Nejnovější příspěvky
16.9.2025:
Někdy zjara se přede mnou objevilo zvláštní téma: spasení. Už tenkrát jsem o tom chtěla napsat a celou dobu
mezitím a dnes k tomu potřebuji všechnu vůli. Zvláštní.
Psala jsem tenkrát také o odpouštění a po něm hned mělo být: spasení. Ty věci na sebe přímo navazují.
Odpustit vám, kteří tu stále děláte zlo na této Zemi, kteří ho nosíte v sobě a hodláte ho uplatnit, může kdekdo,
ale spasit vás může jen pánbůh, pokud usoudí, že si to zasloužíte. ,,Spasení" je totiž odpuštění, milost
s nekonečným účinkem, dobou trvání. S nekonečným poplatkem za vás, pokud bychom se uvolili dát takovou
milost my, třeba s nadějí, že pak bude odpuštěno nám. Za těchto podmínek bychom totiž zaplatili za vše, čím
jste se kdy provinili. Existují nyní totiž jiné energetické podmínky, kde neplatí běžné zákony, kde se ruší existence
Někdy zjara se přede mnou objevilo zvláštní téma: spasení. Už tenkrát jsem o tom chtěla napsat a celou dobu
mezitím a dnes k tomu potřebuji všechnu vůli. Zvláštní.
Psala jsem tenkrát také o odpouštění a po něm hned mělo být: spasení. Ty věci na sebe přímo navazují.
Odpustit vám, kteří tu stále děláte zlo na této Zemi, kteří ho nosíte v sobě a hodláte ho uplatnit, může kdekdo,
ale spasit vás může jen pánbůh, pokud usoudí, že si to zasloužíte. ,,Spasení" je totiž odpuštění, milost
s nekonečným účinkem, dobou trvání. S nekonečným poplatkem za vás, pokud bychom se uvolili dát takovou
milost my, třeba s nadějí, že pak bude odpuštěno nám. Za těchto podmínek bychom totiž zaplatili za vše, čím
jste se kdy provinili. Existují nyní totiž jiné energetické podmínky, kde neplatí běžné zákony, kde se ruší existence
dobra a zla; odpuštění bez viníků, kteří jsou viníci. Mohou za určitých okolností za hříchy kohokoli přebírat
odpovědnost jiní, kdokoli, koho k tomu předurčí bůh (Bůh), a není to ten bůh, který tu vládl doposud. Byly nám
hříchy odpouštěny, pokud jsme si to zasloužili. Nebyly, pokud jsme to zkazili. Vám by teď měly být odpuštěny
všechny hříchy, protože o tom rozhoduje váš bůh a snaží se nás přinutit, abychom poslechli.
Ono je to trochu podobné jako s těmi Ukrajinci. Když udělají například dopravní přestupek, je jim provinění
předem odpuštěno, je o tom předem rozhodnuto a ,,za jejich hřích" zaplatíme my. Doslova, v našich daních. Jde
to na účet státu, tedy nás.
Spasení je milost nekonečně do budoucna. Nemusíte si ho zasloužit, celkem jste pro to ani nic neudělali.
Někdo rozhodl o spasení a vy na tom automaticky profitujete. Nemusíte pro to udělat nic ani do budoucna.
Je vám odpuštěno a když něco zlého vyvedete, napojíte se na toto Odpuštění, odříkáte třikrát zdrávasmarija
a můžete na to, na to zlé, jít znovu. Po smrti vám bude odpuštěno všechno. Teoreticky sice můžete jít do všech
pekel, ale s tím tak nějak nikdo nepočítá. Ten bůh je takový moula... Stačí říct ,,prosím tě, otče", a máte na dlouho
zas vystaráno. Tak to bychom si, soudruzi, nerozuměli.
Opakem Spasení je Odsouzení.
Spasení se nezná, nemá meze, je schopné spasit i mimozemšťana, nechápe rozdíly. Pokud takového
hříchy odpouštěny, pokud jsme si to zasloužili. Nebyly, pokud jsme to zkazili. Vám by teď měly být odpuštěny
všechny hříchy, protože o tom rozhoduje váš bůh a snaží se nás přinutit, abychom poslechli.
Ono je to trochu podobné jako s těmi Ukrajinci. Když udělají například dopravní přestupek, je jim provinění
předem odpuštěno, je o tom předem rozhodnuto a ,,za jejich hřích" zaplatíme my. Doslova, v našich daních. Jde
to na účet státu, tedy nás.
Spasení je milost nekonečně do budoucna. Nemusíte si ho zasloužit, celkem jste pro to ani nic neudělali.
Někdo rozhodl o spasení a vy na tom automaticky profitujete. Nemusíte pro to udělat nic ani do budoucna.
Je vám odpuštěno a když něco zlého vyvedete, napojíte se na toto Odpuštění, odříkáte třikrát zdrávasmarija
a můžete na to, na to zlé, jít znovu. Po smrti vám bude odpuštěno všechno. Teoreticky sice můžete jít do všech
pekel, ale s tím tak nějak nikdo nepočítá. Ten bůh je takový moula... Stačí říct ,,prosím tě, otče", a máte na dlouho
zas vystaráno. Tak to bychom si, soudruzi, nerozuměli.
Opakem Spasení je Odsouzení.
Spasení se nezná, nemá meze, je schopné spasit i mimozemšťana, nechápe rozdíly. Pokud takového
,,mimozemšťana " spasíte, už nikdy se ho nezbavíte. Neplatí na něj ,,zákony zla", nechápe a nikdo ho k tomu
nenutí, že pokud udělá něco zlého, bude se z toho muset zodpovídat, spasení nespasení. Nemusí jít za své zlé
činy do pekla, protože mu nikdo neřekne, že jsou nějaké zlé činy a nějaké peklo. (Neměli bychom se nad tím
nenutí, že pokud udělá něco zlého, bude se z toho muset zodpovídat, spasení nespasení. Nemusí jít za své zlé
činy do pekla, protože mu nikdo neřekne, že jsou nějaké zlé činy a nějaké peklo. (Neměli bychom se nad tím
taky zamyslet?) Zlo a dobro jsme vymysleli na Zemi proto, abychom udrželi životaschopný řád. Cizí tvor nechce
na Zemi udržet žádný náš řád. Ale naše spasení se mu hodí. Udělá cokoli, co my považujeme za zlo, nechá si to
vždy odpustit, možná odpustí sám sobě a může být opět bezúhonný, spasitelný, může účinnost svého ,,spasení"
na Zemi udržet žádný náš řád. Ale naše spasení se mu hodí. Udělá cokoli, co my považujeme za zlo, nechá si to
vždy odpustit, možná odpustí sám sobě a může být opět bezúhonný, spasitelný, může účinnost svého ,,spasení"
obnovit a prodloužit, což by normálně mělo být až po obnovení touhy toho tvora jít k dobru. On tyhle zákony
nezná. Na vašem ,,nekonečném spasení" může přežít. Nekonečně. Na fyzickém těle, respektive na fyzických
tělech druhých, na těle pozemšťanů. Nikdy nezemře, protože mu to žádný bůh neuložil. Je to trochu energetický
nezná. Na vašem ,,nekonečném spasení" může přežít. Nekonečně. Na fyzickém těle, respektive na fyzických
tělech druhých, na těle pozemšťanů. Nikdy nezemře, protože mu to žádný bůh neuložil. Je to trochu energetický
paradox. Nemusí opustit ,,vaše" tělo, protože vy ho neodsoudíte. Trochu novinka v našich rozměrech.
Ezoterici myslí, že by se mělo odpouštět. Mají na to speciální kurzy. Speciální kurzy na kdejakou hovadinu.
,,Nesuďte, abyste nebyli souzeni". Tak já vám, ezoterici, taky něco řeknu: nesuďte, abyste nebyli souzeni.
Posuzujete, že někdo neudělal nic tak zlého? Že mu má být celkově odpuštěno? Vy jim budete odpouštět?
Je kladné a záporné posouzení. Rozhodnete-li o něčím propuštění, je to také soud. Všechny soudy rozhodnete
kladně jen proto, že se vy bojíte? Nevěříte si?
Pokud někoho propustíme - osvobodíme, měli bychom za to nést odpovědnost. Vím, že te´d se to moc nenosí.
Pokud někoho pustíme a on bude dál páchat násilí, budeme to možná my, koho to zabije. Pokud odpustíte,
musíte vědět, proč to děláte. Nesmí to být proto, že jste pyšní a hloupí.
Ezoterici a samozřejmě dnes už dávno nejen ezoterici se mylně navázali na to staré dobré ,,já tě soudit
nebudu" našich dávných generací, takže nikoho neodsoudí, všechny ,,pustí." Špatně to pochopili. To neznamená
,,jsi volný". Ono to pořekadlo je ještě dál: ,,Já tě soudit nebudu. To ať udělá pánbůh." Neboli doufají, že pánbůh
se s tím vypořádá správně. Že pánbůh má větší moc, než by mohli uplatnit oni, protože je neporazitelný. Vůbec
Ezoterici myslí, že by se mělo odpouštět. Mají na to speciální kurzy. Speciální kurzy na kdejakou hovadinu.
,,Nesuďte, abyste nebyli souzeni". Tak já vám, ezoterici, taky něco řeknu: nesuďte, abyste nebyli souzeni.
Posuzujete, že někdo neudělal nic tak zlého? Že mu má být celkově odpuštěno? Vy jim budete odpouštět?
Je kladné a záporné posouzení. Rozhodnete-li o něčím propuštění, je to také soud. Všechny soudy rozhodnete
kladně jen proto, že se vy bojíte? Nevěříte si?
Pokud někoho propustíme - osvobodíme, měli bychom za to nést odpovědnost. Vím, že te´d se to moc nenosí.
Pokud někoho pustíme a on bude dál páchat násilí, budeme to možná my, koho to zabije. Pokud odpustíte,
musíte vědět, proč to děláte. Nesmí to být proto, že jste pyšní a hloupí.
Ezoterici a samozřejmě dnes už dávno nejen ezoterici se mylně navázali na to staré dobré ,,já tě soudit
nebudu" našich dávných generací, takže nikoho neodsoudí, všechny ,,pustí." Špatně to pochopili. To neznamená
,,jsi volný". Ono to pořekadlo je ještě dál: ,,Já tě soudit nebudu. To ať udělá pánbůh." Neboli doufají, že pánbůh
se s tím vypořádá správně. Že pánbůh má větší moc, než by mohli uplatnit oni, protože je neporazitelný. Vůbec
nechtějí, aby ten člověk unikl spravedlnosti, ba právě naopak. Nemyslí si, že by nezasluhoval trest a že by ho
neměl dostat. Doufají, že pánbůh to tomu darebákovi nandá. Není v tom osvobození, paušální, od jakéhokoli
trestu, ale naopak touha po spravedlivém řádu. Po pomstě, kterou za ně vykoná nějaká vyšší moc. Vědomý
bůh, a ne člověk, který by se mohl zmýlit, protože neví všechno a posuzuje pouze úsekově.
