych se já osobně určitě vyhnula, je též teď velmi
inzerovaná vitamin D ve spreji. Slunce to zcela jistě nenahradí. Zato to nahradí jiné věci...

15.2.2022:
     Asi nejsem jediná, u níž v posledních dnech z pocitů převládá znechucení. Pro mě kromě mých 
osobních věcí z toho, jak nás naši reprezentanti reprezentují, a to jsem ještě nevěděla o těch spor-
tovcích. Za pár dní sice vyprší hypnóza nebo sugesce od minulého vedení, ale obávám se, že to 
mnoho nepomůže, že už jsou do svých rolí příliš namočení. Uvidíme, jestli se nám v březnu aspoň
někdo omluví. Aspoň jeden. 
     Včera jsem shlédla kousek Harryho Pottera - Relikvii smrti a uvědomila jsem si, jak je vše stále
o tomtéž. "Mudlové jsou nepřátelé naší společnosti a je třeba je vyhubit!" Vždy je tu jakási  "elita",
a ta opovrhuje všemi, kdo k ní nepatří, snaží se je podrobit, pokořit a ovládat, případně vyhubit.
Do této "elity" se buď můžete narodit, nebo, jako například za socialismu či v dnešní době, přidat
se na tu "správnou stranu". Pak se domněle touto elitou též stáváte. Ale podobně jako za fašistic-
kého Německa úslužnost těch, kdo se přidali, se nakonec velmi nevyplatila, i tato "elita" vám, eli-
tářům, nezaplatí dobrou mírou. Nepůjdete s nimi do "království nebeského".  Stanete se jejich
stravou. To platí pro prostý lid vůči naší vládě úplně stejně jako pro naši vládu vůči těm, kterým
posluhuje, a tak stále dál..
     Ráno přítel vyprávěl o příběhu, kdy se běloši snažili získat zem Indiánů, ale nedařilo se to. Na-
konec se usnesli, že všem náčelníkům udělí metál. A najednou byla vůle k jednání... Stačí pochva-
la, a člověk se přetrhne. Má pocit, že si ho protivník váží, že jej oceňuje. Že je dobré být na jeho
straně. Zapomene na své původní postoje, zásady, morálku , přesvědčení, víru i přísahy, vzdá se
sebe, přestane být svým vlastním vlastníkem. Jako za Německa zradí a plive na své  sousedy
a přátele, koho si dříve vážil, tím nyní opovrhuje a sám se chová opovrženíhodným způsobem.
     V tom příběhu nakonec Indiáni ty bělochy zabili.

     V posledních dnech jsem také učinila pár objevů. Ze všech se mi dělá šoufl. Nakonec je to to
nejobyčejnější, nejohranější sci-fi, které je nám všem tak notoricky známé, že už mu nepříkládáme
valný význam. Tohle je přece úplná klasika, na to se všichni stále rádi díváme v televizi! Je to sta-
ré, ale pořád dobré!
     AnoJe to staré, ale pořád dobré.
Podle toho, co jsem viděla minulý týden, bych řekla, že tady kolem podzimu snad fakt něco přistane.

     Slyšela jsem a taky viděla, že někdo omdlel či měl divné stavy po injekcích na ředění krve do bři-
cha, teď tak běžné. Pokud se vám něco takového stane, jezte v následujících 14 dnech pouze zása-
ditou stravu, nepřekyselte si organismus! Během této doby dost spěte. Pokud jste tím již prošli, do-
plňte vápník a pro jistotu užívejte 1 lžičku jedlé sody během dne nebo podle pocitu kvečeru po dobu
alespoň 3 týdnů. A nepřejídejte se.

20.2.2022:
     Slyšela jsem o nějaké hlásatelce s ambiciózně rádoby duchovním rádoby jménem, které jsem 
ale hned zapomněla, jak vyzývá lidi, aby nechodili na žádné demonstrace, ty že nejsou k ničemu,
máme zůstat doma a udržovat v sobě klid. Kdoví jaký čert jim tohle našeptává, aby do lidí lili. Klid
v sobě  můžeme tvořit různými způsoby, nejlépe tím, že děláme správné věci. Jedna žena mi vy-
právěla, jak  neuvěřitelný klid, sebevědomí a pocit vnitřní síly se v ní rozhostil právě při účasti na 
nedávné demonstraci. Zůstat doma znamená sedět doma a čekat, co s námi oni udělají. My víme, 
co s námi udělají. Budou nás dál a dál tahat do svých kšeftíků. Poněkud trapný konec coronaviro-
vého kšeftu je zamaskováván veřejnými řečmi o válce. Je tu snaha odvést naši pozornost od sankcí 
z naší snahy, od souzení zločinců. Akce Rusko připomíná akci coronavirus. Už teď se plánují zásahy
proti Rusku, kdyby zaútočilo. Stejně jako se muselo očkovat proti Omicronu, který by mohl být nebe-
zpečný. Hlupáci, kteří neprotestovali proti Pandemickému zákonu, protože oni jsou očkovaní a jich 
se to tedy netýká, nechápou, kvůli čemu byl tento zákon protiprávně (ve zrychleném jednání v nou-
zovém stavu) vytvořen a narychlo a zdánlivě nesmyslně v době, kdy mnohé velké země již od pojetí
a existence pandemie vůbec ustupuje a všechna nařízení ruší, schválen. Protože umožní vládě na-
stolit brannou pohotovost a povinnost, kdykoli se jí zamane, a vzít nám naše děti a naše muže a po-
slat je do nějaké vymyšlené války pro své další teroristické zadostiučinění. A při té příležitost nao-
čkovat, mimochodem. Protestujte, protestujte, protestujte. Neskákejte na žádné fígly. Nenechme je
rozhodovat o nás v dalších věcech. Nebuďme loutky zase v dalších bojích a hrách, které mají jen 
ten účel, abychom se měli zle a měli stále strach. Vzpomínáme si, že při minulých nepokojích
v Ukrajině před osmi lety byly v médiích použity "aktuální" fotografie z přímých bojů, které, jak se
později profláklo, byly deset let staré. Mluvila jsem kdysi též s jedním mužem, který tam náhodou
v té době měl co do činění a nachomýtl se k nějakému tomu zásadnímu střetu, který byl pak vysílán
po celém světě, a ten řekl, že ho upoutalo a překvapilo, že obě strany, útočící Rusové i bránící se
Ukrajinci mezi sebou vzájemně mluvili anglicky. My ale nezaútočíme jen tak, bez důvodu! Jen kdy-
by zaútočilo Rusko! Ale Hitler přece taky v přestrojení za Poláky nejdříve napadl svůj vlastní vysílač
v Gleiwitz a tím získal důvod k napadení Polska a rozpoutání světové války. Další podobné případy
nás už jistě napadnou.
Omicron měl zničit valnou většinu obyvatelstva, ale nezničil, a oni si našli novou hračku. Můj přítel
se nejvíce bojí slov. Ví asi proč. Premiér říká v otevřené debatě: Evropa je krok od války. Jak se
o něčem začne mluvit, do povědomí lidí se to dostane jako realita. Úplně stejně to začalo s corona-
virem a očkováním. Úplně stejně to začalo za Hitlera s fašismem. Začalo se poukazovat na nepříte-
le - ve kterém do té doby nikdo nepřítele neviděl a nikdo o něm tak neuvažoval. Ale teď se dozvě-
děl, stejně jako o coronaviru, že jím je a je nezbytné proti němu zasáhnout. Vždy poukazovatel
na svatém zásahu proti nepříteli významně zbohatne. Hitler zabavil obrovský židovský majetek 
a zejména umělecká díla, po kterých nesmírně toužil. Amerika vždy zachraňovala jen ty země, které
oplývaly přírodním bohatstvím a mimořádnými zdroji. Babiš ochránil naši vlast před zloději e-kasami,
díky nimž většina malých podnikatelů zkrachovala ne tím, že už nemohli krást, jak se to chytlavě vy-
světlovalo, ale proto, že mnozí jeli z ruky do huby a už jen koupi kasy, natož drahý internetový servis,
který toto účetnictví vyžadovalo, si prostě nemohli dovolit. A kdo na této akci Zloděj křičí: chyťte zlo-
děje!
 fantasticky zbohatl? Kdo měl již ve chvíli této svaté a čisté myšlenky tyto kasy vyrobené? Kdo
pak neskutečně bohatl na výrobě pásek do těchto kas a všem, co se této devastační akce - deva-
stační pro nás pro všechny, neboť živnostníci museli díky těmto zbytečným finančním zátěžím zdra-
žit - týkalo? No blízké okolí tohoto svatého muže, který pro nás celou dobu dělal jen to nejlepší. 
Nevěřte, že se cokoli děje kvůli někomu, pro blaho někoho. Nic nebylo pro naše zdraví, nic nebude 
pro mír.
Když jsem se dívala, jak dopadne hlasování o zákoně, bylo jasné jen, že to senát shodí, a dál jsem  
se nezajímala. I tak jsem ale přesvědčena o zdárných koncích alespoň pro tuto virovou akci. O Oka-
murovi si mnozí z nás stále ještě nedělají iluze, nicméně svojí taktikou Pohádek tisíce a jedné noci si
určitě vysloužil titul národního hrdiny. V dubnu a zejména v květnu se věci definitivně otočí a červen
se mi již několik týdnů ukazuje jako "měsíc smíchu". Myslím si, že se to může týkat úlevy a smíchu
z opadajícího a odpadlého napětí. Začne pak nová etapa, celkem hezká, ale budeme si muset dát 
dobrý pozor, abychom nebyli vtaženi do válečných vřav pro skryté úmysly někoho jiného. Budeme 
bojovat každý na svém poli. Zatím se přebytečně neplašte. Nic ještě není rozhodnuto, jen to dobré.

23.2.2022:
     Můj přítel se rozveselil: "Nejlepší je ten Válek: Respirátory začneme odkládat v polovině března, 
ale možná také ne.
 To je Jakeš jak sviňa".
Ráno jsme mluvili o té situaci s Ruskem. "Víš, ono je to", říkal, "podobně jako s Hitlerem a Sudety".

     Obyvatelé v luhanské části Ukrajiny vyhlásili v roce 2014 samostatnost a založili si vlastní repu-
bliku na základě referenda (96%). Totéž udělalo doněcké obyvatelstvo. Oba národy spolu založili
konfe
deraci. Jejich volání po nezávislosti ale Ukrajina ignoruje a jejich samozvanou republiku ne-
uznává. 
Rusko  ano. Luhané žádají připojení k Rusku. Ukrajina jim to nechce dovolit. Tato území,
do 2.světo
vé války samostatná, připojil k Ukrajině až Stalin, aniž se jich ptal.  A oni chtějí prostě
pryč. Ukrajinská vláda je nazý
vá povstalci. Putin podporuje jejich samostatnost. Většina obyvatel
tam mluví rusky.

Takže když u nás probíhá kampaň Zachraňte Ukrajinu, co se vlastně má zachraňovat? Když volalo
po samostatnosti Slovensko, které na základě osobního škemrání jeho představitele, že jinak je
shltnou Maďaři, k nám více než pohostinně připojil Masaryk ve zhruba stejné době jako Stalin
Donskou gubernii, a my bychom tenkrát nárok Slovenska na jeho samostatnost popřeli a žádosti
o odtržení se odmítali a někdo se Slovenska zastal, byl by to důvod pro jiné země tohoto "agresora"
napadnout a vysílat vojska na naši ochranu? ...Nemyslíte, že je to hodně mimo?

Naše vláda je plna solidarity k utlačovaným, je třeba zamezit bezpráví, rozohňuje se Fiala, zatímco
Válek téměř pár dnů předtím prohlašuje: "Dejte mi Pandemický zákon a uvidíte, co udělám s neoč-
kovanými!" Rusko má údajně u hranic 200.OOO vojáků a Fiala sebevědomě vyhrožuje naší artile-
rií asi 18O vojáků v Estonsku, připravených okamžitě zasáhnout a ukázat Rusům, že my to nedovolí-
me! Je to jako vyhrožovat, že máte v kapse gumovou pískací hračku a nebojíte se ji použít.

Je to pouze odvádění pozornosti. Taktika "hele, ptáček!" Vědí, že když lidem vlijí do hlavy, že bu-
de válka, zapomenou soudit jejich přečiny a budou se dívat jinam. To dostane každého. Peklo jejich 
duši. Nakonec se nic nestane, ale vy budete rádi, že nebude válka, že je všechno pryč. Necháte je 
být. Hlavně ať už je všechno za námi. Pojďme už dělat něco jiného.
Nemělo by se to stát. Nechceme je mezi námi v příštím režimu, úslužné, zkrotlé a napakované. Ne-
smíme se nechat opět obalamutit. Musíme se vracet k tomuto období. Babiš se snažil své zločiny
zakamuflovat coronavirem a teď se zločiny coronaviru budou chtít zamaskovat "válkou". Suďme
zločince. Vždyť nám to umožňují všechny právní řády na světě. Není přečinem nechat projít tak 
závažné zločiny? Vždyť zabili a ještě zabijí tolik lidí. Kolik že? Můžete to začít sčítat na jaře.

24.2.2022:
     Můj přítel si k večeři pustil zprávy a když slyšel, jaké hrůzy se dějí, řekl: "Načal jsem si Ruské
vejce, ale to ho teda sním jenom polovinu!"

     Nějaký náš politik na obrazovce vyzýval ukrajinské občany, aby se nebáli svobodně vyjádřit 
svůj názor, mají přece právo na svobodu! Vybavila se mi historka, když jsem byla malá a jezdili 
jsme k příbuzným na Moravu a moje matka jednou naplnila koš, ve kterém jsme si předtím odvezli 
jabka, vrchovatě různými sladkostmi ve zcela neadekvátním množství k poměrům naší rodiny. Tam
ho otevřela s přelaskavým úsměvem paní kněžny rozdávající vánoční nadílku chudým dětem v si-
rotčinci a když  jsem chtěla k té Rajské zahradě, jejíž důvod a rozlohu jsem absolutně nechápala,
též natáhnout ručku, s rychlostí kobry mě za ni ještě pod stolem tvrdě chytla a ledově sykla: "Ty ne!
Ty  máš doma." Překvapeně a zaskočeně jsem k ní obrátila nešťastný a zraněný pohled: "A kde?!"
     Tak tohle se mi vybavilo. Takže - my se můžeme beze strachu hlásit o právo na svobodu našeho
názoru? O právo na respekt k našemu svobodnému rozhodnutí a osobnímu postoji? To všechno 
můžeme?! A kde?!

     Pamatujeme nedávnou dobu, kdy se vyvěšovaly vlajky Tibetu, tak jako teď vyvěšují ukrajinské.
Lidé se svíčkami vyjadřovali solidaritu a podporu neprávem utiskované zemi, nebohému, duchovně
vyspělému Tibetu, jehož krvelačná politika v dobách předtím tvrdě a nekompromisně zasahovala
do práv jiných lidí, Tibetu, který dřív nemilosrdně vybíjel vše živé kolem.
Když litujete nějaké chudáky, ptejte se, co dělali předtím.

     Takže do poslední minuty, těsně do začátku akce Chyťte a upalte Putina nám na obrazovkách
omdlévali zdravotníci a stoupaly grafy, honemhonem se schvaloval kvůli viru Pandemický zákon
a najednou se po všem slehla zem? Jak to, když jsme tak akutně ten zákon potřebovali, nejsme
v první řadě ve zprávách informováni o neustále rostoucím nebezpečí smrtících mutací Omicronu?
Že by se na hřišti Omicron pozdravil s Putinem a odcestoval na státem placenou dovolenou?

Česko (jak já ten název nenávidím! Doufám, že si ho v budoucnu změníme) uvolnilo 300.000.000,-
na pomoc Ukrajině. Takže to máme tady: na co se svede zdražení elektřiny a plynu a vlastně abso-
lutně všeho? Proč nebude na vyplacení důchodů? Proč se musí pořád a pořád zdražovat? Přece
jsme museli pomoct Ukrajině! Nebo vy byste snad nechtěli, aby vám někdo pomohl, až budete
v nouzi? Všechno je tak průhledné. Coronavirus vypršel. Bill Gates sice křičí " Šedesát procent je
málo! Potřebovali jsme aspoň sedmdesát! Počkejte, na podzim přijde nový, ještě mnohem ničivější
virus!" (to je hodný, že nám nechá volné léto), ale čas coronaviru uplynul. Měli to stihnout doteď.
Teď už jen hrají na "Vichr z hor". Jak řekl můj kamarád "Jak vůbec může někdo nepochybovat."

     Dnešní ráno ale začal můj přítel soptěním: "Tak jsem zas četl vole na facebooku, jak tam vole
ten Klus moudře cintá, jak rozprávěl se svým extrémně geniálním chlapečkem, že ten, kdo chce
válku, asi nemá tatínka, aby mu řekl, že zabíjení bolí, a on mu vysvětlil, že násilí je slabost. Že člo-
věk nemá bojovat, ale všechno řešit láskou. To je sice hezký, ale je třeba umět se ubránit. Tohle je
zase další otec, co není schopen naučit svého syna, jak ubránit svůj dům. Láskou se všechno ne-
vyřeší. V dnešním světě, když si něco nechráníš, je to bráno, jako že o to nestojíš". 
     Je to zajímavá myšlenka, která by stála za dlouhý rozbor. Není však úplně mimo. Nejde jen 
o válečné souboje. I v běžném životě musíme o leccos bojovat. O své místo na slunci, jak se říká. 
Bojujete o holku. Naši kocouři by mohli vyprávět. Láska nefunguje. Bojujete o zájem publika. Na za-
hradě bojujete se slimáky. Ani tam láska nefunguje. Vaše bílé krvinky by vůbec nepochopily zadání.
Bojuje se o první místo na olympiádě. Pětiboj se  jmenuje pětiboj, nikoli pětiláska. Když vašemu
dítěti jiné ukradne na pískovišti hračku, myslím, že to nejhorší, co byste mu mohli udělat, je říct
mu "A tak mu to nech". Nebo to tomu druhému chlapečkovi vysvětlíte a uzmete s láskou? Už jste
někdy byli na dětském hřišti? Učíte ho bránit se bezpráví, tedy bojovat za sebe. I obrana je boj.
Byly samozřejmě i mírumilovné společnosti, kde panoval pokoj a mír a láska a fungovalo to. Ty ale
měly jasný právní řád a jen jeho důsledným dodržováním dosáhly tohoto stavu. Zlo tvrdě stíhaly.
Lásku a především mír si musíte zasloužit. A nemáte - li ho, musíte za něj bojovat. A někdy i o tu
lásku. Často nejvíc sám se sebou.

Musíme si dávat pozor. Vybízení k lásce a mírumilovnosti je předčasné. Jistěže chceme mír. Vši-
chni chtějí mír. Teda všichni ne, ale my normální ano. Ale nikdo vám nedá nic zadarmo. Mnoho
věcí si musíme vzít. Láska s tím nemá nic společného. Vzpomněla jsem si na film Noci s nepříte-
lem
. S láskou a vlídností to zkoušela dlouho. Pak už musela bojovat za sebe. Můžeme bojovat
za druhé bojem proti nim. A i kdybychom měli pocit absolutního vítězství ducha nad hmotou,
bez boje se nikdy neobejdeme. Alibismus v době, kdy o něco jde, není vhodný. Když jeden ne-
bojuje, ostatní musí většinou bojovat o to víc. Nejde dělat jenom věci, co nebolí. Každý, kdo teď
nebojuje, chybí. I přesvědčování vás o mírumilovnosti je strategie boje. Jaká je strategie naší vlá-
dy? Bojuje aspoň trochu se svým svědomím?  Bojuje hlavně o udržení nás ve strachu. Kdo má
strach, ten nepřemýšlí. Nedejme se. Vybojujme si to, co chceme. Nenechme se zmást. Držme se
svého směru. Nepřestaňme, dokud to neskončí.

25..2.2022:
     Když jsem se včera dívala na televizi, říkala jsem si: panebože, ještě že nejsem v tý Praze. Já
už bych stála s transparentem před ukrajinskou ambasádou.

     Včera jeden náš kamarád napsal na face book: "Putin je č...k" (on to napsal bez těch teček). A
nějaký hlas mu odpověděl: "M...., nevidíš, co tomu předcházelo asi... Pokud je mi známo, Putin ne-
vyhlásil Ukrajině válku, ale brání Rusy žijící na řekněme sporném území, na kterých bylo pácháno
bezpráví."
Ten člověk, co mu odepsal, je rodilý Donbasan. Narodil se a žil právě v té oblasti, o kterou běží.
Na další impertinentní cancy dnes reagoval takto:

"Malé osvěžení paměti aneb Ukrajinská protože

Protože Evropská unie nutila Ukrajině nepřijatelnou asociační dohodu, ukrajinský prezident Janukovyč ji odmítl podepsat.Protože prezident Janukovyč asociační dohodu s EU odmítl podepsat, nastal Majdan.Protože nastal Majdan, vlády nad Ukrajinou se s podporou EU a USA zmocnily ultranacionalistické síly.Protože se vlády nad Ukrajinou zmocnily ultranacionalistické síly, okamžitě přišly s návrhem na zrušení ruštiny jako úředního jazyka.Protože ultranacionalistické síly přišly s návrhem na zrušení ruštiny jako úředního jazyka, začaly se východní ukrajinské regiony bouřit.(Poznámka: Na východě Ukrajiny nežije proruské obyvatelstvo, jak nám už osm let bulíkuje Česká televize, nýbrž miliony Rusů. A protože na východě Ukrajiny žijí Rusové, cítí s nimi Rusko sounáležitost.)Protože se východní ukrajinské regiony začaly bouřit, poslala na ně ukrajinská vláda armádu.Protože ukrajinská vláda poslala na východní ukrajinské regiony armádu, akcelerovaly tam separatistické tendence.Protože akcelerovaly separatistické tendence, ukrajinská vláda namísto nabídky rozumné autonomie dál harašila zbraněmi a přitápěla pod kotlem.Protože ukrajinská vláda dál harašila zbraněmi a přitápěla pod kotlem, došla po osmi letech Rusům na obou stranách hranice trpělivost.A jsme tam, kde jsme.

No....omlouvám se, ale část komentářů jsou jenom výroky lidí kteří neviděli realitu Donbasu ... ano jsem z Donbasu a byl jsem tam i vím co říkám.... je to genocida ruský mluvící PŮVODNÍCH obyvatelů Donbasu.... Ukrajina chce jenom naší teritorii ale nás NE!!!! Víte jak oni nám říkají? Nedolidí .... a vše, co mluví ruský - pistole k hlavě.... Co vy víte o "šedivé zóně"? A jak tam žijí lidí pod vládou ukr. vojáku???? Rabování, násilí a jsou chráněni ukr. vládou máji to dovolené... můžou vzít vaše auto, vlézt do bytu a vzít co budou chtít... Není to k smích... pomalu každí den na poště fronty ukr. vojáku, který posílají domu narabování věci.... vrchol byl jeden voják který balil kování vrata!!!! A Evropa vidí jenom Putina a "atresii" rusu.... cítím bolest a beznaději, že popírají se lidský práva a všechny kolem rvou - Sláva Ukrajině.... sama lež.... a mám držet hubu.... nikdo nemluví o kvetoucím fašizmu na ukrajině... a že Bandera je národní hrdina .... "civilizování" svět zavírá na to oči..... jenom aby to bylo proti Rusku....Občas se zdá, že lidí vůbec nezajímá nijaké poznání a snaha něco pochopit a dohrabat se k pravdivé informace... jsou líní a nechtějí zapnut mozek... Víte, nás vychovali s úctou ke všem národům... a jsem za to pyšný. A učili se my ve škole i ruský i ukrajinský.... pro nás to nebyl problém ale normálně všude byla ruština, je to prostě mateřština .... nenávidět nás kvůli tomu a takovým způsobem že zabíjet??? tomu nerozumím, nerozumím ...."

další 
- jooo a co rok 1968? připomina mě to tato situace,asi jsme chtěli napadnout a bombardovat rude naměsti.zažil jsem to jako kluk
- " to byla vojska Varsavske smlouvy, ne Ruska armáda, velel jim Ukrajinec Breznev" 

     A na konci někdo připsal: "Doufám, že ten Putin dojde až do Bruselu".

26.2.2022:
     Když už jsem zmínila ty Slováky a jejich obavy o "zabrání Maďary", pro úplnost bych připomněla,
že území, na kterém žili, se nazývalo Severní Uhry. Sami své vlastní území nikdy oficiálně neměli. 
(To už bych mnohem podstatnější a důvodnější shledávala například autonomii Moravy či Slezska).
Nikde se o tomto národě příliš nemluvilo. V literatuře o nich najdete zajímavou zmínku například
v knize Tajemství hradu v Karpatech.
Česká republika na jejich připojení jednoznačně a krutě tratila, na Slovensko se posílali učitelé,
lékaři a další odborníci, vybudovali jsme jim veškerý průmysl a finance do jejich ekonomiky tekly
jak široká nekonečná řeka. Přesto, když začali po revoluci volat po "osvobození se z nadvlády
Čechů", nechali jsme ty utiskované chudáky jít, a to bez jakýchkoli náhrad za veškeré tyto investi-
ce do jejich země. 
Je tedy s podivem, že česká vláda zastává dnes tak rozdílnou politiku. Ledaže by tu o ni nešlo.

     Chtěla jsem příměrem se Slovenskem poukázat na rozdíl. Když bychom použili obyčejnou
vztahovou psychologii, Donbas můžeme vidět jako dívku, se svázanýma rukama a roubíkem
v ústech přinucenou ke sňatku. Dívka toto pouto ("manželské pouto") nějakou dobu snáší. Ale
dál nechce. Manžel ji mlátí, ponižuje ji, mluví o ní pohrdavě, čerpá z jejího bohatství a neuznává 
její rodinu. Dívka se spojí s jinou dívkou se stejným osudem s tímtéž manželem a společně pro-
hlásí jejich manželství za neplatná. Drží spolu a podporují se. Manžel ale jejich rozhodnutí a přání 
ignoruje. Teror ještě zesílí. Otec obou žen se na jejich zoufalství již nemůže dívat a rozhodne se 
zasáhnout. 
     Měla jsem před několika lety takový případ: jedna žena žila s manželem a dvěma dcerami
ve velkém domě, od narození dětí se starala o děti, o manžela a o domácnost, jak to tak v mnoha
rodinách bývá. Tak to šlo asi osmnáct let. Pak už ale žena chtěla vylétnout z hnízda. Chtěla praco-
vat. Chtěla si plnit také svoje sny. To, co žila, jejím snem nebylo. Umí skvěle Německy. Nechá se
zaměstnat jako telefonistka. Manžel to nesl nelibě. Jeho pohodlíčko a celodenní servis byly ohro-
ženy. Navíc žena začala odmlouvat a dokonce i často neposlechla. Manžel byl velmi nespokojen.
Pro něho to byl "nesprávný stav". U ženy se objeví zlá nemoc. Musí práce, která ji baví, zanechat.
Je opět doma. Trvá to nějaký měsíc, ale podaří se nám zlé nemoci se zbavit. Výsledky jsou opako-
vaně čisté. Žena chce po nějaké době opět pracovat. Nemá prozatím ještě tolik energie, aby děla-
la stejnou práci jako předtím, ale vezme aspoň půlúvazek v pekařství. Manžel není nadšen. Doufal,
že už zůstane doma. U ženy se opět objeví zlá nemoc, tentokrát v celém těle. Navštěvuje lékaře
a je jak ve zlém snu. Doktorka, která jí říká, že na chemoterapii může chodit, jestli chce, ale nemusí,
protože je to v podstatě stejně jedno, při tom ani nezvedne oči od vyplňování papírů. Ji doktoři
snad až na jednu vyjímku prakticky ignorují, zato s jejím manželem moudře a souhlasně diskutují,
jako rovný s rovným. Musely jsme spravovat tělo, duši a také i psychiku neustále devastovanou
kromě situace jako takové ještě i chováním lékařů. Trvalo to téměř rok, rok prakticky denodenní
minimálně pro mě vyčerpávající práce po telefonu, ale zlá nemoc skutečně ustoupila a vymizela
až na nepatrné drobečky, které se ztrácely před očima. Během té doby si ale žena uvědomila
spoustu věcí. Že nechce žít v tomto sterilním satelitním domě, který si nevybrala. Že chce, aby její
krásná bílá fenka, která v této době začala dostávat epileptické záchvaty, mohla alespoň do před-
síně, nejlépe i do ložnice a nemusely se na sebe se slzami v očích na obou stranách dívat přes
skleněné dveře. Že chce zahradu plnou květin a ne vymulčovaný pásek s jehličnany dokonalých
geometrických tvarů kolem přesně střiženého trávníku, do kterého si nesmí zasadit ani šalvěj.
A že nechce být s tímto mužem. Tajně si našla a pronajala byt a chystala se do něj prchnout. Její 
manžel ale v té době zažíval zvláštní, nezvyklé období. Kolegové, kteří ho do té doby spíše vyčle-
ňovali a neměli ho moc rádi, ho najednou přijímali. Všichni ho litovali a vyjadřovali mu soustrast.
Jeden kolega mu dokonce položil ruku kolem ramen a řekl mu: "Já vím, jak vám je. Mně taky ne-
dávno zemřel otec". Byl úplně unešený, když mi to vypravoval. V očích všech jeho kolegů a sou-
sedů se stal obdivuhodným trpícím manželem, který se soustrastně a trpělivě stará o svoji milo-
vanou ženu. To poslední, co by se mu do této reputace hodilo, bylo, aby se všichni (žili  na malo-
městě) dozvěděli, že ho jeho žena, jen co se byla schopna postavit na nohy, opustila a obě dce-
ry odešly s ní. Nechal ji odvézt do hospicu a za tři dny byla mrtvá. Zemřela v noci, náhle. Jeho
dcera chtěla tu noc zůstat v nemocnici s matkou, ale odmítl jí se základním platem 150.000 měsí-
čně těch 80 korun dát kvůli "zbytečnému utrácení". Za měsíc si přivedl novou ženu. Jeho starší
dcera i přes jeho výhružky a pokusy zablokovat jí veškeré finance odešla a dodnes tají, ve kte-
rém městě bydlí a na jakou školu chodí. Mladší dcera je s psychikou na dně.

