5.6.2023:
     Minulý týden mi volala nějaká paní kvůli pejskovi. Byl po operaci nádoru. ,,On ale všechno kopíruje jen
od vás", řekla jsem jí. Řekla, že se teď skutečně ,,potýkala s nádorem". Chvíli jsem řešila pejska a pak jsem
se jí zeptala na očkování. ,,Tak i tohle tam vidíte...", povzdechla. (Neviděla. Jen se mi udělalo špatně, když
jsem přejela přes její systém, tím typickým specifickým způsobem, jak se to děje vždy u očkovaných). Prý
si bohužel nechala dát dvě dávky (zřejmě ji někdo donutil nějakým brutálním nesnesitelným způsobem, 
možná cestovka), ,,ale na třetí už jsem nešla!", řekla o poznání hlasitěji a velmi hrdě a srdnatě. Škoda, že
to odhodlání neměla o něco dříve. Připomíná mi to ty doktory - prý už se řada z nich omluvila. Jak řekl
můj přítel - ale až poté, co vyinkasovali.
Tato pozdní hrdost je jí už... jí už není moc platná. A tomu psovi, co mu kromě jiného vytrhali všechny
zuby, taky ne. Fence je teď sice už lépe, ale bude muset žít s touto paničkou i nadále. Tady máme další
příklad, jak očkovaní stále následně škodí dalším bytostem. Bylo by zajímavé zeptat se veterinářů na sta-
tistiku obdobných případů u zvířat.

      Jak víme, Putin odstřelil na Ukrajině prakticky na metr (jak řekla kamarádka ,,dobrá práce ruské kontra-
rozvědky") sklady s jadernými zbraněmi. Jednou z největších hrozeb obsazení naší vlasti americkými vo-
sky je, že sem budou navážet jaderné zbraně; což je bez pochyby. My nemáme takové rozlohy jako Ukra-
jina, tedy tyto sklady budou v blízkosti měst a často přímo v nich. Putin nemá důvod zachovat se jinak.
Stáváme se bezprostřední hrozbou, stáváme se americkou základnou s jadernými zbraněmi namířenými
na Rusko, se souhlasem naší vlády. Proč by nás měl šetřit?

      ,,Mějte s nimi soucit", řeklo mi ,,to" naposledy před několika měsíci. ,,Dělají si to stále horší".
Fungujeme na bázi kmene, podvědomé kmenové sounáležitosti a soudržnosti. Když bylo zle, hodní lidé
(ti zlí ne, to se nezměnilo), pokud jen trochu měli a mohli, dělili se s ostatními o stravu, snažili se umožnit
i jiným přežít. (Nepleťme si to s lidmi, kteří obírají vlastní kmen a živí cizí. To nemá nic společného se sou-
náležitostí, neboť oni s kmenem, který vykrmují, nesounáleží; je to přímo proti přírodě. Žádný pták nenosí
červíky do vedlejšího hnízda. Nejsou hodní, ale hloupí). Umožňujeme tak svému kmeni přežít.
     Psala jsem, že jsem před delší dobou byla u toho ,,pána s přístrojem". Pomohl mi. Po čase jsem se ob-
jednala znovu. Na konci, když jsem chtěla zaplatit, mi řekl, že ,,od bytosti, jako jsem já, si nemůže vzít pe-
níze", a mně se nikterak nepodařilo mu je vnutit. Nevím, co viděl, ale každopádně mi  práce, tentokrát ne-
pomohla. Zkusila jsem to po čase ještě jednou a vše se opakovalo. Práce nezabrala, nepomohl mi.
     Chceme - li někomu pomoct, nechme ho zaplatit. 
Neboť samozřejmě všechny naše potíže jsou výsledkem nějakého našeho ,,hříchu", někomu jsme ublížili,
byli nespravedliví, vypočítaví atd. To je to A, které nám říká současná ,,ezoterika", ale už nám obyčejně
neříká to B - neboť  je stejně účelová a zmanipulovaná jako všechna jiná náboženství - že stejným
hříchem nebo proviněním je i přílišná shovívavost, ustupování, bezbřehá tolerance, mírumilovnost, jejímž
výsledkem ale není mír. Mír - míra (něčeho) budou mít pravděpodobně stejný základ. Každopádně myslím,
že je mezi nimi přímá závislost a přímá úměra. A já doufám, že lid začne tuto úměru a míru konečně vnímat 
a začne vytvářet skutečný mír.
     ,,Mějte s nimi slitování" ale patřilo očkovaným. Těm totiž ještě stále posíláme ,,svoji krev", sílu z našich
buněk, naši vitálnost. Většinou to nevíme, nechceme to, ale děláme to. Musíme s tím přestat. Dlužíme to
tomuto světu. Děláme tím neskutečný hřích. Nevědí to, mají navrch a nemají tušení, že umírají. Žijí na náš
dluh. Ne na svůj, protože jim to dáváme dobrovolně. My to zaplatíme na sobě. Musíme si uvědomit, že jim
tím nepomáháme. A svět tím hubíme. Vydrží to, jen dokud jsme my. Až padneme my, padnou oni. Neza-
chráníme je. Neudržíme na světě dvě bytosti. Ptala jsem se, proč je to takové peklo. Proč je tak špatné
přiživovat ještě někoho jiného. Někomu něco předáme a prostě se najíme o trochu víc. V čem je problém
ve vesmíru? S čím se tu nepočítá?
,,Může dojít k paradoxu", zněla odpověď. ,,Lijete živou energii do neživých". Nevrací se k nám. Musíme ji
velmi těžce opět vyrábět. ,,Může dojít k vesmírnému paradoxu". Jejich provinění je velké. Stále to posu-
zujeme jako všechno, co se dělo dřív. Ale zdá se, že tato situace je diametrálně jiná, zcela výlučná, ojedinělá.
Zničili tento svět. V nějaké dimenzi se to již stalo. V jiné časově rovině je to již prokázáno. Chápete, co nám
říkají? Oni (očkovaní) tento svět už zničili. Dostali jsme se sice do jiné časové roviny, ale nejsme v ní natrvalo,
může se to kdykoli opakovat. A oni to bezesporu zopakují. Nemůže se to stát jinak, pokud nic neuděláme.
Pro začátek se smiřme s tím, že tu nemají být. Čím dřív se vzpamatují, tím líp pro ně. Čím dřív zjistí realitu,
čím dřív pojedou na svoji vlastní energii, tím dřív se vzpamatují. Mnozí mohou zachránit svoji duši, můžou
se s ní znovu spojit. Mohou... může se stát ještě cokoli. 