Trochu si to protiřečí? Co tedy znamená ,,odsoudit"? Vnitřní postoj. Ustanovit v sobě pevný řád a rozhodnout
se, že ,,tohle je zlo". Nemusíme vykonat trest. Pokud nejsme alibističtí a zmýlíme se, nic se nestane. Pokud
rovnou hned v počátku odpustíme, stane se toho moc. Vyřizujte si vlastní spory, ale nepleťte se do cizích
záležitostí, nekažte cizí soudy svým vlastním odpuštěním. Neodpouštějte lidem, které neznáte a o kterých nic
nevíte. Pokud něco ohrožuje vás, máte právo soudit. A doufat, že se bůh (..bůh") o vás postará a splní vaše
oprávněné prosby. A že je tu dost takových bohů.
Uvědomila jsem si, že je v tom nesmírný klid. Odpadá nám tím stres z vlastní odpovědnosti, kterou
ve skutečnosti opravdu nemáme, stres z toho, že bychom měli odpustit, protože jinak nejsme dost duchovní
a jsme na dotyčného škaredí, a posléze trauma z toho, že se mu už nikdy nic nestane, protože jsme mu odpustili.
Můžeme to všechno nechat vyřešit pánaboha. A snad i doufat, že to vyřeší tak, jak bychom si to představovali
my. Jak si to představujeme v našich pravých touhách, v našem správném chápání řádu, v našem podvědomí
a vědomí, oprostěného od těch našich záludných lží. Od našeho nepravého soucitu. Od lží, které jsme nachytali
kolem sebe. Které jsme si vtělili nebo nechali vtělit jako pravdy.
neměl dostat. Doufají, že pánbůh to tomu darebákovi nandá. Není v tom osvobození, paušální, od jakéhokoli
trestu, ale naopak touha po spravedlivém řádu. Po pomstě, kterou za ně vykoná nějaká vyšší moc. Vědomý
bůh, a ne člověk, který by se mohl zmýlit, protože neví všechno a posuzuje pouze úsekově.
Trochu si to protiřečí? Co tedy znamená ,,odsoudit"? Vnitřní postoj. Ustanovit v sobě pevný řád a rozhodnout
se, že ,,tohle je zlo". Nemusíme vykonat trest. Pokud nejsme alibističtí a zmýlíme se, nic se nestane. Pokud
rovnou hned v počátku odpustíme, stane se toho moc. Vyřizujte si vlastní spory, ale nepleťte se do cizích
záležitostí, nekažte cizí soudy svým vlastním odpuštěním. Neodpouštějte lidem, které neznáte a o kterých nic
nevíte. Pokud něco ohrožuje vás, máte právo soudit. A doufat, že se bůh (..bůh") o vás postará a splní vaše
oprávněné prosby. A že je tu dost takových bohů.
Uvědomila jsem si, že je v tom nesmírný klid. Odpadá nám tím stres z vlastní odpovědnosti, kterou
ve skutečnosti opravdu nemáme, stres z toho, že bychom měli odpustit, protože jinak nejsme dost duchovní
a jsme na dotyčného škaredí, a posléze trauma z toho, že se mu už nikdy nic nestane, protože jsme mu odpustili.
Můžeme to všechno nechat vyřešit pánaboha. A snad i doufat, že to vyřeší tak, jak bychom si to představovali
my. Jak si to představujeme v našich pravých touhách, v našem správném chápání řádu, v našem podvědomí
a vědomí, oprostěného od těch našich záludných lží. Od našeho nepravého soucitu. Od lží, které jsme nachytali
kolem sebe. Které jsme si vtělili nebo nechali vtělit jako pravdy.
23.9.2025:
Nemohu prodat byt v Praze. Zdá se, že banky už zdaleka nelezou Ukrajincům tak do zadku, jak tomu bylo
na počátku jejich pobytu, ale zdráhají se půjčit jim větší obnosy, před blížícími se volbami. Protože kdyby
volby nedopadly dle předpokladu, mohli by bankovníci na svých částkách minimálně nevydělat.
Nemohu prodat byt v Praze. Zdá se, že banky už zdaleka nelezou Ukrajincům tak do zadku, jak tomu bylo
na počátku jejich pobytu, ale zdráhají se půjčit jim větší obnosy, před blížícími se volbami. Protože kdyby
volby nedopadly dle předpokladu, mohli by bankovníci na svých částkách minimálně nevydělat.
29.9.2025:
Včera můj přítel zabrousil na face book mé sestry a shlédl pár fotek z demonstrace před pár dny. Sestra
na sobě měla tričko s nápisem ,,Bez Babiše a Okamury nám bude líp". Fascinuje mě, že si někdo je schopen
v rámci tohoto názoru koupit tričko. Kdyby nebylo ukrajinské kauzy, měli by tito lidé na tričku připsaného
určitě i Fialu, ale takhle by celou svoji hru na dobrodince zpochybnili, takže jsou schopni šmahem přehlídnout
všechny zločiny a zrady této vlády. ,,Proti komu vlastně protestují?", zeptala jsem se přítele. - ,,Proti extrémistům."
- ,,Takže proti nám". Dezinformátoři, dezoláti, extrémisti - jaký název budeme mít příště? ,,Ti, kteří se nenechali
zlomit"? Můj syn se zeptal, proč by nemohli protestovat. Protože, vysvětlovala jsem, kupříkladu proti Babišovi
se protestovalo, když vládnul, a vládl špatně. Pak se demonstruje nesouhlas s jeho vládou a žádá se parlament,
aby něco udělal. Zbytečně, neboť většina parlamentu je zkorumpovaná, ale alespoň se to zkusí. Je to vyjádření
Včera můj přítel zabrousil na face book mé sestry a shlédl pár fotek z demonstrace před pár dny. Sestra
na sobě měla tričko s nápisem ,,Bez Babiše a Okamury nám bude líp". Fascinuje mě, že si někdo je schopen
v rámci tohoto názoru koupit tričko. Kdyby nebylo ukrajinské kauzy, měli by tito lidé na tričku připsaného
určitě i Fialu, ale takhle by celou svoji hru na dobrodince zpochybnili, takže jsou schopni šmahem přehlídnout
všechny zločiny a zrady této vlády. ,,Proti komu vlastně protestují?", zeptala jsem se přítele. - ,,Proti extrémistům."
- ,,Takže proti nám". Dezinformátoři, dezoláti, extrémisti - jaký název budeme mít příště? ,,Ti, kteří se nenechali
zlomit"? Můj syn se zeptal, proč by nemohli protestovat. Protože, vysvětlovala jsem, kupříkladu proti Babišovi
se protestovalo, když vládnul, a vládl špatně. Pak se demonstruje nesouhlas s jeho vládou a žádá se parlament,
aby něco udělal. Zbytečně, neboť většina parlamentu je zkorumpovaná, ale alespoň se to zkusí. Je to vyjádření
nesouhlasu s něčími kroky, s něčím, co už se děje nebo něčím, co už se stalo a my nechceme, aby se to dělo dál.
S něčím, co nás poškozuje na našich osobních právech. Takhle je to ale protest a nesouhlas s dalšími spoluobčany,
S něčím, co nás poškozuje na našich osobních právech. Takhle je to ale protest a nesouhlas s dalšími spoluobčany,
kteří chtějí svobodně volit a používají k tomu svůj vlastní rozum. Je to protest vůči nám a našemu názoru, resp.
jeho vyjádření. Takže - pořád to samé.
jeho vyjádření. Takže - pořád to samé.
Dnes jsem si opět k nějaké činnosti pustila televizi systémem ,,padni kam padni" (absolutně nejspolehlivější)
a věty jen sršely. ,,Nemůžu ho vzít (do psychiatrického ústavu). Je to blbec, ne blázen. Mohly by se stavět
ústavy pro blbce; ale zkuste si představit, jak by musely být ty budovy veliké."
A až do této chvíle další a další, mnohem závažnější. Když budeme pozorní, dostaneme všechny nápovědy.
a věty jen sršely. ,,Nemůžu ho vzít (do psychiatrického ústavu). Je to blbec, ne blázen. Mohly by se stavět
ústavy pro blbce; ale zkuste si představit, jak by musely být ty budovy veliké."
A až do této chvíle další a další, mnohem závažnější. Když budeme pozorní, dostaneme všechny nápovědy.
My si tu chceme hrát na nějakou spravedlnost a právo, spravedlivý řád a fér hru a karmu, která vše vyřeší
a napraví a dá nám za pravdu, ale nic takového neexistuje. Existuje jen právo silnějšího. Jsou rozličné způsoby,
jak být silnější. Pokud nejsme silnější, máme přesně takovou karmu. Vždyť karma není nic jiného než naše
vlastní činy a jejich důsledky. Pokud neděláme věci dobře, nemůžou se dobře dít.
a napraví a dá nám za pravdu, ale nic takového neexistuje. Existuje jen právo silnějšího. Jsou rozličné způsoby,
jak být silnější. Pokud nejsme silnější, máme přesně takovou karmu. Vždyť karma není nic jiného než naše
vlastní činy a jejich důsledky. Pokud neděláme věci dobře, nemůžou se dobře dít.
Od začátku tohoto roku nemohu přehlédnout, že vše směřuje k budoucím generacím; k nové krvi. K nové
vládě, k vládě síly nad naším světem. Z toho, co mohu vysledovat já, jde o založení nového rodu. O založení,
vzniku jakési ,,čisté rasy". Vím, že tohle už tu bylo, ale pojaté hodně špatně až nesmyslně. Modré oči a blond
vlasy nic nevyřeší. Tentokrát jde o duchovní tělo. O čistotu ducha. Čistý duch není slabý. Má sílu, o které se
teprve dozvíme.
vládě, k vládě síly nad naším světem. Z toho, co mohu vysledovat já, jde o založení nového rodu. O založení,
vzniku jakési ,,čisté rasy". Vím, že tohle už tu bylo, ale pojaté hodně špatně až nesmyslně. Modré oči a blond
vlasy nic nevyřeší. Tentokrát jde o duchovní tělo. O čistotu ducha. Čistý duch není slabý. Má sílu, o které se
teprve dozvíme.