Nikdy, když nejsme přímo na místě, například v něčí rodině, nemůžeme mít jistotu, kdo je kdo.
A je důležité mít relevantní informace a neřídit se podle naservírovaného názoru a pohledu ně-
koho druhého, neboť ve své verzi může mít své zájmy.

     Jestliže jsem zkraje zmínila Hitlera a zabrání Sudet jako příměr, dlužno podotknouti, že Češi
nerabovaly jejich domy, neznásilňovaly jejich ženy a nezakazovali jim mluvit německy.
Státy. které daly zapravdu Hitlerovi a podepsaly Mnichovskou dohodu, aby hájily práva Čechy
utiskované německé menšiny, dnes razí přesně opačnou politiku. A nebo nerazí? Že by jejich 
politika byla naopak stále stejná? Že by stály naopak pořád na té samé straně? Na straně zrady?
A nebo že by tu o tuhle politiku vůbec nešlo?

     Pamatujeme si na kauzy důchodců, o které se jejich děti obětavě staraly a oni je pak udali
na policii, že je týrají a berou jim důchod. Sousedi a známí na ty chudáky plivali, policie je hrubě
vyslýchala, byli obviněni a v pár případech dokonce odsouzeni. Trvalo pěkných pár let, než zača-
la být policie ve svých závěrech opatrná, asi na popud psychologů, kteří jim říkali, že všechno 
může být jinak. Nakonec se zjistilo, že tomu tak bylo v drtivé většině případů.

Nikdy nikomu nevěřte. Pátrejte po pravdě. A nebo tu, kterou neznáte, alespoň nesuďte.

     Dnes ráno jsem si k práci pustila Pána prstenů. Je fascinující, jak z filmů, které už jste viděli sto-
krát, znovu a znovu vylézají další detaily, které lépe či nově zapadají do procesů, které právě žijete.
Příliš jsem děj nesledovala, ale semtam mi náhle do uší zazněla určitá věta. Některé mi to nedalo, 
abych si nezapsala:
"Kdy si tě Saruman koupil? Jakou odměnu ti slíbil? Až budou všichni mrtvi, vezmeš si svůj díl?"
"...zlý čaroděj. Nenechte ho mluvit. Zaklel by vás". 
Věta, nad kterou jsem se lehce pousmála a přikývla já: "Neprošel jsem ohněm a smrtí, abych se
přel s nedovtipnými."
Nové myšlenky mi prošly hlavou při scéně, kdy Gandalf osvobodí ze zakletí krále Théodena tím, 
že z něj vyžene zlého čaroděje Sarumana, který kouzlem ovládal celou královu bytost a defacto byl
její řídící součástí. Když se král z tohoto "zlého snu probudí",  říká mu jeho neteř: "Nadechni se zas 
volného vzduchu". A král jí říká: "Poslední týdny jsem měl temné sny."
A naposled - Sam říká Frodovi, který stále věří, že se v Glumovi uchovalo něco dobrého: "Zůstalo
v něm jen zlo a přetvářka. Chce prsten. O nic jiného mu nejde."
Froda po čase přítomnost prstenu, který nese, začne ovlivňovat a chová se ke svému příteli nepřá-
telsky, hrubě, odmítavě až nenávistně. Čiší z něj zlo. A Sam mu říká:
"To ten prsten. Dostal vás. Musíte s ním bojovat!" 

Jenom pohádka? Myslíte?

27.2.2022:
     Dnes ráno se nám nějak nepodařilo minout zprávy, takže jsme zapadli do diskuse. Jsem ráda, 
že  po mně můj syn zdědil smysl pro spravedlnost a potřebu učinit si vlastní názor. "Vy tady říkáte
to a to, ale vždyť ti Rusové na té Ukrajině opravdu jsou, ne? Na těch záběrech je přece vidět, že se
tam skutečně bojuje." - "Co vidíš?", říkala jsem. Nějaký vojenský vrtulník letící někam. Někde za ně-
jakými budovami granát padající z nějakého vrtulníku kamsi do pustiny. Záběr na jakousi vojen-
skou šarvátku, přičemž v popředí přejde volným vycházkovým krokem dobře oblečená žena s bí-
lým deštníkem, evidentně si prohlížející výlohy, aniž vůbec otočí hlavu směrem k válce za ní. Dále
jsme viděli, jak se sesunula zcela vybydlená budova bez oken v evidentně vybydlené části města.
Atd. atd. "Ale proč tam vůbec jede?"  - "Nečetl jsi ten můj příměr na Fíglu? No dobře.Tak si představ,
že by Janičku (dcera mého přítele) její manžel mlátil, 
nadával jí, čerpal její věno atd. Tak tam prostě
Jára vlítne a rozbije mu hubu". To mu už trochu svi
tlo, ale stále  se mu to nezdálo. "Ne, jinak", poví-
dám. "Představ si, že by tohle někdo dělal Ameri
čanům". Teď to teprve zapadlo. "No jasně!".....
"Ale to má ten Putin ty lidi tak rád, že pro ně tolik riskuje?" - "O lásku tu vůbec nejde. Ale Rusko ne-
ní jen tak nějaká země. Ne Američani, to oni jsou světová velmoc, Američani to o sobě jen prohla-
šují, ale proti Rusům nejsou nic. Rusko vždy byla světová velmoc. Veliká stará mocná říše. A tady
nějaká Ukrajina ubližuje dětem velké říše. Když se bude ubližovat princezně mocného krále, nenechá
si to ten král líbit. Prostě už z principu.". To už pochopil. "Ale stejně, že se prostě sám rozhodl to tam
jet k nim řešit za ně."  - "Tak si 
představ Janičku - ona by přece doufala, že to ten otec udělá a pomů-
že jí. Očekávala a přála by si 
to." A tohle už mu bylo jasné. Nechali jsme ho u televize, kde velmi po-
zorně sledoval dění. Pak přišel 
a řekl: "No jo, když se na to člověk zadívá a přemýšlí- skupinka tří 
vojáků, jeden vykukuje za rohem, druhý je schovaný za strom, který je poloviční, než on a třetí odpa-
luje raketu - někam. A teď j
sem si vzpomněl, jak ostatně před pár měsíci polská veřejnoprávní tele-
vize vysílala jako varování 
před vlnou migrantů záběry, které se pak ukázalo, že vytvořil Netflix
(filmové studio. Byly to záběry 
z připravovaného filmu)."Vidíš", řekla jsem. "Nevíme absolutně nic.
A ostatně - kde byly svíčky a vyvěšování vlaječek, když Američané bombardovali Sýrii, a Avghánis-
tán, 
a Jugoslávii, Koreu..."
    Chraňpánbůh, abych se zařazovala do kategorie"proruské". Ale stejně jako zabíjet se nemá, tak
ani lhát se nemá.
     Ukrajinci u nás dostávají povolávací rozkazy. Panebože, my snad nikdy nedostavíme...
Ale dnes jsme se dozvěděli, že i americký strýček jednoho hocha dostal povolávací rozkaz - na
Ukrajinu..

28.2.2022:
     Dnes přišel syn s příhodou - v jedné škole se servali čeští a ruští studenti. Učitelka se do toho
vložila a pak řekla ruským studentům, že musí druhý den přijít oblečeni do ukrajinské vlajky.
Jedna dívka namítla, že nemají doma ukrajinskou vlajku...

     Můj syn mi dnes řekl, že bychom zas měli udělat nějaký nákup v ruské prodejně. Že četl, že lidé
u nich přestali nakupovat.

     Takže další židovské hvězdy na rukávech.

Řekla jsem, že je to dobrý nápad. Máme velmi milé Rusy v blízké Lastočce. Kupovala jsem u nich 
kromě potravin také skvělou přírodní kosmetiku, dokud jim to Babiš nezakázal, a také nějaké pří-
rodní léčivé prostředky, dokud jim to Babiš nezakázal. Teď budou mít zřejmě zakázáno i být Rusy.

     Včera ráno mi řekl můj přítel: "To je neuvěřitelné, tys to říkala, už dobře před půl rokem, že 
v březnu covid vymizí, rozplyne se, jako by nikdy nic nebylo. A ono to tak fakt bude. Tomu bych
býval nikdy nevěřil.
Takže pokud mám říct něco k této "válce", myslím, že to bude úplně stejné. Do dvou měsíců
všechno pomine, rozplyne se, Putin to nějak vykomunikuje. Zmizí hysterie, tedy aspoň tato, pro-
dejci svíček budou mít i nadále dobré příjmy a pár Rusů v některých zemích bude podávat žaloby
na omezení svých práv a svobod. Ta učitelka bude muset chodit kanálama.
Koncem dubna se mnoho lidí zastydí. Zjistí, že to bylo všechno jinak. Budou moct zase normálně
chodit do práce... Teda ti, kteří nejsou očkovaní.
Slyšela jsem, že rumunské mistrovské fotbalové mužstvo zakázalo do svých řad přijímat očko-
vané fotbalisty, neboť v poslední době zemřelo příliš mnoho - očkovaných - fotbalistů a vůbec spor-
tovců. No tak - to jsou první vlaštovky!

     Stejně jako u covidu- nedívejte se na televizi. Neposlouchejte štvavé řeči. Nemluvte o válce.
Ať se pak nemusíte stydět. Chcete - li se dívat na zřícené budovy a padající bomby, pusťte si ně-
jaký jiný film pro pamětníky. A nezapomeňte - stále jsme v covidové akci. Bude - li někdo stát
na šibenici a smyčka se mu bude stahovat kolem krku, vždy rád zavolá. "Jé hele, tamhle vám hoří
auto!" A pak nenápadně odejde...  Nedívejte se na to auto. Sledujte, kam chtějí zmizet zločinci.

2.3.2022:
     Včera jsme začali uklízet dům. Zkuste si to taky - je to odvěžující. Přestavujeme nábytek, třídíme..
Když jsem nosila knihy do nové knihovny, sáhla jsem do hramad pohádek namátkou po dvou 
knihách: tak schválně. O králi sedmilháři. Pohádky k neuvěření. 

Televizní pohádkovou verzi už znáte. Nabídneme verzi z trochu jiného úhlu pohledu. Někdy malé
detaily změní význam děje. Pokud si vzpomínám, máme rozečtenou tu o králi a dvou týraných
dcerách.
Král napřed, než vyrazí, varuje a "vyhrožuje". Pusťte je. Uznejte jejich neutralitu. Dejte jim svobodu.
Nechte je být. Jinak bude zle. Když táhne s vojskem, posílá stejné vzkazy. Pusťte je, a já nic neudě-
lám. Bez úspěchu. Totéž vzkazuje i vojákům: nebojujte, a já nebudu bojovat proti vám. Nechci bo-
jovat. Chci jen, abyste uznali jejich práva. Pak zaútočí. A celý svět se připojuje k agresorovi. Nemy-
slím k otci těch dcer. Myslím k agresorovi.
     Asi před týdnem můj přítel povídal: tak to je jasný. To se otevřou hranice z Ukrajiny na Slovensko
a začnou nám sem proudit davy ekonomických uprchlíků. Doteď museli mít Ukrajinci víza, a teď bu-
dou mít vstup volný a neomezený.  A kdo bude kontrolovat, kdo musel odejít a kdo ne?
No jasně, připojila jsem. A naše země, fatálně zadlužená, bude mít důvod. Nikdo se už v budoucnu
nebude mít odvahu zabývat tím, jestli je to za výplaty Babišovým pohůnkům a nebo za Ukrajinu.
     Někdo se tam prý byl podívat, na těch hranicích. Ale nebyly tam žádné matky s dětmi. Byli tam
prý velcí svalnatí chlapi s tvrdými pohledy, hrubým agresivním chováním, kteří všude kolem sebe
dělali neskutečný bordel, mám-li citovat. A taky rasy nebyly tak zcela jisté. Copak je tohle asi 
za fígl? Že by se svět zbavoval vln uprchlíků, které si netroufne nepřijmout?
Říkali jsme si taky s někým, že je zajímavé, že jsou to pořád ti samí lidé. Když jsem OK v jednom, 
jsem OK i v druhém. Možná se to nějak hodně vzdáleně týká inteligence.
Lidem byla vzata soudržnost a taky možnost sdružovat se. Nemohli na koncerty, na trhy, na letní
slavnosti, do kostela, na různé meetingy, nemohli se často společně všichni sejít a obejmout 
na Vánoce. Teda mohli, ale... Ti, kteří, jak jsem si všimla, dříve chodili na všechny demonstrace
proti Babišovi a jeho řádění, přestali chodit, když se oočkovali. Náhle se jich protesty netýkaly.
A teď - a teď mohou vyrazit zase do ulic (ještě před týdnem pandemické grafy stoupaly. Ještě 
před týdnem mě pohůnek z Alberta nepustil bez roušky dovnitř. Jak je možné, že tyto akce vlá-
da nezakáže nebo aspoň neomezí? Proč davu každých 15 minut policisté nepřipomínají, že si 
lidé mají nasadit roušky, jak to bylo vždy na demonstracích? Vždyť jde o naše zdraví, o naše živo-
ty! Proč se nenabádá k ohleduplnosti?), mávat svíčkami, společně zpívat. Cítě se dobří. Cítí se oči-
štěni. Bojují za správnou věc. Očkovaný, který ještě včera na neočkované plival, a bude to dělat
zas, až přijde zítra do práce, teď bok po boku s těmi, které nenávidí, kterými pohrdá, považuje je
za občany II.kategorie a přeje jim smrt na ventilátorech, bojuje  za svobodu a demokracii. Za to, 
aby někomu nebylo ubližováno. Teď se mohou opět v dojetí spřáhnout. Byl jim dodán společný 
nepřítel. Nemusí se zaměřovat na sebe. Dřív jej dodávali katolíci. Lidé křičí: bojíme se, že nám
sem svrhnou atomovku!

      O čem to mluvíte? Atomovka je tu přece už dávno. Stáli jste na ni fronty.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dodatek o čaji:
     Pokud by někdo chtěl, ode dneška (od rána, tedy jsem trochu ve skluzu s informací) je opět
možné pít čaj, jehož recept jsem psala 12.11.2021 a o kterém jedna paní prohlásila, že je návyko-
vě hořký. A to ve dnech od 2.do 9.3. a pak od 18.do 1.4.. Pouze tyto 3 týdny. Čili začíná se dnes,
při přibývajícím měsíci, pouze 1 týden, a pak od úplňku 2 týdny. Pak už ne. Až zase v létě. Vždy
2 čaje první den, 1-2 druhý den a 1-2 třetí den a takto střídat. Slinivkáři, cukrovkáří, s hypofunkcí
štítné žlázy a autoteroristi mohou zvýšit dávku o 1 čaj denně.
Čaj má způsobit více síly v dalších měsících. Tak jděme do toho!

3.3.2022:
     Nenapadlo by mě, že s čajem mohou být nějaké nejasnosti. Takže zodpovím dotaz. Čaj se pije
bez pauzy ve dnech, které jsem napsala. Jedna mírně navršená čajová lžička. 10-15 min.louhovat.

     Slyšela jsem, že se přejmenovávají ulice. Neměl by se tedy přejmenovat  i coronaviRus? Nicmé-
ně dává mi to naději, že až se trochu změní doba a zkorigují informace, budeme mít zase své staré
dobré Ruzyňské letiště.

7.3.2022:
     Říkala jsem si před asi třemi týdny, že jsem ještě nikdy v životě nezažila takový souboj realit.
Stav na bojišti se mění téměř každým okamžikem, doopravdy v řádech týdnů.
     Lidé nadávají na změny názvů ulic. Je to stejné jako v běžném životě. Silné gesto je hezká 
věc, ale některé kroky by bylo lepší si dobře promyslet, než se dopustíme nějakého ukvapeného 
rozhodnutí. Svévolné změny názvů ulic s sebou nesou další legislativu a pro každého obyvatele 
běhání po úřadech. Kousek nad námi je Ruská a pod námi Moskevská. To jsem zvědavá, co s tím 
udělají.
Chodí ke mně jedna žena, Srbochorvatka, která do Čech utekla v době válek v Jugoslávii. "Jeden
den nás Američani vybombardovali, kompletně nás srovnali se zemí a druhý den shazovali balíčky
s humanitární pomocí, To jsem fakt teda nepochopila", říkala.
Nevzpomínám si, že by se v té době změnil název ulice Americká či Ronalda Raegana, která je
bůhvíproč u Americké ambasády, jako by na starých dobrých názvech našich dejvických ulic bylo
něco podřadného. Pochybuji, že by totéž udělali v Americe. Jezdíte rádi do Chorvatska na dovole-
nou? A chovají se tam k vám hezky? To je zvláštní, když náš prezident Havel svého času posvětil
a podpořil, a to nejen formálně, "humanitární bombardování Jugoslávie", jak to vtipně nazval.
Naším problémem už dávno není (jen) proruskost, ale mnohem větším je proamerickost. Nepochy-
buje snad nikdo z vás, chytrých čtenářů Fígla, že všechno, co se děje, je jen pokračováním akce 
Coronavirus, tedy dalším dílem seriálu, a ten, že je, trochu zjednodušeně, v podstatě akcí Ameriky?
Nebo to snad bylo třeba zmínit?
Včera jsme shlédli video jednoho člověka, Igora CH., rádoby duchovní rádoby terapeutické přede-
vším sebestředné ponejvíce blábolení, v němž  mluví o Rusku a o Putinovi jako o medvědu, který
byl lákán do pasti a chytil se, protože medvěd je sice silný, ale hloupý. Byl sražen na kolena a pro-
hrál. "Jo, to jsme viděli včera u pumpy", komentoval to můj přítel. "Jak jsme mu to nandali. To jsme
teda byli fakt vítězové". Nedá se předpokládat, že by tak dlouho bylo Rusko Ruskem, kdyby to byl
pouhý tupý svalovec. Myslím si naopak, že Putin vše dobře uvážil a přesně věděl, do čeho jde a co
ho čeká, a tedy si říkáme, že "to už muselo být", když se přesto na tuto výpravu vydal.
     I když s cenou nafty nemá Putin nic společného. "Zavřené kohouty" z pomsty jsou holý nesmysl,
který vás má jen naštvat. My přece bereme ropu z Arábie.

Chudák Ukrajina v minulých letech zbrojila, že jsme to nechápali, a velmi stála a žádala o to,
vlastnit atomovou bombu, ale nebylo jí to povoleno. Že by už věděla, že "se bude muset bránit"?
     Když vznikla EU, jejíž existence mi připadala od začátku zrůdná, ptala jsem se, jestli tohle někdy
skončí. Dostalo se mi odpovědi "2022". Tedy myslím, že je šance, že pokud nezanikne, změní se
alespoň nějak její podstata. Dále jsem  chtěla vědět, jestli má sloužit jako pakt proti cizím velmocím,
 zejména Americe. Ale odpověď byla zcela opačná: "Amerika si vás pak hodlá převzít pěkně poho-
dlně v jednom ranci." Tak bych řekla, že se k tomuto cíli teď velmi přibližujeme.
     V minulých dvou stoletích si dvě velmoci, lépe řečeno magoři stojící v jejich čele, Hitler a Napo-
leon, kteří si mysleli, že ovládnou celý svět, vylámali zuby právě na Rusku. Teď by se to mohlo po-
dařit i napotřetí.

Kam myslíte, že přesně posíláte ty peníze "na Ukrajinu"? Ukrajinci jsou lidi jako my. Mají ruce, nohy,
mohou pracovat, vydělávat. Mají vlastní oblečení. Organizace, která se o tyto dary stará, prý požá-
dala, aby lidé posílali jen nové oblečení, nikoli obnošené. Vlaky na jejich přepravu do jiných zemí
jsou pro ně také vypravovány zdarma. Ve vlaku, který Česká republika vypravila do Polska, jich prý
jelo 6.
Opět jsme občany 2.kategorie. Ti poslední z posledních. V Maďarsku vláda stanovila státní limit
za pohonné hmoty na 33 korunách. Zakázala průjezd vojsk a zbraní přes své území, aby neohrozila
své občany. Jen my jsme zcela bezcenní.

Když byly u nás povodně, brali si postižené lidé k sobě domů. Když se vám něco takového stane, 
rozeberou si vás příbuzní a lidé z vaší země. Neslyšela jsem, že by někdo jel bydlet do Německa.
A pouze na dobu, než se opět budete moci vrátit. A budete se u nich chovat skromně a vděčně.
Dnes jsem si povídala s jednou paní, kadeřnicí.
"Včera k nám přišla nějaká ženská, jestli bych ostříhala chlapečka. Řekla jsem jí, že jsme dámské 
kadeřnictví, stříháme jen ženy, muže a děti ne."
- "Ale to je ukrajinský chlapeček!"
 "Naproti máte pánské kadeřnictví, tam vám dítě ostříhají"
-"Tam je ale fronta!"
"To ale není můj problém."
-"My ale nemůžeme čekat".
"To ale bohužel není můj problém".
"Odešli a seděli hodinu naproti v mekáči, tam jim čekání nevadilo", uzavírala to.
Už je vám všem jasné, co přijde?!
     Dcera té paní pracuje na sociálce. Od včerejška si tam chodí ukrajinské rodiny pro dávky, které
jim sociální úřad bez problémů vyplácí, zatímco svým zaměstnancům dával výplaty na dluh. Dostá-
vají byty a dopravu zdarma. Také vstupy do míst jako je ZOO, bazény apod. budou mít zdarma. Dal
vám, matky samoživitelky, někdy stát takovouhle dovolenou? Když jste neměly na nájem, zexekuo-
val vám i plíny. Když se české matce narodí dítě a ona neprokáže, že má kde bydlet, je jí dítě ode-
bráno a dáno do děcáku, často už přímo v porodnici. Lidé po povodních se tísnili v tělocvičnách,
a tady se najednou rozdávají byty? Pokud by tu uprchlíci měli být jen dočasně, proč už teď dostá-
vají nabídky k pro změnu bezplatným rekvalifikačním kurzům?

My máme 18 bojových vrtulníků, co zažily ještě válku v Korei, a 14 stíhaček (které jsme si z ekono-
mických důvodů pouze pronajali, ale jejichž pronájem vyšel dráž, než kdybychom je zakoupili).
Ukrajina má zhruba dva a půl tisíce nových bojových letadel. Peníze na zbrojení tedy mají. Neměli
by se také postarat o své lidi? Proč je máme živit my? Proč máme polovině Ukrajiny platit dovole-
plus kompletně nový šatník?
A neměli by se o sebe Ukrajinci o sebe nejlépe postarat tak, že by zůstali doma a apelovali na svoji
vládu, aby uznala svobodu svobodných národů a zastavila tak celou tuhle válku?

     Paní mi také vyprávěla o někom, kdo vezl "humanitární pomoc" do jednoho města na Ukrajinu.
Starosta toho města mu prý přibouchl dveře před nosem a zavrčel, ať si to odnese, že to nemají
kam dávat, mají  toho víc, než mohou kdy potřebovat..

Následné vyprávění vám také napoví.

Dávám vám týden, než jich budete mít plný zuby. Za měsíc je budeme chtít naložit do vlaků a po-
slat...kamkoli.