6.6.2023: 
     Včera jsem psala, že mír je věcí míry. Podívejme se třeba na malé děti. Budete - li na ně příliš přísní, 
začnou s vámi bojovat, protože cítí nespravedlnost. Možná pak budou v životě bojovat se všemi a se vším,
stejně tak jako když dostanou neúměrně velký prostor a naučí se tak tyranizovat všechny ostatní kolem.
Dovolíte - li jim všechno, budou s vámi bojovat, neboť se budou cítit nechráněné. Rodič, který nestačí na ně, 
je těžko ochrání před nepřítelem - tak to dítě vyhodnotí ; a bude vás nutit, ať své nesprávné chování napra-
víte. Pokud ho budete stále shazovat a ponižovat, bude bojovat s vámi, ale také se sebou a může svůj boj
prohrát. Pokud ho příliš chválíte, tím myslím opravdu příliš, to jest neúměrně, zakrní. Ustrne. Začne pouze
vyžadovat. Nebude - li za nic potrestané, nepozná hranici a celé kolečko se opakuje. Nemůže v tom být
nikdy spokojené, sebevědomé a šťastné. Zůstane už navždy nespokojené a frustrované. Jestli si teď říkáte
- vyžaduje snad dítě podle tohoto od rodiče trest, když zlobí? - ano, vyžaduje, I když nechce.
Na druhou stranu děti umí být velmi tolerantní. Chápou, že se mýlíme a máme své vady. Vyžadují jen spra-
vedlivé zacházení. Trest stejně jako omluvu. Poznají spravedlivý trest. Ví, kdy zlobí. Nespravedlivým trestá-
ním ho zničíte, spravedlivým můžete napravit. Bude příliš trestáno - někde si to bude vybíjet. Málo - čeká
ho ještě mnoho bojů v jeho životě. Bude agresivní a bojovat se všemi, kdo po něm budou vyžadovat
něco jiného, než na co je zvyklé. Vaše ochrana mu bude k tíži. Prostě rozmazlený spratek dřív nebo
později stejně narazí a nebude na to připravený. Stejné je to s pozorností či pozicí a také s penězi.
To nejdůležitější ale v tom celém je - míra všeho je závislá na vyspělosti duše. vyspělost duše je
v přímé úměře k přirozené inteligenci (nikoli k IQ). Někoho nezničí velké bohatství, naopak mu umožní
tvořit a vyrůst a nejen jemu, ale díky němu i mnoha dalším lidem. Dejte bohatství někomu jinému
a zničí svět.
Pokud se vám zdá, že se tu příliš často opakuje slovo ,,trest" a že je přece lepší snažit se s dítětem
domluvit, uvažujete zcela správně. Tohle všechno, co jsem jmenovala, platí poté, co se žádné do-
mluvy nezdařily. Když všechny mírové, inteligentní pokusy byly neúspěšné. Když i po úměrně dlou-
hém domlouvání a tolerování je subjekt stále dál zarputile hloupý. Pokud by potom nepřišel trest, je
konec se vším a se všemi.
Jistě chápete, že nemluvím jen o dětech.
     Naše vláda, ale i mnoho lidí u nás - a pro Rusko tedy bohužel my - jsme tím stupidem nechápa-
jícím míru své stupidity a také nebezpečí, které tato hloupost přináší. Myslím, že celkově již držíme 
světové prvenství, podobně jako s Babišem, kde jsme se dostávali právě na úroveň zkorumpované
mafiánské Ukrajiny. Celý svět už od této oficiální, Amerikou nadiktované verze couvá, snad ve všech
zemích se již mluví ve veřejných médiích o zločinech Ukrajiny na Donbase a Krymu a o dlouhotrvají-
cích plánech Ameriky na uchvácení bohatství Ruska i Ukrajiny. Pokud je někdo tak fatálně zadlužený,
jako je Amerika, ideálním řešením je zabrat jiné země a jejich bohatství, nerostné i průmyslové, zahr-
nout do svých aktiv.
     Lži v naší televizi jsou neuvěřitelnou kopií těch bohapustých až fascinujících zaprděných lží za so-
cialismu, které jsme denně poslouchali a četli a učili se ve škole. Dokonce i ten původně švihácký
Rakušan začíná mít ten známý strejcovsko-komunistický stranický výzor. Takový návrat k dětství
a mládí jsem si věru nepředstavovala.
     Ukrajinské vlajky ještě stále visí na úředních budovách, čímž jasně dáváme najevo svůj postoj:
jsme na straně fašistické Ukrajiny a genocidy ruského obyvatelstva, které - naprosto neuvěřitelné -
v Donbasu stále pokračuje. Putin dal návrh mírové smlouvy. Jako jednou z podmínek stanovil ruštinu
jako druhý úřední jazyk.. Donbas je svobodná odtržená země, kde v současné době žijí téměř samí
Rusové, takže by to mělo být již dávno samozřejmé. Předtím tam žili Tataři, kteří byli vyhnáni, decen-
tně  řečeno, ale to neřeší otázku, proč by tam měla být hlavním jazykem ukrajinština, řeč jiného náro-
da stará sotva dvě století, a proč by se tam za použití rodné řeči obyvatel mělo vraždit. Je to jako
bychom zakazovali Slovákům mluvit slovensky, protože po nějaký čas byli součástí našeho státu.
Dokonce ani Maďaři jim nezakazují mluvit slovensky, přestože žijí na jejich území - Severních Uhrech. 
Naproti tomu Ukrajinci se v zemi, která jim poskytla azyl, vyjadřují: my se česky učit nebudeme,
to vy se naučte ukrajinsky, za rok tu bude úředním jazykem ukrajinština. 
Jak to koresponduje s jejich politikou a chováním se k Donbasu? Kde je stejný metr? 
     Kamarádka se před pár dny zúčastnila Noci kostelů, v jednom starobylém pravoslavném zpívala 
se sborečkem. Každý měl na své vystoupení 15 min. a každý tuto délku dodržel. Až na ukrajinský
sbor, který se po pětadvaceti minutách právě chystal na další skladbu - Heroina Ukrajina! Tak odešla.
Ukrajinci na svém území zakazují pravoslavnou víru a likvidují pravoslavné kostely a kláštery, ale u nás
jim nevadí do nich vstoupit a vykravovat se tam bez respektu a ohledu k ostatním.
     Dáváme tedy palec nahoru genocidě národa, který nám neublížil, a jeho vrahům posíláme zbraně.
Vyvěšujeme jejich vlajku na jejich počest.
     Největší ranou do mého srdce a do mé duše bylo, když mi někdo před pár týdny řekl, že ukrajin-
ská vlajka visí na Vyšehradě. Pouze ukrajinská, žádná česká. Vlajka takového ksindlu visí na nejstarším
dochovaném sídle českých panovníků. Žádná naše, jenom jejich.
     Pokud by někdo chtěl uspořádal pochod s cílem sundat ukrajinskou vlajku z Vyšehradu a pověsit
tam českou, ráda se zúčastním. Právníci by se mohli mrknout, kdo konkrétně takovou vlajku přikázal
na tak výsostné místo pověsit, kdo je ten zrádce naší kmenové hrdosti a suverenity. Bylo toho dost.
Míra únosnosti je mnohonásobně převršena.

17.6.2023:
     Poslední měsíce jsem si všimla, že více lidí trpí záněty či bolestmi dutin. Mně na to zabrala bylinná
tinktura Mucoben, asi běžně k dostání v přírodních prodejnách. Doporučuji. Dodržte dávkování.
     Na druhou stranu se opět vracím k varování před některými lékárenskými prostředky. Předl 
delší dobou jsem formou kvízu varovala před nosním sprejem Virostop a varuji před ním i nadále.
Dále se určitě vyhněte lékárnou nabízenému nosnímu spreji proti senné rýmě. Chceme tu být co
nejdéle, že ano. Tento sprej tohle zadání nemá.