Před pár dny jsem si testovala ,,hořký čaj", protože jsem cítila, že je teď někdy jeho doba. Dostala jsem
celkem pozoruhodnou odpověď: od půlky září v podstatě kdykoli, protože se zvyšují vibrace. Takže jeho
užívání je možné relativně dlouhodobě (v tom případě bych ale radila alespoň pro začátek, tak týden, jen
jednou denně. A každopádně udělat po 3 týdnech 1 týden pauzu, aspoň poprvé. Pokud cítíte, že ho
bez problémů snesete, nemusíte). Samozřejmě není vhodný pro těhotné ženy a děti tak do 6 let.
A nezapomenout - 1 mírně navršená čajová lžička nadrcené směsi.
celkem pozoruhodnou odpověď: od půlky září v podstatě kdykoli, protože se zvyšují vibrace. Takže jeho
užívání je možné relativně dlouhodobě (v tom případě bych ale radila alespoň pro začátek, tak týden, jen
jednou denně. A každopádně udělat po 3 týdnech 1 týden pauzu, aspoň poprvé. Pokud cítíte, že ho
bez problémů snesete, nemusíte). Samozřejmě není vhodný pro těhotné ženy a děti tak do 6 let.
A nezapomenout - 1 mírně navršená čajová lžička nadrcené směsi.
Zvyšující se vibrace mohou při slabším organizmu způsobovat občasné náhlé trochu zvláštní únavy,
pro všechny pak naopak občasný náhlý příval energie nebo nadšení, jako byste - bychom ,,tam už byli", tedy
dosáhli něčeho, kam směřujeme.
Pokud by někdo váhal - zvyšující se vibrace jsou dobře.
2.10.2025:
V rámci ,,čisté rasy" - nemohu si v posledních letech nevšimnout, že neočkovaní - ti nadějní - nemohou najít
partnera. Nemohou najít doslovně; jako by mezi nimi a ,,tím pravým", v podstatě kýmkoli, ležela hustá mlha.
Přežijí, ale nerozmnoží se. Nebo s někým proočkovaným - což správný člověk, uvědomělá bytost nikdy
neudělá. Pak ale zplodí zmetek. Je mi líto, že to říkám, ale taková bytost nikdy neprojde energetickou branou,
aniž by ztratila alespoň část svého duchovního těla. Ta divná mlha je jakási velmi silná energie záměru. Nepřítel
by udělal cokoli na světě, aby se vhodné osoby nepotkaly. Záměr je asi dosti očividný. Bez dobré budoucí
generace, jako bychom už teď nebyli. Věřím, že i tohle se vyřeší ještě letos.
Před pěti až čtyřmi lety se mi ukazovaly různé obrazy. Všichni jsme doufali, že se to vše uskuteční nejlépe
v následujících dnech. Byli jsme trochu zklamaní, když to nebylo už včera. Před nedávnem jsem dospěla
k tomu, že to byly jakési ukázky. Jako když se chcete podívat na Zprávy a dříve, než shlédnete celé reportáže,
uvidíte krátké ukázky, upoutávky na to, co přijde následně. Protože v poslední době se tak děje. Otevírá se jedna
V rámci ,,čisté rasy" - nemohu si v posledních letech nevšimnout, že neočkovaní - ti nadějní - nemohou najít
partnera. Nemohou najít doslovně; jako by mezi nimi a ,,tím pravým", v podstatě kýmkoli, ležela hustá mlha.
Přežijí, ale nerozmnoží se. Nebo s někým proočkovaným - což správný člověk, uvědomělá bytost nikdy
neudělá. Pak ale zplodí zmetek. Je mi líto, že to říkám, ale taková bytost nikdy neprojde energetickou branou,
aniž by ztratila alespoň část svého duchovního těla. Ta divná mlha je jakási velmi silná energie záměru. Nepřítel
by udělal cokoli na světě, aby se vhodné osoby nepotkaly. Záměr je asi dosti očividný. Bez dobré budoucí
generace, jako bychom už teď nebyli. Věřím, že i tohle se vyřeší ještě letos.
Před pěti až čtyřmi lety se mi ukazovaly různé obrazy. Všichni jsme doufali, že se to vše uskuteční nejlépe
v následujících dnech. Byli jsme trochu zklamaní, když to nebylo už včera. Před nedávnem jsem dospěla
k tomu, že to byly jakési ukázky. Jako když se chcete podívat na Zprávy a dříve, než shlédnete celé reportáže,
uvidíte krátké ukázky, upoutávky na to, co přijde následně. Protože v poslední době se tak děje. Otevírá se jedna
nádrž, jeden balík po druhém. Můžeme očekávat obsahy nádrží. Teď na ně přichází čas.
Kdysi, ,,na začátku", jsem napsala, že lidstvo by se v následujících letech mělo zdecimovat (vlastně už jen
to slovo...) na desetinu. Minulý týden řekl člověk, který vlastní pohřební službu, že zatímco donedávna měli
2 - 3 pohřby týdně, teď mají 5 denně a je těžké získat termín v krematoriu. Pokud se vám to nechce počítat,
spočítám to za vás. 35 : 2,5 je 14. V následujících 2 - 3 letech se toto procento, tento násobek navýší ještě
o 5 - 8.
Kdysi, ,,na začátku", jsem napsala, že lidstvo by se v následujících letech mělo zdecimovat (vlastně už jen
to slovo...) na desetinu. Minulý týden řekl člověk, který vlastní pohřební službu, že zatímco donedávna měli
2 - 3 pohřby týdně, teď mají 5 denně a je těžké získat termín v krematoriu. Pokud se vám to nechce počítat,
spočítám to za vás. 35 : 2,5 je 14. V následujících 2 - 3 letech se toto procento, tento násobek navýší ještě
o 5 - 8.
7.10.2025:
No asi to, myslím volby, pro nás nebylo až takové překvapení, nebo snad ano? Jak říkává můj přítel:
,,Všichni očkovaní, a do hlavy". Abych to za sebe shrnula - fialovcům přeju nevýhru a babišovcům přeju
Babiše. A pokud bychom chtěli sklenku vidět poloplnou - do parlamentu se dostalo mnoho velmi chytrých
a dobrých lidí, kteří tam předtím nebyli. Voliči, zejména na Moravě, kroužkováním vyřadili několik ,,nadějných"
kádrů a posunuli nahoru lidi, které potřebujeme. Nechme tedy Babiše se historicky znemožnit, dopřejme
všem těm dementům, co na obrazovkách snili, ,,kdyby tu byl pan Babiš, ten by to dal všechno do pořádku!",
okusit trochu skutečné reality, protože to sice může vypadat, že jsme zase tam, kde jsme byli, ale ,,dvakrát
nevstoupíš do stejné vody" a snad si část lidí, až ho zase budou vídat na obrazovce, poslouchat ten příšerný
hlas, to poloslovenské blekotání a zas ty kecy, s postupem času logicky ještě ubožejší a zmatenější, vzpomenou,
co nám - a taky jim vlastně udělal. Já z toho žádný strašlivý pocit nemám. Aspoň se zase vyrojí nové vtipy, už mi
to chybělo. Vždy jsem si na nich uvědomila, jak mnoho a jak moc chytrých lidí tu je. A Babiš je nekonečná studnice
No asi to, myslím volby, pro nás nebylo až takové překvapení, nebo snad ano? Jak říkává můj přítel:
,,Všichni očkovaní, a do hlavy". Abych to za sebe shrnula - fialovcům přeju nevýhru a babišovcům přeju
Babiše. A pokud bychom chtěli sklenku vidět poloplnou - do parlamentu se dostalo mnoho velmi chytrých
a dobrých lidí, kteří tam předtím nebyli. Voliči, zejména na Moravě, kroužkováním vyřadili několik ,,nadějných"
kádrů a posunuli nahoru lidi, které potřebujeme. Nechme tedy Babiše se historicky znemožnit, dopřejme
všem těm dementům, co na obrazovkách snili, ,,kdyby tu byl pan Babiš, ten by to dal všechno do pořádku!",
okusit trochu skutečné reality, protože to sice může vypadat, že jsme zase tam, kde jsme byli, ale ,,dvakrát
nevstoupíš do stejné vody" a snad si část lidí, až ho zase budou vídat na obrazovce, poslouchat ten příšerný
hlas, to poloslovenské blekotání a zas ty kecy, s postupem času logicky ještě ubožejší a zmatenější, vzpomenou,
co nám - a taky jim vlastně udělal. Já z toho žádný strašlivý pocit nemám. Aspoň se zase vyrojí nové vtipy, už mi
to chybělo. Vždy jsem si na nich uvědomila, jak mnoho a jak moc chytrých lidí tu je. A Babiš je nekonečná studnice
inspirace. Jak už jsem víckrát řekla, několik let jsme tu už neměli být. V posledních několika letech místo nejhoršího
scénáře ,,volíme" vždy druhý nejhorší. Pokud v tuhle chvíli někdo řekne ,,a proč si radši nevybereme rovnou to
nejlepší??", udeřím ho do obličeje pánví naplocho. Z Titanicu se skákalo do ledové vody mezi žraloky, ne na měkký
gauč před telku a talíř jednohubek. To je prostě zákon. Tak obrovská kvantová změna udělat nejde, určitě ne tak,
aby to nepoškodilo dobrý, správný vývoj lidstva. Ostatně co jsi konkrétně ty, tazateli, udělal pro to, aby to
tu nebylo takové, jaké to je? Nemohli jsme víc, než eliminovat vždy to nejhorší zlo. Volil se Fiala, aby tu nebyl
Babiš. Teď se volil (neříkám, že ho volil někdo z nás) Babiš, aby nepokračoval Fiala. Zbytečně naříkáte, že se
přece mohla zvolit rovnou nějaká dobrá strana a mohlo tu být blaze.. Nemohla. Prostě to tak vemte. Nemohla.