"4. bř· Jak si někteří z mých přátel všimli, dnes jsem se vydal na záchranou výpravu v rámci akce na Ukrajině. Byl jsem kamarádem kamaráda požádán, jestli bych dovezl dvě rodiny ze Zamošće do Varnsdorfu. Má podmínka byla, abychom věděli o koho jde, měli kontakt a bylo zařízené ubytování. Vše bylo. Cesta vypadala jako na fotkách. Vyrazil jsem v 1:48. Po cestě byl v kontaktu přes WhatsUp s rodinou v angličtině. Ještě při mém odjezdu nebyly za hranicemi, ale byl jsem informován, že by kolem 3 tí ráno měli být na místě. Byli v 6, což jsem byl stále na cestě. Já na místo dorazil v 8, dle fotek ve městě označené místo červeného kříže, před vstupem policie zjišťující, kdo co a kam jede. Po mé identifikaci mě poslali dovnitř, ale to už má skupinka po mém avizu vylezla. Nalodili jsme se a vyrazili zpět. Do cíle ve Varnsdorfu dorazili v 16:11, já domů do Brna zpět v 20:32. Jestli dobře počítám, celkový čas stání včetně 3 tankování a pauzami s dětmi byl 1:15 hod na 1725 km. Dle mého soudu a mého malého ega úctyhodný výkon. Nyní k samotné cestě. Dvě dospělé ženy ( jsou vidět na fotce v bílém a černém kabátě ) a tři děti ve věku 3, 5 a 6 let. Už od výjezdu v autě bugr ( v češtině bordel ). Říkal jsem si: "To se uklídní." -> Chyba lávky. Bordel se stupňoval a maminky zvládali jenom: "Sedni." na což děti samozřejmě nereágovali. Když začali na okreskách ( viz foto ) přelízat z druhé řady do třetí, už jsem hukl. Pak se začali bavit přelézáním do nákladového prostoru. Maminky stále nic. Finál byla masáž mého sedadla zezadu, mlaskání do ucha a doslova otravování řidiče. Až jsem zařval, maminky si začali děti pacifikovat. Výsledek samozřejmě nula. Boty na sedačkách jsem vzdal stejně jako upatlaná okénka, i když jsem čekal, že mi je každou chvíli vysklí, jak do nich mlátili.Vrchol všeho, kdy jsem auto zastavil bylo, když nejmladší 3 letý, který měl neustále s něčím problém, takže buď pištěl, hrál si žábu nebo retarda, brečel nebo do něčeho mlátil si začal stěžovat, že chce vidět ven. Maminka jej čapla a přes hlavové opěrky mi jej posadila dopředu na přední lavici ( opakuji, 3 leté dítě ) na mou svačinu, bundu a batoh. Ve 130 ti na dálnici. Zde jsem na té dálnici zastavil a začal řvát jak tur. Zabralo to na půl hodiny z naší 7 mi hodinové cesty. Už to vypadalo, že bude chvíli klid, když uviděli McDonald a velice se dožadovali jeho návštěvy. Samozřejmě na Drive, abych to řešil já jako řidič, což jsem kategoricky odmítl a zastavil jim vedle. No stres, pro každého Menu s sebou automaticky do auta. Kečup, tatarka, hranolky - a samozřejmě všudypřítomná kola, která už tak hyperaktivní děti ještě více nabudila. Následující a poslední hodina a půl bylo peklo se vším všudy. Dopředu mi postupně se všemi otvory zezadu proplétali ručičky, nožičky, za krkem neustále byl nějaký plyšák samozřejmě s doprovodem různých skřeků a pazvuků. Na mé prosby, okřikování a řvaní nebyl brán zřetel. Pochopi jsem záhy proč. Maminka už na silu posadila malého 3 letého chlapečka vedle sebe a ten ji jednu látnul. Plnohodnotnou facku. Ona mu ji vrátila a on ji taky. Toto trvalo 5 minut, co se mlátili a řvali po sobě. A teď k mému jádru myšlenky. Celá akce pomoc Ukrajině je zaměřená na uprchlíky postižené válkou. Uprchlíka před válkou jsem si představoval jako lidi, kteří na poslední chvíli sebrali co stačili a utekli před agresí. Jsou znaveni cestou a chybí jim úplně všechno, pomalu včetně dokladů. Jsou psychicky minimálně lehce otřesení a jsou vděční za cokoliv, co dostanou. To jsem si myslel. Tito jsou z Lvovu. 500 km vzdušnou čarou od nejbližší střelby. Ve městě, kde jsou stále bez omezení otevřeny restaurace, školy, školky atd. Sbalili si, co potřebovali, nebalili si to, co "věděli", že dostanou. Koupili si lístky na autobus do Zamošće a dál se nechali blbcem jako jsem já odvézt. A stěžovali si, že překročení hranice trvalo skoro 12 hodin. Kdo jezdí na ukrajinu ví, že toto je normální čas i v dobách míru. U červeného kříže nafasovali: - simkartu s neomezenými daty po EU- powerbanku 20.000- nabíjecí kabely- tablet pro děti na cestu !!!!- každý deku ( samozřejmě nerozbalenou, novou )- každý polštář- snídani- teplé nápoje včetně kakaa pro děti, které si brali s sebou do auta. - celou dobu byly ve vyhřívaných partystanech a kontejnerech = žádné mrznutí venkuTito uprchlíci před válkou si nechali po cestě zastavit v McDonaldu a koupili každému Menu. Pozor, i mě jako řidiči Kávu, abych se asi neurazil. Cenu známe všichni. Za tu cenu mohli mít klidně lístky pro všechny přes půl Evropy. Ale chtěli v rámci uprchlické solidarity odvoz a ubytování. Tedy pro mě jasný signál, že se jedná o výlet a nikoliv úprk. Po cestě ani jeden hovor s rodinou, pouze nadiktování textu do hromadného chatu (jak jsem později zjistil), kde popisovali, kde si co vyzvednout včetně oné SIMKarty. A já se ještě jak blbec ptám, jestli budou mít vodu a jídlo na cestu. Namalujte mi na čelo kosočtverec, protože přesně tak se cítím. Dnes jsem vzal dvě maminy a tři nevychované děti na prázdniny, za mé peníze - když to akutně nepotřebují. Na onom McDonaldu bylo spousta ukrajinských i českých aut. Všichni říkali to samé. Bojuje se, ano, na 3-5 ti místech, jinde je klid. Rusové málokdy útočí na životně důležité věci jako je voda a elektřina. Ano, střílí se, ano utíká se. Ale z desetiny území. Což z toho počtu uprchlíků rozhodně neodpovídá. Připadá mi to jako uměle vyvolaná migrační krize. Po válce pokud bude trvat pár let ( pak budou mít ženy, které pracují v daném státě nárok na trvalý pobyt a tím pádem i jejich manželé na přesun za nimi ) budeme mít poloopuštěnou ukrajinu a budeme se stále starat o uprchlíky. Dojde nám to někdy? A víte co je extrémní drzost? Oni se tím netají. "Nový život zadarmo." Mám pak spoustu připomínek k organizaci oného přemisťování, které mě jako logistika zvedlo ze židle: https://www.novinky.cz/.../humanitarni-vlak-privezl-do... )PS: Ano, neustále na východ jezdí označené autobusy napěchované krabicemi, dodávky evidentně přetížené i vedle toho směšně vypadající kombiky oblepené ukrajinkými vlajkami a slogany mající na sedadle dvě krabice a tři v kufru. Je vidět, že přímo Německé autobusové firmy tam organizují výjezdy ( jeli čtyři stejné za sebou ) . Ale pořád mi to připadá jako trochu trapná reklama. Pokud by bylo opravdu takhle potřeba pomoc, neměl by to někdo organizovat? Třeba červený kříž? Co, odkud, kam a čím, aby se nezahlcovaly silnice desítkami osobních vozů, když stačí jeden kamion? S výhodami přepravy pod humanitární pomocí?Aby se nejezdilo pro 3 lidi 15 ti osobáky, když stačí jeden autobus? KDyž už tam zázemí na přežití je? PPS: Znám vás přátelé a kamarádi, takže rovnou budu reágovat: -> "Nemůžeš házet všechny do jednoho pytle."Mluvil jsem s lidmi, co řeší ubytování a s tím spojený transport. Velice často udělají dobrovolníci jednu záchrannou akci a další už se nepřihlásí. Přímo jsem mluvil na benzince s ukrajinkou, která se stydí za své krajany, jak tohoto zneužívají. Když už ukrajinci sami jsou naštvaní, co pak máme dělat my?-> "Moc to hrotíš / prožíváš." ( záleží kdo bude reágovat ). Ano, velmi. Protože náš stát tam pumpuje miliardy, které budeme muset někde zaplatit. Spousta lidí se hádá do krve, jak na hranicích mrznou děti a babičky a nedá si říct, protože viděli ve správách.A že se mi nelíbí, když někdo nemá úctu k věci druhým a neumí se chovat? Pak ano, moc to hrotím. Byl jsem tam, jak u červeného kříže, tak na odpočivadlech, kde je spousta cestujících, tak s nimi mluvil. Toto nejsou lidé postižení válkou. Toto jsou lidé, co se stěhují za lepším životem a bydlením na úkor někoho jiného a vymlouvají se na válku. Neříkám, že tam není problém, ale není takový, jak jej svět nafukuje a rozhodně není potřeba tam kvůli tomu jezdit osobními vozy a vozit tam po 5 ti karimatkách a 5 ti spacících, jak tu vidím na internetu. ( ti moji měli deky z Německa, semišové, takže jim asi české nevoní - 4 ani nerozbalili a ještě je měli v úhledných taškách s nápisy červeného kříže, jako z obchodu, polštářky z Holandska, jaké si tady nemůže dovolit polovina rodin ) Do tohoto příspěvku si dovolím ještě pár poznámek k zamyšlení. Na ukrajinu se poslalo 22 cisteren s pohonnými hmotami ( https://www.novinky.cz/.../cesko-predalo-ukrajincum-22... ) - a že během mé cesty, kdy jsem pomáhal vrostla cena paliva o 4 Kč / litr na mez za hranicemi úsnosnosti? A tedy hrozí, že nebude na to natankovat ony auta a autobusy s kamiony, protože na to nebudou mít firmy, co to dělají za své peníze? Myslel na to někdo? Ukrajinské děti se nemusí hlásit do školek a škol ( https://www.novinky.cz/.../ukrajinske-deti-se-nemuseji... ) - takže tu máme multi jazyčné vyhlášené školy a školy, ale ukrajinské děti si mohou po 8 mi hodinové cestě udělat prázdniny do příštího školního roku?A nejlepší na konec: Uprchlíci by mohli dostat ... no to si přečtěte sami ( https://www.novinky.cz/.../uprchlici-by-mohli-dostavat... ) - toto se bude platit z jakého rozpočtu prosím? Předpokládám že z mých daní. Kde se mohu přihlásit o to, že jsem se tři dny místo práce věnoval převozu rodin, které dostanou dávky? Místo toho buď musím zaplatit nebo tepovat po nich auto, protože je nikdo nenaučil se chovat, aby to, co zničili mohlo vydělat na případný další podobný transport. A takovým tady budeme podlézat a ještě dávat kapesné, když je tu několik desítek tisíc volných pracovních míst, na které mohou nastoupit ne zítra, ale ihned?Mrzí mě, že mi muselo otevřít oči 5.000 Kč a víc jak 2 dny mého času, který jsem tomu obětoval místo věnování se vlastní firmě ( která to vlastně platí z daní ), odpočinku ( ukažte mi netrénovaného řidiče, který by toto dal bez nehody po dni v práci a 3 hodinách spánku ) a samozřejmě i vlastní rodině, kterou jsem tři dny neviděl.Všem co o tomto uvažují na rovinu - nestojí to zato."

Putin získá nadvládu a tentokrát to nebude špatně. Není ale vyloučené, že budeme platit cosi
jako válečné reparace.

9.3.2022:
      Samozřejmě stejně jako mezi Rusy, Čechy, Slováky, Italy, Němci, Rakušany i mezi Ukrajinci jsou
lidé špatní i dobří. A samozřejmě i v této válce, ať už je jakkoli nastrojená, skutečně umírají lidé.
Jeden český podnikatel řekl svému ukrajinskému zaměstnanci: podívej, pracuješ u mě už dlouho,
tak co bys teď chtěl? Potřebuješ sem dostat svoji rodinu? Co mám udělat?
Muž se ale rozplakal: "Ono je to všechno mnohem složitější. Na Ukrajině chodí vojáci po domech
a když najdou někoho, kdo nenarukoval, zastřelí ho".
Předpokládám, že i tito mrtví jsou započítáni do obětí války. Možná tvoří hlavní početní složku.
Taky mluvil o vyhození si do vzduchu vlastní mateřské školky. A zakončil: "Kdyby lidé jen tušili, jak
úplně jinak to všechno je".

Až zase budete kupovat za padesát korun litr nafty, uvědomte si, že to s žádnou "válkou" vůbec
nesouvisí. Rusko i přes všechnu nenávist a represe ze strany ostatních států dál posílá naftu
do zemí EU bez jakéhokoli omezení. Vždyť si taky Biden stěžoval a vyčítal, že zatímco Amerika
přestala od Rusů brát, EU v tom dál pokračuje. Amerika má vlastní ropné vrty. Žádnou naftu
zvenčí nikdy nabrala. Jejich touhou je dodávat ji nám. Považují nás snad za kretény? Asi nejenom
oni. A když se tak rozhlédnu kolem sebe, mají asi pravdu.
Ukrajinské kukačky nakládají do českých hnízd.
 
Když začal tento druhý díl seriálu, nešlo si nepovšimnout, že je v něm stejná hudba jako v prvním,
jak už to u seriálů bývá. Podle toho se poznají. Podobná jako pod křížky na obrazovce, když někdo
zemře. Asi ne náhodou. Máte již zafixováno, že s touto hudbou je spojena smrt. Kdybyste si ji od-
myslili a zpomalené záběry zrychlili na normál, nepřijde vám na nich nic drastického ani zvláštního.
Jen někdy se jim u viditelných koláží nepodaří trefit správnou velikost postav.

Dostala jsem včera reklamaci - stížnost, že stále ještě není ten slibovaný počet mrtvých.
To myslíte, že budu chodit po kraji a dobíjet je lopatou?
Odpovím vám přes něco jiného. Loni mi to několikrát řeklo, že na samém konci roku zemře velký
počet lidí. Čekala jsem, co se stane. Budou padat letadla? Nebo bude nějaké zemětřesení? Ale
nestalo se nic. Nic takového. V lednu jsem se na to přeptala. Co je s tou věštbou, že na konci roku
zemře mnoho lidí? Co se s ní stalo? A odpověď mě překvapila: Na konci roku zemřelo mnoho lidí. 
Já nevím, co ty věštby znamenají. Jen vím, že se na konci vždy vyplní. Modlitby a kletby mají vel-
kou  moc, ruší, mění danou, určenou realitu. Ale ne na konci. Ne v předem určeném osudu. A ten 
je dobrý. Ale počítá se s přispěním nás - vás všech. Osud nás jednotlivců je zatím v rukou každého.
To už je výdobytek. Úplně původně už jsme tady neměli být. Takže - dočkáte se, lékařské zprávy
mluví celkem jasně. Jen se ještě musí vyměnit realita. Zatím si svůj život nastavují našimi hořícími
plameny.

11.3.2022:
     Asi před měsícem jsem psala, že jsou "naši mladí" v Turecku. Popisovali, jak je tam krásně. 
Skvělé zdravé levné jídlo, nafta o polovinu levnější, než u nás... Druhý nebo třetí den řekli, že
se do rána zvedla cena ropy a také jiných věcí o 100%. Že by Putin? Tak nějak předem? Je mi líto,
ale pořád to vypadá, že to vše je spíš akce, než reakce.

     Zdražení nafty má mít prý nějaký protiválečný efekt. "Ještě nikdy jsem neslyšel, že by drahá
nafta zastavila ruské tanky", komentoval to můj přítel.
Paní Pekarová toho na dané téma nablila vrchovatou měrou. "Cena ropy je vysoká, ale naše svo-
boda je cennější". Na fotografii, kterou k tomuto sdělení přidala, vypadá jako čistokrevný mimo-
zemšťan, všimli jste si toho? Vybízí lidi, aby nejezdili, ať nepadají Putinovi peníze do kasičky. Pení-
ze do kasičky rozhodně padají někomu jinému, protože cena za ruskou ropu,, kterou u nás prodá-
vá například Slovnaft, se od ruských dodavatelů nezvedla. Ale jestli chce rozvinout debatu o kasi-
čkách, můžeme se vrátit (a doufám, že ještě vrátíme) k tomu, kam padaly miliardy z akce Corona-
virus. "Mně to teda moc svobody nepřineslo", řekla jsem. "V sobotu odjíždíme s Janem na prázdni-
ny a já místo luxusu penzionů, které jsem mu slíbila, musím škemrat po známých, kdo nás u sebe
nechá přespat, protože víc mi v prasátku prostě nezbylo". Chceme projet část Moravy a zvýšenou
cenu za naftu budu muset nějak kompenzovat. Slibuju a dlužím mu to od jeho pěti let. Vám, madam, 
je to samozřejmě jedno, vy jezdíte a nejenom jezdíte na státní útraty. Umíte si vůbec představit, že
jsou u nás lidé, pro které jeden týden v penzionu a obědy v restauracích jsou luxus? A slyšela jste
někdy, jak se žije na vesnici? Tady se bez aut jaksi nikam nedostaneme. Lidé je potřebují na ježdění
do práce, vozí děti do škol a na kroužky, musejí nakupovat, dostat se do nemocnice. Tady na MHD
zapomeňte. My nemáme jinou možnost. Tak co to melete o svobodě? Můj přítel k tomu taky zmínil
svůj pohled na věc: "Hovno následek válečnýho konfliktu! Protože jste zmrdi vole!!"
Doufám, když jste tak zásadová, že aspoň vyřadíte z jídelníčku kaviár. 

16.3.2022:
     Před několika dny jsme v muzeu v Jihlavě viděli originální našívací žlutou židovskou hvězdu.
Připomnělo mi to, jak naše vláda v minulých dnech vyňala z protizákonnosti urážení, utlačování, 
postihování, vydírání a vůbec týrání Rusů a dokonce k tomu občany nabádá. Jsem možná hloupá, 
ale vy v tom vidíte nějaký rozdíl s fašismem?
Dokonce prý smíte zcela beztrestně jakémukoli Rusovi otevřeně a veřejně přát smrt. Prosím, bylo
by možné, abych se nedopustila něčeho protizákonného, vydat podrobný jmenovitý seznam na-
šich politiků, kterým není povoleno přát smrt, veřejně?
V neděli ráno jsme se pak chtěli podívat do kostela. Prošvihla jsem čas mše, kdy je kostel otevřený,
ale naštěstí se pak konala ještě jedna mše pro Ukrajince. V kostele byla kasička na příspěvky 
pro terorizovanou Ukrajinu. Chtěla jsem tam napsat, že bych ráda přispěla na ty, které terorizuje 
Ukrajina, ale pro ty že tam kasičku nemají. Bohužel jsem u sebe neměla tužku a papír. Dnes už
jsem si koupila blok. 
     Druhý den jsme vystoupali k hradu v Boskovicích. Myslela jsem, že to, co se třepotá na cimbuří,
je fáborek z nějakých loňských letních slavností, ale byla to ukrajinská vlajka. Nevěděla jsem, že
jakýkoli Ukrajinec byl kdy jakéhokoli vznešeného původu a postavil si nějaký vkusný hrad.
Cestou z Boskovic jsme nahlédli do obrovské skalní sluje, která dál ústila do dvou chodeb a jeskyň,
ale já i Jan jsme se jediným pohledem shodli, že tohle vynecháme. Když jsme se vraceli k autu, ří-
kala jsem mu: "Víš, tohle je přirozený atavistický strach a i když dnes je doba, kdy se vše zdůvodňu-
je "racionálně", tedy "Čeho se bát? Vždyť tam nic není!", není dobré tyhle staré instinkty přerážet.
V pravěku v těchto jeskyních, a v této na 100%, sídlili jeskynní medvědi. Ještě v minulých stoletích
jste se tam možná mohli dočkat lecčeho. Teď tam nic není. Ale jednoho dne možná zase bude.
Takže uvažujme racionálně, ale nezaslepujme si instinkty.
     Včera jsme zakotvili ve vesničce s krásným jménem Jedovnice v domečku a laskavé pohostin-
nosti Romana Dragouna, takže energie a reprobedny jsou tu skvělé.
     Když jsme dnes stoupali ve skupině jeden za druhým po strmých schodech jedné z jeskyň 
Moravského krasu, říkala jsem si, že tohle je za poslední dva roky jediné místo, kde bych shledala
smysluplným dodržovat ze zdravotních důvodů alespoň dvoumetrové rozestupy.
Naše paní průvodkyně mluvila krásným modulovaným hlasem s intonací určenou k tajuplnému vy-
právění dětem do deseti let. V jednom překrásném sále pustila hudbu, jeden vyložený doják Karla
Gotta hraný na Panovu flétnu. K tomu se začala osvětlovat jednotlivá místa jeskyně, vteřinu támhle,
vteřinu naproti, náhodně a nečekaně. Chvíli jsme se s Janem kousali do rtů, ale když zaregistroval,
že začínám v pudu sebezáchovy dělat tělem festivalové vlny, prudkým hmatem zasáhl: "Ne." - "Proč
tu sakra prostě nerozsvítěj, ať si to můžu pořádně prohlídnout?", sykla jsem k němu.
A uvědomila jsem si, že právě tak je to se vším. Jedno bliknutí tam, druhé támhle a k tomu dojem-
ná hudba. Nikdy nerozsvítí v celé místnosti, abyste si mohli udělat ucelený obraz a všechno si do-
bře prohlídnout. 
Když jsme se nakonec pozdě odpoledne přece jenom dostali z Macochy, zašli jsme na oběd.
Bohužel v hospodě byla televize a náš oběd se přesně kryl se Zprávami. Několik blahých dnů
jsme nic nevěděli o tom důležitějším světě, a tak jsem jen zkonstatovala, že stačilo několik dnů
a slovo Amerika se již stalo běžným a kladně zásadním pojmem. Jaké překvapení! Také jsem
pochopila, že svět má již důvod k čemukoli, neboť z ruského projíždějícího auta nějaký útočník
zastřelil deset civilistů na ulici. Putin totiž jako na potvoru odmítal bojovat proti civilnímu obyvatel-
stvu. Střelce, jak jsem také pochopila, též nechytili, takže se už nedovíme, jak moc dobře uměl ru-
sky. Neuvěřitelnou náhodou byl u toho také americký štáb a incident zdokumentoval.
Aniž bych jakkoli chtěla zlehčovat smrt nevinných lidí, připomnělo mi to jeden starší vtip:

     Rusové chytí amerického agenta. Nebrání se, vzdává se, ale povídá: "V pořádku, dostali jste
mě, nebudu zapírat, půjdu s vámi, ale prosím vás, řekněte mi jen jedno - jak jste poznali, že 
nejsem Rus? Mnoho let jsem se mezi vámi připravoval, studoval vaše zvyky, moje ruština byla
dokonalá, k nerozeznání od vaší, kde jsem udělal chybu? Řekněte mi, co mě prozradilo?"
- "Seš černej".

17:3:2022:
     Americké filmy jsou plné hrdinných policistů  a speciálních jednotek úspěšně zasahujících
proti teroristům. Napřed vyzvou zločince, aby se vzdali. Když tak neučiní, nasadí ostřelovače.
Všichni jsou pak nadšeni, jak dobře to dopadlo. Ještě že ty Američany máme! Aspoň takový
dojem se snaží budit všemi svými počiny. Rusové jsou teď v roli ostřelovačů. Teroristé totiž mají
rukojmí, a to hned dvě celé země.
Zelenskyj má vlastního věštce (možná astrologa, to nevím) - jako všichni státníci - a ten mu prý
již před několika lety předpověděl tuhle válku. Neboli již před dlouhou dobou byl varován, a nic
neudělal. Raději nechá devastovat svoji zemi a své obyvatele, než by uznal svobodu jiných náro-
dů, propustil je ze zajetí a přestal je terorizovat. Zelenskyj je teď v roli zločinců, na jejichž stranu
se přidává půl světa včetně Ameriky a našich ližprdelků, samozřejmě. Je nesmyslné spílat tomu, 
kdo vyslal ostřelovače na ty, kdo drží rukojmí pod zámkem. Tak to přece v žádném správném ame-
rickém filmu není. Je třeba udělat zátah na teroristy, jen tak může válka skončit. Jinak... Jinak se 
bude dít to, co se teď děje. 
     Naše země od sv. Václava nabrala nešťastný směr řešit problémy jiných lidí na úkor sebe.
V době před Václavem upadla moc Říše Římské, přestaly proudit peníze do kasiček, a tak 
katolické náboženství, velmi násilně a krvavě "sjednotilo" ve jménu Boha téměř celý svět a bylo
zase na nějakou dobu vystaráno. Je to velmi úzká obdoba toho, co se děje teď. Samozřejmě 
vždycky svůj lid musí někdo prodat. Hezké příklady máme po revoluci z rukou Zemana a Klause.
Naše vynikající závody a továrny byly za pakatel prodány Němcům, ty je zavřeli a odpadla jim
konkurence. Vyřešili jsme jejich problém. Zruinovali jsme svoji zemi. Tedy ti prodejní zločinci
ve vládě. Stejně jako dnes. A samozřejmě za Babiše, abychom nezapomínali. Pro cizí podnikate-
le je u nás bezdaňový ráj, ale náš lid je těžce odírán a vytěžován. Causu Ukrajinci s okamžitě při-
dělovanými státními byty jsem už popisovala. Babiš byl asi nejlepším příkladem v tomto oboru.
Ten si ke svému obohacení přímo upravil zákony.
Lidé jsou špatní. Již dlouho se mluvilo o tom, že přestanou ze státní kasy plynout dotace na pě-
stování řepky a alespoň v tomto jednom bodě se Babišovi zamezí v jeho zločinnosti. Dalo se
odhadnout i to, že nezvítězí ve volbách a nebude tedy nad svými kšeftíčky už tolik moct držet
ochrannou ruku. Místo aby si pěstitelé řepky, kteří si libovali, jak snadno oproti jiným zemědělcům
přicházejí k penězům, protože se s Babišem svezli na dotacích, řekli, to jsme ale hovada, podílíme
se za mrzký peníz na devastování  přírodního prostředí, včel, polí a motorů našich vlastních auto-
mobilů a vůbec všeho a všech, nasadili chytrácky v září opět řepku a teď se cítí dotčeni, že ji 
od nich nechce nikdo vykoupit, a jsou schopni toho vola opět volit.
     Existuje takové dobré přísloví, "nehas, co tě nepálí". Stalo se vám už také, že jste někomu
chtěli pomoct a dělali jste za něj věci, které měl dělat on sám? Že jste se z "dobré vůle" pletli
do vztahů někoho jiného a "pomáhali",  kde si to ten člověk měl vyřešit sám? Nikdy se nemá po-
máhat tam, kde si dotyčný může pomoct sám, v tomhle případě Ukrajina. Jak už jsem psala, oby-
telstvo má tlačit na svého prezidenta, ať uzná svobodu dvou v podstatě vězněných ruských náro-
dů. Lze pomoct v případě, jak to bývá i v soukromých vztazích, že se dotyčný opravdu chce osvo-
bodit. V případě Donbasu a Luhanů to tak je. V případě Ukrajiny je volání o pomoc falešné. Země
i většiny jednotlivců. Jak zaznělo z televize v té hospodě - "Lidé z celé Ukrajiny utíkají.." Proč z celé
Urkajiny? Kdyby někdo (ještě za tak jasně vytyčených okolností) bombardoval Prahu, vy byste si
ve Valmezu neprodleně balili kufry, brali děti ze školy, zanechali svá hospodářství a svoji práci a je-
li vlakem přes půl země vyfasovat deku od Červeného kříže a zažádat o vízum v cizí zemi? Udělali
byste to, kdybyste neměli jiný úmysl, než jen záchranu holých životů? Tak jako volání Ukrajiny
po pomoci, tak pomoc samotná je falešná, to je ten problém. Jsou v tom samozřejmě jiné zájmy.
     Včera jsme procházeli Vyškovem a já povídám: "Podívej, už i ta pošta jede v Ukrajině", - "Ale
ta snad přece nemá odjakživa tyhle barvy, ne? Tohle nejsou původní, tradiční barvy." - "Ne, tohle
je poměrně nedávno."  - "Tradičními barvami pošty přece byla červená a zlatá", řekl zase Jan. "Jako
srp a kladivo!" - "Ano, správně! To je naše tradice!"
V centru Vyškova visí na jedné velké budově obrovský plakát: FUCK PUTIN! Nemýlím-li se, slovo
"fuck" není právě slušné. To si budeme vyvěšovat ve starobylých městech oficiálně, všem na očích
sprostá slova? Na radnici visí též ukrajinská vlajka, bok po boku české. To, že s někým soucítíte či
někomu pomáháte znamená, že se stává nějakým vaším rovnocenným partnerem? Nemělo by se
se znaky státnosti zacházet opatrněji a střídměji? Mně to přijde stejně neadekvátní jako když Ze-
man rozdává řád Bílého lva na potkání. Pokud si někdo, jak jsme viděli, vyvěsí cizí vlajku z okna
(jestlipak se aspoň trochu bouřil a bouří proti tomu, co se děje u nás? Jestlipak kdy vyvěsil či si
pořídil českou vlajku?) nebo si ji našije jako záplatu na zadní kapsu kalhot nebo si z ní udělá
voňavý stromeček do auta, je to asi jeho věc. Ale na státní budovy nepatří. Tristně mi to připomíná
doby mého dětství, kdy na všech úřadech a školách vedle české visela i ruská vlajka. Nebo je to
opravdu symbolika? Začne tu pod vzorem minulých dob diktatura a nadvláda Ukrajiny? A nemyslí-
te, že už tu v podstatě je?
Kde se vyvěšovaly vlajky zemí, které dobývaly Američani? Nemělo by to, když už, být spravedlivé?
Od prvního dne, co se tohle děje, se hrozím májových oslav osvobození Rudou armádou, ke kte-
rému bezpochyby došlo. Naše vláda je schopna je zakázat a dokonat tak zkázu veškeré slušnosti
a cti a nakonec i pravdy v naší zemi a nastolit dokonalý ubožácký morální a lidský primitivismus
a totální ubohé posluhovačství cizím diktátorům a vychytralým prolhaným smradům.
     Na závěr odlehčím vtipem, který přinesl můj syn:
Jaký je rozdíl mezi jogurtem a Amerikou? Když necháte jogurt dvěstě let o samotě, vyvine si kulturu.