21.6.2023:
     Pokud se vám v posledním týdnu dvou zdá, že se některé věci dějí podivně, například máte
ještě spoustu času a nejednou téměř jdete pozdě, máte pravdu. Časová osa poskakuje sem a tam.
Těžké věci se špatně dohánějí. Případně se zcela míjejí účinkem. Ale to se zas spraví.
     Čas je velmi proměnlivou věcí. Nehmotná substance, která je schopna ovlivňovat hmotu.
Na některé věci je ,,dost času" a pak jsou najednou pryč. Časová osa v těchto dnech je a ještě bude
nevyzpytatelná. Bude třeba některé věci dělat zavčas a raději trochu předem, protože když se
časová osa hne byť jen o kousek, může to být přesně ten kousek, kdy jsme měli něco, ale nestihli
udělat. Nechávejte si na všechno raději o mezeru víc, protože nová časová rovina nemusí úplně pře-
sně navázat na tu starou a vaše časová prodleva, se kterou jste počítali, se může stát nulou nebo
dokonce ztrátou. Prostě to prošvihnete. Nechte si mezi plánovanými schůzkami trochu větší mezery,
trochu větší jistoty.
Až překročíme časovou osu a dostaneme se do nové časové roviny, bude už na všechno času dost.
Musíme ale trochu přichvátnout, abychom ji stihli. Je to jako když musíte běžet, abyste stihli vlak.
Jakmile nastoupíte, můžete se v klidu rozložit na sedadle a vytáhnout svačinu. Máte před sebou
dlouhou cestu plnou zajímavých pohledů z okna a příjemné putování bez konce. Ani si pak nevšimne-
me, že jsme z vlaku vystoupili. Půjdeme od KONCE do nového POČÁTKU.
Teda aspoň někteří. Totiž vlastně všichni. Jen před tím novým počátkem nesmíme zavírat okna a dveře. 
Mnozí nás - vás budou odrazovat od našich cílů. Ale ty jsou pro nás všechny i každého zvlášť již nasta-
vené. Stačí je jen následovat. Časová rovina si vezme všechno, co bude potřebovat. Jen jí v tom nesmíme
zabránit a musíme ji nechat.

     Mnoha lidem již lezou na nervy ukrajinské songy, které jsme nuceni snášet na ulicích, v parcích
i jinde. Nedávno jsme si o tom povídaly s kamarádkou. ,,Kdy asi přijdou na řadu ty staré dobré,
mnohými staletími prověřené a osvědčené kýble s vodou?", říkala jsem. 
Jedna  paní z Pardubic takovou situaci ale vyřešila ještě originálněji a myslím, že by si v této kategorii
zasloužila cenu. Uprostřed panelákového komplexu - v jakémsi čtvercovém dvoře, kde se vše dokonale
rozléhalo - parta Ukrajinců týrala obyvatele touto děsivou hudbou, Lezlo mi to už na nervy a bylo 
po deváté večer, říkala. Tak otevřela okno dokořán a z kazeťáku na plný pecky pustila Alexandrovce,
takovou tu jejich zahajovací bojovnou píseň, kterou vždy začínaly jejich koncerty. A byl klid.
Druhý den se vše opakovalo na obou stranách a se stejnými body pro nás  Pro tentokrát byli Ukrajinci
vymýceni.
     Další den nebo o nějaký den později v tomto vnitrobloku nějaký ožralý Ukrajinec vyřvával výdobytky
jejich kultury osobně. ,,A jdu na něj!", rozhodla se paní. Vyšla z domu a viděla, že z vedlejšího vchodu
vychází pán s kbelíkem. ,,Jestli zahne za roh, tak je to jasný", říkala si. Zahnul. Pak uslyšela velké ,,šplouch"
a bylo po řvaní. Tak vidíte, už i na ty kbelíky došlo. Klasika je klasika. Cenu přidělujeme i pánovi.

29.6.2023:
     Všechno, co se teď děje, má za úkol ještě další věc|: abychom si přestali dávat pozor. Před rokem mi
řekl přítel, že už se mé spisky netýkají covidu a měly by se přejmenovat z covidopisů na něco jiného.
Ale týkají, říkala jsem, pořád je to stejná akce, jen to tam nech, tohle všechno je jeden plán.
     Jeden náš známý, Adam - neočkovaný muž kolem čtyřiceti - dostal místo jako údržbář v jedné
Sokolovně. Místo s bytem, takže terno. V rámci nástupu do práce absolvoval minulý týden vstupní kontrolu.
Nový mladý lékař se mu podíval do lékařského spisu a řekl, ale vždyť vám zcela chybí očkování, vy nemáte
ani tetanus! A píchl mu tetanus. ..A další nějaké dvě injekce... Adam nám řekl, že mu po nich zčernala ruka
a stále ho bolí. Obávám se, že jeho štěstí ho vyšlo hodně draho.
Nepřestávejte být ostražití. Odvádějí naši pozornost, jako ty kočky na stole, co se vás snaží ukolébat
dojmem, že tvrdě spí a dávno zapomněly na jídlo na vašem talíři. Buďte stále bdělí, čert nikdy nespí.

     Jedna moje známá jezdívala služebně též na Ukrajinu. Její kolega, co tam jezdil také, vyprávěl po jedné
služební cestě, že na Ukrajině zavedli jako jedinou řeč ukrajinštinu a zakázali ruštinu. Když začal (jako vždy
předtím při jednání mluvit rusky, osopili se na něj, že musí mluvit ukrajinsky. Řekl, že on je cizinec, je tu
služebně a žádnou jinou řeč neumí, vždy tu mluvil rusky a jinou řeč se učit nebude. 
Moje známá řekla  své kamarádce na Ukrajině - Ukrajince - , že se tam už bojí jezdit, že ji tam pak někde
budou nahánět nějací fašisti... ,,Ale ne", řekla její kamarádka, ,,tady fašisti nejsou, ti jsou tam od Kyjeva dolů,
tam řádí, vraždí..." To bylo v roce 2014. 
     V Pardubicích mají malý barokní kostelík a když nastala ,,ukrajinská krize" (= Ukrajině přestalo procházet
vraždění Rusů), farář husitské církve tento kostelík zabral a poskytl ho Ukrajincům. Ti se tam pravidelně scházejí
a velmi hlučně a nepokrytě oslavují hnutí Banderovců. Vyvěšují fašistické symboly. Zapálený farář, jehož minulost 
je taky celkem výživná, vykřikuje, že všichni Ukrajinci musí mluvit výhradně ukrajinsky a že je třeba vyhledat
i všechny ostatní Ukrajince, co tu žijí už třeba dvacet let, a donutit je, aby mluvili také jenom ukrajinsky.
No to je fašismus, ne?
Ví katolická církev, k čemu slouží její kostel? Ale možná ano, když přes celý kostel sv. Salvátora u Karlova mostu,
kde je kazatelem estébák Halík (před mnoha lety Vatikán napsal a do Čech odeslal oficiální listinu, kde oznamuje,
že doktorát, kterým se ,,doktor" Halík ohání, mu nikdy nebyl udělen a používá jej neoprávněně), je natažena
žlutomodrá textilie s nápisem ,,Putine, ruce pryč od Ukrajiny!" v angličtině. Tedy byla tam ještě asi před týdnem,
dnes už ne, ale možná ji dali jen vyprat.
Manželku onoho pardubického faráře v současné době učinila radnice novou silou placenou z našich peněz
za pomáhání Ukrajincům na ubytovně.
     V Plzni je jiná obdobná situace (nevím, jestli i v jiných městech), policie začala platit ,,pomocné Ukrajince",
jejichž úkolem je dohlížet, kde Ukrajinci dělají bordel, a zavolat pak policii. Zároveň policie (v Plzni) oznámila
úsporné opatření, díky jemuž teď budou noční hlídky jednočlenné, nikoli dvoučlenné jako doposud. Takže
další peníze vyplýtvané na Ukrajince a méně bezpečnosti pro řádné občany, ale i pro policisty, kteří za této
situace těžko budou chtít vystrčit nos ze strážnice.
     Také si lidé stěžují na chování malých Ukrajinců na dětských hřištích. kde uzurpují a despoticky se chovají
k našim dětem, které jsou stále více vyděšené a zaskočené touto situací. Na sebevědomí, sebejistotě, sebe-
úctě, hrdosti, důstojnosti, pocitu svobody a radosti ze života jim to asi nepřidá.