Zatím nám osud, náš šťastný osud nemohl nabídnou víc, než to úplně nejlepší, co je možné: druhou nejhorší
možnost. Pokud si teď říkáte ,,no, to pěkně děkuju!", vězte, že se rouháte. Připomnělo mi to případy, kdy se
vlečete v dopravní zácpě. Ve vašem pruhu auta maximálně občas popojíždějí, ale v tom druhém úplně stojí,
protože vepředu je bouračka. Neexistuje žádný třetí pruh, ve kterém byste mohli svižně frčet. Nebo když
děláte na škole reparát. Nehrajete o jedničku na vysvědčení. I kdybyste zodpověděli otázky sebelépe, to
nejlepší, co můžete mít, je, že nepropadnete. Nic jiného v nabídce není. Berme Babiše jako takový reparát,
protože se bohužel sčítají výsledky celého národa, i když je to k nám samozřejmě nespravedlivé. Ale co se dá
dělat. K nim je stejně nespravedlivé, že dostávají šanci, kterou jsme si vysloužili my, ale ono se to všechno jednou
aby to nepoškodilo dobrý, správný vývoj lidstva. Ostatně co jsi konkrétně ty, tazateli, udělal pro to, aby to
tu nebylo takové, jaké to je? Nemohli jsme víc, než eliminovat vždy to nejhorší zlo. Volil se Fiala, aby tu nebyl
Babiš. Teď se volil (neříkám, že ho volil někdo z nás) Babiš, aby nepokračoval Fiala. Zbytečně naříkáte, že se
přece mohla zvolit rovnou nějaká dobrá strana a mohlo tu být blaze.. Nemohla. Prostě to tak vemte. Nemohla.
Zatím nám osud, náš šťastný osud nemohl nabídnou víc, než to úplně nejlepší, co je možné: druhou nejhorší
možnost. Pokud si teď říkáte ,,no, to pěkně děkuju!", vězte, že se rouháte. Připomnělo mi to případy, kdy se
vlečete v dopravní zácpě. Ve vašem pruhu auta maximálně občas popojíždějí, ale v tom druhém úplně stojí,
protože vepředu je bouračka. Neexistuje žádný třetí pruh, ve kterém byste mohli svižně frčet. Nebo když
děláte na škole reparát. Nehrajete o jedničku na vysvědčení. I kdybyste zodpověděli otázky sebelépe, to
nejlepší, co můžete mít, je, že nepropadnete. Nic jiného v nabídce není. Berme Babiše jako takový reparát,
protože se bohužel sčítají výsledky celého národa, i když je to k nám samozřejmě nespravedlivé. Ale co se dá
dělat. K nim je stejně nespravedlivé, že dostávají šanci, kterou jsme si vysloužili my, ale ono se to všechno jednou
rozdělí správně... Nemyslím ,,jednou". Myslím v konkrétní, dohledný čas.
Prostě si počkejme. V nejbližších dobách se toho stane ještě hodně. Ostatně datum voleb vůbec (alespoň
pro mě nebo ke mně) nebylo avízováno jako důležité datum, již dlouho se mi objevuje jako datum nějakého
výrazného zlomu a důležitosti 15-16. října. Tak si počkejme a uvidíme. Teď se už neděje a nestane nic, co by
nebylo důležité.
Prostě si počkejme. V nejbližších dobách se toho stane ještě hodně. Ostatně datum voleb vůbec (alespoň
pro mě nebo ke mně) nebylo avízováno jako důležité datum, již dlouho se mi objevuje jako datum nějakého
výrazného zlomu a důležitosti 15-16. října. Tak si počkejme a uvidíme. Teď se už neděje a nestane nic, co by
nebylo důležité.
10.10.1025:
Před pár týdny jsem se dostala úplně poprvé do situace ,,po". Bylo nás tu málo a hrozilo, že se pozabíjíme
z paniky. Ne snad kvůli panice samotné, ne kvůli tomu, že bychom se tu sami báli, ale z obavy, že se tu -
vzájemně - neuživíme. Nevěřili jsme, že bychom si mohli pomáhat, a ne si vzájemně překážet.
I když zbyde málo lidí, bude jich ještě velmi, velmi mnoho. Všichni se o sebe umíme postarat. Jen jsme
si to zatím ještě neměli možnost vyzkoušet. Nemůžeme se bát o svoji budoucnost. Budoucnost je vždy sama
o sobě. Jde jen o to, jestli se k ní správně připojíme.
Nemusíme se bát, že bychom chybili. Budeme velmi dobře vedeni. Nestarejte se zatím, kdy a jak, kým.
Všechno je předem dané, připravené. Všechno je tu teď pro nás.
Před pár týdny jsem se dostala úplně poprvé do situace ,,po". Bylo nás tu málo a hrozilo, že se pozabíjíme
z paniky. Ne snad kvůli panice samotné, ne kvůli tomu, že bychom se tu sami báli, ale z obavy, že se tu -
vzájemně - neuživíme. Nevěřili jsme, že bychom si mohli pomáhat, a ne si vzájemně překážet.
I když zbyde málo lidí, bude jich ještě velmi, velmi mnoho. Všichni se o sebe umíme postarat. Jen jsme
si to zatím ještě neměli možnost vyzkoušet. Nemůžeme se bát o svoji budoucnost. Budoucnost je vždy sama
o sobě. Jde jen o to, jestli se k ní správně připojíme.
Nemusíme se bát, že bychom chybili. Budeme velmi dobře vedeni. Nestarejte se zatím, kdy a jak, kým.
Všechno je předem dané, připravené. Všechno je tu teď pro nás.
11.10.2025:
Těsně před tím, než jsem v pátek vyrazila do Prahy hodit hlas vybrané straně, v rychlosti jsem prolistovala
listy ostatních stran. Asi nejvíc mě pobavila Strana stále otravují se švýcarskou demokracií. Argument, že
ve Švýcarech se mají nejlépe, protože jejich průměrný plat je 140 000,-, zatímco u nás 42 000,- ( i to mě
,,pobavilo", k této částce jsem se nikdy nepřiblížila ani na dostřel), je opravdu prosťáčkovský.
Naši přátelé, K a Z, žili ve Švýcarsku dva roky, před několika lety. Platy tam jsou zhruba takové, ale základní
výdaje na život jsou k tomuto platu úměrně zarovnány. Švýcarsko není bohaté ze své diskutabilní demokracie,
ale z židovského zlata.
Jednou jsem se zeptala, jak jsou na tom na tom Švýcaři ohledně očkování. Jestli musí a pokud ano, jestli
se bouří. Řekl zajímavou věc: vláda se o své občany vždy v podstatě dobře starala a když jim řekla, že se
mají jít očkovat, že je to dobré, tak prostě šli. Dobrovolně. Celkem o tom ani nepřemýšleli, protože nikdy
nemuseli, neboť vláda se o ně vždycky dobře starala...
Můj syn šel letos volit poprvé. Vybral si stranu a řekl mi odhodlaně výhružně: ,,Buďto tu, nebo žádnou!"
(do té doby jsem tuhle větu znala jenom z pohádek). To si myslíš, říkala jsme mu, že ti snad budu nařizovat,
koho musíš nebo nesmíš volit? Dělej si, co chceš." Je dospělý a má svůj vlastní názor, ale přece jen požádal
maminku, aby mu ji, tu stranu, otestovala: kolik procent kandidátů je dobrých, tedy dobře to myslících, a kolik
ne? ,,Dvě třetiny špatné a jedna třetina dobrá". -,,Aha", zesmutněl. -,,Ale počkej...", zastavila jsem ho ještě.
A teď jsem se dozvěděla zajímavou a poučnou věc. ,,Pokud by se dostali do politiky, ti dva ,,špatní" se obrátí
k dobrému".
To je důležitá informace, věc k zamyšlení a jiný pohled na věc. Jedna věc je, s jakým úmyslem kdo
do politiky jde, ale druhá věc - co se s nimi stane potom; když se dostanou k moci. Většinou se zkazí. To
samozřejmě známe. Ale moc se nezamýšlíme a ani nesetkáváme s opačnou možností: že se s nimi stane
něco dobrého, že se k dobrému obrátí.
Můj syn tedy volit šel. Po volbách se chtěl podívat, kolik lidí v našem malém okrsku volilo jeho stranu.
Jeden. Jeho hlas tedy dopadl. Byl na to hrdý. A to je taky důležité.
Těsně před tím, než jsem v pátek vyrazila do Prahy hodit hlas vybrané straně, v rychlosti jsem prolistovala
listy ostatních stran. Asi nejvíc mě pobavila Strana stále otravují se švýcarskou demokracií. Argument, že
ve Švýcarech se mají nejlépe, protože jejich průměrný plat je 140 000,-, zatímco u nás 42 000,- ( i to mě
,,pobavilo", k této částce jsem se nikdy nepřiblížila ani na dostřel), je opravdu prosťáčkovský.
Naši přátelé, K a Z, žili ve Švýcarsku dva roky, před několika lety. Platy tam jsou zhruba takové, ale základní
výdaje na život jsou k tomuto platu úměrně zarovnány. Švýcarsko není bohaté ze své diskutabilní demokracie,
ale z židovského zlata.
Jednou jsem se zeptala, jak jsou na tom na tom Švýcaři ohledně očkování. Jestli musí a pokud ano, jestli
se bouří. Řekl zajímavou věc: vláda se o své občany vždy v podstatě dobře starala a když jim řekla, že se
mají jít očkovat, že je to dobré, tak prostě šli. Dobrovolně. Celkem o tom ani nepřemýšleli, protože nikdy
nemuseli, neboť vláda se o ně vždycky dobře starala...
Můj syn šel letos volit poprvé. Vybral si stranu a řekl mi odhodlaně výhružně: ,,Buďto tu, nebo žádnou!"
(do té doby jsem tuhle větu znala jenom z pohádek). To si myslíš, říkala jsme mu, že ti snad budu nařizovat,
koho musíš nebo nesmíš volit? Dělej si, co chceš." Je dospělý a má svůj vlastní názor, ale přece jen požádal
maminku, aby mu ji, tu stranu, otestovala: kolik procent kandidátů je dobrých, tedy dobře to myslících, a kolik
ne? ,,Dvě třetiny špatné a jedna třetina dobrá". -,,Aha", zesmutněl. -,,Ale počkej...", zastavila jsem ho ještě.
A teď jsem se dozvěděla zajímavou a poučnou věc. ,,Pokud by se dostali do politiky, ti dva ,,špatní" se obrátí
k dobrému".
To je důležitá informace, věc k zamyšlení a jiný pohled na věc. Jedna věc je, s jakým úmyslem kdo
do politiky jde, ale druhá věc - co se s nimi stane potom; když se dostanou k moci. Většinou se zkazí. To
samozřejmě známe. Ale moc se nezamýšlíme a ani nesetkáváme s opačnou možností: že se s nimi stane
něco dobrého, že se k dobrému obrátí.
Můj syn tedy volit šel. Po volbách se chtěl podívat, kolik lidí v našem malém okrsku volilo jeho stranu.
Jeden. Jeho hlas tedy dopadl. Byl na to hrdý. A to je taky důležité.
22.10.2025:
Pokud jste čekali, co bude z 15. na 16. a byli jste zklamaní, že se nic ohromujícího nestalo, určitě nebuďte.