18.3.2022:
     Ještě jedna věc nás šokovala ve Vyškově. Obrovský billboard na budově, kde pod pro mě od-
pudivým zelenošedým týpkem hlásal veliký nápis: OPRAVDOVÝ PREZIDENT! KUPTE MU ZBRANĚ!
"Ty vogo, takhle úplně na férovku!", vypadlo z Jana. Tohle ale přece víme od první chvíle. Snad si
všechny ty hodné "matky Terezy" nemyslely, že posílají peníze válkou vyhladovělým dětem na Su-
nar? A že někdo bude stát o nějaké ty obnošené hadříky "po našich dětech"? Prachy na zbrojení
potřebujou!  A to byla ta věta, kterou bych ještě byla připsala k té kostelní kasičce: na lži a zbraně
pro teroristy přispívat nebudu. 
     Brno bylo ještě dál. Zde na úředních budovách a školách visely pouze ukrajinské vlajky. Stejně
tak na Špilberku. Zcela jistě poprvé za celou historii hradu. Nikdy by si žádný feudál ani žádný pří-
četný panovník nepověsil na své sídlo cizí vlajku, a svoji ne. Nikdy by si žádný panovník nepověsil
na své sídlo cizí vlajku. Pokud na tom neshledáváte nic nepatřičného, je zřejmé, že se vás nikdy by-
dlení na hradě netýkalo. Je to stejné, jako by si vůdce smečky vědomě své teritorium označkoval
ne svým pachem, ale pachem jiného samce z jiné smečky. Pokud máte doma kocoura nebo psa
a budete mu vysvětlovat, že je to v pořádku, v lepším případě nepochopí zadání, v horším od vás
s hrůzou uteče a možná vás i kousne. Cizí vlajky se na hrady věší pouze v případě, že je hrad dobit..
     Ruština byla dnes v Brně slyšet hojně. Už jsem na ni v posledních letech skoro přestala být aler-
gická. Teď už mi to zůstane. Když jsme pak scházeli po hradbách brněnského hradu dolů k nádraží,
předběhli nás na schodech, či spíše téměř převálcovali dva mladí nagelovaní Ukrajinci. Jeden z nich,
v bílých kalhotách a černé kožené bundě během telefonování, zřejmě za vaše peníze, zmačkal dru-
hou rukou plechovku od nějakého nápoje a hodil ji do hradního záhonu. Můj adrenalin do vlahého 
podvečera zakřičel souvětí, za které by mě dnes nejspíš popravili. 
     Můj přítel dostal lázně. Asi před týdnem vyjádřil obavu, aby ho tam nakonec vůbec vzali, neboť 
budou potřebovat ubytovny pro Ukrajince. "Nemůžou ti přece zrušit zdravotní pobyt", říkala jsem.
Dnes mu přišel dopis. Lázně mu sice nezrušili, ale přesunuli ho do jakéhosi hotelu, protože v ce-
lém areálu Mariánských lázní ubytují Ukrajince. "No tak jasně, komu by se nechtělo do lázní", ko-
mentoval to celkem správně. Zkuste si vy zažádat o pobyt v Mariánkách. Uvidíte, na kolik vás vyjde.
Pokud mluvíme o tom, že Ukrajinci dostávají různé věci, například permanentky do ZOO (Víte, kolik
stojí?! A když to vynásobíte milionem a půl, což je předpokládaný počet těch, co se sem z Ukrajiny 
nastěhují - a to jsou jen vstupenky do ZOO), neznamená to, že jim je ZOO dá zadarmo. Znamená
to, že jim je koupí stát. Tedy my. Vy jim koupíte něco, co si sami pro sebe nedovolíte, protože je to
pro vás drahé, alespoň pro většinu z nás.
     Mám pár zajímavých svědectví od jiných lidí. Učitelé už zase, tak jako u covidu v hodinách agito-
vali za očkování, zanedbávají vyučování a například v hodině matematiky dětem vykládají o tom,  
jak je Rusko hrozné. Jedné paní volala její známá Ukrajinka, která má vážné diagnózy, a říkala, že 
původně nechtěla odjet z Ukrajiny, ale že by přijela, kdyby ji tu léčili zadarmo, protože na Ukrajině   
ji už léčit nechtějí. Že slyšela, že Ukrajinci tu mají zdravotní péči zdarma. Paní prý s velmi smíšenými
pocity, soucitem i vztekem zároveň, učinila nějakou návštěvu a nějaký ten telefonát a zjistila, že
asi opravdu ano. U vás budou vždycky chtít zdravotní kartičku, že ano?
     A na závěr "to nejlepší" - autentické vyprávění lidí žijících na Ukrajině...

"Naše uklízečka, která v ČR žije víc než15 let, včera vyprávěla, co jí říkají příbuzní a přátelé, kteří žijí stále v její domovině - jaké jsou lidem předkládány lži. Trochu to připomíná Rádio Jerevan....
Co bylo v televizi: Zlá armáda bombarduje porodnici, srdcervoucí záběry vyděšených těhotných žen.
Pravda: tato porodnice je už dávno prázdná, usídlila se v ní domácí armáda a z ní pálila na zlou armádu - takže protistrana logicky pálila tam, protože chtěla zneškodnit palebné hnízdo.
Co bylo v televizi: Zlá armada bombarduje mateřskou školku.
Pravda: tato školka je už dávno prázdná, usídlila se v ní domácí armáda a z ní pálila na zlou armádu - takže protistrana logicky pálila tam, protože chtěla zneškodnit palebné hnízdo.
Co bylo v televizi: Zlá armada střílí ve městech na lidi.
Pravda: Místní vojáci stříleli z paneláků a obytných domů na prázdné náměstí, kde nikdo nebyl. Nikdo z obyvatel těch domů nechápal proč - jen si ťukali na čelo - že přeci protistrana odpoví palbou a bude střílet zpátky, do jejich domů! Což se naštěstí nestalo.
Co bylo v televizi: Zlá armada pálí rakety na Lvov.
Pravda: Nejednalo se o město Lvov s civilním obyvatelstvem, ale o vzdálené předměstí, kde je základna NATO. Byla vystřelena jedna raketa. Jinými slovy: Jedni vojáci vystřelili raketu na základnu druhých vojáků.
Co bylo v televizi: Zlá armada zaútočila na nic netušící mírumilovnou zemi.
Pravda:Od roku 2014 se na těch dvou územích nepřetržitě bojuje, s větší či menší intenzitou, tamní obyvatelé si už na občasnou střelbu a výbuchy zvykli. Celá akce musela být naplánována a známá dopředu, a to oběma stranám - když se její maminka snažila prodat byt a přestěhovat se k synovi do jiné části země, makléřka byla překvapená, že se nehlásí žádní zájemci, ani o prohlídku. Totéž platilo pro jiné nemovitosti v oblasti. Bohatí lidé (=potenciální kupci) asi věděli své...
Místní armáda vtrhne k lidem domů a když tam najde muže, co měl být v armádě, na místě ho zastřelí.
V těch nejžhavějších městech byli místní předem vyzváni, aby se přestěhovali jinam, ale oni odmítli s tím, že jsou vlastneci a nebudou utíkat. Funguje tam jakási amatérská domobrana, poměrně chaotická, která má (logicky) velké ztráty. Jeden mladík - synovec kamarádky - byl před pár dny při takové akci zastřelen.
V Pobaltí je spousta amerických vojáků, žijí tam dlouhodobě a chovají se k místním hnusně. A přitom v těchto 3 republikách nemělo mít NATO žádné vojáky ani základny.Sirény ječí celou noc, nepřetržitě třeba 8 hodin a přitom se nic neděje - nepadne ani výstřel. Jen lidi jsou z toho vyšokovaní. Po jednom takovém ječení třeba odešli všichni zaměstnanci banky do krytu a zákazníky tam nechali být. Po dvou hodinách se pořád nic nedělo, tak se vrátili z krytu, lidi pořád čekali v té samé frontě, tak je prostě postupně obsloužili, za zvuku sirén."

19.3.2022:
     Včera jsme v Brně udělali ještě jedno kolo. Chtěli jsme se podívat na věž. Před vstupem k po-
kladnám byla na zdi ukrajinská vlajka a nápis v azbuce, který hlásal, že oni to mají zdarma. Tak
jsme se otočili a šli jsme do muzea. Když jsem zaplatila vstup, řekla jsem pánovi v pokladně, ško-
da, že neumím ukrajinsky, mohla jsem ušetřit 22O korun. Jen se kysele ušklíbl. Takže jsem měla
pravdu. 
Brno zaplnilo "uprchlíky" Mendelovu univerzitu. Studenti dostali "prázdniny" nebo se učí někde 
v kozím chlívku? Kvečeru už byla převaha ruštiny nad češtinou tak astronomická, že se to nedalo
snést. (Pokud by někoho mátlo, že stále mluvím o ruštině, připomeňme si, že kromě rumunského
pohraničí, jehož část byla také násilně Stalinem přidána k Ukrajině a kde se mluví rumunsky, a ma-
lého území na západě, kde se mluví ukrajinsky, je v drtivé převaze na Ukrajině řečí ruština. (Zas až
takoví vlastenci nejsou).
Ukrajinci bezstarostně postávali před výlohami luxusních kaváren a popíjeli  z velkých kelímků dra-
hou kávu. Byla jsem ráda, že odjíždíme a že už se sem nebudu vracet. 
Budeme se ale mít vůbec kam vrátit?
Dnes přišel rozčílený z Tesca i můj přítel. "Všude samí Ukrajinci! Nakupují, nakupují, nakupují!"
Do Písku už tedy také ne. Včera večer v hospodě v tuhle chvíli již oplakávané Jedovnci říkal jeden
muž: "Mně nevadí, že jsou tady. Ať klidně přijedou, třeba všichni. Na měsíc, na dva. Ale ať podepí-
šou, že zase odjedou. Já se bojím, že už nikdy neodejdou". To my všichni, kteří máme mozek.

     Takže další biblické znamení si můžeme odškrtnout: kobylky.

22.3.2022:
"Ty už do nich moc šiješ", řekl včera můj přítel. "Ale oni sem jedou vědomě s podvodem", řekla
jsem.
Po rozpadu Sovětského svazu, tedy po skončení nadvlády Rusů, taky i za těchto let, co vládne tento
opravdový prezident, odešlo z Ukrajiny pro neschůdné životní podmínky zhruba 12 OOO OOO lidí,
což je celá čtvrtina obyvatel, z toho asi polovina do Ruska. Slova ukrajinské hymny mluví o svobodě
a o boji. Zhynou naši nepřátelé, povstaneme v krvavém boji, práce rukou a nadšení. "V domovině
otců nenecháme nikoho vládnout". Měli by se nad tím zamyslet a zejména tím, koho přesně nene-
chají ve své otčině vládnout a ničit svoji zemi.
My bychom ale ve své domovině s dovolením také nechtěli nechat někoho vládnout.
Pokud utíkáte do Ruska, musíte být opravdu hodně zoufalí.
"Chlapi, ti už tu všichni dávno pracují", řekl můj přítel, "a zbyly tam jen ženy a děti". - "A ty přijely teď",
dodala jsem". - "Takže teď tam zbyli už jen staří, co nedojdou na vlak. Staří a parlament".
Slyšela jsem i názor, že je dobře, že tu budou, protože budou dělat ty práce, které tu nikdo nechce
dělat. Kdyby se přestaly vyplácet dávky lidem, co nepracují, možná by ještě rádi dělali práce, které
nikdo dělat nechce.
Náš zedník Kolja, kterého je dnes už těžké sehnat, natož zaplatit, je nesmírně šikovný a pracovitý
člověk. "Deset let se k sobě snažím najít pomocníka. Ale nepodařilo se mi to. Semtam někoho z če-
ských zedníků, ale Ukrajince ani omylem. Pořád jen se někde zašívají a chlastají. Nikomu se nechce
dělat. Ukrajnce už nikdy!."
Moje kamarádka si před asi 18 lety vzala Ukrajince. Byla s ním na Ukrajině navštívit jeho rodinu
a příbuzné. Vezla jim mnoho darů, neboť věděla, že jsou velmi chudí. "Víš, říkala mi, oni by chudí
vůbec nemuseli být. Všude mají černozem, všechno, co ti upadne na zem, hned vyroste. Úroda
dvakrát do roka. Mohli by obdělávat pole a mít se velmi dobře. Ale ono se jim tak nechce.."
To jen, abyste si to nemalovali tak růžově.
V Národním divadle vyřadili - ministerstvo spolu s dirigentem - z repertoáru Čajkovského, aby tím
nebyl podporován agresivní vojenský zásah. Používají k tomu věty, které jako by byly vystřižené
z dob komunismu - "Po zralé úvaze". Po zralé úvaze se v 50. letech odsuzovalo a popravovalo je-
dna radost. Umělci byli v Rusku většinou stíháni a neměli to lehké. Je to k nim nespravedlivé.
Vláda, která stíhá umění a umělce, je ubohá.
V divadle ale tato dvojice - dirigent a ministerstvo - plánuje vůbec velké změny. Chystají se propu-
stit zhruba půlku orchestru. Zjistili například, že v orchestru je šest trubek, a to je zbytečné moc.
Ve všech nástrojích by se dalo škrtat. Je to jako minimalizovat pokladny v supermarketech, aby se
ušetřilo na pokladních. Jsou skladby, na které si i velké orchestry musí naopak ještě najímat exter-
ní muzikanty. Jinak by místo třípatrového svatebního dortu vytvořili hamburger.
Takže orchestr uvažuje o tom, že by naopak propustili dirigenta.
Není to dobrý příklad?

22.3. večer:
     Mohu přidat ještě dvě historky.
Do jedné třídy základní školy přibyly dvě ukrajinské děti. Jsou z rodin, které vědí, že tu zůstat ne-
chtějí a za dva měsíce hodlají odjet. Učitelka neví, co s nimi má dělat. Děti jsou vyjukané, nerozumí
slovo - a nač je učit řeč na dva měsíce? 
Sama nechápu, proč je prostě - v mimořádné situaci - nenechají "doma". Naše děti se neučily rok. 
"Tak už to začíná", řekla si prý paní učitelka před pár dny. Jejich rodiče přišli s tím, že nemají na obě-
dy. Tak se jim učitelský sbor složil na obědy. Také ale nemají na aktovky. "Já jim ale nechci na vše-
chno dávat", naříkala učitelka. "Jenže ostatní se na mě dívají jak na vraha. Ale já mám sama pět
dětí. A nechci jim nic dávat na úkor své rodiny".

     Jedna paní má ukrajinskou uklízečku a protože má momentálně navíc jeden byt, nabídla jí, že
tam ubytuje její rodinu. Napřed přijel bratr. Když se poohlédl po práci a zjistil, že by měl pracovat
za 150 Kč na hodinu, řekl, že to ani náhodou, nepůjde pod 180. A odešel. Paní tento byt nabízela
pouze za poplatky - vyloženě doplácet na ně nechtěla - 2 000 korun za měsíc. Ani tak se mu práce
za sto pade nevyplatila.
Pak přijela sestra. S rodinou, samozřejmě, bylo jich pět. Když dcera zjistila, že je to bez wifiny, má-
lem utrpěla šok. A co metro?! Kde je metro?! Paní jim také řekla, že se pak mají jako ubytovaní při-
hlásit na úřadě. Řekli, že to v žádném případě, protože tím by se dostali do evidence a měli by po-
vinnost najít si nějakou práci. 
Pěti lidem v nouzi se za 2 OOO nevyplatil byt v Praze v centru, na I. P. Pavlova, protože tam nebyla
wifi a k metru by museli jít asi tři sta metrů. A museli by pracovat.

      A ještě "jeden veselý" ze včerejška - jeden pán zastavil u pumpy a šel si koupit bagetu. Uviděl 
utečence a prostě mu koupil také bagetu a přinesl mu ji. Muž poděkoval a řekl: "Vy si asi myslíte,  
že jsem Ukrajinec, že?" - "No ano". "Tu bagetu si rád vezmu, ale z Ukrajiny nejsem. Jsem z Albánie."

24.3.2022:
     V pondělí jsem šla podpořit "naše Rusy" a koupit si čaj. Jiná prodejna nedávno otevřená hned
pod námi to už vzdala, a protože jim někdo na výloze slovo "Ruská" smazával, smazali ho sami 
a před slovo "zmrzlina" dali slovo "čerstvá".
Na krámku "našich Rusů" visela ukrajinská vlajka. Když jsem zaplatila, na odchodu jsem se ještě
otočila: "Co ta vlajka?! Vy jste Ukrajinci?" Pán uhnul pohledem a sotva znatelně, s přesvědčivostí
výkonu hollywoodského herce hrajícího nepřesvědčivost, kývl hlavou".
Znechutilo mě to, ale samozřejmě to chápu. 
Pokud jsou takto stíháni Rusové za "speciální operaci" své vlády, jak je akce Putinem nazývána,
a to tak, že nesmí být prodávána Ruská vejce či Ruská zmrzlina, (rektor a profesoři university vy-
dají přesně po vzoru stoprocentního fašismu prohlášení, že nebudou učit ruské studenty a nutí je
podepsat, že nesouhlasí s tím, jak postupuje jejich prezident), jak je možné, že se za všechny ty  
prakticky nepřetržité dvousetleté "speciální akce" u nás stále ještě nepřejmenovaly "americké
brambory" na "korejské, jugoslávské, guatemalské, indonéské, filipínské, řecké, bolivijské, uruguay-
ské, laoské, nikaragujské, chilské, zayrské, portugalské, marocké, australské, angolské, jemenské,
salvadorské, honduraské, íránské, kambodžské, italské, zambijské, libanonské, grenadské, čadské,
libijské, kolumbijské, panamské, haitské, írácké, kuwaitské, somálské, bosenské, chorvatské,
kongské, súdánské, kubánské, avghánské, makedonské, liberské, syrské, vietnamské, gruzijské,
plzeňské či prostě jen indiánské? Takových vhodných názvů bychom našli téměř 300. Jak to, že
stále ještě u nás existuje Mc Donald, KFC apod.? Mimochodem tyto firmy plus kebab a semtam
nějaká ta Asie byly na našich cestách v mnoha městech ty jediné, které byly otevřené. Naše ži-
vnostníky Babiš dokonale zlikvidoval.

     EU připravuje zákon ohledně uprchlíků týkající se práva sjednocení rodin. Znamená to, že po-
kud sem přijde, či si sem přivezete jednoho uprchlíka, smí sem za ním přijít jeho rodina. Nevím,
jestli si dokážete představit důsledky. Se syny přijdou i snachy, ale snachy mají taky své rodiny...
Nebude nikdo, kdo by neměl nějakého příbuzného, přes kterého by se sem nedostal. Přistěhoval-
ci mají mít okamžitě stejná práva jako my, včetně zdravotní péče. Takže budou zdarma - tedy z balí-
ku, který my jsme za desítky let naspořili - ošetřeni a léčeni. Doktoři se již teď mají učit ukrajinsky.
Děti mají mít své vlastní školy, kde se bude vyučovat ukrajinsky. Ze sociálního pojištění, díky němuž
mnozí neutáhli své podnikání, budou brát podporu v nezaměstnanosti a různé dávky. Aniž jakkoli
přispěli do systému, budou z něho čerpat ne stejně, ale mnohem vydatněji než my. Z menšiny se
s ohledem na velikost Ukrajiny může stát velmi rychle většina. Stejná práva platí pro kohokoli, kdo
k nám přijde ne z Ukrajiny, ale i přes Ukrajinu. Odkudkoli. Atd., to si můžete přečíst jinde. Chci říct
něco jiného. Umíte si představit, že tohle blouznění, tedy z řad našich občanů, by bylo možné ještě
před řekněme třemi lety? Umíte si představit, že by takhle lidé u nás reagovali před očkováním?   
Kdyby to nebylo tak vážné, člověk by se musel popadat smíchy za břicho, jak se na ty blbečky
u nás vyzrálo. Tolik protestů a hysterie ohledně uprchlíků, a teď si je sem přivezou vlastními auty
a posílají jim peníze, aby se sem mohli dostat co možno nejpohodlněji.

  Někdo nás chce evidentně přivést do takových dluhů, ze kterých už nebude možné se nikdy 
dostat. Neočekávaně mi ale nepřišlo jméno Ruska nebo Ameriky nebo snad Číny, ale Palesti-
ny. Pravdou ovšem je, že většina světových bank je v podstatě v rukou Židů.

V pondělí mi jeden pán řekl: "To je šílený, já snad začnu roznášet letáky, jako za války". Zasmála 
jsem se: " Já jsem zrovna včera v jednom kostele četla zase jednu výzvu k podpoře Ukrajiny, tak
jsem vytáhla bloček a napsala: "Nebudu přispívat na zbraně a lži." A pod to ještě, kde mohou číst
pravdu, kdyby chtěli...

Už před více než týdnem jsem s nelibostí sledovala, jak je Putin rozzuřený. Pokud se do něj nepře-
staneme trefovat svými šipečkami, mohl by nás "začít považovat za Ukrajince". Teď už nás zachrá-
ní jen Apokalypsa.

25.3.2022:
     Před rokem nebo ještě déle mi hlavou stále projížděly texty Petra Nagyho. Nějaký jsem tu cito-
vala, ale měla jsem v úmyslu zmínit další, "snad až na Marcela z malého mesta", chtěla jsem ten-
krát napsat. Bohužel musím konstatovat, že i tento nakonec shledáme osvíceným, protože "Marcel
z malého mesta je tu,..v uzlíčku si nese celý svoj domov, smiať sa mu však nesmieš..."
Když se mi včera při chození a práci na zahradě neodbytně v hlavě přemílal jeden žertovný socia-
listický verš, myslela jsem si, že je to jen přirozená přitažlivost věcí dobově a situačně souvisejícími.
Teprve dnes ráno během práce mi došlo, že je to opět jen suchá nápověda bez špetky humoru.
"Patěrjal, patěrjal, patěrjal ja matěrjal" (Je to strašný, když to není v azbuce). Týká se to věcí, který-
mi jsme se zabývali první tři dny v tomto týdnu. Když se mi ráno ke konci práce tato říkačka opět 
ozývala v hlavě, uviděla jsem obrovskou obludu, která pouštěla z tlamy, ve které je držela, mrtvoly 
lidí, které předtím zabila. Bylo mezi nimi taky například i pár našich státníků. Když jsem psala "v bře-
znu už tady nebudou", mělo to bohužel trochu mrazivější výklad, než jsem si myslela.
Bojujeme s obrovskou nestvůrou, obludou, která se po dlouhé době opět dostala na náš svět, a to
přes rusko-ukrajinský konflikt. Ne přes Putina, ale přes "rusky mluvící konflikt". Silou, která ze tím
vším stojí, sílu myslím jako sílu, obrovský mrak energie, vidím v Americe. V podlézavé, kruté Americe.
Podlézavé Americe?? Ano. Myslíte, že Amerika nikomu nepodlézá? Nikomu nebo ničemu?

26.3.2O22:
     Nemám čas číst maily, ale tenhle jsem prolítla, než ho smažu, a teď ho použiji exemplárně. Mladá
paní se ptá na některé věci.
"Co máme v této době dělat a nedělat?"
   Navrhovala bych to, co jste dělali doteď. Po obědě umyjte nádobí. Odpoledne (třeba) se běžte
projít. A nepřikyvujte, na co přikyvovat nechcete.
"Nabádají, ať si nakoupíme do zásoby potraviny, vodu, pořídíme solární panely, generátory."
    Já osobně nic takového dělat nebudu. I když chápu, že potřebují prodat staré zásoby potravin
a přesvědčit nás, že voda v petkách je lepší než ta, co ji vyrábí příroda.
"Nic nesledovat, nečíst,"
     Tak to už hodně smrdí, nemyslíte? 
"v případě podzimní očkoakce vstoupit např.k církvi"
     A církev někoho od něčeho uchránila? Kterou církev byste tak zvolila? Všechny zradily. Jen je-
den rabín v Izraeli hrdinně vystoupil, že je to proti zákonu jejich víry, ovšem když už bylo 80% ooč-
kovaných. Jinak všichni přestavitelé katolické církve se postavili za očkování. Halík, Duka, ale i pa-
pež a dalajláma. Nebo se založí nějaká nová? A to bude přesně k čemu?
"být ve svém středu, myslet  na sebe",
   No to je opravdu novátorství.
"meditovat,"
   To mi jde při mytí nádobí, žehlení a práci na zahradě jedna radost. Ale asi odjakživa. Vy máte čas  
na něco jiného?
"očišťovat se,"
   Staré, jak lidstvo samo.
"pracovat na sobě, "
   Na tohle sousloví už jsem fakt alergická.
"fungovat v komunitě".
   To se někam zavřete s nějakou sektou? Nebo dřív jste se s přáteli nescházela? Nesnažíme se
přirozeně spojovat se a trávit čas s lidmi, kteří jsou nám blízcí?  Vy nefungujete? Proč ten přiblblý
termín?
..."peníze rozdělit do tří bank.."
   To je obecně stará osvědčená a doporučovaná praxe. V tom Vám ale neporadím, to mě opravdu
netrápí. Ale každopádně mi připomeňte, že Vám mám přestat dávat slevu.
"...Dále Zprávy hlásají, že letos opravdu lodě přistanou. Vypadá to, že budou z Andromedy a Cen-
taury".
   Zní to možná krutě, ale pořiďte si děti a budete mít jiné, lepší starosti. Ale když už se ptáte, nebu-
dou. Ale určitě vás u toho nechají.
Já jsem to někdy před rokem už zmínila a stejně se už dlouho chystám tohle znovu připomenout. 
Nevěře, že vám přispěchá odkudkoli, třeba i z vesmíru, na pomoc něco, co vás tu nebude chtít
ovládat. Pokud by tu po prázdninách přece jen skutečně něco přistálo, moc k tomu nespěchejte.
     Ale protože jsou záměry prozrazeny, není to teď už vůbec jisté.
"Pokud na podzim dorazí tak to zřejmě překazí plány elit."
   Plány elit nepřekazí nic. To ale neznamená, že se jim to podaří.

Dále se paní ptala, jestli, jak se říká, jsou tohle všechno ty body Apokalypsy. Chaos, mor, válka..
Já o chaosu teda nic nevím. Naopak bych řekla, že je všechno zcela precizně naplánováno. 
Tyto body by se daly vidět prakticky v každém století. Ale něco asi prozradit můžeme. Apokalyp-
sa, o které mluvím já, je Apokalypsou řízenou, společně s jakousi Radou (pokud na tento termín
někde narazíte, můžeme, ale nemusíme mluvit o stejné Radě), podobně jako se třeba budovy říze-
ně odstřelují zespoda, aby se sesuly spořádaně a nenadělaly takovou spoušť, kdyby do nich ne-
dejbože narazilo třeba letadlo.
Tato "osudová rána" je totiž mnohem levnější než Apokalypsa "přirozená", kterou by svět (opět) zani-
kl. Nedejme se zmást slovem "přirozená". Není v tom dobrý záměr. Nebylo by to pro nás vůbec dobré.

     Dnes jsem se příjemně vyrelaxovala na zahradě. Jen když jsem přesazovala puškinie, bezděčně
jsem se rozhlédla, jestli se nikdo nedívá.
     Použiji ještě zážitky stejné paní ohledně našich nových bratří, neboť, jak jsem zjistila, toho pro lid-
skou naivitu stále ještě není dost.

"...Asi čtyřletý kluk celý ve vojenském oblečení s pistolí v ruce chodí po našem pozemku. Házel
po včelách přilétávajících do úlu kamínky, třískal dědovými vystavenými acháty o sebe, ničil  
na naší magnolii květy."

      Prosím Vás, a co jste dělala Vy?! Se mnou by hodil jenom jednou.

"Kamarádka dělá dobrovolně pro Červený kříž. Chtěla pomoct lidem. Už po prvním dnu to chtěla
zabalit. Nesetkala se s pokorou, s vděčností. Uprchlíci byli povětšinou z bohatých rodin. Paničky 
s nalakovanými nehty na podpadkách. Uprchlíci odmítali jídlo, které jim bylo nabízeno. Raději si
zajeli do luxusních restaurací. Ta paní si ale řekla, že tam bude chodit kvůli českým lidem, polici-
stům, záchranářům ad. Začala to jídlo nabízet jim. Jen ji občas drásalo srdce, když k Červenému
kříži donesli pytel s oblečením, léky, potraviny staří lidé nebo matky na mateřské. Uprchlíci tím
vším pohrdají, nechtějí nic takového, vybírají si. 
     Jedna kolegyně spatřila UK nadupané SUV značky Porsche a seděl tam tak 20ti letý mladík.
"Nemá být ve své zemi a bojovat?!" poznamenala.
     Před nedávnem do HK dorazil vlak. Všichni utečenci byli nahnáni do Aldisu. Polovina z nich
má AIDS, další záškrt, černý kašel. Žádný z lékařů tam nechce jít léčit. Zbyde to asi na záchranáře."

Ano, taky jsme v Brně ta drahá auta viděli. A mnohé utečence, co se na nás dívali jak na socky, kte-

rých se štítí a jejichž obyčejností pohrdají.

Přesto mi nevychází, že by tu Ukrajinci zůstali.

27.3.2022:
     Abych se vrátila ke včerejší myšlence. Objevuje se mi stále alternativa, kterou si v posunech
v dějích možná nedokážeme ještě zcela představit, kdy Putin dá na vybranou: buďto přestanete
ukrývat teroristy, nebo bude zle. Já si to teda představit umím. Už teď se tu potulují vršky ukrajin-
ské mafie.

     Když jsme dnes posunovali ručičky o hodinu dopředu, poznamenal můj přítel: "Časy  se mění".
(Pro mladší ročníky, rusky se "hodinky" řeknou "časy").

     Akce "coronavirus" během několika měsíců, maximálně roku kompletně rozbila lidské vztahy.
Akci "Ukrajinci jsou všechno! Dejme jim i svůj kabát!" na to stačil jediný měsíc.

      Pokud se tuto "přirozenou Apokalypsu" podaří zvrátit, a já věřím, že podaří, přesune se zhruba
na rok 2040. Do té doby bude ale spousta času k řešení.