     Ale nezoufejte, svět se má otočit naruby, a to počátkem července, resp. od 30, června, což je asi za půl
hodiny.

3.7.2023:
     Před časem, jak jsem zmiňovala, jsem pomáhala ve stejnou dobu dvěma pejskům. První byl otráven
jedem z očkovaných rodičů majitele, u kterých byl přes víkend, a stačilo z něj něco sundat a omezit styk.
Druhý byla fenka očkované paní. Pes kopíroval rakovinu, kterou mladá paní onemocněla po očkování.
Zásah pomohl, ale dnes paní volala opět. Viděla jsem, že tentokrát pro psa nemohu nic udělat. Řekla
jsem jí, že pes to opět od ní přebírá. ,,Ona to bere na sebe...", začala téměř dojatě. ,,Ne", zastavila jsem
ji. ,,Ona se vám už jen nedokáže bránit. Je slabá, aby dokázala vzdorovat těm jedům". Dvě vteřiny
nechápala a pak řekla: ,,Jo.., tamto..."
Nikdy nebude žádně ,,tamto". Vždycky bude ,,tohle". I když byste rádi, kdyby vaše chyba zmizela
v prachu dějin, bude tady stále a vy budete ničit život sobě i všem kolem sebe.

4.7.2023:
     Zelenský mluvil v parlamentu a vznesl požadavek, aby se na Ukrajině zlegalizovala marihuana,
kvůli chudákům lidem, vystresovaným z války. Reportérka se pozastavila nad tím, že ho ani ve snu
nenapadlo. že by se kvůli lidem mohla třeba válka ukončit.
     Můj syn měl k této věci Návrh týdne.. Že by policie u nás udělala zátah a marihuana, kterou by
zabavila, by se poslala na Ukrajinu jako humanitární pomoc.

5.7.2023
     ,,Kam pojedete letos na dovolenou?", zeptal se mé kamarádky její šéf. ,,No asi nikam", odpověděla.
,,Všude budou Ukrajinci a po tom opravdu netoužím". - ,,Aha, no jo, vlastně...", došlo mu.
     Myslím, že takovéto uvědomění a rozčarování čeká i mnohé další. Našetřili si na nějaké to Thajsko
nebo Španělsko či Egypt, aby se na chvíli zbavili Ukrajinců, ale zjistí, že ti si na to našetřili už dávno.
     Jeden člověk na facebooku  napsal: ,,Člověk neví kam na tu dovolenou vyrazit. Chtěl jsem do Paří-
že, ale pojedu spíš do Kyjeva. Chci mít klidnou dovolenou.".
     Ještě jeden výrok G.B Shawa, který někdo zmínil na facebooku, je dobré připomenout: ,, Propa-
ganda nedělá z lidí idioty. Propaganda je cílená na idioty".
     A ještě jeden do třetice: "Je to fantastický úspěch. Je tak obrovský, že jej přítomnost ani nemůže
zhodnotit. Velikost a dosah tohoto úspěchu jsem si uvědomil, když jsem stál uprostřed českého
opevňovacího systému betonových bunkrů. Teprve tam jsem poznal, co to znamená dobýt téměř
2000 km opevnění bez jediného výstřelu. Propagandou postavenou do služeb naší myšlenky
jsme tentokrát dobyli deset milionů lidí a území přes 100 000 km2. Je to ohromné."
(A. Hitler při projevu po obsazení Sudet 10. listopadu 1938) 

6.7.2023:
     No chce se nám všem zvracet. Co k tomu napsat víc?

7.7.2023:
     Před pár dny mi kamarádka říkala, že uvažuje, že by tomu zelenýmu napsala. Když stále mluví
o tom, jak všichni muži hrdinně bojují za Ukrajinu, a shání další, násilím je vytahuje z jejich domovů - 
u nás jsou těch hrdinných bojovníků plné parky, říkala  Může je začít odvážet.
     Jenže oni neutekli před Rusem, ale před ním a jeho válkou.
     Bylo by to přece tak jednoduché - stačí vyzvat naši vládu, aby vydala jejich soupis. Jak by se naše
vláda zachovala, kdyby o to požádal? Zvláště kdyby využili statut uprchlíka pro ten druhý důvod..
     Rus už teď přemýšlí, jak zařídit, aby nebyla vyhozena záporožská elektrárna. Asi by bylo úplně
nejlepší, aby zůstala v rukou Rusů.
     Komické bylo při včerejších projevech těch dvou herců sledovat, co si kdo myslí při řeči toho
druhého. Zelenský při úvodní řeči jenerála. Tak už se konečně vykecej. ..Tak už se kurva konečně
vykecej. ..Už potřebuju uronit slzu. ..Už mám brečet. ..Už tu slzu neudržím. ..Ještě chvíli a  bude se mi
chtít čůrat". 
Jenerál při řeči velmi špatného herce - a to bylo pro mě překvapení. Myslela jsem si, že ho bere aspoň
trochu vážně. Ale oni hráli jenom předem dané role: Ty hovado příchylný. ..Tak už se vymáčkni. 
A po chvíli Bojím se, že teď už začínáme (se začínají) lidi nudit.
     Lidem dojde rychle, o čem to ti dva vlastně mleli: že tohle nemá nikdy skončit. A lidé budou 
ze všeho už jenom unaveni. Cokoli jiného je přestane zajímat. Jenom už nebudou chtít být tak strašně
unavení. Rus zbyde jako jediná taktika, jako jediná možnost.
     Když  jsme se dnes vydali na cestu za tchýní, bylo to zčásti také proto, že jsme potřebovali dostat
z hlavy tu zelenou příšerku ve vyrýsovaném tričku. Chtěli jsme přijít na jiné myšlenky. Ale matka mého
přítele, která jako každý rok vyrazila do lesa na borůvky, začala hned první větou: ,,Tentokrát jsem 
nasbírala jen dva litry. Všechno mi letos vysbírali Ukrajinci. Nejhorší je, že chodí do lesa s hřebenama
a všechno zničí".
Jak symbolické. Ukrajincům nestačí pomoc, drancují svět hřebenama. Nic po nich nezůstává.
Svět už to pochopil. Myslím, že my se svojí hloupostí zůstáváme a zůstaneme poněkud osamoceni.
Poslední, kdo jim bude lízat kulky. Skautík to přehnal. když jim slíbil další miliardy pomoci. Lidé zanevřou
i na něj. A Ukrajině už stejně nikdo nepomůže. Zelenský bude lkát, zuřit do nepříčetnosti až nesvépráv-
nosti. neboť ztratí svá ,,práva".  Bude jiným zemím vyhrožovat. Jiné země přestane zcela zajímat.
Amerika se od něj zcela distancuje. Blíží se hodina H. Chvíle, na kterou jsem se tolik těšila. Svět začne
být trochu ukotvenější. A aspoň trochu se poučí ze svých volovin.
Rusové se ovšem budou štítit zrádců. A my jsme zrádci.