Ten zlom byl ohromující, i když to většina lidí asi nijak zvlášť nezaznamenala. 16. někdy později odpoledne se
náhle celý Systém otočil o 180°, doslova uprostřed slova. Jak to nějaký den poté trefně popsala jedna paní
z ,,našeho klubu", která tento obrat ve stejnou dobu též zaznamenala, ,,otočilo se to o 180° a nebylo to zpátky".
Až dnes jsem si uvědomila, že mi to připomíná scénu z Pána prstenů, kdy se bojuje závěrečná bitva, hlavní
bojující hrdinové poprvé za celou dobu podklesávají, síly jim docházejí, v obličejích se jim začíná objevovat
nejistota, strach až počínající zoufalství a uvědomění, že nepřítel - zlo začíná mít převahu a oni se už dlouho
neudrží a v nejbližších momentech pravděpodobně padnou. Já jsem ve stejném stavu byla 14. Noc ze 14. na 15.,
poté, co se můj stav měsíc předtím začal zhoršovat, byla nejhorší v posledních letech a byla jsem definitivní
zkáze blízko zhruba stejně jako tito hrdinové. ,,Čínský doktor", kterého jsem začala navštěvovat, zkonstatoval
téměř nefunkční ledviny a naprosté vyčerpání organismu. Řekl, že je třeba okamžitě tuto energii doplnit. Řekl též,
že vyčerpání organismu může nastat zevnitř nebo zvenku, ,,ale tohle je trochu moc na to, aby to bylo zevnitř".
Přístroje - paní mi vysvětlila, že už při 50% vlastní energie se tělo dokáže o sebe postarat a samo sepnout nápravu
a obnovu - mi naměřily hodnotu 1. Řekla, že mě chce dostat aspoň na 30. Pak přišlo úterý 14. a ta noc a ještě celé
dopoledne to vypadalo, že se už nic takového nestihne. 14. jsem měla dělat nějakou zásadní práci s jednou dámou
- vycházelo právě a pouze toto datum; ale ona musela odjet služebně do zahraničí, ze kterého se pak podivuhodnými
náhodami - zrušením letu a následně prošvihnutím toho náhradního - nemohla dostat zpět a vypadalo to, že
nestihne ani náhradní termín 17. Ale 15. se náhle začal ,,měnit vítr" a citlivější osoby to zachytily. Já jsem spala
téměř celou noc téměř normálně, na což mi paměť už ani nesahala, a druhý den jsem, namísto běžného vlečení
se někudy a klopýtání někam, akupilkou prořezala několik stromů. Neuvěřitelné. Od té doby mi energie mírně
stoupá. Od té doby se programy prudce mění. Od té chvíle je evidentní, že půjde všechno jinak, než se nebo
než by se předpokládalo. Pravda se bude vracet k našim řadám, přestaneme být poznamenáni zlem a začneme
být značením dobra.
Pokud jste čekali, co bude z 15. na 16. a byli jste zklamaní, že se nic ohromujícího nestalo, určitě nebuďte.
Ten zlom byl ohromující, i když to většina lidí asi nijak zvlášť nezaznamenala. 16. někdy později odpoledne se
náhle celý Systém otočil o 180°, doslova uprostřed slova. Jak to nějaký den poté trefně popsala jedna paní
z ,,našeho klubu", která tento obrat ve stejnou dobu též zaznamenala, ,,otočilo se to o 180° a nebylo to zpátky".
Až dnes jsem si uvědomila, že mi to připomíná scénu z Pána prstenů, kdy se bojuje závěrečná bitva, hlavní
bojující hrdinové poprvé za celou dobu podklesávají, síly jim docházejí, v obličejích se jim začíná objevovat
nejistota, strach až počínající zoufalství a uvědomění, že nepřítel - zlo začíná mít převahu a oni se už dlouho
neudrží a v nejbližších momentech pravděpodobně padnou. Já jsem ve stejném stavu byla 14. Noc ze 14. na 15.,
poté, co se můj stav měsíc předtím začal zhoršovat, byla nejhorší v posledních letech a byla jsem definitivní
zkáze blízko zhruba stejně jako tito hrdinové. ,,Čínský doktor", kterého jsem začala navštěvovat, zkonstatoval
téměř nefunkční ledviny a naprosté vyčerpání organismu. Řekl, že je třeba okamžitě tuto energii doplnit. Řekl též,
že vyčerpání organismu může nastat zevnitř nebo zvenku, ,,ale tohle je trochu moc na to, aby to bylo zevnitř".
Přístroje - paní mi vysvětlila, že už při 50% vlastní energie se tělo dokáže o sebe postarat a samo sepnout nápravu
a obnovu - mi naměřily hodnotu 1. Řekla, že mě chce dostat aspoň na 30. Pak přišlo úterý 14. a ta noc a ještě celé
dopoledne to vypadalo, že se už nic takového nestihne. 14. jsem měla dělat nějakou zásadní práci s jednou dámou
- vycházelo právě a pouze toto datum; ale ona musela odjet služebně do zahraničí, ze kterého se pak podivuhodnými
náhodami - zrušením letu a následně prošvihnutím toho náhradního - nemohla dostat zpět a vypadalo to, že
nestihne ani náhradní termín 17. Ale 15. se náhle začal ,,měnit vítr" a citlivější osoby to zachytily. Já jsem spala
téměř celou noc téměř normálně, na což mi paměť už ani nesahala, a druhý den jsem, namísto běžného vlečení
se někudy a klopýtání někam, akupilkou prořezala několik stromů. Neuvěřitelné. Od té doby mi energie mírně
stoupá. Od té doby se programy prudce mění. Od té chvíle je evidentní, že půjde všechno jinak, než se nebo
než by se předpokládalo. Pravda se bude vracet k našim řadám, přestaneme být poznamenáni zlem a začneme
být značením dobra.
23.10.2025:
Když se mi zkraje roku ukazovalo, že od půlky října přijde nějaká výraznější zkáza, myslím úmrtnost, říkala
jsem si, v čem to asi bude spočívat. Systém řekl - to už jsem psala - v lecčems. ,,Nekonečně způsobů". Já to
chápu asi takhle, když se tak rozhlížím po našich spoluobčanech: pokud je někdo na cestě k sebezničení,
nejde nebo spíš bude si hledat nekonečně mnoho možností, než se mu to konečně povede. Každopádně
nepoleví. Jeho osud ho odpovědně nese k jeho vytčenému cíli.
Když jsme byli před pár roky na Mallorce, upoutalo mě veliké množství tetovacích salónů. Na každém rohu.
Nenabízely své služby jako ,,nechcete se tetovat"? Ale venku na parapetech byly vystaveny vzorníky, které
říkaly: ,,jaký vzor si vyberete?" Otázka zněla pouze ,,co", ne ,,jestli". Lidé chodili do salónů pro nějaký ten
obrázek na těle jako pro běžný suvenýr, který si odnášejí z dovolené. Jako by to bylo malování henou.
Prakticky nebylo možné najít nikoho, aspoň v naší části levných hotelů, kdo by alespoň nějaký malý cejch
na těle neměl. (Můj syn se do části Mallorky, která je už mnoho desetiletí proslulá jako letní destinace
bezuzdných německých občanů zejména mladšího věku, ke svým dlouhým blonďatým vlasům a modrým
očím vybavil svými oblíbenými béžovými pumpkami se stahovacími pásky pod koleny, vysokými bílými
podkolenkami a slaměnou hučkou. Což sluší mu to, jeden prodejce řekl téměř zasněně Huckleberry Finn,
ale nikdo nemohl pochopit, že nemluví a nerozumí německy. I když slovo ,,koks" je asi celkem mezinárodní).
Od dámy, která je od fochu, vím, že všechny tetovací salóny u nás mají od ministerstva příkaz okamžitě
přestat používat stávající očkovací barvy a vyměnit je za nově nařízené typy. U koho se najdou staré, bude
tvrdě postihnut. A jaký je rozdíl mezi novými a starými? Ty nové jsou toxické. Jak jinak.
Moje známá fyzioterapeutka měla sraz třídy. Jeden spolužák je doktorem. Teprve když se hodně opil,
začal mluvit. ,,Vědomě těm lidem lžu. Předepisuju jim léky, které vůbec nepotřebují. Říkám jim, že jsou jim věci,
které jim vůbec nejsou. Lžu jim vědomě".
Já bych tu podzimní ,,zkázu" ještě upravila: je to jen začátek zkázy. Ale naší ne. Tohle jsou ty katastrofy,
které se očekávají. Katastrofy typu ,,výbuch bomby" se přesunuly do jiné reality.
Když se mi zkraje roku ukazovalo, že od půlky října přijde nějaká výraznější zkáza, myslím úmrtnost, říkala
jsem si, v čem to asi bude spočívat. Systém řekl - to už jsem psala - v lecčems. ,,Nekonečně způsobů". Já to
chápu asi takhle, když se tak rozhlížím po našich spoluobčanech: pokud je někdo na cestě k sebezničení,
nejde nebo spíš bude si hledat nekonečně mnoho možností, než se mu to konečně povede. Každopádně
nepoleví. Jeho osud ho odpovědně nese k jeho vytčenému cíli.
Když jsme byli před pár roky na Mallorce, upoutalo mě veliké množství tetovacích salónů. Na každém rohu.
Nenabízely své služby jako ,,nechcete se tetovat"? Ale venku na parapetech byly vystaveny vzorníky, které
říkaly: ,,jaký vzor si vyberete?" Otázka zněla pouze ,,co", ne ,,jestli". Lidé chodili do salónů pro nějaký ten
obrázek na těle jako pro běžný suvenýr, který si odnášejí z dovolené. Jako by to bylo malování henou.
Prakticky nebylo možné najít nikoho, aspoň v naší části levných hotelů, kdo by alespoň nějaký malý cejch
na těle neměl. (Můj syn se do části Mallorky, která je už mnoho desetiletí proslulá jako letní destinace
bezuzdných německých občanů zejména mladšího věku, ke svým dlouhým blonďatým vlasům a modrým
očím vybavil svými oblíbenými béžovými pumpkami se stahovacími pásky pod koleny, vysokými bílými
podkolenkami a slaměnou hučkou. Což sluší mu to, jeden prodejce řekl téměř zasněně Huckleberry Finn,
ale nikdo nemohl pochopit, že nemluví a nerozumí německy. I když slovo ,,koks" je asi celkem mezinárodní).
Od dámy, která je od fochu, vím, že všechny tetovací salóny u nás mají od ministerstva příkaz okamžitě
přestat používat stávající očkovací barvy a vyměnit je za nově nařízené typy. U koho se najdou staré, bude
tvrdě postihnut. A jaký je rozdíl mezi novými a starými? Ty nové jsou toxické. Jak jinak.