     Když toto vše začalo a lidé začali hromadně nosit svíčky a vzkazy k ambasádám, řekla jsem si.
že to vlastně není špatný nápad. Doma jsem to neřekla. Teď budu mít průšvih. Zítra tomu bude 
přesně měsíc. Vyrobila jsem si z bílé krabice dvě hezké stojací tabulky a napsala na ně: Donbasané
a Luhané, držíme vám palce, myslíme na vás, 
jsme s vámi. Překonala jsem žaludeční nevolnost
a přimalovala srdce. Na druhou stranu právě to srdce možná na nějakou dobu zmátlo a odpoutalo
pozornost. Lidé jsou krutě jednoduší. A podepsala jsem psace: Fígl. První cedulku jsem nesla k rus-
ké ambasádě. Podél dlouhého plotu stály nějaké svíčky a na plotě visely sem tam nějaké nápisy.
Když jsem se zamýšlela nad vhodným umístěním, zastavilo u nás policejní auto a policista s vlídným 
laskavým úsměvem řekl: "Už nám to sem prosím nedávejte". "Ne? Ale já mám opačnou, abych to
nějak vyrovnala!", zářila jsem též roztomile hravým, širokým, bezelstným, téměř esoterickým úsmě-
vem všem a všemu přejícím lásku a čistý vzduch bez konzervantů, v jehož kouzlu policista neměl 
tu nejmenší šanci do patnácti vteřin uvědomit si, co to vlastně říkám. "Kdyžtak k hlavnímu vchodu",
dodal stále ještě vlídně a láskyplně.
K hlavnímu vchodu? To je ještě mnohem lepší!
Vchod před ambasádou, to byla jiná klasa. Stánek s občerstvením nebo s čímsi, možná jen s letáky
navigujícími na tu správnou pravdu, svíček jak v Lurdech, nápisy hustě na plotě, jeden větší hnus
než druhý. A dvě mladé dobrovolnice pomáhající ten humus organizovat. Viděly, jak se trochu
bezradně snažím pro svůj výtvor najít správné místo, a hned přispěchaly, aby mi pomohly. Je hezké,
že se lidé zapojují pro správnou věc. Vzhledem k tomu, že jsem měla oproti jiným chytře stojačku,
daly mi nabídku nad všechna má očekávání. Navrhly, že ji můžeme dát přes vrchní okraj zábradlí
a ony mi spodní okraje cedule slepí páskou. Nechala jsem to tedy na nich a pobaveně jsem je
při jejich zručné práci pozorovala. Slepily to festovně. "Moc vám děkuju", řekla jsem při odchodu 
a mé oči se vesele smály. Na svíčku jsem se vykašlala. Po pár desítkách metrů jsem se ještě ohlé-
dla a viděla jsem jednu z nich, jak stojí v mírně zakročeném postoji před naším společným dílem
a dívá se a dívá...
Druhou stejnou jsem dala k plotu ukrajinské ambasády doprostřed požářiště a před ni růžovou svíci. 
Vypadalo to velmi malebně. Před vchodem, kolem kterého jsem předtím prošla, stála skupinka jak
sochy nehybných lidí, strnulých, smutných, vyděšených. Bylo to přízračné. Myslím, že to byli Rusové.

     EU prý chystá zákony, aby mohla udělat zátah na lidi, jako jsem já. Kteří říkají něco, co říkat ne-
mají. Já se nebojím. A nebojím se ani mimozemšťanů. Mě jen tak někdo nevyfakuje. Když  jsme
se dnes dívali, jaké bude počasí, stěžoval si přítel, že se tam na internetu nemůže dostat. "Asi
tam zrovna teď všichni jsou", usoudil. "Mmm", řekl můj syn. "spíš to někdo označil jako dezinfor-
mační web. 

31.3.2022:
     Když jsem dnes čekala v nemocnici na chodbě na svého přítele, zastavili se přímo přede mnou
dva muži - dva známi. Jeden se ptal druhého, co tam dělá, vždyť je úplně zdravý. "To jen vypadám,
zdání klame", řekl ten druhý. "Po druhé dávce se mi něco stalo s krví. Jednou je řídká, jednou hu-
stá.." - "To je ale překvapení", utrousila jsem. První muž ho bodře plácl po zádech: "My tě z toho do-
staneme! I když já nejsem doktor.." -  "No to těžko", ohlédla jsem se ještě za nimi.
Doktoři už udělali dost. Snad už by ani víc dělat neměli.

     Ráno jsme sledovali nějaké starší video, kde dva komici předváděli v divadle na jevišti scénku,
pro mě obscénní až oplzlou, ale to je můj pohled. Jeden z nich současný ukrajinský prezident.
Zkonstatovali jsme, že už tenkrát byl zjevně schopen všeho. Takhle tedy vypadá "opravdový pre-
zident". Kabaretní šašek usilující o pozornost publika, čímkoli.

     Když začaly jezdit tramvaje s vlajícími ukrajinskými vlajkami, znepokojilo mě to. To tu nebylo 
nikdy. I vedle ruské vlajky vždy visela ta naše. "Ti snad jsou schopni založit jakousi federaci, či co",
probírali jsme to doma. "A za chvíli můžeme ztratit všechna svá práva.". Podobně jako když musli-
mová získali v Londýně většinu, zvolili si muslimského starostu  a chtěli si zavést své zákony.

     Překopíruji zase jeden příspěvek o rozhovoru s ukrajinskou ženou, neboť si myslím, že čím 
více autentických výpovědí a svědectví ukrajinských lidí z jejich vlasti a jejich rodin, tím lépe,
pro celkový obraz a pochopení.

"Naše uklízečka dnes řekla jednu zajímavou věc: ukrajinští nacionalisté si systematicky vychovávají svoje vraždící stroje přesně podle Hitlerova vzoru. Taky je od mala sdružovali ve své organizaci, učili je zacházet se zbraní a hlavně myslet tím správným způsobem, tj. vymyli jim mozky a nalili tam svoji propagandu. Sousedky syn, kterého pamatuje jako devítiletého živého klučinu, k nim vstoupil a postupně se začal měnit - z normálního kluka se stal nepříčetný tvor. Když mu bylo 18, konečně mohl vstoupit jako do armády a přeměnit myšlenky v činy, takže teď už několik let bojuje na Donbasu v modrožlutých barvách. Samozřejmě jako žoldák, za peníze, protože má válčení jako zaměstnání. Dřív se občas stavěl doma, ale jeho matka se ho bála. Stal se z něj divoký a nekompromisní nacionalista. Ačkoli si to jako matka těžko přiznává, je ráda, že její syn už několik let nebyl doma. Neumí si představit, co by bylo "po válce", protože on umí jen válčit a nic jiného neumí a ani dělat nechce.
Chvíli jsme se bavily a ona na závěr řekla: "Ať už ten Putin vyhraje. Našim politikům stejně o lidi nejde. Před třemi lety prý jejich tehdejší politik (jméno jsem zapomněla) řekl, že Ukrajina nemůže být neutrální - musí se přiklonit buď k Rusku nebo k NATO. V Rusku prý už byla, takže to už zná, tak to teď zkusí s NATO. Řekl, že na to mají tři roky a že tomu musí obětovat všechno - lidi, peníze, zemi. Na to ona řekla: "Jak tohle může říct náš člověk? Že nás všechny obětuje?!" A jak přišel na ty tři roky?! To jako věděl, že za tři roky bude válka? Teď se ukázalo, že to nestihli, že Ukrajina do NATO nestihla vstoupit a to prý je dobře. Sice jsou tam všude americké zbraně - když ukrajinská armáda utíká před Rusy, zůstávají tam po nich zbraně, auta Hummer apod., ale oficiálně tam operuje jen ukrajinská armáda a ne NATO.
...jen pro doplnění: Rusové mají obdobnou přípravnou vojenskou organizaci pro mladé - jmenuje se Junarmija a založena byla v roce 2016." 

     Pokud jedete v mimozemšťanech a chybí vám tu o nich zmínky, mohli bychom podotknout,
že pokud by nějaká akce byla plánovaná, tohle by byla skvělá další sonda, nácvik a předehra.
Invaze jako invaze. Přijetí jako přijetí, manipulace, zabrání...
     Před již více měsíci jsem varovala před necháním se zorganizovat do nějakého společného 
"my", do společného názoru, pohledu, směru... Žádné společné "hlasování"... Tak to vidíte.
Takže opět, ještě jednou varuji před společnými zájmy, které se nám někdo bude snažit nadikto-
vat. Může jít totiž právě o tu věc s tím "podzimem". Nikdo nejsou naši "bratři". Ani naši bratři už
dnes nemusí být a možná už dávno nejsou naši bratři.

1.4.2022:
     V Písku přišla jedna Ukrajinka do kadeřnictví a nechala si udělat na hlavě úkony, které kadeřnici
zabraly asi čtyři hodiny. Když měla zaplatit náležitě vysokou sumu, odmítla s tím, že oni to mají za-
darmo, a chtěla odejít. Kadeřnice ale zamkla a zavolala policii. Policie byla ale bezradná, neboť 
Ukrajinci jsou hájeni, tak ji nakonec odvedla na stanici. Kdo to ale za ni zaplatí? Nějaká neziskovka?
Červený kříž? Nebo nikdo? Je to jako byste šli do restaurace, objednali si několik drahých chodů,
snědli je a pak chtěli odejít bez placení. Vám by to neprošlo. Projde to Ukrajincům? Budou nás bez-
trestně a beze studu okrádat? Budou mít dávky, které my nemáme, ale nebude se na ně vztahovat
náš trestí řád? Je trvalá, sestřih a melír pomoc v nouzi? Tam jdou peníze za drahou naftu?
     Když budete po uši v dluzích, pozvete k sobě domů cizí lidi, kterým se nic neděje (nepočítám ty, 
kterým se opravdu něco děje, ale to je jen malé procento), vezmete si další úvěr, abyste jim mohli
poskytnout to, co nekoupíte ani sobě a své rodině? A jim to bude ještě málo a budou ofukovat
a okrádat naše živnostníky, které už předtím přivedl na mizinu Babiš a jeho vláda? Začnou se nám
tady roztahovat? A my se budeme před nimi krčit? V Brně vyhazují studenty z ubytoven, aby tam
mohli bydlet Ukrajinci. Zase nám sahají na naše děti? Jak si na nás asi s tímto přístupem budou
za chvíli dovolovat? Při jakékoli pomoci se nesmí upřednostňovat cizí před vlastními. Tak jako
v léčení je zásadou, že nemocný nesmí mít při nemoci výhody, které nemá, když je zdravý (nemy-
slíme tím kyslík, berle nebo nutnou zdravotní neschopnost), uprchlictví musí také nést nějaké ne-
pohodlí. "Ještě před pár týdny mě buzerovali kvůli respirátoru a teď sem pustí milion neočkovaných
Ukrajinců (Ukrajina má totiž dost vysokou neproočkovanost)  a nikdo nic neřeší!", zuřila před týdnem
jedna dívka. Pokud se s nimi promísíme a založíme nedejbože nějakou koalici, Putin nás může po-
važovat za "rusky mluvící zemi" a potom nás  pozdrav pánbůh. Takže bojíte - li  se Putina, vy, co
přispíváte Ukrajině a Ukrajincům, jdete přímou  cestou k němu.

     Vláda u nás prý dělá zátah na ruské oligarchy a ruskou mafii. Takže celé ty desítky let tu řádila
ruská mafie, oni to věděli a nic s tím neudělali? A když narazí na ukrajinskou mafii, co udělají? Po-
klepou jim na rameno, řeknou "maladěc!" a půjdou dál? Náš zedník Kolja sem přišel z Ukrajiny asi
před pětadvaceti lety. "Nejprve jsem musel několik let dělat pro mafiána (ukrajinského tím myslel,
odevzdával mu část svého výdělku), to jinak nešlo, všichni museli, byla to jediná cesta, jak tu moct
zůstat".
Chtějí nám říct, že Babiš je stále na svobodě a oni budou honit cizí mafiány a oligarchy?

3.4.2022:
     Dnes jsem asi dvě a půl hodiny před nastoupením do pobytu v lázních, které jsou od nás vzdá-
leny více než dvě hodiny jízdy autem, řekla svému příteli: "Chápu, že tvoje potřeba adrenalinu si
žádá ještě minimálně hodinu a půl, než si začneš balit, ale měl by ses do toho už pustit, začíná to
být trapné".  - "Když já pořád čekám, že třeba něco spadne, že se něco stane a já bych třeba ne-
musel..", kňoural. "Ne, nestane se nic", ujistila jsem ho. "Ale mohlo by se stát", trochu jsem zpevnila
hlas, "pokud okamžitě nezačneš."
     A takhle se chováme ve spoustě věcí. Čekáme, až se věci nějak vyřeší a my nebudeme muset 
nic dělat, ale ono se nestane nic, protože jsme nic neudělali. Nebo se toho stane velmi mnoho prá-
vě proto, že jsme nic neudělali.

      Nedělejme si iluze, že akce "coronavirus" skončila. Fígl Ameriky je tento: "Rozpoutáme válečný
konflikt (to už se podařilo, rusko-ukrajinský konflikt. Všimněte si, že o nás tam není ani slovo. Není to
náš, ale jejich konflikt. Žádná Evropa ve válce není.), abychom mohli dál v klidu pokračovat ve svých
zájmech, s momentálně odkloněnou pozorností někam jinam". Pandemický zákon nebyl vytvořen
ani tak pro současnou situaci, ale pro to, co se plánuje, a bude zřejmě spojen s kupodivu odchodem
Ukrajinců, i když tohle možná ani záměr nebyl.
      Mezitím jsem se dozvěděla, že Putin oznámil, že akci ukončuje a odchází, což není samozřejmě 
až takové překvapení.. Myslím si, že svého dosáhl a nepotřebuje zavdávat další příčiny k mnoha vě-
cem, které se ho sice netýkají, ale dají se na něj donekonečna svádět. Včera jsem říkala příteli, že si
myslím, že nafta opět skončí řekněme v červnu na nějakých třiatřiceti. Není možné donekonečna
svádět její cenu na "válku v Evropě". Proč se zdražila především nafta, není těžké pochopit. Kamiony
a nákladní auta jezdí na naftu, takže dodavatelé čehokoli musí zdražit, čímž se zvýší ceny toho čeho-
koli a čím vyšší budou ceny, tím vyšší DPH a státu plynou vysoké sumy do kasičky, zatímco lidé pada-
jí do ještě větší chudoby, protože vláda nevrací peníze do vlastních lidí, jak by to dělal dobrý vladař,
ale rozdává je cizím. (Studentům  a důchodcům se zvyšuje jízdné, zatímco Ukrajinci jezdí zdarma - ale
jen ve II.třídě, jak nás uklidňuje vláda. Tedy v té, kterou jezdíme my. Doba ježdění zdarma se jim sice
bude omezovat, mezinárodní vlaky mají ale stále zdarma. Takže teoreticky se u nás můžou přihlásit
a pak si téměř zdarma courat mezi Čechami a Ukrajinou, pobírat dávky, navštěvovat zdarma různé
atrakce, zdarma tu bydlet (pokoj v Marijánkách, když se tam budu chtít za přítelem třeba na Velikono-
ce podívat, stojí 2.500 na noc. Když nejste Ukrajinec. Ti bydlí zadarmo.), zadarmo se tu léčit, studovat
a kdovíco ještě (všichni vidíme, co Ukrajinci v supermarketech nakupují. Žádné zelí, sádlo a kroupy.
Ale plata plechovkových piv).
Přesto si myslím, že odejdou. A budou k tomu mít hned několik důvodů. Zaprvé válka skončila. Mnozí
se opravdu budou chtít vrátit domů. Za druhé sladký život přece jenom skončí. Dávky budou omezeny
a podmíněny nutností nastoupit někam do práce. To ale minimálně polovina z nich nemá v úmyslu.
Rekvalifikační kurzy jsou fajn, ale museli by se učit česky. Vláda, i když na prvním místě nevidím naši,
ale spíš ukrajinskou a nejen ukrajinskou, se sice bude snažit donutit nás, nebo by si to aspoň velmi
přály, abychom se naučili ukrajinsky, ale tomu se asi můžeme už teď společně zasmát. Samozřejmě 
by se někomu hodilo přemístit Ukrajince k nám nebo zkrátka někam jinam, neboť je určitě mnohem
výnosnější mít namísto obyvatel v zemi základny NATO. 
Mnozí z těchto návštěvníků budou využívat situace, dokud bude ruka páně otevřená, a pak prostě 
odejdou, i když polovina bude reptat, budou zkoušet stonat a přihlašovat děti do škol a školek a zku-
sit pobírat různé mateřské, ale budou i jiné důvody.

4.4.2022:
     ...Za třetí, začíná sezóna. Ubytovací zařízení potřebují vydělávat. Je protizákonné nařizovat
někomu, za kolik smí ubytovávat (i k tomu slouží Pandemický zákon, resp. nouzový stav (když se
ve vašem paneláku o dva byty dál budou sousedi rvát, křičet na sebe a házet po sobě talíře kvůli
nějakému sporu, který mezi sebou mají, vyhlásíte nouzový stav? Nabídnete jednomu z nich, o kte-
rém vám někdo řekne, že ten má pravdu, aby šel k vám bydlet, dáte mu pokoje vašich dětí, nabí-
dnete mu obsah vaší lednice, vaše auto na výlety, zaplatíte po něm vstupné na místa, která navští-
vil, a dáte  mu kapesné, aby si to u vás užil? A řeknete mu, že pokud by u vás chtěl zůstat, může si
k vám přivést i všechny svoje příbuzné?), protože potom to "zákonné" je.). I kdyby jim teoreticky stát
(ovšem nezapomínejme, že stát jsme my) hradil plnou cenu ubytování, mnoho ubytovacích zařízení
žije z útrat hostů, tedy snídaní, obědů, večeří, případně různých služeb, a to za plné ceny. Za čtvrté,
není únosná situace se studenty. Rodiče a také profesoři budou logicky protestovat proti tomu, aby
kvůli výletníkům nemohly jejich děti studovat. Za páté... Napadla mě taková hypotéza. Ukrajina má
velmi malou proočkovanost. Pokud by například podmínkou přistěhovalectví byla povinnost se oč-
kovat, a pak by i dávala smysl pohotovost až překotnost, s jakou naše vláda Ukrajincům nabízí okam-
žitě všechny výhody a bezpodmínečnou možnost trvalého pobytu, získal by náš stát, tedy vláda, my
je asi nepotřebujeme, další obrovské množství očkovaných, za něž, nedělejme si iluze, by káply od-
někud odměny, ať už jakéhokoli rázu. Výraz "přivést nové duše" je přece známý a běžný a také od-
měny za to jsou běžnou součástí obchodních vztahů. Tentokrát je tento příměr naprosto přesný.
     Putin dosáhl svého a Donbas a Luhany budou jistě zanedlouho svobodné, to je důležité. Část
peněžitých darů našich občanů skončila v narychlo vzniklých neziskovkách a někdo z nich bude
dlouho žít.. A nás ta sranda doposud stála 10 miliard. Dalších 10 miliard dluhů.
     Mnoho lidí bude možná zklamaných. Doufali, že Putin (nevím, proč mi pořád chodí do hlavy "Hi-
tler"., asi vědomí lidí. Ale myslím, že Zelenskyj je této idee mnohem blíže.) bude chtít dobýt celou
Evropu. Mohli by nadávat, utrhávat od huby sobě a nám pro dobrou věc, zaměstnávali by se něčím
venku. Teď se budou muset zase vrátit k sobě a svým prohřeškům.

5.4.2002:
     Válka bude mít vliv na vyšší ceny piva, informuje nás televize. Jak jsme si říkali na začátku, vše-
chno  se hodí na ospravedlnění vzrůstajících cen a taková válka, i když někde jinde, je nedoceni-
telná.
     Jak jsem byla včera informována, zdravotní pojišťovna je na dně. "Ukrajinci se teď vrhají na zu-
by a na brýle". Tedy nechávají si - možná ještě rychle před odjezdem - spravit zuby a získat zdarma
brýle. Jako suvenýr z dovolené. Tohle jsou peníze, které jsme my naspořili. Fond našeho národa,
našeho kmene a má sloužit pro naše zdraví (dejme tomu). A teď ho plnými hrstmi nezvratně vybírá
cizí kmen a k tomuto plenění ho pozval a vybízí a celou věc organizuje náčelník našeho kmene.
Rád by, abychom se pro ně obětovali. Umíte si přestavit, že by se tohle dělo u původních divokých,
přírodních (přirozených) kmenů? Hodlá někdo přijít s oblíbeným argumentem, že my už ale nejsme
divoši, jsme civilizovaní lidé? Já myslím, že žádný z primitivních národů nedisponoval takovým
množstvím primitivů, jako dnes my. Tenkrát by každý takový náčelník ještě týž den skončil s hlavou
nabodnutou na kůl.

     Bůh, vesmír, osud - na jménu nezáleží - nám nedá sladký bezstarostný život jen tak. Umožňuje 
nám, abychom si ho sami zařídili tím, že prozřeme. 
     Vyslechla jsem dnes příběh muže, který nabídl ukrajinské rodině ubytování ve velkém, velmi
luxusním bytě. Byli ale nespokojeni a rozhořčeni, že byt není v centru. "Co tady budeme dělat?!"
Tak je naložil, odvezl je zpět na nádraží a nechal je tam.
     Tento muž je na dobré cestě.

13.4.2022:
     To už jsem tu nebyla osm dnů? Je to vůbec možné?

Když jsme před asi osmi lety s mým přítelem rozebírali moje zpívání, zeptal se mě: "Kdybys měla
krátce, jedním slovem, jednou větou popsat, co bys chtěla svým hlasem vyjadřovat, co bys řekla?"
A já jsem odpověděla téměř bez zaváhání: "Nenechte si nic líbit! Buďte svobodní! Nedejte se!"

     V týdnu ke mně dorazila paní: "Tak jsem vystála frontu na veřejné záchodky, zaplatila jsem
dvacku, na začátku stála paní, ta zaplatila, pak paní u stolku pustila několik Ukrajinců na svoji kar-
tu a když jsem platila já, povídám: mluvím blbou řečí, co?"
     Tato dáma pracuje v mateřské školce jako asistent. "Tak nám přidělili taky dva.", vyprávěla.
"Myslela jsem, že to jsou jenom vaše zkušenosti nebo někoho, kdo vám to psal, ale jsou fakt
spratci všichni. Drzí, neposlušní. Ale oni jsou takoví i jejich rodiče. Přišli, nosy nahoru, nepozdraví,
sebevědomí a arogantní. Přece chtějí dítě umístit ve školce, tak by se měli chovat trochu pokorně
a slušně! Dostali jsme všichni slovníček se základními slovy. Já jsem řekla, že se je učit nebudu. 
A klukovi jsem ukázala: podívej! Takhle je ano a takhle je NE! ", udělala rukama gesto jako když vý-
pravčí zastavuje vlak. "Hospodářka rozhodla, že dvakrát do měsíce bude ukrajinské jídlo." (Zdá se,
že k lezení do zadku přibyla ještě disciplína plazení se po zemi). "Takže dnes byl boršč. Ten on
ovšem nejedl". Naši přátelé jsou momentálně v Irsku. Nezmínili se, že by kvůli jejich holčičce, co
tam nastoupila v září do školy, vařili v jídelně dvakrát do měsíce knedlovepřozelo. Když nastoupí
do našich škol černoušci, budou muset naše děti jíst červy zapečené v banánovém listě?
"V našem sousedství bydlí Ukrajinci", pokračovala paní, "jsou tu už několik let, poctivě si odpraco-
vali a obtížně získali povolení k pobytu a marně žádali o přijetí jejich dětí do školky. A tyhle to do-
stali hned! Bez obtíží a bez placení! Pro "naše" Ukrajince místo nebylo. Ani pro naše české děti!"
     V Praze mě překvapilo, že až na jednu osamocenou modrožlutou mašličku za stěračem zmize-
ly ukrajinské vlajky, s vyjímkou Městského úřadu ovšem. Vyslechla jsem mnoho příběhů, když
jsem strávila neuvěřitelné tři hodiny v Diakonii, a stálo mě to dvě plné velké tašky věcí. Povídala
jsem si s paní u pokladny (to je ta, jejíž dceru zaměstnavatel donutil se očkovat a pak ji vyhodil
kvůli následkům) a blahosklonně poslouchala její "Vy jste to všechno říkala! Vy jste to přesně před-
povídala, všechno!" Je zároveň realitním makléřem. Stěžovala si na nehorázné chování Ukrajinců,
kteří jí volají, ba pronásledují  v jakoukoli týdenní i denní dobu a na začátku vždy řeknou: "Gavarítě
parůsky?" A když řekne, že ne, pár vteřin mlčí a pak se zeptají znovu a znovu, jako by nechápali, že
je tato eventualita vůbec možná. "Oni nemají vůbec kulturu telefonování. A vůbec nechápou, že ne-
můžou někomu volat v sobotu večer, v neděli, volají klidně o půlnoci! Nechápou, že vás ruší ve va-
šem volném čase!" "Ale to uvažujete zcela špatně", zasmála jsem se. "Ono je to vůbec nezajímá!"
- "Taky jsem jim hned na začátku poslala dva tisíce, z naivnosti, že pomáhám", povzdychla si. (Ně-
jaké Ukrajince., možná známé, to už nevím, na chvíli jsem asi vypnula). Jiná její kamarádka Ukrajin-
ka jí říkala, to jsi neměla, nemělas jí nic dávat. "To říkáš ty, takhle mluvíš proti své vlastní krajance?,
divila jsem se", povídala paní. - "Ale ona je z velmi vzdálené oblasti, kde je navíc blahobyt", vysvětlo-
vala trpce její kamarádka. "To tě opravdu jen zneužila". - "Vidíte, kdybyste četla můj plátek, tak se 
vám tohle nestalo", pokárala jsem ji. I ostatní lidé měli své zkušenosti, postřehy a názory, které při-
dali k lepšímu. Všechny stejně negativní. Tak vzácnou souhru národa jsem už dlouho neviděla.
Všichni nadávali a zuřili, včetně jedné velmi staré paní, která měla věci v hlavě nečekaně dobře sro-
vnané. Vždy přišel někdo další, pochopil téma a přidal se. "Vlezla jsem do zlatnictví, chtěla jsem se
tam na něco podívat, ale bylo úplně narvaný Ukrajincema, všichni nakupovali zlato!" (To víte, z diet,
které u nás dostávají, bez jakýchkoli nutných výdajů, už na nějaký takový suvenýr kápne). Nakupují
také značkové oblečení. To by ale mohlo znamenat, že odjíždějí. Na dovolené se také dárky a právě
zlato, je-li to v té zemi výhodné, nakupovalo vždy před odjezdem. Někteří se tu zabydlují, ale já pře-
sto myslím, že jich většina brzy odjede. Možná tu pro ně přestane být bezpečno.
     V supermarketech (sháněla jsem kvasnice (marně) - když jsem si před odjezdem šla koupit chle-
ba, který si už léta vozím z Prahy na vesnici, zjistila jsem, že ho zdražili z 63 na 90) bez rozdílu byla
ruština v drtivé převaze. Víte, jak poznáte v Tescu Ukrajince na první pohled? Jsou luxusně oblečeni
a obcházejí vás obloukem, aby se neušpinili vaší chudobou a upachtěností.
Dnes mi říkal přítel, že jeho kamarád, co má v Písku hospodu, potřeboval novou sílu do kuchyně,
dal tedy inzerát. Přicházeli se tam podívat různí Ukrajinci a všichni řekli, že takovouhle špinavou
práci dělat nebudou.
V čem všem a v jaké míře budou Ukrajinci hájeni? Pokud je někomu mnoho nabízeno, mnoho dovo-
leno a je příliš omlouván, velmi rychle přitvrdí.

     Málem bych zapomněla - tohle se vůbec nijak netýká tématu, o kterém jsme hovořili, je to jen ta-
ková malá rada na cesty, slíbila jsem, že to zmíním. Kdyby třeba náhodou někdo něco věděl. Tuto
zprávu podal pán z Moravy, ze zlínského okresu, z oblasti Dolních Věstonic. Ztrácejí se tam mladé
dívky. Obyvatelé jsou vyděšeni a policie to prý tutlá, nenapadá mě vůbec žádný důvod, proč by to
dělala. No každopádně - kdybyste cestovali tímto směrem, dávejte na sebe pozor.

15.4.2022:
     Můj přítel je v lázních. Poslouchá hovory skupinek u vedlejších stolů. Všem bylo zle po očkování.
V jídelně je třeba nosit respirátory vždy, když vstanete od stolu a jdete si přidat. Je to asi čtyři metry.
"Opravdu chceš, abych tam za tebou přijela?", ptala jsem ho. "Umíš si mě tam představit? Jak asi
myslíš, že dokážu být nenápadná?"
U vedlejšího stolu ale sedí dvojice manželů, sympatických lidí, se kterými se minulé dny spřátelil.
On je lékař, ona úřednice. Antirouškaři, antiočkovači. Bojovali odhodlaně, zarytě a statečně. stejně
jako vy všichni. Nadávají společně.

      Asi vám to už bude připadat jako nedostatek nových nápadů, ale večer jsem si k žehlení pustila
Pána prstenů. V televizi ho teď perou svědomitě. A opět na mě vykoukly nové věty. Bývali lidmi.
Velcí a mocní králové. Ale pán zla jim nabídl prsten a oni ho přijali. Teď jsou stíny, ani živí ani mrtví. 
Platí to nejen o naší vládě. A platit to bude čím dál více.
Přijali prsten moci, dostali výhody, ale zlo má nad nimi od té chvíle moc.  Bude si z nich po kouscích
ukrajovat.