9.7.2023:
     Potřebujeme prodat naše vraky a koupit si jedno pořádné, původně dražší auto, rozumně ojeté
za snesitelnou cenu. Takové inzeráty bylo možné semtam najít ještě začátkem roku, ale dnes již ne.
Zato se vyrojili inzeráty na prodej ukrajinských aut, Mercedesy apod. Ale kupte si ukrajinské auto,
když i ukrajinský premiér ještě nedávno, jak se ukázalo, jezdil v kradeném autě. A kupte si auto 
od Ukrajince, když víte, že ho prodává proto, že si za vaše peníze kupuje lepší.

      Kdysi jsem napsala, že Zelenský ani neví, jak blízko je mezinárodnímu soudu. Je mu stále blíž
a blíž.
     Když jsme v televizi poslouchali bezuzdné lži obou zelených mozků (pořád mě pronásleduje
představa a podezření, že si to nechutný zelený tričko nesundává ani na noc) , říkali jsme si, jak je
to symbolické, že se to děje právě na den paměti mistra Jana Husa. ,,On to snad udělal schválně",
říkal můj přítel. ,,Aby to ponížení bylo dokonalé. Místo aby prezident mluvil teď k národu o Husovi
a hodnotách, které nám připomíná, prezentuje nám v přímém přenosu opak. Symbolicky nám
ukazuje, jak jsme přesně tam, proti čemu a o čemu Hus kázal, co kritizoval a proti čemu bojoval."
Přesně proti tomu, co na obrazovkách předváděli ti dva. Sláva Ukrajině.

     Slovo ,,naruby" v sobě zahrnuje fígly. Je to něco, s čím si tato realita, její tvůrci, nevědí rady.. Vlevo -
vpravo, nahoru - dolů, dopředu - dozadu, to vše se dá změnit velmi snadno, pro původce této reality 
to nic není. Ale naruby - tomu tento umělý vesmír nerozumí, to nedokáže změnit. Když se o to pokusí.
bude se mu to stále otáčet naruby.

     Nedávno šla jedna moje kamarádka po Plzni a uviděla hlouček ukrajinské mládeže, která terorizu-
je mnohem mladšího chlapce. V podstatě ho mlátili a kopali do něj. Postupně se na něm střídali, takže
hoch už sotva vstal. Zavolala policii. Zatímco běžně ke rvačkám jezdí obyčejná dvoučlenná hlídka, teď
přijela ozbrojená eskorta. Policie už má s incidenty Ukrajinců své zkušenosti a chová se podle toho.

13.7.2023:
     Můj přítel přišel s geniálním mírovým řešením. Ať vstoupí do NATO všechny státy. Pak nebude mít
kdo proti komu válčit. A že by si mohl Putin zažádat o vstup do NATO.
A jedinou zemí, která by tam nebyla. by byla Ukrajina...

     Americká redaktorka Nathali Morris řekla, že Ukrajina může být maskotem NATO - maskot se všude
ukazuje, ale není opravdovým,platným členem týmu.

     Jako vtip dobrý. Neměla by ale za to maskotství být tak dobře placena.

     Romové podali trestné oznámení na ukrajinské děti, které na dětském hřišti noži ohrožovaly
malou cikánskou holčičku.
Když se stal ten první incident v Ostravě, kdy mladý Ukrajinec v tramvaji zabil cikánského hocha -
Ukrajinci se nelíbila jejich hudba, jak absurdní vzhledem k tomu, jak nám, alespoň některým mnohým,
leze na nervy ukrajinská hudba - říkali jsme si, že nakonec snad ti cikáni by tu s tím mohli pohnout. Dvě
sociálně podobně hájené skupiny proti sobě, z nichž ta nová té staré konkuruje,  to mělo naději.
Za povšimnutí pro nás, občany již nevímkteré kategorie, stojí, že při protestech cikánů, kde otevřeně
demonstrovali proti Ukrajincům (Nenecháme si zabíjet naše děti, Vláda nedělá nic pro nás pro Čechy
a dává všechno cizincům) a požadovali jejich odchod, nezaznělo z vyšších sfér jediné slovo o dezolátech
a proruských švábech).

17.7.2023:
     Poslední dny se diskutuje o nové miss Holandska. Jak asi víte, novou miss se stal předělaný chlap.
(Tato soutěž je ve vlastnictví nějaké thaiské transky, ale to na výsledek jistě nemělo žádný vliv).
Také se diskutuje o tom, jestli obecně předělaní muži jsou ženami či nikoli. Jestli jsou ve všem rovnocenní
nám, které jsme se ženami narodily a statečně jsme jimi vydržely být až doteď. Jestli jsou to prostě sku-
tečné ženy. Jestli takováto miss je pravou. Já bych na to použila jednoduchý kvíz: miss, tedy jak se říká 
u nás královna krásy, je ženská, se kterou by každý chlap - nebudu vyměřovat kritéria pro to, co  je to
,,pravý chlap", mně je to jasné - měl toužit jít do postele. 
Tak co, pánové, jak byste hlasovali?

21.7.2023:
    ,,Láska je mocná čarodějka". ,,Láska i hory přenáší." 
Láska i mraky přenáší.
Fiala je plný lásky. Nezměrně a bezmezně miluje zemi a národ. Bohužel ne ten náš. Přeje mu štěstí. Přeje
mu úspěch. Přeje mu prosperitu. Udělal by pro něj cokoli. Ukrajina potřebuje dobře prodat. Obilí například.
Ale naši zemědělci se budou ohrazovat, že mají své obilí a též ho chtějí prodat, zapeklitá situace. Jak to vy-
řešit? Řešení by se ale našlo. Řešením by bylo, kdyby se u nás prostě neurodilo. Ideálně nic. Všechno by 
se pak mohlo vozit z milované Ukrajiny. To je to nejmenší, co by se pro ty chudáky dalo udělat. Sucho,
mraky s deštěm za hranicemi sousedních států, hořící obilná pole, lesy, případně sýpky.. Ideální prostředí 
pro korupci.
Podobné je to i s jinými potravinami. Vybily se chovy drůbeže, aby byl důvod dovážet ukrajinská, jak jsem
slyšela nepoživatelná kuřata, která zemřela na kdovíco - na to nezapomínejme.
     Dívka z Povodí Labe si řekla, že tedy bude vařit jiné obilniny, když se nechce otrávit moukou - například
jáhly. Koupila si nějaké slovenské.
Ukázalo se, že stejně jako mouku, maso a další potraviny je Slováci přebalují do svých obalů, ale jsou ukrajin-
ské. A nevyšly mi dobře.
Když se před pár měsíci objevila aféra s ukrajinskou moukou plnou zdraví škodlivých látek a četla jsem, že
oproti nám Slováci spolu s jinými státy tuto mouku odmítli, řekla jsem - ale to ještě neznamená, že ji nekoupí
a neprodají nám (byla totiž extrémně levná, osvobozená od veškerého cla a jakýchkoli poplatků, protože
z čirého dobrodiní měla nakrmit ty chudáky v Africe. Všichni to s nimi myslí dobře). Tipla bych si, že přesně
tohle udělají. A přesně tohle udělali, nejen s moukou, ale i s jinými potravinami. A já to považuji za velkou
podpásovku a po posledních dvaceti letech jakéhosi opětného bratříčkování se za fatální zradu a věrolomnost
a likvidaci dobrých vztahů a znovu mi připomněli, jakou pověst měli již v 19.století. Mizernou. Babišův národ.
A i když jsem to čekala, alespoň s tou moukou, jsem tím velmi zklamaná a vlastně i trochu překvapená.