Moje známá fyzioterapeutka měla sraz třídy. Jeden spolužák je doktorem. Teprve když se hodně opil,
začal mluvit. ,,Vědomě těm lidem lžu. Předepisuju jim léky, které vůbec nepotřebují. Říkám jim, že jsou jim věci,
které jim vůbec nejsou. Lžu jim vědomě".
Já bych tu podzimní ,,zkázu" ještě upravila: je to jen začátek zkázy. Ale naší ne. Tohle jsou ty katastrofy,
které se očekávají. Katastrofy typu ,,výbuch bomby" se přesunuly do jiné reality.
24.10.2025:
Psala jsem nedávno, že očkovaní už sice neřeší očkování, ale očkování řeší je. Psala jsem také o moruši
na naší zahradě. Postavili jsme pod ni houpačku, kterou příjemně stíní proti prudkému slunci. Celé léto
pod ní sedávala osoba (říkám své matce ,,osoba", protože, ač polohluchá, na slovo ,,babička" má zvláštní
radar a vždycky vylítne: ,,co, babička? Co mě pomlouváte?!". Nejvíc si užiju, když jí můžu sdělit, že mluvíme
o Jardově matce a není tedy jedinou babičkou na světě, dokonce ani v naší rodině. To je pro ni velká rána.
Raději, abychom ji pomlouvali, než aby se mluvilo o někom jiném). Moruše vytvořila nový prvek na naší
zahradě, protože jako jediný strom má krásné žluté listy, které, jak opadává, rozprostírají se v nádherném
zlatém kruhu kolem ní. Jen jsem si všimla, že od těch dvou větví, které jsou nejblíže nad lavičkou, kde osoba
seděla, evidentně schne...
Psala jsem nedávno, že očkovaní už sice neřeší očkování, ale očkování řeší je. Psala jsem také o moruši
na naší zahradě. Postavili jsme pod ni houpačku, kterou příjemně stíní proti prudkému slunci. Celé léto
pod ní sedávala osoba (říkám své matce ,,osoba", protože, ač polohluchá, na slovo ,,babička" má zvláštní
radar a vždycky vylítne: ,,co, babička? Co mě pomlouváte?!". Nejvíc si užiju, když jí můžu sdělit, že mluvíme
o Jardově matce a není tedy jedinou babičkou na světě, dokonce ani v naší rodině. To je pro ni velká rána.
Raději, abychom ji pomlouvali, než aby se mluvilo o někom jiném). Moruše vytvořila nový prvek na naší
zahradě, protože jako jediný strom má krásné žluté listy, které, jak opadává, rozprostírají se v nádherném
zlatém kruhu kolem ní. Jen jsem si všimla, že od těch dvou větví, které jsou nejblíže nad lavičkou, kde osoba
seděla, evidentně schne...
26.10.2025:
S mojí sousedkou, která má narozeniny několik dnů přede mnou, si každoročně přejeme již mnoho let.
Vzhledem k tomu, že letos na mě zapomněla nejenom ona, ale i oba moji hoši - přítel a syn - myslím, že
jsem toho 14. měla skutečně zemřít a tento fakt se nějak promítl v okolní realitě. Můj přítel tuto hypotézu
odmítl. Řekl, že by mi určitě přišli na hřbitov popřát.
Vždycky mě bavila jazykověda. Ne tak jako mého ,,čínského doktora", který diagnostikuje z jazyka,
ale řeč, slova. Prolínání slov a jejich smyslů. Kdysi jsem se přihlásila na sánskrt, ale byli jsme jenom dva,
takže třídu neotevřeli.
Myslím si, že slovo přát je spojeno se slovem příst, čili přást (přádlo). Tím, co komu - zejména hlasitě -
přejeme, upřádáme nit jeho života. Jistě si, doufám, že všichni, vzpomeneme na Kytici: ,,vrr, vrr, zlou to
předeš nit, chtěla jsi krále ošidit"... Zrovna včera jsem stahovala ze skupinky lidí (včetně sebe) spojených
dlouholetou neutuchající nenávistí jedné osoby souhrnná neštěstí. Často je nesmírně těžké až ,,nemožné"
takovou věc najít, zvlášť když se to v podstatě týká někoho jiného. Obyčejně na to přijdu náhodou.
Samozřejmě je to vždy alespoň okrajově spojeno s naší karmou podle vzoru ,,na každém šprochu pravdy
trochu" (vidíte tam tu nádhernou souvislost s německým slovem sprachen?). Dám příklad: k jedné mojí
kamarádce - té, co zemřela - se muži chovali až podivuhodně strašně. Automaticky, aniž by ji znali. Byla
z toho nešťastná a já jsem nakonec našla 150 let starou kletbu nějakého nenávistného zoufalce z nějakého
,,šantánu" v Praze na všechny zpěvačky - herečky, co ukazují nohy. Kletba i po té době působila do okruhu
cca 100 km. Dana se toho vešla (jednou jsme spolu zpívaly Rybovku v Rudolfinu a ona si vzala šatičky
nad kolena. Strašný. Aspoň vidíte, jak důležité je vhodné oblečení). Když jsem kletbu zneškodnila, vše se
okamžitě změnilo. Takové věci lze zbavit pouze člověka, který si ji nezaslouží nebo aspoň z drtivé většiny
nezaslouží. Pak se ale předpokládá, že se nad sebou zamyslí a pokusí něco udělat s tím zbytkem, s typem
chování či jednání (nebo nejednání), díky kterému se na něj kletba nalepila. Ale mnohdy jsme v tom opravdu
nevinně a pak vem čert každého, kdo něco takového z huby vypustí. Prodírat se takovými zplodinami chorých
mozků je ale velice namáhavé a pro mě je to neskutečná ztráta života. A přebojovávat důsledky takových
projevů závisti, zášti, žárlivosti a nepřejícnosti je opravdová ztráta našich životů. Stokrát raději budu napravovat
S mojí sousedkou, která má narozeniny několik dnů přede mnou, si každoročně přejeme již mnoho let.
Vzhledem k tomu, že letos na mě zapomněla nejenom ona, ale i oba moji hoši - přítel a syn - myslím, že
jsem toho 14. měla skutečně zemřít a tento fakt se nějak promítl v okolní realitě. Můj přítel tuto hypotézu
odmítl. Řekl, že by mi určitě přišli na hřbitov popřát.
Vždycky mě bavila jazykověda. Ne tak jako mého ,,čínského doktora", který diagnostikuje z jazyka,
ale řeč, slova. Prolínání slov a jejich smyslů. Kdysi jsem se přihlásila na sánskrt, ale byli jsme jenom dva,
takže třídu neotevřeli.
Myslím si, že slovo přát je spojeno se slovem příst, čili přást (přádlo). Tím, co komu - zejména hlasitě -
přejeme, upřádáme nit jeho života. Jistě si, doufám, že všichni, vzpomeneme na Kytici: ,,vrr, vrr, zlou to
předeš nit, chtěla jsi krále ošidit"... Zrovna včera jsem stahovala ze skupinky lidí (včetně sebe) spojených
dlouholetou neutuchající nenávistí jedné osoby souhrnná neštěstí. Často je nesmírně těžké až ,,nemožné"
takovou věc najít, zvlášť když se to v podstatě týká někoho jiného. Obyčejně na to přijdu náhodou.
Samozřejmě je to vždy alespoň okrajově spojeno s naší karmou podle vzoru ,,na každém šprochu pravdy
trochu" (vidíte tam tu nádhernou souvislost s německým slovem sprachen?). Dám příklad: k jedné mojí
kamarádce - té, co zemřela - se muži chovali až podivuhodně strašně. Automaticky, aniž by ji znali. Byla
z toho nešťastná a já jsem nakonec našla 150 let starou kletbu nějakého nenávistného zoufalce z nějakého
,,šantánu" v Praze na všechny zpěvačky - herečky, co ukazují nohy. Kletba i po té době působila do okruhu
cca 100 km. Dana se toho vešla (jednou jsme spolu zpívaly Rybovku v Rudolfinu a ona si vzala šatičky
nad kolena. Strašný. Aspoň vidíte, jak důležité je vhodné oblečení). Když jsem kletbu zneškodnila, vše se
okamžitě změnilo. Takové věci lze zbavit pouze člověka, který si ji nezaslouží nebo aspoň z drtivé většiny
nezaslouží. Pak se ale předpokládá, že se nad sebou zamyslí a pokusí něco udělat s tím zbytkem, s typem
chování či jednání (nebo nejednání), díky kterému se na něj kletba nalepila. Ale mnohdy jsme v tom opravdu
nevinně a pak vem čert každého, kdo něco takového z huby vypustí. Prodírat se takovými zplodinami chorých
mozků je ale velice namáhavé a pro mě je to neskutečná ztráta života. A přebojovávat důsledky takových
projevů závisti, zášti, žárlivosti a nepřejícnosti je opravdová ztráta našich životů. Stokrát raději budu napravovat
vychylující se zemskou osu, než se hrabat v nekonečných ubohostech takovýchto nízkých hovad. O co jednodušší
by bylo, kdyby tu takoví lidé prostě vůbec nebyli. Ale dlužno poznamenat, že není samozřejmost, že se taková
věc zachytí. Vždyť to už bychom byli na prach, když uvážím, jaké jedy na nás padají ze stále se rozšiřující se
,,druhé strany". Lze se tomu ubránit. Vy víte, kdo jste (i když si myslíte, že nevíte, Ivano). A teď se ještě ukáže,
kdo jsou oni.
by bylo, kdyby tu takoví lidé prostě vůbec nebyli. Ale dlužno poznamenat, že není samozřejmost, že se taková
věc zachytí. Vždyť to už bychom byli na prach, když uvážím, jaké jedy na nás padají ze stále se rozšiřující se
,,druhé strany". Lze se tomu ubránit. Vy víte, kdo jste (i když si myslíte, že nevíte, Ivano). A teď se ještě ukáže,
kdo jsou oni.
Občas, jako teď na začátku týdne, si říkám, jestli ten Fígl má dnes ještě nějaký smysl. Vždyť všechno víte.
Ale druhý den jsem jela do Prahy a slečna, když odcházela, řekla sotva znatelně káravým hlasem, že jsem
již dlouho nic nenapsala a dodala, že je na Fíglu závislá. Druhý den mi přišla nová faktura za doménu, takže
jsem se zamyslela ještě vydatněji, protože mé výdaje za léčení v říjnu značně překročily mé příjmy. Ještě týž
den večer mi zavolal nějaký muž z Moravy, že čte můj web a rád by mě navštívil v rámci duchovního rozvoje.