17.4.2022:
     Asi by bylo třeba dohnat staré resty a informace.
Před mnoha týdny jsem při nějaké práci spatřila obrovskou entitu. "Je tak nesmírně silná a mocná",
řekl mi "můj hlas", "že na tu tady nikdo nemáte, ani náhodou". 
Také jsem žasla, jak snadné je zmanipulovat naši realitu a původní plán lidstva. (Zřejmě si to sem
chodí užívat vždy jednou za pár tisíc let. Myslím si, že tuto entitu přivolává Pýcha a negace s jejími
výsledky spojené. Tyto negace zároveň vyvolává jakési obrovského Zlo, které se s touto entitou 
smísi a často už je nedokážu rozeznat). Když jsem viděla útočící Zlo a kroucení realit, řekla jsem: je
tohle vůbec možné?! A suchý hlas, bez náznaku smyslu pro vtip, mi řekl se studenou znepokojující
závažností bez očekávání čehokoli kladného, snad až s cynickým temnem, protože ví víc, než můžete
vědět vy: "Vy vůbec nevíte, co všechno je možné. Není ve vašich možnostech mít schopnost před-
stavit si, co všechno je možné. Možné je úplně všechno".
Takže se to musí dát nějak obejít.

     Protože dělají zátah na servery na cz. a mnohé ruší, budu to tam solit, jak mi to přijde pod ruku.
Občas se mě někdo opatrně zeptá, jestli si myslím, že je tato vláda lepší, než Babišova. Odpovídám,
ne, není. Alespoň teď už každopádně ne. Ale proč bylo tak strašně nutné, aby Babiš vypadl? Kromě
toho zvěrstva na obyvatelstvu - přestože mi bylo jasné, že je to absolutně zásadní, chtěla jsem znát
také přesný důvod, a tak jsem položila otázku. A dostala jsem odpověď.
Díky tomu, že zvítězila jiná strana a díky nesmírné nabubřelosti Zemana, kterého po sovětských po-
radcích teď drží naživu už jen americká hypnóza, se zdržel Pandemický zákon asi o sedm neděl, ne-
boť Babišova vláda ho měla už připravený ke schválení. Naši policisté pro účel vlády selhali, již před
drahnou dobou odmítli zasahovat proti vlastním lidem, a to už v případech roušek. Při kontrolách
přejíždění okresů byli k policistům přidáni i vojáci. Z vyprávění jednoho studenta vojenské akademie
víme, že je vytáhli ze školy a postavili k těmto policistům a vyzbrojili je ostrými náboji. Sám hoch z to-
ho byl vyděšený. Byl v té době ve 2. ročníku. "Nikdy jsme do té chvíle nestříleli a dostali jsme rovnou
ostré náboje! Nechápal jsem proč!" My to také nechápeme a trochu se bojíme chápat a připustit a u-
věřit, cože to naše vláda plánovala. Možná to byli právě ti vojáci, kteří, jak jsme mnohdy viděli, se os-
tentativně při kontrolách obraceli k autům zády. Armáda tedy také nevypadala, že by šla vládě slepě
a poslušně na ruku. Z toho důvodu měl mnou zmíněný soudruh lepší plán: pozvat sem americkou
armádu. Vojáci, kteří jsou vašimi krajany a když na ně mluvíte, rozumějí vám, jsou problém. Ale vypa-
tlaní Amíci, tak jak je známe ze zásahů z jiných zemí, kterým jste ukradení a mají své rozkazy - to už 
je jiná káva. Ti by nás opravdu chytali po ulicích. A nezdráhali by se vystřelit...

18.4.2022:
     "Ty jo", řekl můj přítel před pár týdny, "mně se od rána pořád v hlavě honí jeden text z Metelice:
Přijdou jako bratři, hned však dýku vráží. Já tu zradu tuším, dávám povel strážím..." 
(Mimochodem, někdo mi říkal, že se Metelici snažil najít, ale našel jen nějaké staré vykopávky, tak
dávám přímý odkaz: https://bandzone.cz/_117102 ). Chtěla jsem tu z Metelice odcitovat nějakou
vhodnou větu, která by přesně padla na současnou dobu a současný stav, ale zjistila jsem, že bych
musela opsat celý playlist.

     Mezi atmosférou a stratosférou byla jakási umělá vrstvička zabraňující, aby se jedy z očkovaných
dostávaly pryč. Zároveň zabraňovala, aby se cosi kladného dostalo sem k nám. Souviselo to s "čer-
stvým" vzduchem a dýcháním a možností odpařovat. Byli jsme jako v kleci či kukani, nuceni dýchat 
ty stále přibývající jedy. Už se pomalu rozpadá, ale stejně to bude trvat ještě něco přes měsíc, než
úplně zmizí. V atmosféře je ještě jedna vrstvička, vytvořená již asi před dvěma lety, jejíž účel jsem 
již zapomněla, ale bylo to myslím něco o vyzařování duší a "vyzařování" potenciálu. Obojí posilova-
lo očkované a znevýhodňovalo nás. Tato vrstva se bude rozpadat asi půl roku.

     Další, co jsem ještě zapomněla. Očkovaní si berou sílu a energii ze všeho, na co kápnou. Vše
ale závisí na povaze. Jejich štěstí za naše neštěstí. Stejně jako lidi s negativním vyzařováním či zá-
měrem, jak to už známe z minulosti. Jsme unavení vedle určitých osob. Nic nového na Zeměkouli.
Jejich možnosti začaly být ale neslýchané. Kromě všeho dalšího rozličného jim bylo umožněno čím-
si, zatím ještě nevím, co to je, ale mohlo by to souviset s těmi vrstvami v atmosféře a stratosféře, ur-
čitě ale ne náhodou, sahat si i do energie zemského jádra. Tak by mohla být jejich síla teoreticky ne-
konečná. Země se už ale vzpamatovala a začala se bránit. Doufám, že i lidé se brzy vzpamatují a za-
čnou se bránit invazi "rukou" natahujících se po rozličných energiích nás všech. Slyšela jsem včera,
jak byla vyhozena učitelka, která se snažila při vyučování vynést na světlo nějaké ty důvody ukrajin-
ské války a vykládala dětem "vysloveně lživé informace a ruskou propagandu", jakože třeba se v U-
krajině bojovalo celých minulých osm let. Toto bylo označeno za "zcela vymyšlené, absolutně ničím
nepodložené". To je zajímavé. Všichni přece víme, že se na Ukrajině celá ta léta bojuje. Milé mladé
ročníky, přesně tohle jsme měli za socialismu., jen na druhou stranu. Tohle je mé dětství. Výraz
"americká propaganda" bylo na trhu častější, než přední hovězí. "Lživá propaganda amerických im-
perialistů". Vidíte, a teprve teď je to pravda.

     No a teď to nejhorší, informace, která byla doma a nejen doma okomentována "To tam ale pro-
boha nepiš! I když teprve takhle to vlastně celé dává smysl."
Často jsem si lámala hlavu tím, na co potřebují 4. dávku. 1. dávka vám naruší sebeuvědomění
a splete mozek. Samozřejmě pokud nedostáváte placebo. I většina lidí s placebem ovšem zemře,
a to hrůzou. Oni totiž nevědí, že mají placebo. Od toho bylo placebo vymyšleno, jen to bylo myšle-
no obráceně. Někdy i 1., ale v zásadě 2. odbourá imunitu. Někdo to vydrží déle, když má pevný ko-
řínek. 3. dávka odbourává vaši duši a duchovní tělo. Jen velmi silný jedinec to může přestát, ti jsou
ale na této Zemi tak dva tři. Na druhou stranu - nesmí už ale jít na čtvrtou. Každá z dávek posiluje
"uvědomění", že máte jít na tu další. Ke zničení sebe by to docela stačilo. Takže na co ještě 4.?
Čtvrtá dávka je Vetřelec
Vetřelci stačí deset až dvacet miliónů nosičů. Zbytek je přebytečný. Zbytek celého lidstva. Nosič
je jednorázový. "Budou vypadat stejně?", ptají se občas lidé. "Ano, budou, protože budou mít lid-
skou matku. Díky lidské genetice." Nechci pomýšlet na to, že bude lidskou "matkou" i muž. Ženy
mohou tyto své děti vychovávat dál, ale samy už budou neplodné. To už jsme ale v několika pří-
štích desítkách let. "A půjde je nějak poznat?" Opakuji odpověď: "Ano, na první pohled". Půjde
jim to vidět na očích, budou mít trochu jiné oči." Až tyto matky vymřou, nezbude tu už nikdo.
V další generaci se budou množit už jenom sami mezi sebou.

      Před časem jsem také psala, že děti (nejvýše 15 let) třeba jen jednoho přesvědčeného očkova-
če, například otce alespoň po dvou dávkách, pokud to druhý duchovně nesrovná (má pozitivní ná-
boj), mohou  být ve většině případů neplodné, a to dokonce i kdyby se nadále s tímto otcem nestý-
kaly, stačí, aby se s ním předtím sžily ve vzájemném vztahu nebo styky nadále udržovala jenom
matka, tedy jaksi "na dálku" (pokud bude druhý, neočkovaný sám v sobě a svém přesvědčení do-
bře zasazen, či už dítě samo, nestane se to. Je to ale dobrý příklad, jak může fungovat "silná vůle"
a známe to z běžných domácích vztahů. Je to psychotronika běžného života. Jeden rodič hlásá
"smrt" ve svém systému a může to v tomto smyslu přenést na své dítě.

     Dřív všechno, co přišlo z Ameriky, byly štvavé lži a všechno ruské bylo posvátné. Dnes Amerika
vše řídí a cokoli ruské je dezinformační a ničím nepodložené. Holá pravda a holá fakta jako podklad
jsou bezcenné. Co nenařídila strana a vláda... panebože, už je to tady zase. Ve stejném balení. Děti
udávají učitelku, protože odmítá říkat lži, a argumentují tím, že se jim nezdálo, co říká, a proto si zji-
stily informace, například na čt 1, a tak se přesvědčily, že paní učitelka lže..., abych tu holku přímo
citovala. V tom my jsme, vy malí blbí debílkové, vyrůstali. Proti tomu byla ta revoluce, o které se učí-
te. Kolečkem jsme se opět dostali do stavu jako v poslední scéně českého filmu Bílá paní  z roku
1965: "Nekecej a plav".

     Mimochodem víte, že každý ukrajinský student u nás dostává 15.OOO jako příspěvek na studium?
Proč ne naše děti?

19.4.2022:
     Když jsem se dnes vracela domů, říkala jsem si: "Dnes, hned jak přijedu, bude v televizi nějaká
indicie. To jsem fakt zvědavá, o čem to bude!" Zapnula jsem televizi, kde byla právě nastavená. Pro-
bíhal tam film Státní tajemství. Jistě jste ho už viděli, takže víte, co jsem tím myslela.

Jedna stará právnička si dnes stěžovala, že je advokátní komora nutí zastupovat Ukrajince zadarmo.

     Jedna dáma mi dnes poslala žertovnou sms: "Dnes jsem byla v bance. Česky jsem mluvila jen já
a některé zaměstnankyně. Co si tam asi ti chudáci jdou uložit? Že by kapesné?"
On to bohužel, Kamilo, ale vůbec žert není. Ukrajinci si mohli přímo na sběrných místech, hned, jak
přišli, založit zdarma účet, na který jim naše vláda posílá dávky. Mohou se na těchto hranicích rovnou
hned otočit a jet domů a vybírat si dávky na Ukrajině.
     Vzhledem k tomu, že na hranicích kontrolují jenom pas a nikoli trestní rejstřík, může se tu vesele
usazovat prakticky kdokoli, utečenci odkudkoli s plným trestním rejstříkem a tvořit si tu základny or-
ganizovaného zločinu, za podpory naší vlády a z našich peněz. A jakmile sem vkročí, už je tu těžko
budeme někde lovit.
     Také tu jezdí čím dál větší množství ukrajinských aut. V Mariánských lázních to bylo každé třetí.
Naše Panda byla mezi nimi jak Popelka. Nejsou to auta u nás pojištěná, netýká se jich naše STK.
Až zaviní nějakou dopravní nehodu, jsem zvědavá, jak to z nich budeme dostávat. Případně jak je
budeme u nás soudit. Dnes mi někdo vyprávěl, jak u nich u obchoďáku chodí dva Ukrajinci s mo-
drožlutou kasičkou a žádají příspěvek s tím populárním "Co byste dělali, kdyby vám někdo.." Není
u nás žebrota zákonem zapovězena?

     Večer před odjezdem jsme se s přítelem na kolonádě konečně potkali s jeho "novými přáteli"
od vedlejšího stolu v jídelně.
"To jsem rád, že vás můžu konečně představit!", hlaholil. "Já jsem už myslel, že se staneš takovou
"paní Columbovou". Stále se o ní mluví, ale nikdo ji nikdy neviděl".
Povídal si pak druhý den s panem doktorem u večeře. "Ona předpovídá různé věci a většinou jí
všechno vyjde. Jen teď to poslední - to teda úplně nevím... Řekla, že v dubnu a květnu začne velká
vlna umírání..." Lékař, u jehož stolku se občas zastavují lidé a děkují mu za záchranu života, což mé-
ho přítele přivádí v úžas, se na něj trochu překvapeně podíval a řekl: "Ale přesně to se děje. Mně 
teď zemřeli tři moji kolegové".

     Dnes také přítel narazil na netu na článek nějaké Natálie Jebavé na téma Dezinformační Weby.
Jako hlavním příkladem byl uveden Fígl. S celou adresou, takže každopádně děkuji za reklamu. Po-
kud byste si chtěli počíst, zde je odkaz: Dezinformační web svým názvem vlastně vystihl sám sebe.  

V žaludku jim tedy asi ležíme hodně. Jak řekl pán, který byl u mě dnes - hodně dobré vysvědčení.
Dotyčná Jebavá píše, že Lenka Pecharová zřejmě ani neexistuje, je to možná pseudonym. To by
byl ten nejstupidnější pseudonym a nejvíc bez nápadu, o jakém jsem kdy slyšela. Každopádně mě
prý nebylo možné nikde vyhledat. To tedy moc důvtipem nehýříte. To jedna stará paní zapojila svoji
vrozenou inteligenci a našla mě hned. A napsala mi. Dopustila jste se tedy slušné dezinformace.
Paní Císařová, Váš vzkaz zahřál u srdce. Děkuji za vaše slova. Občas si na Vás vzpomenu. Mějte se
moc pěkně. Děkuji i všem ostatním. Vážím si všeho, co se ke mně od vás doneslo. Už dávno jsem
to chtěla napsat. Děkuji paní z Rakouska, která mi poslala Bronchalis Heel, když se dočetla, že
u nás není. Velmi mě to dojalo.
Paní Jebavá, je-li to její jméno, já nevím, já ji neznám, třeba je to pseudonym, má zřejmě s hony
na čarodějnice své zkušenosti. O nějakém guruovi nepadlo ani slovo. To jen "Vy sama to říkáte"
Moje práce Vás nemusejí zajímat. Ty jsou pro lidi, kteří jsou schopni něčeho dobrého.
Psala také o jakýchsi švagrech strýčků kohosi.. Nic takového jsem nikdy neřekla. Nejsem blázen.
Samozřejmě, že vím všechna ta jména. Je to věc, na kterou si dávám sakra pozor, na to vemte jed
(- i když, Vy už jste ho pravděpodobně vzala). Ale mí čtenáři jsou slušní lidé. Mám je ráda. Ctím je-
jich soukromí. A nechci je hned v první vlně předhodit drzým náletům takových nestvůr Jebavých.
Do jejich jmen Vám ani nikomu druhému nic není. Ale dojde-li na důkazy, Vy namyšlený arogantní
pisálku, Vy hlupče z rozumu, shoříte jak tenký list hajzlpapíru.

     Zelenskyj si řekl o zbraně. Němci usoudili, že by bylo nejlepší nakoupit jim zbraně z Ruska, pro-
tože s těmi oni umí zacházet. Zelenskyj se ale rozčílil, že chce nové, nejmodernější zbraně! Celý
svět je teď zaražený a v šoku, co tohle jako má... A to vás překvapilo? Stejně jako ostatní Ukrajinci.
Žádné obnošené oblečení. Co si myslíte, že jsou? Posvěcení minimálně čtyřmi nebo pěti bohy.
A novými. Ne těmi našimi obyčejnými.

20.4.2022:
     Tak odpověď na to, co by se dělo, kdyby Ukrajinec se svým autem zavinil nehodu, už mi přišla.
Ne od "mého hlasu", ale od příslušné úřednice.

"V případě, že UK způsobí škodu, je vše poškozenému hrazeno z garančního fondu ČKP.
https://www.ckp.cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/159-jak-okp-pomaha-ukrajinskym-motoristum
Do garančního fondu přispívají všechny pojišťovny 3% z povinného ručení, které musí mít u nás ka-
ždé vozidlo. Vše platí do 31.8.2022. Tedy bourat můžou vesele, my to zaplatíme. " 

Díky, Jano.

     To, co plánuje vláda a k čemu a jakým způsobem vybízí občany, by bylo na velmi důkladný roz-
bor a velmi úporné zvracení, ale nestojí to zato, protože tato situace, ač se zdá jakkoli strašlivá
a beznadějná, nebude mít dlouhého trvání.

"Napadlo by tě někdy, že se jednou budeš zastávat Rusů?", zeptal se mě onehdy můj přítel.
"No to teda v životě..", zavrtěla jsem hlavou. Vybavilo se mi při tom, jak můj otec vždy při zprávách 
křičel v televizi na hlasatelku a hádal se s ní. "Co mi tu budeš povídat! Vy podvodníci! Co lžete! Pa-
tolízalové!" Vzpomněla jsem si také, jaké peklo bylo každoročně, když se měly vyvěšovat "ruské" 
vlaječky. My jsme nevyvěšovali. Předseda bytového družstva, pan Jiránek, starý hodný pán první 
republiky s mými rodiči vždy vlídně, nešťastně a prosebně smlouval. A rodiče vždy stejně omluvně
a lítostivě, ale neoblomně vrtěli hlavou. Byli jsme jediní ze vchodu. A jedni ze dvou nebo ze tří v ce-
lém bloku. Někdy jediní. Nevyvěšovat ruské vlajky byla v té době tvrdá  hra, která měla pro leckoho
tvrdé následky. Chtěla bych vidět, kolik z těch dnešních hrdinných bojovníků na facebooku by to-
hle udělalo. Pravděpodobně by byli s vlaječkami za okny jako první. Ta procenta posluhovačů reži-
mu budou totiž pořád zhruba stejná.
Mým rodičům to vydrželo a mně taky. Žádným lhářům, patolízalům a podvodníkům ustupovat ne-
budu. V osmašedesátém nás obsadili sověti a teď je tu máme zase, jen mnohonásobně větší množ-
ství a mnohonásobně více si dovolují. Komunistické "Se Sovětským svazem na věčné časy" začíná
být fakt noční můra. Rusové, Ukrajinci, ti všichni tu byli v osmašedesátém a vyhnal je až Kocáb v 90.
letech. Tenkrát nás obsadili, teď jsme si je přivolali. Jsme opravdu o hodně dál. Teď nás vyžírá EU,
předtím nás vyžírala RVHP. Ukrajinci nás vyžírají už na dluh. Babiš vlastní téměř celé naše hospodář-
ství. Je úplně jedno, že není premiérem. Budeme si svoji zemi muset vzít sami, nikdo nám ji dobro-
volně nedá. Nefandím Putinovi. Ve své zemi dělá zvěrstva. Ale nechci tu Ukrajince. Nechci tu nikoho 
ze Sovětského svazu. Mám jich dost. Nechci tu stejné okupanty dvakrát za svůj život. Co se nepoda-
řilo Hitlerovi, to teď dotáhla EU. Sovětský svaz to dotahuje teď. Není to nenávist k jiným národům.
Jen se s nimi nechci dělit o svůj dům a svůj chleba, kterým ještě pohrdají. Tohle je nový typ okupace.
Nemá cenu již bojovat klasickými zbraněmi. Nemá již smysl zesilovat zbraně starého typu, je třeba
vyvinout nový typ. Došlo k evoluci zbraní při obsazování jiné země, pokoření jejích obyvatel, zabírání,
loupení jejich majetku. Jde o evoluci nájezdnictví.
Když zemětřesení a sopky zničily domy a celé vesnice, lidé je vystavěli znova. Byli tam doma. Nešli
se ubytovat k někomu cizímu. Takhle to prostě fungovat nemůže a nebude. Měl by je zase nějaký
Kocáb poslat domů. Zřejmě ale nějaký jiný. tomuhle už taky chroupe. Chce to novou krev.

     Vláda nakoupila 17.000.000 vakcinačních dávek na podzimní očkování. Ještě nevědí, co bude,
jestli něco bude, ještě nevědí, na jaký kmen by to v té době případně mělo být, ale už mají 17 mili-
onů dávek čehosi nezbytného. Nezbytného pro někoho na něco.

     To si myslí, že máme v té hlavě úplně nasráno?

     Odcituji to celé, co se s tím budeme párat. Teď to přišlo.
"Ahoj, čtu právě Tvoje listy a dobře, že píšeš! U nás jsou 2 třídy ukrajinských dětí a těm vedení školy 
zařídilo rovnou stravování v restauraci, protože v jídelně jim nechutná. A sbírku školního vybavení
pro děti odmítli, že chtějí raději peníze. Rodičům se to už nelíbí, ale škola se chce zviditelnit říkala
moje známá, která tam učí, sice nevím proč se chtějí zviditelňovat. A tak se pořádá další sbírka...
absurdní."
     Zřejmě máme v hlavě nasráno. Děkujeme za info, Mirko.

23.4.2022:
      Včera mi vyprávěla paní (ta s tím  bytem na I.P.Pavlova) další historky, ze kterých se nám nevy-
lepší trávení. Její ukrajinská uklízečka bydlí v prostorách jejího majetku. "Nejen že si tam přes můj
zákaz přitáhla dva Ukrajince, ale ještě její dcera zorganizovala sbírku a lidé jim tam nosí věci, s po-
korně ohnutými zády, zrovna když jsem tam byla, dávali jí velkou krabici pracího prášku! Ona tu 
žije minimálně pět let! Bere si od nás 180 na hodinu! Nemohla jsem se na to dívat, musela jsem jít
pryč." - "A proč jste za těmi lidmi nešla a neřekla jim, jak to je? Zarazila byste je a hlavně by to říkali
dál!" Nechat to být není zrovna to, co by těm lidem pomohlo. Je třeba je vyvádět z nevědomí, pro je-
jich vlastní dobro. Uklízečka, kterou dobře platíte, si ve vašem domě organizuje podvodnou výdě-
lečnou činnost, obírá vaše soukmenovce a vy nic neuděláte. ..To prostě nepochopíte.
"A zkusila se jít přihlásit na podporu. "Naštěstí" paní byla moc hodná a poradila jí, ať o to nežádá,
že by ji vyhostili. Druhý den jsme šly s kolegyní kolem dlouhé fronty Ukrajinců žádajících o podporu.
"Podívej se", strčila do mě, "támhleta ženská s tím kočárkem. Ten stojí padesát tisíc".
- A já povídám, a támhleta bunda, co má na sobě ten chlap, ta stojí deset tisíc.. Moje dcera ji totiž
ze mě láme už pět let a já jí říkám, že je blázen. Tak takoví lidé tam stojí frontu na podporu."
     Napsala jsem, že Ukrajinci mají bankovní účty zdarma? Trochu bych tuto informaci poopravila. 
Od ČSOB dostávají 2.500,- základního vkladu. Jsou snad zhypnotizovaní úplně všichni? Vybavuje
se mi moje oblíbená věta Jiřího Sováka z filmu Kam čert nemůže "Já žádám, aby v této obci byl 
alespoň jeden normální člověk, protože jsou žně!" Ještě jedna věta je z tohoto filmu klasika, a to
od Vlastimila Brodského v roli kastelána, kterého se všichni dotazují, proč že se svítilo v noci
na hradě: "Na jakém hradě? Copak tu někdy byl nějaký hrad?" Tahle věta se mi v poslední době 
vybavuje často. Naposledy při obvinění té nešťastné učitelky, která to vzala s osvětou hodně zgru-
ntu. O Vrběticích víme, nedávno mi jedna dáma, která se po "té" události na tom místě vyskytovala,
řekla - "neměly by se v okruhu několika set metrů povalovat kusý zbraní? Nemělo by to být jimi po-
seto? Nebyl tam ani šroubek", ale myslím, že u žáků 8. třídy si to měla odpustit.

     FIFA, mezinárodní federace fotbalových asociací každoročně zveřejňuje, kolik hráčů zemřelo.
Bývalo to 5-7. Nyní se počet zvýšil na 150.

     Sedíme s Janem na stráni v Libušíně a pozorujeme "turnaj". Mám dostatek času psát Fígl.
Připomíná mi to poklidná nedělní odpoledne, kdy můj otec sledoval v televizi tenis. Ťuk-ťuk-ťuk-ťuk.
Vedle mě zazněl krásný povzbuzovací pokřik: "Takovou dobu ses oblíkal, dělej!" Nebo: "Máš ženu!"
Takhle si dnes lidé představují boj. Člověk u toho má čas psát. I zdřímnout. Vzpomínám na to, jak
jsme do sebe na kendu nelidsky řezali. Byla jsem tam jediná holka. Zazněly další pokřiky: "Dej mu,
jménem zákona! Ukaž mu ty donucováky!" Lidi se v podstatě dobře orientují.. Zatímco komentátor
mluvil o boji na život a na smrt, já jsem jej prožívala doopravdy.
Bloudila jsem krajinou stánků s důsledně středověkým zbožím. Pivo, plstěné oděvy, zbraně, halušky.
Pivo, kožené boty, keramika,...čínské nudle. Chrabří bojovníci procházející kolem chřestí zbrojí jak
reklama na alobal. Potácím se mezi stánky ve stále zpomalujícím se tempu, až se můj klopýtavý
krok začíná podobat plazení se po Sahaře, a semtam vzbudím pozornost citlivějších povah. Sýry,
medovina... Co je to za blbost! Středověk byl přece plný Turků!
Když jsem myslela, že už nepřežiju, na poslední chvíli, před závěrečným padnutím obličejem
do světlého písku pod vysokým modrým nebem bez mráčku, zasvítily mi v dálce bílé zdi Jeruzaléma.
Zdolala jsem poslední metry mezi špičatými stany nepřátel nebo možná našich a zhroutila se na práh
toho svatostánku: "Jednu kávu, prosím."

     Nedávno jsem při jedné práci viděla tento obraz: Fiala stojí v malé prázdné betonové místnosti, 
opírá se o vlhkou zeď, ruce svázané k tělu stejně jako ve svěrací kazajce a v puse roubík. Vidím
jen jeho, ale vím, že vpravo, naproti němu, jsou dveře vedoucí do velkého osvětleného sálu plného
naslouchajících sedících lidí, dívajících se na pódium, kde řeční "ten pravý Fiala". Tím ho vůbec neo-
mlouvám, ani trochu. Zaútočí-li na nás někdo, musí mít na co zaútočit. Každá naše slabina nás může
stát všechno. Jako první, ještě za Babišovy vlády, to plnou měrou v mnoha dávkách schytal Bartoš,
ani jeho neomlouvám, ani trochu. Možná opravdu jen nepatrně. "Zharmonizování energetických cen-
ter (zharmonizování s čím přesně?)" od toho zaprodaného "šamana" možná také nebyl nejlepší nápad. 
Celý svět už našeho premiéra užasle a nevěřícně pozoruje a komentuje a jeden význačný lékař ho
označil za "neléčeného schizofrenika". To je ale známá věc. V 90% je schizofrenie způsobena příto-
mností jiné osoby v systému, živé, mrtvé či nějaké entity, případně i psychotroniky, magie. Tohle ale
není obyčejná magie. Ze všeho nejvíc mi to začíná připomínat kabalu.

     Český národ je důležitý. My jsme důležití. Ne proto, že "jsme Češi", ale proto, že žijeme na tomto
území, jsme spojeni s touto zemí a přejali jsme její srdce. Cítíme se Čechy a hlásíme se k tomuto ná-.
rodu. Češi jsou nebezpeční. Srdce tohoto národa je nebezpečné. Za katolizace jsme dokázali vzdo-
rovat o celých tři sta let déle než ostatní národy. Proto je tak důležité nás zničit, například rozředit.
     Mluví se o tom, že jsme Slované. Je to další mystifikace zneužívaná ke vnucování bratrství s náro-
dy, se kterými máme pramálo společného. V Čechách byli Slovani jen malým kmenem kolem Měl-
níka. Na ostatním území žili Germáni, Frankové, Vizigóti, Kelti a mnoho dalších národů. Jméno Krok
bylo v cizině dobře známo jako Crocos a jeho původ se předpokládá nejspíše z Latiny nebo z Kelt-
štiny. Jako slovanské je každopádně vyloučeno. V každém případě dnes jsme Češi. Cítíme se jimi.
Můj dědeček Emanuel, jehož předkové přišli z Německého Glassdorfu, česky Sklenná, byl nejvla-
stenečtějším Čechem, jakého si umíte představit. Zajímavé, žil na Moravě. Ale ve svých vzorníkově
vlasteneckých básních opěvoval Čechy. Moje babička Žofie a později i my jsme to museli poslou-
chat. Každý ke svému češství máme nějaký důvod. Všichni tu kvůli něčemu jsme. Právě tady. Právě
teď. Nezáleží na tom, odkud jsme přišli. Stejné je to s touto Zemí.