     Předevčírem mi osoba, která před lety z Ukrajiny utekla a jejíž příbuzní tam stále žijí, řekla: ,,Já to vůbec
nechápu. Nikdo z nás to nechápe. Už několikrát bylo uzavřeno příměří, podepsána mírová dohoda. Ale
vždycky se do toho zase namontovala Amerika... Už nás to nikoho nebaví, nikdo tohle nechce...!" 
     Mírová smlouva? Už několikrát? To jsou mi ale věci...

4.8.2023:
     Je to sedm neděl, co začalo něco, čemu jsem začala říkat ,,dny pravdy". Celý týden, každý den,
při každé práci mi s drobnými výrazovými obměnami chodila jedna informace: je třeba, abyste říkali,
co si myslíte, musíte být pravdiví. Nenechávejte si pro sebe, co si myslíte, řekněte to. Je to smrtelně
důležité. Nesmějí odejít, aniž by dostali informace. Aby nemohli říct, že nevěděli... Musíte být čestní, přímí.
Je to smrtelně důležité
Atpod. Pokaždé bylo velmi zdůrazněno slovo ..smrtelně". Nejsem si jistá, kdo jsou ,,oni", i když si pod tím
dokážeme představit leccos. A nevím, co znamená to ,,smrtelné". A nevím, komu toto slovo patří. Jestli jim
nebo nám. Případně oběma stranám. 
     Každopádně mi v té době několik lidí řeklo, že se jim právě takové věci dějí: nedokážou neříct pravdu.
A v některých situacích, kde by si dřív jen něco pomyslili, nečekaně nedokážou mlčet.
Viděla bych to pro svět nadějně.

     Před zhruba dvěma týdny se opět připomněla zpráva o konci Ameriky Těžko říct, o jaký typ konce se
jedná, aspoň v první řadě, ale byl popisován výrazem ,,bude roztrhána".

     Před pár měsíci jsem se chtěla zeptat na pohlaví dítěte, které se mělo narodit, ale narazila jsem na mlčení.
Když jsem i nadále otravovala, přišlo mi ,,to". Můj tlak neustal a chtěla jsem identifikaci podle toho, co bude
mít mezi nohama. Takže jsme nakonec skončili na ,,něco jako kluk". 
Zdá se, že začnou doby, kdy se budou (očkovaným) rodit děti, kterým se záhy přestanou vyvíjet genitálie.
Budou ,,to". Že by současná nepochopitelná psychotická kampaň na možnost výběru rozličných pohlavností
byla ve skutečnosti jen příprava na to, co má přijít? Aby se to v tom všem mumraji tak nějak ztratilo? Aby
se to stalo nebo všem připadalo ,,normální"?
Několik let zpátky se ve všech reklamách začali objevovat v poctivém poměru lidé všech ras. Postupně,
v poslední době snad i víc snědších. V Americe již o něco dříve. ,,Miss world" musela být afričanka, asiatka,
podobně jako v posledním ,,X-factoru" musela zvítězit neznámá a nezajímavá ukrajinská kapela. Pobouřilo
to celý svět. Byla příšerná. Ale i to bylo důležité. Probralo to i prosťáčky, kteří se do té doby domnívali, že
soutěže jako Superstar, X-factor či volby nejsou zmanipulované.
Vše byla - je jen příprava na globální svět, jak si ho plánuje Amerika.

     Šaškárna s možností výběru pohlaví (celou dobu čekám, jak na to zareaguje církev. Přece ,,Bůh stvořil
muže a ženu". Vlastně není překvapením, že stejně jako u covidu drží hubu a krok. Její síla, sláva a moc je
v prachu dějin. Sama je jen stejnou šaškárnou.) je ale něco, co může velmi dobře posloužit. Je to něco tak
bazálně stupidního, že se celý svět shodne na jejím odsouzení. Je to věc, ve které se lidé nebudou bát říkat,
co si myslí. Vyjadřovat bez obalu a beze strachu svůj nesouhlas a své mínění. Je to věc, na které si to mohou
dobře nacvičit. Až tohle zvládnou, což bude velmi brzy, budou schopni se vyjadřovat i k dalším věcem 
bez obalu a beze strachu. Budou si uvědomovat, co si vlastně myslí. Budou si uvědomovat, že si to mysleli
i předtím. Budou stále více říkat, co si už kdysi mysleli, ale teprve teď si uvědomili, že si to směli myslet.
Také si, někteří, budou uvědomovat, že neví, proč...si to nemysleli. Nedá jim to smysl. Že by nějaká hypnóza
či sugesce? Že by to vše byla jen příprava na něco dalekosáhlejšího? Dalekosáhlé věci se budou dít každo-
pádně. Lidstvo a lidé se budou probouzet z této hypnózy a později i sugesce, a to ještě letos.

     V září nám chtějí zase něco fouknout. Myslela jsem, že už s tím dají pokoj, a překvapilo mě to. Budou
argumentovat klouby, opět nějakou epidemií či co a budou chtít očkovat. Rádi by povinně. Bude to odbou-
rávat především důchodce. Vlastně bude možná stačit ta myšlenka. Ale uvidíme, co všechno se ještě
uděje ve světě..