Odpovědi chodí rychle. Takže jsem to ,,vzdala".
Tímto chci tedy poděkovat K., že se ujala sponsoringu na tyto dva roky, a stejně tak paní F. za totéž
v minulém období. Pánbůh vám to oplať na dětech.
Ale druhý den jsem jela do Prahy a slečna, když odcházela, řekla sotva znatelně káravým hlasem, že jsem
již dlouho nic nenapsala a dodala, že je na Fíglu závislá. Druhý den mi přišla nová faktura za doménu, takže
jsem se zamyslela ještě vydatněji, protože mé výdaje za léčení v říjnu značně překročily mé příjmy. Ještě týž
den večer mi zavolal nějaký muž z Moravy, že čte můj web a rád by mě navštívil v rámci duchovního rozvoje.
Odpovědi chodí rychle. Takže jsem to ,,vzdala".
Tímto chci tedy poděkovat K., že se ujala sponsoringu na tyto dva roky, a stejně tak paní F. za totéž
v minulém období. Pánbůh vám to oplať na dětech.
28.10.2025::
Semtam mi někdo zavolá nebo napíše: je mi nějak divně, mám nějaký divný den; nevíte, co se děje?
Nic. Neděje se nic. Přesněji řečeno - je to to všechno, co se děje a co se dít má. Snažte se tyhle dny
odpočívat. Ze soboty na neděli by se už mnoho věcí mělo vyjasnit. Mohlo by se nám už možná i lehčeji
dýchat. Zítra? Zítra nebude nic. Zítra odpočívejte. Vyhýbejte se studenu, chladnu.
Já vám popíšu, jak například vypadá ,,divný den". Vzpomínám na jeden jarní. Vlastně to začalo už
týden předtím. Jela jsem do Prahy. Na Vyšehradě se zasekl semafor a svítila stále červená, takže asi 3 km
aut, tj. až někam na Barrandov, stála dobrou půlhodinu na semaforu na Vyšehradě. Paní, se kterou jsem se
měla setkat, kromě různých problémů na cestě ztratila - opět - telefon. Začaly jsme o 40 minut později, ale
nakonec vše klaplo, bez chybičky.
O týden později jsem jela opět. Tentokrát se mnou jel i můj syn. Nepochopitelně zdržoval, přestože bylo
jasné, že i on už sotva stihne svoji hodinu, na kterou jede, aspoň ne včas. Přešlapovala jsem venku už asi 10
minut a rostla. Nakonec jsme vyrazili, o dobrých 15 minut později, než bylo třeba. Přijeli jsme na takovou blbou
křižovatku - už jsem o ní jednou psala. Stálo tam pár aut ve frontě a kamión v cestě, napůl na nájezdu. ,,Aha,
tak ještě nehoda...", vzdychla jsem si a již podruhé jsem vytáhla telefon, abych posunula schůzku o další kousek.
Po chvíli jsem si všimla, že pod kamionem na druhé straně jsou vidět nohy ležící a dvoje pohybující se. Oni tam
někoho resuscitují, říkala jsem synovi. Po pár minutách nás objelo auto, které zřejmě z většího odstupu vidělo,
že kolem motorky, která ležela v našem pruhu, lze projet. Následovala jsem ho a projela jsem kolem nehody.
Na vteřinu až dvě jsem zahlédla muže ležícího na zemi; vysoký hezký štíhlý urostlý muž kolem čtyřicítky, ležel
na zádech se zavřenýma očima a klidným výrazem. Bez viditelného zranění. Nad ním stál jeden zdravotník
a druhý se zoufale snažil muže přivést k vědomí. ,,To nedá", zavrtěla jsem hlavou (později během práce se
náhle doprostřed věty ozvalo ,,nepřežil"). Bylo to na Zelený čtvrtek. Byl to jediný mrtvý na silnicích za celé
Velikonoce. Motorkář chtěl zřejmě profrčet kolem zatáčejícího kamionu, ale nepočítal s dlouhým přívěsem,
který ho smetl. Když jsem se pak zamyslila - stala se nehoda, někdo pak volal policii, záchranáře, z Písku je to
tak 10 minut, pár minut už ho oživovali... Kdy se nehoda asi mohla stát? Zhruba před 15 minutami. Právě když
bychom tudy projížděli.
Práce byla velmi dlouhá a velmi výživná. Když jsme se pak pozdě večer vraceli domů, na dálnici v kopci
u Dobříše mi praskl rozvodový řemen. Jsem naštěstí vybavena chladným rozumem a pohotovým jednáním
v krizích, takže jsem ještě stačila zajet mírně šikmo za čáru. Zavolala jsem příteli a ten k nám poslal odtahovku.
Když jsem seděla v autě a s přítelem na telefonu jsem zkoušela různé funkce, auto se najednou odbrzdilo
Semtam mi někdo zavolá nebo napíše: je mi nějak divně, mám nějaký divný den; nevíte, co se děje?
Nic. Neděje se nic. Přesněji řečeno - je to to všechno, co se děje a co se dít má. Snažte se tyhle dny
odpočívat. Ze soboty na neděli by se už mnoho věcí mělo vyjasnit. Mohlo by se nám už možná i lehčeji
dýchat. Zítra? Zítra nebude nic. Zítra odpočívejte. Vyhýbejte se studenu, chladnu.
Já vám popíšu, jak například vypadá ,,divný den". Vzpomínám na jeden jarní. Vlastně to začalo už
týden předtím. Jela jsem do Prahy. Na Vyšehradě se zasekl semafor a svítila stále červená, takže asi 3 km
aut, tj. až někam na Barrandov, stála dobrou půlhodinu na semaforu na Vyšehradě. Paní, se kterou jsem se
měla setkat, kromě různých problémů na cestě ztratila - opět - telefon. Začaly jsme o 40 minut později, ale
nakonec vše klaplo, bez chybičky.
O týden později jsem jela opět. Tentokrát se mnou jel i můj syn. Nepochopitelně zdržoval, přestože bylo
jasné, že i on už sotva stihne svoji hodinu, na kterou jede, aspoň ne včas. Přešlapovala jsem venku už asi 10
minut a rostla. Nakonec jsme vyrazili, o dobrých 15 minut později, než bylo třeba. Přijeli jsme na takovou blbou
křižovatku - už jsem o ní jednou psala. Stálo tam pár aut ve frontě a kamión v cestě, napůl na nájezdu. ,,Aha,
tak ještě nehoda...", vzdychla jsem si a již podruhé jsem vytáhla telefon, abych posunula schůzku o další kousek.
Po chvíli jsem si všimla, že pod kamionem na druhé straně jsou vidět nohy ležící a dvoje pohybující se. Oni tam
někoho resuscitují, říkala jsem synovi. Po pár minutách nás objelo auto, které zřejmě z většího odstupu vidělo,
že kolem motorky, která ležela v našem pruhu, lze projet. Následovala jsem ho a projela jsem kolem nehody.
Na vteřinu až dvě jsem zahlédla muže ležícího na zemi; vysoký hezký štíhlý urostlý muž kolem čtyřicítky, ležel
na zádech se zavřenýma očima a klidným výrazem. Bez viditelného zranění. Nad ním stál jeden zdravotník
a druhý se zoufale snažil muže přivést k vědomí. ,,To nedá", zavrtěla jsem hlavou (později během práce se
náhle doprostřed věty ozvalo ,,nepřežil"). Bylo to na Zelený čtvrtek. Byl to jediný mrtvý na silnicích za celé
Velikonoce. Motorkář chtěl zřejmě profrčet kolem zatáčejícího kamionu, ale nepočítal s dlouhým přívěsem,
který ho smetl. Když jsem se pak zamyslila - stala se nehoda, někdo pak volal policii, záchranáře, z Písku je to
tak 10 minut, pár minut už ho oživovali... Kdy se nehoda asi mohla stát? Zhruba před 15 minutami. Právě když
bychom tudy projížděli.
Práce byla velmi dlouhá a velmi výživná. Když jsme se pak pozdě večer vraceli domů, na dálnici v kopci
u Dobříše mi praskl rozvodový řemen. Jsem naštěstí vybavena chladným rozumem a pohotovým jednáním
v krizích, takže jsem ještě stačila zajet mírně šikmo za čáru. Zavolala jsem příteli a ten k nám poslal odtahovku.
Když jsem seděla v autě a s přítelem na telefonu jsem zkoušela různé funkce, auto se najednou odbrzdilo
a začalo couvat, aniž jsem si toho všimla, a já jsem zajela, za zuřivého bouchání mého syna do předního skla,
částí zadku do dálnice. Za tmy. Přítel na druhém konci telefonu, který jsem hodila na zem, málem omdlel.
Auto nešlo nastartovat a jedinou možností bylo pustit ho ještě dál do silnice a pozvolným obloukem, protože
při prudším stočení kol bych se zašprajcovala na místě, se dostat zpět za čáru. Hodila jsem rychlé oko dozadu,
jak daleko jsou světla přijíždějících aut, a usoudila jsem, že bych to měla stihnout. Zařvala jsem na syna, ať utíká
co nejdál od auta.. No - stihla jsem to, jak asi tušíte. Když jsem pak vystoupila z auta, zjistila jsem, že jsem zastavila
na samé hraně obrubníku zvýšené vozovky. Ještě tak 8 cm a padla jsem na bok. Policie, které jsme to nahlásili
a která má v takovém případě přijet do 20 minut a nepojízdné auto na krajnici obestavět a opatřit kvůli bezpečnosti
svíticí šipkou, zavolala za hodinu a půl: ,,Tak jak jste tam na tom..?"
Když jsem v telefonu mluvila s mužem z odtahovky (přijela za třičtvrtě hodiny), dával mi instrukce: ,,Běžte rychle
Když jsem v telefonu mluvila s mužem z odtahovky (přijela za třičtvrtě hodiny), dával mi instrukce: ,,Běžte rychle
od toho auta, co nejdál do strany, aspoň deset metrů!" Odvětila jsem, že to asi nepůjde, protože po obou stranách
je téměř kolmá skála a do strany nemáme ani půl metru. Když pak přijel, vystoupil z auta, podíval se
a řekl jen: ,,No vy jste si teda vybrali místo..". Když jsem pak tudy jela někdy příště, všimla jsem si, že pouhých
asi 30 m od místa, kde jsme stáli, stojí u krajnice malý bílý kříž, kterého jsem si nikdy předtím nevšimla.