     Někoho chtěl úřad postihnout kvůli tomu, že si vyvěsil českou vlajku. Ne že bych to nečekala.
Sama mám jednu na okně a můj syn se divil, proč si vyvěšujeme polskou vlajku, než ji viděl zvenku.
Druhou mám v autě. Trochu jsem to ale přehnala s její velikostí, takže pokaždé trochu zatajím dech,
když couvám.

26.4.2022:
     Již druhou starou paní jsem slyšela naříkat, tahle tedy velmi hlasitě nadávala, že těsně před na-
stoupením jí zrušili operaci (tahle měla jít s kolenem), přesněji odložili ji na neurčito s tím, že teď
nemají čas, protože se věnují přednostně Ukrajincům. Za peníze, které ona naspořila, bude místo
ní léčen někdo, kdo ničím nepřispěl.
     Kamarádka - Ivana vyprávěla. jak jedna Ukrajinka - Julie, kdyby si to Natuška Jebuška, jak ji něž-
ně překřtil jeden můj kamarád, ale moc to tím nevylepšil, teď už toho Mrazíka z hlavy nedostanu,
chtěla poznamenat, telefonovala domů na Ukrajinu do svého domu, ze kterého ona odešla, kde ale
bydlí její bratr se zbytkem jejich rodiny, neboť v této části Ukrajiny se nic neděje, a byla pak velmi
rozčílená, že jim do jednoho rohu pokoje zatéká z okapu a že tam bude mít zničené věci a že je to
strašné. No strašné to je, ale my jsme mysleli, že sem utekla před hrůzami války. Procestovala Ně-
mecko, rozhlížela se v Berlíně, ale nelíbilo se jí tam. Němci zřejmě nerozdávají ve školách učitelům
ukrajinské slovníčky. Zřejmě ani neruší operace vlastních lidí. Rozhodla se, že se chce usadit v Pra-
ze a žádala moji kamarádku, jestli by jí tu zařídila nějaké kontakty. No my chápeme její důvody k e-
migraci. Uvolněný okap není žádná legrace.

     Na vlastní uši jsem též slyšela druhý stejný případ - pán v čekárně na veterině vykládal, jak obe-
šel všechny lékaře, byl i na neurologii, ale nic nenašli a řekli mu, že mu nic není. "No tak mi teda nic
není, no", rozhodil dotčeně rukama. "Ale pořád se klepu. Tak já teda nevím, z čeho."
V poslední době se učím mlčet.

     Slyšela jsem v rádiu pozoruhodnou zprávu, že Titanic se vůbec nemusel potopit, ale stalo se tak
proto, že radisté na Titanicu nebyli radisté Titanicu, tedy námořníci, ale zaměstnanci firmy, která vy-
dělávala na doručování vzkazů bohatých pasažérů na pevninu. Tedy byli tam za účelem vydělávání
peněz, nikoli pro bezpečnost plavby. Večer před katastrofou radista blízké lodi Karpatia odvysílal
radistovi z Titanicu zprávu o přesné poloze ledovce, na který Titanic druhý den narazil. Radista
Titanicu zaneprázdněný svými zájmy ho doslova poslal někam, neboť mu do jeho bohulibé práce
rušivě zasahovalo hlasité pípání z blízké lodi, vyměnili si ještě asi dvě kolečka konverzace a pak 
radista Titanicu druhého radistu naštvaně odpojil a šel spát. S lístkem o poloze ledovce v kapse.
Neodevzdal ho na horní palubě, jak by to každý lodní radista udělal. Nepřipomíná vám to dnešní
dobu? Mně strašně. Nedošlo by ke katastrofě, kdyby na příslušných místech byli odborníci a ne
jen vydělávači peněz a kdyby se přálo sluchu odborníkům v oboru a ne jen vydělávačům peněz,
kteří jsou ve službách někoho jiného.
     Slyšela jsem v rozhlase ale také ještě jinou zprávu. Ministerstvo školství je plné diskusí o tom,
má-li být na školách zrušen jako povinný druhý cizí jazyk, neboť rodiče si to tak přejí. Nebylo by
to prý ale dobře, cizí jazyky budou zapotřebí, aby se děti uplatnily na trhu práce. Moment - nemlu-
ví se snad v českých firmách česky? Či se počítá s tím, že všichni budou prchat do Německa, pro-
tože se tady neuživí? Nebo - což je tak samozřejmě myšleno - se u nás bude pracovat už jen
pro cizí firmy, sídlící na našem území? Počítá se už teď s tím, že u nás bude stále hůře? Počítá se 
s tím, že se staneme otroky a budou nám vládnout cizí mocnosti a my budeme pro ně pracovat?
Ne tedy pro nás? Je tohle plán? Samozřejmě, že je. Vždyť toho jsme téměř zcela dosáhli už za Ba-
biše. Když jsme se doma zamýšleli, proč tohle všechno, shodli jsme se na tom, že jediné, co nám 
z toho vychází, je, že hlavním zájmem je tak fatálně nás vyrabovat a zadlužit, že se staneme otro-
ky toho, od koho si půjčíme. Protože na Ukrajince si musíme půjčovat, to je vám snad jasné. Vše-
chny ty jejich zuby zadara o nové bundy chudákům dětem a volné telefonování a příspěvky ško-
lám (pak není divu, že školy odmítají brát naše děti a dávají rády přednost ukrajinským, je to vla-
stně obdoba "covidových pacientů" v nemocnicích) nás někde stojí čárky na futro. Tohle už zná-
me z příkladů Číny - okolní země, které se u nich zadlužily, musely akceptovat jimi určený řád
ekonomický, extrémně výhodný pro Čínu a extrémně nevýhodný pro dlužící země, díky kterému
je pak už téměř nemožné se z dluhů a nevýhodného obchodování dostat. Takže v podstatě i po-
litický a právní.
     Ale co mě nejvíc uzemnilo - cizí řeči určitě neubudou, ale "přišlo se s takovou zajímavou my-
šlenkou", že by se na školách vyučovala svahilština. S neuvěřitelnou, nehoráznou drzostí tvrdili,  
že je to proto, že touto řečí mluví přes sto miliónů lidí a když někam jedete..., ale především - ti li- 
dé tam jsou tak klidní, vyrovnaní, na všechno mají takové klidné moudré odpovědi a pořekadla,
vlastně bychom se od nich mohli mnohému učit... Je vám jasné, proč se u nás má učit svahilština?
Protože ti, které sem evidentně plánují navézt, nebudou ani náhodou schopni naučit se česky a je-
diná možnost, jak se s námi mohou dorozumět, je, že my se budeme učit jejich řeči. Protestujte pro-
ti učení se ukrajinštiny, protože tohle je jen začátek! Jak se na něco kývne jednou, stane se to zno-.
vu. Protestujte proti tomu, že někdo jiný bude upřednostňován ve vaší zemi a bude mít práva, která
vy nemáte. Nepleťte si solidaritu s podrobením se. Neberte ohledy, kde nejsou brány ohledy na vás.
Vaše pomoc někomu, kdo ji nepotřebuje, je potřebou vašeho ega vyvyšovat se. Lidé milují chudá-
ky, protože si pak mohou připadat lepší a stát výše. Dokud nezjistí, že ti ubožáci, a to v každém
směru, jsou oni. Vaše vlastní nedostatečnost vás vede k potřebě hledat ubožáka v někom druhém.
Vaše ubohost vám zavírá oči. Nehrajte si na zachránce. Nikdo si vás za to nebude vážit. Zjistíte, že
jste byli napáleni, podvedeni či že jste se obelhávali. Zachraňujte sebe. Oni to totiž za vás neudělají.
Vy budete zachraňovat je, ale oni pak nebudou zachraňovat vás.

27.4.2022:
Slyšela jsem mnohokrát mluvit lidi o svých obavách, že nám sem Putin foukne atomovku.
Zaprvé si myslím, že nejrizikovější možností je stále oblast Iráku a Íránu, ale ani té se nebojím,
a za druhé - když už, tak proč chodit tak daleko? Před asi dvěma měsícI mi říkal pán, co pracu-
je na Temelíně, že píše dopis vedení. (Původně chtěli, aby se všichni očkovali, ale sešlo z toho).
Jestli si uvědomují, že na tak rizikovém pracovišti pracují očkovaní lidé, od kterých je možné čekat
kdykoli cokoli.
Pokud někdo náhle zkolabuje, jak se to očkovaným stává, a padne čelem na správné tlačítko, tak
máme po starostech.

Předpokládám, že naše vláda bude nějakou dobu tajit ne počet úmrtí po očkování, ale počet
mrtvých vůbec, protože i kdybychom dál hráli hru na umírání na covid, dva roky se teď prakticky
neumíralo na nic jiného, vzhledem k počtu očkovaných už by to neskýtalo žádné výhody.
Mimochodem - víte-li, že "Izrael konečně potichu přiznal vysoká nadúmrtí: 1017%"? Nejhůře je
na tom Jižní Korea: 3870%.
Ono to půjde....

Já jsem z toho venku... Já říkám od začátku, že tu nechci nikoho z Ukrajiny. Můžu být nařčena
maximálně z nesnášenlivosti či nepřejícnosti, ale ti, kdož horují pro přijímání nebo i ubytovávání se
Ukrajinců - jsem zvědavá, co budou dělat teď, neboť nám sem chtějí začít posílat ukrajinské Romy.
A budou - li proti tomu protestovat a proti běžným Ukrajincům ne, mohou být podle zákona obviněni
z diskriminace.

30.4.2022:
     Říkal mi onehdy pán, že když byl u mě naposledy, to je tak půl roku, že jsem tuhle válku předpo-
vídala. "Nepokoje až válečné rozbroje, někde těsně kolem nás, ale jakoby částečné i něco u nás."
Nevím, nepamatuji se nikdy téměř na nic. Ale když jsem to vyprávěla jiné dámě, řekla mi: "Ano, mně
jsi to taky říkala. Že nás to nějak zlehka lízne". Já se ale obávám, že tohle to líznutí ještě není. Po-
kud budeme všichni do těch Rusů pořád tak šít, mohou se fakt naštvat a na tu Ukrajinu něco fou-
knout. Putin pak otevře otcovskou náruč a řekne obyvatelům: "Děti moje, pojďte ke mně!"
Mnoho z nás si všimlo a někteří to i pojmenovali, že se "tady ti Ukrajinci chovají, jako by jim  to tu
patřilo". Nevědí něco, co my nevíme? Začala jsem mít náhle takový pocit, že by ten Zelenskyj chtěl
vládnout tady u nás. Představte si, že by dosáhl toho, že by "musel utéct" z Ukrajiny. Proč by  nešel
k nám? Podmínky pro přijetí Ukrajinců už přece byly stanoveny. Proč by se neucházel o místo pre-
zidenta? Právně by to jistě nebyla překážka. U nás už není právně nic překážka. Myslíte, že v tom-
hle státě plném odpojených nesvéprávných magorů by teď měl konkurenci? Už tady má část svého
národa. Když to takhle půjde dál, za chvíli ho mohou legálně volit. A jiná alternativa - Zelenskyj s Pu-
tinem se mohou (nebo mohli) klidně domluvit. No mohou, úplně klidně. Stejný princip, jako jsem 
kdysi psala. Pleteme se do něčích vztahů, hájíme jednoho před druhým a pak zjistíme, že jsou velcí
kámoši. Jedna rodina. Dobře spolupracující. Nebo je to tak nějak napůl a Putin slíbí Zelenskému, že 
Ukrajinu nechá celou, když, až u nás bude vládnout, nás zaprodá. Myslíte, že je to blbost? A vy si
nepamatujete na rok 1968? A na mnoho případů v dějinách předtím? Pak utvoří společný Sovětský
svaz, a my? Putin za nás zatáhne naše dluhy a řekne: Teď jste ale náš národ. Vytvoří jakousi novou
RVHP  a jsme v háji. Jak říkal můj přítel - Proboha neposílejme zbraně do bývalého Sovětského sva-
zu, vždyť se pak proti nim nebudeme mít čím bránit.

     Říkala předevčírem slečna, co pracuje na sociálce, že už se musí dívat jinam, když Ukrajincům 
vyplácí dávky, aby nevraždila.. "Přijdou skvěle oblečení, opálení, navonění, v igelitce nové boty,
a takhle si jdou pro dávky. A my jsme už úplně na dně, nebudeme už teď mít na výplaty zaměst-
nancům, ale do nich to pořád pereme." Slýchám i výrazy "otvírá se mi kudla v kapse, když je vidím".
Jedné z těch dam, které mluvily o tom, že jim odložili nebo zrušili operaci, což je zřejmě to samé, 
mi říkala, že jí řekli rovnou, že ji ruší proto, že na ni nemají peníze, protože vše dali do Ukrajinců.
Mají mnoho možností, proč odejít. Bude to tak asi pro ně lepší.

2.5.2022:
     Dnes jsme se rozčílili ale opravdu moc. Volala mi jedna paní, že už dva týdny pro svoji holčič-
ku v Praze marně shání pediatra. Všude je odmítána. Ti doktoři se vůbec nestydí jí říct přímo, že
teď dávají přednost výhradně Ukrajincům. Obvodní lékařka jí řekla, že ona jí nepomůže, ať si za-
jde do nemocnice. V nemocnici jí řekli, že ji nevezmou bez doporučení obvodní lékařky. Ta jí dopo-
ručení odmítla napsat. V každé pediatrické ordinaci ji odmítli. V jedné ordinaci zažila toto:
"Najednou se otevřely dveře a dovnitř nakráčel Ukrajinec, jako by tam byl doma. Chtěl nahlásit dítě.
"Ano, jistě, žádný problém, tady máte přihlašovací formulář, vyplňte si ho, kdybyste s tím měl potíže,
my vám rádi pomůžeme"."
Doktoři, vy sráči, takže je to tu zase? Jakýpak máte příspěvek za Ukrajinské dítě? Jak se vám spí,
když vyhodíte naše nemocné dítě, jehož rodiče poctivě celý život platili za zdravotní péči?
Paní I., ke vší úctě k Vám, Vy jste právnička. Je to stejné jako s tím minulým případem. Jak je možné,
že jste nic neudělala? Nic neřekla? Kdybych byla já právník, už bych tu stížnost či žalobu měla ode-
slanou. Co si myslíme, že se stane, když nikdo nic neudělá? Každý musí dělat, co ze svého místa
může dělat. Moje kamarádka napsala nějaké své kamarádce na facebooku, když si stěžovala 
na nepřijímání českých dětí do školek: "Vždyť jsi právnička. Proč něco neuděláš? Ty můžeš podat
žalobu." A on jí odpověděla, že sepisování a podávání žalob stojí peníze a čas. Tak s takovýmhle
materiálem my v téhle zemi žijeme. Mně psaní Fígla zabere v průměru tak dvě a půl hodiny denně.
A dělám to jen proto, že si myslím, že to má smysl. Proto, že vidím, že to má smysl. Žádný hmotný
zisk mi to nepřináší. No a co? Jde přece o "hmotný díl" celé naší země. Rozplyneme se jak pára
nad hrncem, když budeme každý jenom počítat. Byla jsem osočena, že kvůli takovým, jako jsem
já, kvůli takovým Fíglům umírali lidé na covid. No myslím si, že máme každý svůj vlastní rozum
a možnost se jím řídit a co mi nechutná, to prostě nejím, nedoslechla jsem se o nikom, kdo by ze-
mřel jen proto, že četl Fígla, zato vím jistě, že obrovské množství lidí by teď nemuselo  umírat, kdy-
by toho Fígla četli.
Každý máme dělat, co dělat můžeme. Pokud něco dělat můžeme a neděláme, nezaslouží si to 
omluvu ani lítost a slitování. Nemůžu na vás nic udělat, jestliže neděláte, co byste dělat měli.
Jestliže nepatříte k těm, co chtějí a snaží se zachránit tuto zemi. A ne jenom pofňukáváním. Stě-
žování si někdy nestačí. I když příspěvky jsou samozřejmě dobré.
     Jaký je rozdíl mezi porušováním demokracie a práv v minulých dvou letech a teď? Není tohle
náhodou ještě větší diskriminace? Za demokracii a proti bezpráví se bojovalo opravdu jenom
chvilku a jinak v jakýchkoli podobných iniciativách chcíp pes. Kde jsou všichni ti srdnatí právníci? 
Kde je lékařská asociace? Mrzí mě, že jsem tenkrát z Jedovnice nepřijela včas, měla jsem tak hez-
ký transparent: Stop pozitivní diskriminaci ekonomických uprchlíků. I když by mě, zvláště v té době,
asi něco stál. Možná bylo důležitější, abych pokračovala s Fíglem a zůstala na svobodě. Když ale
budeme všichni počítat, ....nedopočítáme se nikdy.

     Jak jsme říkali už před měsícem, pokud nepřestaneme rýt do Putina a krýt a překrucovat lži
Ukrajiny, budeme Ruskem zařazeni mezi nepřátelské státy. Můžeme se pro Rusko stát větším ne-
přítelem než Ukrajina. Ukrajinci jsou teroristi. S těmi oni si to vyřídí, jak uznají za vhodné. Tohle
je jejich boj. My jsme ale ti podšívači, co pliveme na někoho, o kom vlastně nic nevíme, a pleteme
se do něčeho, do čeho nám nic není. Měli bychom ty Ukrajince začít vyhánět otevřeně. Dát jim na-
jevo, že si svoje problémy musí vyřešit sami. Vždyť my si přivlastňujeme a krmíme teroristy, národ,
který utlačoval a vraždil jiný národ. Všichni Ukrajinci lžou. Všichni vědí, jak to je. Všichni vědí, že je
to podvod. Že jejich vina je pravá. A nebo, stejně jako je to s očkovanými, mohou vědět. Leda že
by nechtěli. Stejně jako dodnes je ještě pár Němců, co  nikdy nepřipustili, že existovali koncentrační
tábory. To ale jejich existenci nevymazalo.

4.5.2022:
     "Podívej", jihnul před pár dny můj přítel, "ten barevný ptáček. Pořád přilétá a vrací se na náš
práh, něco tam zobe. To je pěkné. Copak tam asi má? Nějaké broučky?" Podívala jsem se pro-
sklenými dveřmi a vyhodnotila situaci. "No asi tě zklamu, on totiž vytahuje kokosová vlákna z naší
rohožky a staví si z nich hnízdo."

     Stát chce ze všech našich pojišťoven odebrat obrovskou částku, protože už nemá peníze 
na dotování Ukrajinců. Pokud říkáme, že státní peníze jsou naše peníze a mají sloužit na rozvoj
naší země a jejích občanů, pak peníze pojišťoven jsou přímo naše peníze, vydělané, zdaněné
a poslané konkrétními lidmi pro konkrétní účel, pojištění jejich majetku, aut, domů, zdraví. Vytě-
žení těchto peněz se rovná tunelování. Je to jako kdybyste vybrali prasátko vašemu dítěti, které
si šetří například na studium, a peníze použili pro kolemjdoucí turisty na zaplacení jejich útraty
v cukrárně. Za co to dítě bude studovat? Není to důležitější, než dotovat nadbytek někoho, kdo 
si ho docela dobře může zaplatit sám?
     Dáma, co nedávno potkala ošumělého zarostlého přiohnutého ukrajinského žebráka s modro-
žlutou kasičkou a tím "jak by bylo vám, kdyby vám někdo...", ho potkala znova. "Vyštafírovaný, ob-
tažené černé tričko kolem vyrýsovaných svalů, oholený, navoněný, nagelovaný". To se nám chla-
pec rychle postavil na nohy. Jen aby nás někdo pak postavil na nohy.

8.5.2022:
     "Já chci vidět opravdovou válku", říká můj přítel už měsíc a půl. Pravda je, že záběrů sestřelených
vrtulníků v mlze, ze kterých se pak vyklubala počítačová hra bez mlhy, máme dost. Stejně tak mrtvoly
(v pytlích), které pak o přestávce kouří, či jiné mrtvoly, které jsou v předešlém záběru na stanoviště 
přiváděny a aranžovány režisérem. Záběr na ukrajinskou armádu uprostřed lítých bojů = skupinka
podivně rozestavených nehybných mlčenlivých chlapíků ve volnočasových maskáčích a svetrech
se sapíky, připomínajících velmi záběry Talibanu, jaké  jsme kdysi v televizi vídali. Zelenskyj byl herec.
Nápad kandidovat na prezidenta dostal poté, co hrál ve filmu roli prezidenta. Také daboval medvídka,
který si jde hledat do Londýna nový domov. Zdá se, že jeho práce ho hodně inspirovala . Když jsme
viděli jeho oplzlou scénku (2016), jak s několika dalšími baviči před sálem plným lidí předstírají, že hrají 
pyjem na klavír, říkali jsme si, je to iluze, ale lidé se smějí, protože to vnímají jako realitu. Býval také pro-
ducentem a režisérem. I teď je režisérem. A producentem - protože je židovského původu, má pro to
přirozené vlohy. Židé měli vždy talent  a věděli, jak vydělat peníze, či možná spíše, jak je sehnat. I teď
se mu to daří dost dobře.

     Přicházejí ke mně další historky s očekávatelným scénářem. Dnes mi říkala kamarádka, že její 
kolegyně ubytovala ve svém domě ukrajinskou rodinu. Na pár dnů museli odjet, tak dali návštěvě
klíče. Když se vrátili, dům byl kompletně vykradený a zdevastovaný. 
Jestliže si, vy někteří, potřebujete vždy za každou cenu rozbít kokos, abyste dosáhli vlastního po-
znání, k jehož obsažení mnohým z nás stačí IQ, jehož jsme nabyli zhruba ve 4. třídě, buďte tak ho-
dní a udělejte něco pro všechny ostatní: nahlašujte takové věci na policii a podávejte trestní ozná-
mení. K tomu je samozřejmě zapotřebí, abyste si brali iniciály těch, které zachraňujete. Jméno,
adresu, číslo pasu.
     Už týden, spíš dva, čekám, že s něčím vyrukují právníci. Přece to už musí být na spadnutí. Tohle  
je ošemetnější situace, než coronavirus, zato ještě protiprávnější. Každé další kolo, když nějakou
lekci nezvládneme, je ve vyšším levelu. Proto je lepší dávat věci vždy na první dobrou. Chápu, že
se do toho nikomu moc nechce. Ne, nechápu to vůbec. Já už bych byla dávno na demonstraci,
kdyby ji někdo zorganizoval. Čeho se všichni pořád tak bojí? Doktoři, právníci, politici - tohle jsou
přece jednoduché počty. Nakonec budete stejně muset něco udělat.

     V plzeňské fakultní nemocnici přibydou každý den jeden až dva Ukrajinci s AIDS a taky s tuber-
kulózou. To nebudou lidé rádi. Na Ukrajině je TBC běžnější chorobou, u nás se již téměř nevyskytu-
je, takže na ni nemáme prakticky imunitu. Protože mezi námi bude rychle, doporučuji při jakémkoli
zakašlání začít popíjet čaj z plicníku v kombinaci s mateřídouškou a dalšími bylinami - jitrocelem, 
proskurníkem, heřmánkem, šalvějí, podbělem, prvosenkou, yzopem atpod., co máte rádi. Ne vše-
chno, jen něco z toho. Nepijte čaj preventivně, ať se nepřeplicníkujete. Snad jen jitrocel, mateří-
doušku a majoránku bych preventivně doporučila či navrhla. A vitamin C, což platí ale stále i proti
očkovaným. A samozřejmě stále bude platit hodně slunce.

     Teď mi napsalo jedno děvče, jak ji dnes zmátlo ukrajinské auto - luxusní stejně jako řidička -
když blinkry neblikaly oranžově, ale červeně. "Homologace se jich samozřejmě netýká - když
chudáci odjeli v tom spěchu..."

9.5.2022:
     Pokud jsem použila slova svého přítele, pokud říkám, že chceme vidět válku, nemyslím tím, stej-
ně jako on, že toužíme po válce. Naopak, jsme oba typy s až nesvéprávnou touhou a schopností 
dohodnout se, dorozumět se. Chci jen říct, že jestliže je ve válce, která na Ukrajině bezesporu pro-
bíhá, neboť princip "Když to nejde po dobrém, tak to půjde po zlém" bude vždy přirozenou součástí
našeho jednání, je třeba používat podvržené záběry a lživé důkazy, asi tu nebude něco v pořádku.
Ukrajina má jednu z největších armád na světě, přes čtvrt milionu aktivních vojáků. Proč se díváme
na skupinky podivně stojících, významně a závažně kouřících civilistů v teplákách?
 
     Dnes ráno jsem vyskočila rovnýma nohama z postele, když jsem po tom, co jsem včera večer na-
psala, uslyšela svého syna v kuchyni kašlat. Naštěstí se jenom dávil vitamínem C. Včera jsem polo-
vinu věcí, které jsem chtěla napsat, poztrácela, tak to zkusím dohnat.
     Co se týče plicních chorob, TBC není dobrá zpráva pro očkované. S jejich prudce narušenou imu-
nitou ani žádná jiná přenosná nemoc.

Vláda uvažuje o tom, že Ukrajinci, kteří tu chtějí podnikat, dostanou 50.000,- do začátků, na rozjezd
podnikání. Žádně placení kolků, žádné složité běhání po úřadech. Proč to nedostanou raději naši lidé?
Chci mír, ale nebojovat proti okupantům nám mír nepřinese. Všimli jste si, že okupanti jsou v naší
zemi? Proč se díváme za hranice? Proč neřešíme situaci v naší zemi? Proč se nepostavíme na odpor?
     Proč pořád hledáme někde jinde? Všechno se to děje u nás.

     Další bod v mém seznamu můžeme odškrtnout. Začali umírat novorozenci. Bohužel to postihne
ještě i část malých dětí, jak jsem již kdysi psala. Je mi jich moc líto. Zanedlouho přijdou na řadu těhot-
né ženy, které jsou alespoň pár měsíců po očkování. Zabijou je absurdně jejich vlastní děti, které
v těch jedech nebudou chtít být a budou vlastně bojovat proti své matce.
Další vlna umírání, aniž ještě skončila ta dubno-květnová, přijde na podzim, a to u chronických respi-
rátomilů. Jedy, které z této ochranné pomůcky vstřebali, si začnou vybírat svou daň v podobě rako-
viny plic, též bolesti hlavy a chronických problémů s kůží. Rouškomilci, tedy ti, co je odmítali odložit
i do sprchy, budou mít problémy s průduškami. Obě skupiny pak posléze samozřejmě s ledvinami.

11.5.2022:
     Paní, co marně sháněla pro své dítě pediatra, řekla jednu zásadní pravdu: "Ti doktoři vystudovali
za naše peníze!"
Jiná paní mi vyprávěla: "Můj tatínek sice neprohlédl, co se týče očkování, ale alespoň prohlédl, co
se týče Ukrajinců. Před časem dal ukrajinskému studentovi, který bydlí v bytě vedle, 3 tisíce, než 
pochopil, že by je měl dát spíš on jemu. Teď za hochem přijeli tři členové jeho rodiny, pár dnů po-
byli, vyzvedli si dávky a odjeli do Německa. Až on u nás vystuduje, pojede za nimi". To je patnáct
tisíc, jen tak, během chvilky vyhozených na něčí útraty. Neslyšela jsem, že by se někdy nějaký emi-
grant mohl stavit  v bance průjezdní země, vyzvednout si jako dar nezanedbatelný obnos a jet dál.
Za to mohla mít škola mého syna pro všechny své studenty zástěry, rukavice a nářadí zdarma.

     Pokud Putin našel na Ukrajině to, co tvrdí, že našel, tedy americké laboratoře na výrobu biolo-
gických zbraní včetně coronaviru, není divu, že se vlády celého světa semkly a svým křikem se
snaží tuto zprávu přehlušit a odpoutat od ní pozornost bolestným zvedáním pacičky. Radši cálují,
než by přišli o větší peníze. Pro sebe, ne pro nás. V Americe je totiž tato činnost trestná, ovšem
na území Ameriky. Na cizím území je to v pohodě. Každopádně by to korespondovalo s mojí teorií,
že potřebují mít velkou část Ukrajiny prázdnou "pro účely NATO".