5.8.2023:
     Budete - li něco z Fígla kopírovat na face book, jak jsem slyšela, že někteří děláte, buďte té lásky, pra-
vdivosti a moudrosti a napište, že je příspěvek z toho a toho webu, tj.adresu Fígla. Pokud píšete (i) jméno,
napište ho celé, LP bylo nejčastěji překládáno jako Lukáš Pollert. Mějte s ním slitování.
Jestliže vám Fígl něco dal, změnil vaše myšlení (jak mi řekla jedna mladá žena) či vám dokonce zachránil
život (což v případě, že vás odradil od očkování, tak fakticky je), může totéž udělat pro někoho jiného.
      Když se mi nedávno ukázalo, že v září se pokusí znovu dokonce povinně očkovat, dost mě to otrávilo.
Nudí a uráží mě takový nedostatek invence. Nudí mě rozmazlené děti, které nevědí, kdy přestat.
Na druhou stranu ale: budeme si moct vyzkoušet, jak na tom svět je. Poučili se lidé? Je už aspoň o něco
méně hlupáků? Bude více statečných? Přijde nová vlna ponižování a výsměchu od našich milých spoluob-
čanů? Jakým činitelem a prvkem v této situaci budou Ukrajinci, kteří se odmítají nechat očkovat (to může
být celkem zajímavé)? Jaké páky se vládní imbecilové budou snažit nasadit? Co EU, bude nám stále ještě
vládnout? Naučí se už lidé konečně bránit? Pochopí nás konečně ti na druhé straně? Budou vědět, že oni
jsou ti falešně? Budou vědět, že my jsme to vždycky mysleli dobře?
     Minulé vakcíny kromě všeho jiného možného řadě lidí způsobily problémy s klouby. Útok falešného
očkování, tedy toho, co vám v ničem nepomůže, ba právě naopak, bude cílit na důchodce, tedy lidi v a ko-
lem důchodového věku. Většinu postarších lidí začínají bolet klouby. Když dostanete informaci, že je tu epi-
demie jakési choroby, velmi nebezpečné, kterou provází bolest kloubů, můžete si říct: ,,No jo, to je vlastně
pravda, vždyť mě skutečně už nějakou dobu pobolívají klouby!" Ve skutečnosti bude ..vakcína" způsobovat
opak. Vaziva bude ubývat, kloubní pouzdra se budou hůře promazávat. Kosti budou řídnout, zejména v no-
hách. Nedávejte si ten sajrajt. Choďte raději do přírody a prohýbejte si páteř více procházkami. Možná je to
těch mnoho lidí ne vozíku, co jsem viděla kdysi. Obětmi budou také malé děti. Mnohé očkované matky
do toho půjdou a zničí jim páteř, neboť se nechají přesvědčit, že pokud tuto nemoc chytnete, mohou se
potíže dostavit až v pozdějším věku, Pokud se svět do té doby neopraví a lidstvo nezmoudří. Ale to do konce
tohoto roku nestihne. Teprve pak bude konec těchto počátků konců civilizace. Lidé si začnou věřit, začnou
věřit svému vnímání, svým pocitům. Příští rok se nad sebou budou moct zamyslet. Kam došli a co jim
jejich postoje přinesly. Příští rok nás začne ,,konečně" ubývat. Mnozí neunesou tíhu dlouhodobé zátěže.
Matky, co ublížily svým dětem,... také jich bude ubývat. Ukrajinci začnou být později na podzim nervózní,
ze situace, která tu bude nastávat. Pár jich odjede. Ke konci podzimu se může objevit jakási touha 
po vzdělanosti a inteligenci, základ uvědomění, určitá kulturnost a snad už i nějaké krůčky tímto směrem,
včetně uměleckého. Je třeba si takovýchto podivností všímat a vyhledávat je.
     Dnes mi psala kamarádka, jak se jí protočily panenky, když brala benzín na Shellu. Pumpař omluvně - 
naštvaně řekl, že tento týden zdražili už potřetí. ,,Hlavně že zase poslali 40 milionů na Ukrajinu. Proč to
nedají našim lidem? Kdybyste viděla, co sem jezdí za auta s ukrajinskou SPZ! Taková si u nás může dovolit
málokdo a některá vůbec nikdo. A jezdí jich sem hodně - ne čtyři pět - ale takových 50 za den! A všichni 
tankují plnou nádrž!"
      No jo, pro naše hosty jen to nejlepší..
Na závěr bych si dovolila předložit tento příběh podle arabského historika Ibn al-Athira (překlad z angl.):
     Čingischán obléhal Bucharu, Napsal obyvatelům města vzkaz: ,,Kdo je na naší straně, je v bezpečí".
Obyvatlé Buchary byli rozděleni na dvě skupiny. Jedni odmítali podrobit se Čingischánovi a druzí ne.
Čingischán vzkázal: ,,Pokud pomůžete bojovat proti těm, kteří mě odmítli, svěřím vám vaše město."
     Vypukl boj mezi těmito dvěma skupinami. Příznivci Čingischána zvítězili. Když dobyvatelé vjeli
do města, začali zabíjet příznivce. A Čingischán pronesl: "Kdyby byli pravdiví, nezradili by kvůli nám
své bratry, když jsme jim byli cizí."
     Morální poučení: kdo zradí jednou, zradí dvakrát.

11.8.2023:
     Předevčírem se moje teta na Moravě rozhovořila o komunistech v jejich vesnici. O tom, jak škodili.
Jak persekuovali lidi za to, že chodili do kostela. Postávali před kostelem a sledovali, kdo chodí na mši.
Pak to nahlásili v zaměstnáni a lidé byli vyhazováni z práce či jinak trestáni. Pokud někoho teď napadlo,
že je to dost přehnané, že by někoho vyhodili z práce kvůli tomu, že chodí do kostela, o to více byste
se nad tím měli zamyslet. Tak to totiž bylo. Moje teta nikdy nikomu neřekla ,,soudruhu", ale vždycky
jen ,,pane", takže jí bylo spíláno a když na to odpověděla ,,pane Pospíšile, tohle já říkat nebudu", ředitel
na ni křičel a vyhrožoval jí. Nevyplatil jí odměny přidělené jí za dobrou práci (50 Kčs). Když si o ně řekla,
opět na ni křičel a urážel ji.
Přímo ve vesnici byli tři zásadní komunisti, tři zásadní svině. První byl předsedou MNV, druhá byla učitelka
a třetí už nevím. Děti mé tety, tedy můj bratranec a sestřenice byli chytří, dobře se učili. Ale platné jim to
nebylo nic. Bratranec, výborný matematik, v kartách, které jsme hráli o prázdninách téměř denně (každé
ráno v šest hodin přišel k babičce, kde jsem spala, vlezl si z druhé strany pod peřinu a začal rozdávat,
zatímco já jsem se probírala ze spánku)- jakmile v nějaké hře bylo možné použát matematiku, neměla
jsem šanci - se vyučil elektrikářem. Sestřenice by byla ráda šla na školu. 
Pomáhala v místní knihovně. Obalovala a třídila knihy. Zmíněný pan soudruh Ton, který žil ve spodní části
vesnice a byl pokrevním příbuzným obou dětí, se rozkřikoval, že ta by neměla být ani uklízečkou!
Natož aby pracovala v knihovně! A nechal ji z knihovny vyhodit. Zmíněná soudružka učitelka, která
děvče přebrala na 2. stupni, jí začala solit čtyřky a pětky. Vzkazovala domů, ať přestanou chodit 
do kostela. Jednou si moji tetu pozvala až k sobě domů a tam jí řekla, že jestli nepřestanou kostel
navštěvovat, bude její dceři nadále solit čtyřky a pětky, aby se nemohla dostat na žádnou školu. Což
dodržela, dívka skončila v textilce. Pro přesnost - nemluvíme o nějakých 50., ale o konci 70. let.
Obec - totiž pardon, městys, děda byl na to velmi hrdý - se nachází v oblasti známého upalování čaro-
dějnic. Jiný houf bratranců a sestřenic bydlí v procházkové vzdálenosti přímo pod Petrovými kameny.
Možná se tato hezká tradice z těchto míst a z těchto lidí ještě tak docela nevytratila.
     Na facebooku prý lidé omlouvají Pavla a podobné bolševické kádry, že to nic neznamená, když byli
to a to... Věřte, že znamená. Každý, kdo v té době vstupoval dobrovolně a z vlastního chtění do KSČ,
byl prostě svině. Bez výjimky. 
Hezky to vyjádřil jeden člověk na face booku:
Obžalovaní v Norimberském procesu zjevně měli mizerné právníky. Stačilo přeci pouze říci, že po celou
dobu 2. světové války postupovali v souladu s tehdy platnými zákony., a byli by nejen osvobozeni, ale
mohli by se dokonce opět vrátit do svých funkcí.
     Cestou z Moravy jsem si vzpomněla na celé to šílenství se změnami pohlaví a říkala jsem si, že 
ti, kteří to celé podněcují, jsou vážně narušení úchylové - druhý den se mi teprve podařilo vzpomenout 
si na slovo devianti - kteří by měli být izolováni jako Hannibal Lecter. A pak jsem si uvědomila, že jsou
to stále ty stejné typy, dost možná stále ty stejné duše: ti, kdož mají zvláštní potěšení v týrání lidí, v jejich
neštěstí a bolesti, kterou jim způsobují a které jim působí a budou působit dopady jejich zrůdných nařízení.
Ti, kdo se opájejí mocí a vědomím, že tohle všechno mohou. Dělá jim to osobité potěšení, zadostiučinění,
výživu (vzpomeňme na Zemana) a každopádně se mi na vedlejší židli opět zjevuje Freud. Samozřejmě je
v tom obvykle i touha po penězích, kterých je v těchto akcích jako hvězd na nebi, ale oproti covidovým
záležitostem, válce, ,,upalování čarodějnic", ať už to byli zámožní občané či zámožní Židé nebo porodní báby
a léčitelé, kteří doktorům brali kšefty, vážnost a potřebnost, odpohlavňování dětí, likvidace svého (či cizího)
národa hospodářsky, sociálně i morálně (Zeman, Klaus, Fiala, Babiš) aj. příběh s učitelkou a předsedou MNV
nám ukazuje, že podstata  je skutečně v něčem jiném, neboť za to, o čem jsem psala, žádné hmotné provize
nezískali. Jen ty duševní, kdy nasytili démona své povahy.
     A my jim to stále dovolíme