Cesta domů v kabině auta, kde by mi hodně bodlo, kdyby se topilo, s vůni stromečku zavěšeného blízko mé
hlavy, byl ale zdaleka nejtraumatičtější zážitek. Když jsme konečně dojeli a já jsem toporně vystoupila z auta,
pronesla jsem tichou modlitbu: ,,Bože, dej, ať už se nikdy nevracím domů odtahovkou. Dej, ať už nikdy nemusím
a řekl jen: ,,No vy jste si teda vybrali místo..". Když jsem pak tudy jela někdy příště, všimla jsem si, že pouhých
asi 30 m od místa, kde jsme stáli, stojí u krajnice malý bílý kříž, kterého jsem si nikdy předtím nevšimla.
Cesta domů v kabině auta, kde by mi hodně bodlo, kdyby se topilo, s vůni stromečku zavěšeného blízko mé
hlavy, byl ale zdaleka nejtraumatičtější zážitek. Když jsme konečně dojeli a já jsem toporně vystoupila z auta,
pronesla jsem tichou modlitbu: ,,Bože, dej, ať už se nikdy nevracím domů odtahovkou. Dej, ať už nikdy nemusím
poslouchat Rádio Kiss".
Druhý den mi řekli přátelé, že to odpoledne, kdy jsem byla v Praze, bylo v naší oblasti zemětřesení. Už
potřetí.
Tak tomu se říká ,,takový divný den".
Druhý den mi řekli přátelé, že to odpoledne, kdy jsem byla v Praze, bylo v naší oblasti zemětřesení. Už
potřetí.
Tak tomu se říká ,,takový divný den".
4.11.2025:
K té příhodě s autem bych chtěla podotknout ještě toto: na dálnici, za tmy, v pozdní hodinu u nás zastavilo
minimálně osm aut, zda nepotřebujeme pomoc.
Před několika dny moje matka položila mému synovi svoji obligátní otázku: ,,Co je nového ve světě?" A on se
rozhodl jí zase jednou po čase odpovědět. Řekl cosi o dronech na Ukrajině. Matka pokývla vážně hlavou
a pravila: ,,Z toho ještě bude válka; ach jo". Zřejmě jsem svého prorockého ducha zdědila po ní.
rozhodl jí zase jednou po čase odpovědět. Řekl cosi o dronech na Ukrajině. Matka pokývla vážně hlavou
a pravila: ,,Z toho ještě bude válka; ach jo". Zřejmě jsem svého prorockého ducha zdědila po ní.
Když se mi zhruba před týdnem ukázalo, že v nejbližších dnech zemře nějaký náš vysoký představitel,
při troše štěstí dva, doufala jsem v Babiše a v zákrytu Pavla. Je ale třeba uvědomit si, že církev byla také vždy
významným zdrojem moci. Kardinál Duka sice v posledním roce dvou mluvil rozumně, ale myslím si, že se spíš
na poslední chvíli pokoušel spasit svoji duši.
No každopádně doufám dál. ,,Bude umírat (konečně) to největší zlo", byla předpověď na toto období
a samozřejmě i pak na další. Bude se pokoušet zemřít i Zlo v nás,. Může to i dosti bolet.
při troše štěstí dva, doufala jsem v Babiše a v zákrytu Pavla. Je ale třeba uvědomit si, že církev byla také vždy
významným zdrojem moci. Kardinál Duka sice v posledním roce dvou mluvil rozumně, ale myslím si, že se spíš
na poslední chvíli pokoušel spasit svoji duši.
No každopádně doufám dál. ,,Bude umírat (konečně) to největší zlo", byla předpověď na toto období
a samozřejmě i pak na další. Bude se pokoušet zemřít i Zlo v nás,. Může to i dosti bolet.
5.11. 2025:
Bylo - je jasné, co znamenalo ,,... to největší zlo"? Znamená to lidé, kteří stojí či stáli za tím největším zlem.
Zmizení ,,očkovaných" ještě až tak mnoho neřeší, ale tohle už ano. Protože to je teprve ta správná
spravedlnost.
Bylo - je jasné, co znamenalo ,,... to největší zlo"? Znamená to lidé, kteří stojí či stáli za tím největším zlem.
Zmizení ,,očkovaných" ještě až tak mnoho neřeší, ale tohle už ano. Protože to je teprve ta správná
spravedlnost.
Jak tak přebírám ty stohy věcí po matce, zabředla jsem do ,,oddělení církve a náboženství". Opravdový humus.
Stačí jen názvy těch demagogických spisků. Několik tašek. Nové, nikdy neotevřené. koupené z poslušné
povinnosti. Bylo by za ně hodně dobrých obědů. Obrázek Duky s vlastnoručním podpisem samozřejmě nemohl
chybět. ,,Podívej se", ukazovala jsem fotografii synovi, ,,tomu se ani nechceš podívat do očí". (Ostatně totéž
jsem mu říkala nad fotografií současného papeže, kterou má matka povinně vystavenou na stolku u svého křesla.
Ne že by se na ni někdy podívala. Ne že by ho kdykoli zmínila). Napadlo mě - jak jsem psala, že Duka rozumně
mluvil v posledních letech - třeba se chtěl nebo měl za úkol infiltrovat do nových cílových skupin, kdo ví. Není
nad to, vzbudit důvěru.
Dost se mi líbila hláška z jednoho letáčku ,,Žijeme, protože Bůh dal přednost našemu bytí před naším nebytím".
Připomíná mi to úsloví typu ,,S ženskou zle, bez ženský ještě hůř". Každopádně Člověk z toho nevyšel zrovna
nejlépe. Vypadá to, že skupina ,,Bůh" zasedala a rokovala hodně dlouho a prakticky polovina byla proti. Nakonec
tedy prošel, ale samozřejmě - kdykoli se dá cokoli přehodnotit.
Stačí jen názvy těch demagogických spisků. Několik tašek. Nové, nikdy neotevřené. koupené z poslušné
povinnosti. Bylo by za ně hodně dobrých obědů. Obrázek Duky s vlastnoručním podpisem samozřejmě nemohl
chybět. ,,Podívej se", ukazovala jsem fotografii synovi, ,,tomu se ani nechceš podívat do očí". (Ostatně totéž
jsem mu říkala nad fotografií současného papeže, kterou má matka povinně vystavenou na stolku u svého křesla.
Ne že by se na ni někdy podívala. Ne že by ho kdykoli zmínila). Napadlo mě - jak jsem psala, že Duka rozumně
mluvil v posledních letech - třeba se chtěl nebo měl za úkol infiltrovat do nových cílových skupin, kdo ví. Není
nad to, vzbudit důvěru.
Dost se mi líbila hláška z jednoho letáčku ,,Žijeme, protože Bůh dal přednost našemu bytí před naším nebytím".
Připomíná mi to úsloví typu ,,S ženskou zle, bez ženský ještě hůř". Každopádně Člověk z toho nevyšel zrovna
nejlépe. Vypadá to, že skupina ,,Bůh" zasedala a rokovala hodně dlouho a prakticky polovina byla proti. Nakonec
tedy prošel, ale samozřejmě - kdykoli se dá cokoli přehodnotit.
V tomže letáčku se také píše: ,,Bůh je skutečná osoba, se kterou lze navázat vztah". No pokud vím, tohle je
slovo od slova doménou Krišnovců. Křesťanské náboženství si zakládá na pravém opaku: Bůh je jakési mysterium,
slovo od slova doménou Krišnovců. Křesťanské náboženství si zakládá na pravém opaku: Bůh je jakési mysterium,
rozhodně odosobněné, projevující se tu jako hořící keř, tu jako nějaký ten růžový oblak, se kterým si ale určitě
nepokecáte. Hodně uhozená verze a matematické faux paux je jeho trojjedinost. Je složen ze třech částí,
z nichž jednou je on sám. Svého syna podle všeho zplodil, s ohledem na tu podobu mraku, dost nápadně stejně jako
řecký bůh Zeus. Je to samozřejmě blbost. Marie ho měla s Římanem. Bůh nás stvořil k obrazu svému, nicméně je
hříchem chtít se podobat Bohu. Katolíci, katolíci, zamyslete se nad sebou. To stvoření k obrazu svému mi ale
evokuje Poselství plejáďanů. Četli jste to? Já z donucení. Je to jeden z nejnebezpečnějších zvratků, se kterými
jsem se kdy setkala.
Taky se mi líbilo, jak sofistikovaně matka zařadila do souboru ,,náboženské" tenký slaboduchý spisek z roku
1897, novelu (novella) pod názvem JAN HERODES. Okouzlující přehmat ducha.
evokuje Poselství plejáďanů. Četli jste to? Já z donucení. Je to jeden z nejnebezpečnějších zvratků, se kterými
jsem se kdy setkala.
Taky se mi líbilo, jak sofistikovaně matka zařadila do souboru ,,náboženské" tenký slaboduchý spisek z roku
1897, novelu (novella) pod názvem JAN HERODES. Okouzlující přehmat ducha.
No a taky jsem tam našla dvě vydání časopisu CHARITA. Rok 1992 a 1993. Na titulní straně bylo formou deseti
tučných hesel vyznačeno, čemu hlavně se Charita věnuje, na co vybírá. 1992: ,,STAŘÍ, UPRCHLÍCI, DĚTI, UKRAJINA,
CHORVATSKO, SOMÁLSKO, OŠETŘOVATELSKÁ SLUŽBA, BEZDOMOVCI, CHUDÍ". 1993: ,,DĚTI, SOMÁLSKO,
UKRAJINA, CHORVATSKO, BOSNA-HERCEGOVINA, STAŘÍ LIDÉ, UPRCHLÍCI, CHUDÍ, BEZDOMOVCI, VĚZNI".
Chci vám jen ukázat, že Ukrajina je dobrým bestsellerem již řadu let. Těžko se jí bude vzdávat se prvního místa.
A vůbec místa.
tučných hesel vyznačeno, čemu hlavně se Charita věnuje, na co vybírá. 1992: ,,STAŘÍ, UPRCHLÍCI, DĚTI, UKRAJINA,
CHORVATSKO, SOMÁLSKO, OŠETŘOVATELSKÁ SLUŽBA, BEZDOMOVCI, CHUDÍ". 1993: ,,DĚTI, SOMÁLSKO,
UKRAJINA, CHORVATSKO, BOSNA-HERCEGOVINA, STAŘÍ LIDÉ, UPRCHLÍCI, CHUDÍ, BEZDOMOVCI, VĚZNI".
Chci vám jen ukázat, že Ukrajina je dobrým bestsellerem již řadu let. Těžko se jí bude vzdávat se prvního místa.
A vůbec místa.