Když vidím billboardy "Za Babiše bylo líp", hledám po kapsách tarasnici. Za Babiše bylo strašně, 
stejně jako za komunistů. To všechno, jak se máme teď, je důsledek hospodaření Babiše. Jeden
pán, co je k těmto místům blíže, mi říkal: "Nemyslete si, že z toho vypadl, ve skutečnosti to stejně
celé řídí a diktuje podmínky". Jestliže vám téměř všechno patří, samozřejmě diktujete podmínky
celého hospodářství. Dnes nám říkali zdejší zemědělci, že bude velmi zle, že mnozí zkrachují, 
neboť se zvedají ceny postřikové chemie o polovinu. Veškerý chemicko-hnojivový byznys patří
Babišovi. To on zvedá ceny, ne vláda, abyste snad nemysleli. Právě z těchto důvodů byly vynale-
zeny antimonopolní zákony. Aby se něco takového nestalo. Proč ho tedy nezlikviduje levnější
konkurence, jak to běžně za kapitalismu funguje? Před lety dva muži, které přímo známe, uvažo-
vali, v čem by mohli podnikat. Napadla je továrna na hnojiva. Vypracovali projekt a předložili ho
ke schválení ministerstvu. Úředník si s nimi dal schůzku mimo budovu ministerstva a dotázal se
jich, jestli si opravdu podali tento návrh, jestli to myslí vážně. Když řekli, že ano, zeptal se jich, je-
stli se jim už nelíbí na světě. Řekl, že v tomto oboru podniká pan Babiš a že je může ubezpečit,
že oni v něm nikdy podnikat nebudou. Svoji žádost stáhli. Radši zůstali naživu.
Takže odpověď na předešlou otázku - u nás žádný kapitalismus není a nebude, pokud se něco
výrazného nestane.
     Již před lety tento slovenský emigrant zlikvidoval všechny zdejší zemědělce, co hospodařili
na pronajatém. Přeplatil nájemné o 25% za hektar výše, než kolik je jeho maximální výnosnost,
a nechal je ležet ladem. Mnoho lidí přišlo o práci. K čemu mu to bude? K čemu bylo Němcům,
že skoupili po revoluci české továrny a závody a pak je zrušili? Kvůli konkurenci. Teď se k nám
bude všechno dovážet. Za tučné provize tomu, kdo to zařídí a nasmlouvá. Vazačství dnes vyná-
ší víc, než hospodaření na svém. Na všech úrovních, stále výše a výše...

11.5.2022 znovu:
     Pokud bych chtěla ještě pokračovat v předešlém tématu - nejen zemědělskou výrobu. Také 
živočišnou výrobu. Vyprávěl mi před pár lety pán, co se léta živil chovem kuřat, jak těsně před 
nasmlouvaným odběrem byla objednávka zrušena a on začal na kuřatech každý další den, co je 
musel nad plán krmit, tratit a za pár dní již prodělávat. Náhle u něho zazvonil nějaký cikán (to
jsou jeho slova), že by celý chov koupil. "Vůbec tomu nerozuměl, ani nebyl odsud", říkal, "bylo
vidět, že ho jenom někdo poslal, aby to koupil". Prodal tedy s obrovským prodělkem. Zanedlou-
ho jej navštívila myslím, že policie kvůli jeho kuřatům, která pod jeho jménem fiktivně, tedy pou-
ze papírově procestovala přes nějaký daňový ráj a skončila - ve Vodňanských drůbežárnách.
S chovem kuřat tedy musel skončit. Také choval býky na maso, ale i toho musel nechat, neboť
podle nových zákonů, které vydal podnikatel Babiš, nebylo již možno pozvat si domů svého
řezníka, ale musel to být řezník z jatek (která náhodou patřila Babišovi), porážka stála 10.OOO,-,
maso se vykupovalo za nařízenou cenu 37 Kč za kg a nesměli jste je téměř pod trestem smrti
prodávat soukromým osobám, museli jste do oficiálního výkupu, který také náhodou patřil Ba-
bišovi (jinak to ale vůbec nebyl střet zájmů). Sedlák, u kterého jsme kupovali skvělé levné mlé-
ko, skončil při EET, protože s jednou krávou, na které tržil těch závratných 12 Kč za litr, se mu to
nevyplatilo. Za Babiše bude vždycky líp jenom Babišovi.

12.5.2022:
     Trojka v našem životě odedávna hraje velkou roli, symbolicky, duchovně a fyzikálně, což je
nakonec stejně totéž. Králové mívali tři syny. Vševědovi se trhaly tři zlaté vlasy. Dáváme sobě
nebo druhým tři dny na rozmyšlenou. "Třikrát a dost!". Mé práce například potřebují tři dny, aby se
nějak zachytily, a tři týdny, aby je vstřebalo fyzické tělo, "Třetího dne vstal z mrtvých" bude symbo-
lická podoba téhož, jen lidé to  ve své prostoduchosti vzali doslova. Tři časy - minulost, přítomnost
a budoucnost. Svatá trojice - Otec, Syn a Duch svatý, tedy Staré, Nové a Možnost (nebo také vědo-
mí, osvícení (neboli uvědomění) a též cesta). Tři dny a tři noci v pohádkách obvykle trvají zkoušky
či cesty. "Do třetice všeho dobrého a zlého" (dnes se často říká jen "dobrého", ale to bude jen sou-
časná eso-verze, "aby se zlo nepřitahovalo". Také se nesmí mluvit v záporných slovech s "ne"
na začátku, neboť Vesmír si to neumí přebrat a neví si s tím rady. Dnešní esoterika věří, že Vesmír
je idiot. Já kvůli přesnosti používám těchto záporných výrazů neustále přehršel, neboť nemůžu si
pomoct, ale například "nedokážu nepracovat" není zdaleka stejné jako "dokážu pracovat"). A nako-
nec nezapomenutelných  tři tisíce tři sta třiatřicet stříbrných křepelek přeletělo přes tři tisíce tři sta
třiatřicet stříbrných střech. Trojka je tedy velice důležitá v našich životech a my jen čekáme, co teď
přijde do třetice... Nevím, jak ve světě, ale Češi snad obzvláště potřebují, jak se říká, dostat pořád-
ně přes držku, než se vzpamatují a alespoň zvolní ve své hlouposti. Čekám, co přijde do třetice, ale
zřejmě to bude jen běžné rozčarování, že jejich hloupost nevynechala nic podstatného.
     Co se týče starých prognóz, Amerika mi stále, i po roce vychází, že skončí pod vlnami, Biden asi
skončí nehezkým způsobem a Zelenskyj už je k tomu taky blíž, než má tušení. Já bych se vsadila,
že Putin vezme Ukrajince pod svou ochranu  a velká část jich skončí v Rusku a nebo v jakémsi "So-
větském svazu". Válka je u konce, oprašte si kolena. V červnu zemře u nás tolik lidí, že už to asi ne-
půjde zatajit, a červenec... Nazvala jsem si ho pro sebe "měsíc jedů". Zdá se, že mnoho lidí zemře 
na jedy, a to nejen z očkování, ale i své vlastní ve své povaze. Tak si počkáme, co se z toho vyklube.
Už velmi dlouho se mi ale v hlavě ozývá, že my se v červenci jedů naopak zbavíme a začneme být
zdravější. S úbytkem očkovaných by to dávalo smysl. 
Celkem náhodou jsem narazila na skutečnost, že ubylo mladých duší. Něco jsem vysvětlovala
a chtěla jsem právě někomu sdělit, že jich je tu převaha, když jsem zjistila, že už ne. Očkovaní jsou
tedy v prvních řadách mladé duše. Starší duše už se nenechají povětšině tak snadno obelstít. Ale
nic není černobílé. Mladá duše s talentem je mnohem lepší, než stará bez talentu. Tentokrát to
mládí ale asi jen tak snadno nepřevezme...
Naskočit na vlak úspěšně rozjetého coronaviru už v září nebude možné, neboť by každá vláda, 
která by po tom ještě toužila, a ta naše jistě touží velmi, plavala již proti obecné vlně. Vlk se nažral
a teď mohou být exemplárně stíháni a odsuzováni "zločinci." To ale mohli být už první den. Všechno
se vědělo. O všem.
     Lidé si už všímají. Všímají si Ukrajinců, kteří je míjejí a dívají se na ně svrchu. Vidí, že jsou bohatší,
než jsme my. Všímají si, že nemají šanci dostat své děti nebo sebe k lékaři  a že nám Ukrajinci vlád-
nou. Že nemáme stejná práva. Že nemáme svoje práva. Bude z toho pěkná mela.

16.5.2022:
     Z loňského seznamu si začneme odškrtávat další body. V Chrudimi zemřela devítlletá holčička
po očkování. Náhle jí prasklo srdce. Paní, se kterou jsem o tom mluvila, se rozčilovala nad tím, co se
k ní doneslo: "Jaképak "matku donutili k očkování dcery!" Ty seš matka! Ty jsi zodpovědná! Tys ji tam
neměla vodit!"
Začíná etapa "to my ne, to oni nás oklamali". Další etapou ze seznamu, která začíná právě teď, je
šílenství. Brzy to budete moct v různých měrách pozorovat na mnoha lidech. Samozřejmě tím také
přibude počet sebevražd.
     Dnes jsem si všimla, že velmi ubylo duší na této zemi. Ne že někam přešly. Ale úplně zmizely.
nejsou. Byly zničeny. "Byly rozmělněny a zpracovány na jinou materii". Hrůzný výrok.
     Jeden z častých argumentů očkujících se bylo: "V dětství jste taky chodili na různá očkování
a bylo to v pohodě. Proč s tím teď děláté takový ciráty?" Ale ono to v pohodě nebylo.
Manžel mé kamarádky býval za socialismu vrcholový sportovec. Běžec. Tedy státní zaměstnanec.
Jednou, před odletem na nějakou mezinárodní soutěž, dostali nějaké očkování. Žádné ciráty s tím
nedělali. Říkal, že musel sebrat všechnu vůli a všechny síly, aby  - kvůli lidem, co si koupili lístky - 
to kolo vůbec dokončil, aby doběhl na cílovou čáru, v jakémkoli čase, jakkoli. To byl jeho poslední
závod, od té doby sportovat nemohl.

20.5.2022:
     Dnes jsem si povzdychla, že zřejmě začínám odvíjet příběh "Jak jsme kvůli pracem na zahradě
nedotáhli Apokalypsu".

     Ač se sama facebooku neúčastním, jedna hláška mě dnes dostala: "Po coronaviru a válce je
teď do třetice ten Baranďák".

     Jak jsem se doslechla, do kategorie lékařů, kteří neberou české pacienty, pouze Ukrajince, se 
zařadili ortodontisté. Jeden si stěžoval, že musí "ruce strkat do tý žumpy, co mají v puse". Jen ať
si to užije, vždyť se může vzbouřit. Česká "prasata" prý vyhazoval. Tato nová prasata mají zřejmě 
lepší výtěžnost.

     "Zemřel hlavní ještěr" je informace stará asi čtrnáct dnů. Nejsem si jistá výrazem "ještěr", možná
je jen pro naši obrazotvornost. Každopádně světem chodí obrovské množství v podstatě mrtvých
lidí, na které teď už nebude nikdo "zírat", aby je udržel při životě. Ještě pár dnů bude tato energie
dohasínat.
Pokud je 4. dávka to, co je, 5.dávka je "toho" výživa. Nosič musí přežít. Doufejme, že se tito 5. dáv-
ky nedožijí. Protože v Americe to zcela jistě pojede dál. A pokud nám odtamtud někdo před 2.-3.
červencem prchne, tedy vycestuje, mohl by nám to sem přitáhnout. Je sice v plánu, aby valná vět-
šina lidí po očkování vymřela, ale to malé množství, ti, kteří jsou schopni adaptovat se na jedy, jsou 
pak vhodné "nosiče". Jejich náklad bude potřebovat kyselé prostředí a "kyselou stravu". Budou me-
zi nimi zejména lidé, kteří mají poněkud "kyselou" povahu. S námi se nepočítalo. Přece jenom má
ještěr tupý mozek. Kromě plánů "ještěra" jsou samozřejmě i plány lidí a různých skupin, které se
vzájemně nutně a přesně nekryjí. "Apokalypsa" ale může tohle všechno zastavit. Hodně toho padne, 
aby zbytek mohl žít. Je třeba, aby se svět soustředil na jiné problémy. Tak jako se během dvou dnů
vymýtil coronavirus, protože válka začala být přitažlivější. I když Válek ho po prázdninách ještě zno-
vu plánuje.

21.5.2022:
     Dnes jsme měli na našem domě pomocníka. Byl z Moldávie. Životaschopné stvoření bez zbyteč-
né složitosti, pozitivní, jako vystřižený z filmů z konce 50. a začátku 60. let, plných budovatelství
a družby. Můj syn se tento týden při dojíždění do hudebky naučil azbuku a z nově příchozího byl ja-
ko u vytržení a zíral na něj s neskrývaným nadšením asi půl hodiny, než se mu tato atrakce omrzela.
V minulých letech jsme ho občas týrali - aspoň on to tak vyhodnocoval - semtam nějakými ruskými
říkačkami či popěvky, co jsme se naučili ve škole, neboť člověk se s přibývajícím věkem vrací ke své-
mu mládí a věcem, které obsahovalo. Moje matka, která celý - alespoň náš - život vyprávěla  o hrů-
zách 2. světové války, které nicméně sama nezažila, dnes v televizi sleduje snad už výhradně váleč-
né dokumenty. Je to její mládí, něco, co zná. Závislost není něco, co se nám musí nutně líbit, ale to,
na co jsme příliš zvyklí. Jan zvedal oči v sloup a díval se na nás jako na přeživší hlavonožce, ale na-
konec to v něm přece jenom zanechalo jakousi zvrhlou stopu a teď tu měl živý příklad a sledoval 
ho jako obživlý film pro pamětníky. Při obědě můj přítel oprášil středoškolskou ruštinu, já jsem se
začala tlemit a protože náš host byl neustále ve střehu, kdykoli jsem jakkoli i málo ztlumila hlas či
začala rodině něco soukromě vysvětlovat, a rychle se díval z jednoho na druhého, jestli snad ne-
mluvíme o něm, vysvětlila jsem mu důvod mého výrazu, což byla vzpomínka na dialog z nám všem 
známého filmu: "A čtó vy ďélajetě ljétom, Málková?" - "Ljétom ja guljáju v párke". Tato profesorka 
byla mimochodem z našeho gymplu, měli ji vedle v áčku a přesně tak mluvila a byla tak hodná 
a umím si představit, že tak nějak i mohly u ní maturity vypadat. Nepochopil zábavnost této scénky,
ale uklidnil se.
Možná je dobré si uvědomit, že většina těch šikovných "Ukrajinců", kteří pro nás pracovali v minulých
letech, byli ve skutečnosti občané jiných zemí bývalého Sovětského svazu či z krajin k Ukrajině ná-
silně přiřazených. Ukrajina byla totiž ještě relativně nedávno maličkou, pro svět vcelku bezvýznam-
nou zemičkou. I můj dům před deseti lety rekonstruovali Ukrajinci, ale ti mezi sebou mluvili rumun-
sky. Jejich šéfové - to byli skuteční Ukrajinci - je pouze organizovali a žili z jejich práce.

     Kukačky jsou ptáci, kteří své mladé nechají živit ptáky jiných druhů a jejichž mláďata pak vytlačí
mláďata svých živitelů. 
     Dvě paní pracující na sociálkách se shodli na tom, že v komunitách příchozích "ukrajinských"
cikánů byvakujících na ulicích několika velkých měst u nás jsou sice převážně ženy a děti, ale
pro dávky si chodí chlapi. Kukačka uklidí nejen své mladé, ale i samičku do cizího hnízda a ještě
od živitelů těchto dostává obnos zhruba ve výši své základní životní spotřeby. Tím se pták-hostitel
na první pohled dostává do mínusu.
     Tenhle byl na facebooku taky dobrý: "Možná se teď budeme zase jako v dětství muset očkovat
proti spalničkám, tuberkulóze.." - "Už jsme si přece řekli, že je to z přemnožených divočáků".


27.5.2022:
     Před lety ke mně přišlo jedno děvče a já jsem se na úvod konverzačně zeptala: "A co vy děláte?
Čím se živíte?" Odpověděla: "No.., my máme nějaké polnosti, na nichž se celá ta naše rozšířená ro-
dina donedávna živila, ale přišel Babiš, totiž lidé od Babiše a chtěl ty pole koupit. My jsme řekli "ne"
a od té doby nám tam ani tráva neroste, už jsou to tři roky. Tak teď vlastně všichni přemýšlíme, jak 
bychom se mohli živit..." Tak těm za Babiše taky nebylo líp.

     Drtí mě, jak snadno lidé podléhají všemožným kouzlům. Stokoruna přidaná k nízkému důchodu,
aniž se nad tím někdo zamyslí, heslo zločince podporujícího sebe sama v přímém rozporu se sku-
tečnostmi, magie, charisma lidí vyššího vědomí, které ale používají na špatné straně pro špatné
účely... Vládne stále tentýž člověk pomocí svých poskoků, kteří doufám skončí ve stejném pekle
jako on. Pokud někdo o naší zoufalé fatálně zakouzlené vládě říká "jsou horší, než on", zkusme si
představit, s tím vším, co se dělo, jaký by byl dnes ten drzý arogantní hulvát vytáčející nás do bě-
la, kdyby neprohrál. Lepší myslíte? Jsou strašní. Skoro tak strašní, jako by byl on, kdyby dnes byl
na jejich místě. Nevědí, co dělají, Čert je vem, samozřejmě. Ale on věděl vždy přesně, co chce.
No to samozřejmě nemá být lichotka. Myslíte, že jsem blázen, když stále mluvím o magii? O tom, 
co všechno pořádá, koho všechno si ke svému "vládnutí", pro svoje účely přizve? Že je magie jed-
ním z hlavních prostředků nejen jeho, ale i jeho pomocníků? Mágové, kartáři, zaříkávači...a různé 
jiné lidské nestvůry.

28.5.2022
Zatímco vršek vlády jede důsledně jím vyřčený program a dělá to nejhorší, co je vůbec mo-
žné a co lidi nejvíc namíchne, on sám nemá na duši stín ničeho, co by on sám nebyl. Hajzlík od své
vlastní podstaty.
     Před lety jsem dělala práci na jednom pánovi. Mluvili jsme o nějaké jeho kamarádce, takové po-
divné "čarodějnici" z Chrudimi, před níž jsem ho už vícekrát varovala: nestýkejte se s ní, je to špatná
bytost, nic dobrého vám nepřinese. Netuším, co jsme řešili, ale na konci jsem poznamenala, že tohle
by se mohlo promítnout i do vnějšího světa. Bylo to v době tenkrát těch čachrů Babiše s Faltýnkem.
Ten pán mi volal ještě týž den pozdě večer: "Omlouvám se, že volám takhle pozdě, ale tohle vám 
musím říct. Volala mi.. (ta dotyčná) a povídala, že jí volal Faltýnek, celý znepokojený, že je něco špat-
ně, že se jim něco náhle začalo bořit a žádal jí, ať jim to opraví". Paní se tedy pustila do díla a zabez-
pečovala jejich ušlechtilé záměry. Takže jim ty sviňárny nakonec tenkrát těsně prošly. 
Znamená to tedy, že je někdo - spíš ne jeden - stále ve službě, na lince, jistě placen za "služby státu",
a například v kartách sleduje, jestli je všechno "v pořádku". "Tak já jsem jim to opravila", švitořila prý
paní, "a tomu Babišovi, on je taková čistá dušička, ten je z nich ze všech nejlepší". Kolik takových krav 
ještě musel pan Faltýnek obvolat? Asi těžko byla jediná. Kolik lidí pro ně takto prakticky nepřetržitě
pracuje? Kolik lidí se různými způsoby stará o to, aby jim prošlo všechno?
Vyprávěla mi jedna známá, že kdysi pracovala v účtárně a jedna z jejích kolegyň byla kartářka. "Měla
zákaznici, ta chodila nejčastěji, vlastně tam byla furt", říkala mi. "Madam Schillerová. (Tenkrát ji ještě
nikdo neznal). Byli jsme rádi, když tu kolegyni přeřadili jinam a my jsme se s ní téhle její zákaznice
zbavili, všichni jsme ji nesnášeli".
Můžeme takhle pokračovat dál. Nikdy by se to nezastavilo.

29.5.2022:
     Při vládě předminulého papeže, Jana Pavla II., se mi ukázalo, že tento - současný papež - bude
poslední. Dnes jsme shlédli dokument na CS Mystery, který pojednával o dokumentu z 16.století,
odkazujícího se na proroctví irského mnicha Malachiáše z  12.století, kde autor, ať už jím byl kdoko-
li, předpovídá, že tento papež, František, bude poslední. Zatímco já jsem důvod nezkoumala a při-
suzovala jej logickému vývoji lidských potřeb, určité evoluci duchovního vývoje, on psal o zániku
Říma - de facto o konci světa. Tak doufejme, že se všichni mýlíme. Nebo že se tato proroctví dají
změnit, přesunout z reality na alternativu. Pokud "Řím padne" bez konce světa, bude to zřejmě
na přistěhovalce. Doufejme, že nás nepotká totéž. A vůbec celý svět. Celou naši Zemi.
     Tady - na Covidopisech - nebo v části Terapie jsem myslím psala, že celá ta léta hledám klíč,
podle kterého se někomu mám věnovat a jiného odmítnout. Mělo to se mnou trpělivost velmi 
dlouho, mnohem déle, než já se sebou. Zcela nedávno se "tomu něčemu" konečně zželelo mě
nebo možná sebe a dostala jsem jasnou, logickou odpověď, po které jsem si připadala jako ještě
větší hlupák, než předtím: "Teď už není čas na nic. Mají sem přijít jen ti lidé, se kterými (přes které)
je možné zachránit tento svět".
Takže pokud jej zachráníme - znamená to odvrátit Apokalypsu nebo naopak?

4.6.2022:
     Na socialismu bylo největší peklo, že nebylo dovoleno soukromé podnikání. Jakkoli schopní
lidé mohli být pouhými zaměstnanci ve státních podnicích a pobírat standardní plat. Jediné soukro-
mé podnikání  - samozřejmě nelegální  - se dělo v některých, vlastně mnohých provozovnách, např.
zelinářů, řezníků, automechaniků, instalatérů, obchodech prakticky s čímkoli, všude, kde někdo 
o něčem rozhodoval, jako pořadníky na auta, byty, prakticky na všech úřadech a u lékařů, zejména
v nemocnicích - a to formou úplatků, v mnohých případech skutečně astronomických. Takže vlastně
podobně jako dnes. Schopný poctivý člověk však neměl šanci domoci se slušné životní úrovně, do-
brých výdělků skrze svoji šikovnost, pracovitost či dobré nápady. Proto tolik schopných, šikovných 
a chytrých lidí uteklo na západ. Přesně tímto směrem nás žene Babiš. Bude - li všechno vlastnit, což
je jeho cílem, i když ne všechno vlastnictví je určeno jemu, zisk mu též přináší ničení naší země
a jejího soukromého hospodářství za účelem cizích zájmů, budeme pouhými zaměstnanci, neboť 
soukromé podnikání druhých očividně ničí. Oproti socialismu navíc ještě zaměstnanci cizích firem
zabírajících trhy na našem území. Tenkrát jsme budovali naše - státní podniky nebo spíš ty, které ko-
munisti  ukradli jejich dřívějším majitelům. Dnes jsou všechny do jednoho zničeny, protože naši poli-
tici, a to od revoluce kompletně všichni, nepracují pro tento stát, pro tuto zemi. Pokud Babiš mluví
o tom, že ekonomika u nás jde nahoru, což může znít líbivě, jde ale ve skutečnosti o to, že do státní
kasy plynou daně těchto společností, i když v mnohonásobně menším procentu, než by měly, včet-
ně těch jeho, ale lid z toho nic nemá (podobně jako za socialismu, kde též peníze mizely na soukro-
mé účty)  právě z důvodů, že největší hromadné osobní prosperity dosáhneme tím, že budeme pra-
covat na vlastních projektech a nápadech a schopnostech a jejich výsledek připadne nám osobně.
Při pohledu na billboard "Dokáže makat, nejen žvanit" se mi protáčí buňky. Já myslím, že on maká
především tím, že žvaní. A pokud by to i měla být pravda - jestliže někdo maká pro to, aby obral ná-
rod a zemi, které má sloužit, není to asi důvod, aby ho tu někdo chtěl.
Na toto téma a nejen na toto téma se mi velmi líbil jeden starší článek Jiřího Hřebce "Selskej rozum",
bývalého československého tenisty, kterého část (toho článku) bych tu s dovolením odcitovala:

"Nikdy jsme tak nebyli v optimálním rozpoložení jako zahraniční hráči, kteří si všechno mohli řídit podle sebe. Je pravda, že jsme si po světě aspoň vydělali nějaké peníze, ale na druhou stranu, Pragosportu jsme odevzdávali čtvrtinu veškerých prize money a z grandslamů dokonce celé. Proto jsem raději hrál menší turnaje a Davis Cup.
Nenaříkám si, přestože dneska mám důchod vyměřený z těch tří tisíc, co jsem oficiálně vydělával, a z peněz, které jsem přinesl svazu, mi nikdo nic nedá. Ale co už.
...mě okupace a Rusáci obecně strašně vytáčeli. Navždycky mě ovlivnila jedna situace z osmašedesátého, kdy jsme s kamarádem šli po Václaváku, kde už byly po stranách vyskládané tanky. Nesmělo se filmovat, ale nějaký mamlas tam mezi lidmi pobíhal s kamerou. Zrovna jsme procházeli kolem jednoho tanku, když se za námi ozval řev a střelba do vzduchu. Voják kousek od nás odjistil samopal. Cvak. Klap. Kdo ten tvrdý kovový zvuk někdy slyšel, ví, o čem mluvím. Byl jsem podělanej strachy. A tohle, že mě někdo v mé vlastní zemi mohl mít takhle v hrsti, si v sobě nesu celý život. Přestože už odrostla spousta generací, přestože jde o úplně jiné lidi, dodnes, jak vidím Rusáka, mi je zle.A když si uvědomím, že jednoho bolševika máme na Hradě a druhej, estébák, co donášel, je premiérem, nechápu.
Zatímco nás tady roky utiskovali a my se oháněli lidskými právy, teď je nám ukradené, že nás jen kvůli penězům ženou do náruče Číny, kde se věší. Jsem znechucenej, že to většině národa nevadí, hlavně že mají kšefty. Po revoluci jsem doufal, že se to zlepší, nenapadlo by mě, že tu i po třiceti letech bolševiků zůstane tolik. Byl jsem přesvědčený, že je skoro všichni nesnáší, a strašně jsem se mýlil. Je mi blbě z českých lidí, že dokážou tak rychle zapomínat. A největší hajzlové jsou senioři, kteří to přitom zažili.
Lidi mého věku...
Někdy o tomhle začnu přemýšlet a je mi z toho úzko, nálada se mi zlepší zase až ráno na kurtu..."

7.6.2022:     
     Poslední dobou mám pocit, že se nám, kromě toho, že zapomínáme vlivem prošlého stresu,
 někdo snaží vymazat paměť. Paměť na to, jací jsme byli, a zejména na naše úspěchy. Na to, jak
jsme byli - jak jsme skvělí. Kdo jsme a kdo jsme byli. Další proces zotročování - nebo, chceme li
přijít s trochou invence - robotizace. Útočí to - řekněme Zlo - na všechny, ale záměrně to ničí du-
ševní a psychické kvality dobrých lidí, lidí snažících se o nějaké dobro, o dobro pro všechny. Jako
včera paní, kterou jsem zachraňovala na SOS právě s takovými příznaky, a nebyla první, kdo mi je
popisoval. Mnoho lidí začíná mít v hlavě podivné "našeptávání", že jejich život nemá žádný význam,
je bezcenný, oni sami nemají žádnou cenu, jsou bezvýznamní, jejich práce a snaha o cokoli dobré-
ho je marná. Bylo by asi lépe to všechno ukončit...
Z druhé strany můžeme tuto situaci využít jako ideální pro zaměření se právě na tyto věci, podobně
jako když zjistíme, že se nám v metru někdo snažil ukrást peněženku, začneme si na ni dávat větší
pozor a možná pro ni najdeme nějaké lepší místo.
Takže - objevíte - li v sobě tyto nelibé pocity, víte, že se Zlo, ať už je to kdokoli, snaží zmást vás a po-
slat vás opačným směrem. Může vás přesvědčovat o čemkoli. Že byste měli jít tudy. Že byste ne-
měli jít tudy. Že jste každopádn