17.8.2023:
     Bratranec, o kterém jsem psala posledně, má vnoučka, takové to extrémně chytré, bystré a vnímavé dítě.
Chování milé, bezproblémový, společenský. Je mu 5 a již před rokem sčítal a odečítal do sta a samozřejmě
umí zhruba číst.
V září mu bude 6. ,,Tak to  půjde do školy?", říkala jsem tetě, když jsme tam teď byli. ,,Dáte ho, ne? Chytré děti
by měly jít raději dřív, než později, není to pro ně dobré, pak můžou mít problémy." - to všichni víme, je to známá
věc. Už teď bude děti předstihovat, natož za rok. ,,Chtěli jsme", přikývla teta smutně. ,,Ale nevzali nám ho; řekli,
že mají přednost Ukrajinci".
Není tohle už zcela oficiální, uzákoněný fašismus?Já se k tomu už dál nechci vyjadřovat, nemám už slov. Ale
právníci by měli. Právníci by opravdu měli...

28.8.2023:
     O patnáctileté dívce z Plzně, kterou brutálně znásilnil o tři roky starší Ukrajinec, vyhrožoval jí
s nožem v ruce smrtí, svázal jí ruce, zalepil jí pusu páskou a pak ji shodil v pytli do strže - dívka si
zachránila život jen tím, že předstírala, že je mrtvá - jste zřejmě všichni slyšeli. Co ale málokdo ví,
je, že v Plzni jsou agresivní napadení prakticky na denním pořádku. Večer se na ulici neodvažuje
a nevychází nejen mnoho žen, ale už i mužů. 
Dám příklad jen prvních dvou, co jsem v příbězích vyslechla. Mladá žena šla po ulici a jeden Ukrajinec
po ní něco chtěl. Ona odmítla. Začal na ni řvát a opět opakoval svůj požadavek. Opět odmítla. Vytáhl
nůž a bodl ji. Poškodil jí životně důležitý orgán.
Jiná žena též na ulici odmítla dát Ukrajinci, co po ní chtěl. Rozmáchl se a vrazil jí takovou, že chytla
druhou o zeď. Za bílého dne, ve středu města.
Dotyčný zdroj mě ubezpečil, že takových případů evidují velmi, velmi, velmi mnoho.
     Policisté, doktoři, učitelé, úředníci - lidi!, proč jste tak zoufale zbabělí? Co si řeknete, až se jednou
ohlédnete za svým životem? ,,Byl jsem dobrý pracovník, udělal jsem vždy, co se mi řeklo"? ,,Vždycky
jsem si hleděl svého a snažil se do ničeho nenamočit"? ,Jsem na sebe pyšný, protože jsem nebyl nic,
ale teď patříme mezi lepší lidi, moje děti hrají golf a nemusí do smrti pracovat"? Na tohle všechno
jste pyšní? Nechcete si říct Alespoň jednou v životě jsem udělal správnou věc? Alespoň jednou v životě.
     Musíte to říct. Musíte mluvit. Nemůžete si to nechávat pro sebe. Nemůžete zamlčovat fakta. Nemůže
to takhle jít donekonečna. Bude se to stále jenom zhoršovat. Nedá se žít pořád ve vyhýbání se nepohodlí.
O co se bojíte?  Co myslíte, že vám hrozí? Že vám budou vyhrožovat vyhozením z práce? Je to tak strašná
cena za svobodu, pravdu, spravedlnost? Raději strčíte hlavu do písku, podrobíte se, necháte se ponižovat,
okrádat, mlátit, vyhrožovat a zastrašovat, případně zabíjet vaše děti a ubližovat vašim ženám, odevzdáte
jim svoje město, svoji zemi, jen tak, zcela bez boje a bez protestu? Přestanete vycházet večer na ulici
a svoje děti nebudete pouštět hrát si do parku nebo na pískoviště, ,,aby se jim něco nestalo"? Ale ono se
jim děje. Ničíte život jim, sobě a nám všem svojí zbabělostí a tupou pohodlností. Neuděláte vůbec nic?
Zalezete a budete mlčet? Budeme se všichni ,,starat jenom sami o sebe"? Ale vždyť my se nestaráme
sami o sebe. O to právě jde. Staráme se stále jen o ně. Nemáme odvahu postavit se návštěvě, která nás
místo vděčnosti začala terorizovat a poroučet nám. Oni nikdy dobrovolně neskončí. Budou  dál, nekonečně
hrát tu lukrativní komedii, když se jim nepostavíme. Když se nepostavíme všemu. Všem lžím, všem podvo-
dům, diskriminaci, všem teroristickým nařízením. Když se bude na všech místech všechno stále tak nepo-
chopitelně tutlat. Nepochopitelně pro naši stranu. Jim se to pochopitelně hodí.
Stejně jako u covidu - chce se po nás tak málo, ale ani to málo nejsme schopni udělat.
     Zcela nedávno jedna Ukrajinka přišla do lékařské ordinace s mužem, který měl vyrážku. Chtěli po ní
kartičku, která stvrzuje, že jsou zde hlášení, ale ona ji neměla (vůbec), a tak je odmítli ošetřit. Ona šla
do vedlejšího obchodu a zavolala si záchranku. Doktoři byli tímto činem velmi pobouřeni, ale jejich šéf
nařídil to ututlat, ,,protože Ukrajinci"...  Možná díky tomuto (drahému) výjezdu k pupínkům těchto ilegál-
ních arogantně drzých přistěhovalců zemřel nějaký člověk, celý život platící do nemocenské pokladny,
na infarkt nebo vykrvácení při autonehodě.
     Když jsem si znovu vzpomněla na příhodu s vnoučkem mého bratrance, říkala jsem si, že já bych to 
tak snadno nevzdala. Zašla bych si za psychologem a nechala bych si vystavit potvrzení (v tomhle
případě zcela pravdivé a oprávněné), že odložení nástupu do školy dítě poškodí, bude mít na jeho vývoj 
zásadní vliv a je vyloučeno. Každopádně bych něco udělala a nenechala to jen tak, kdyby šlo o mé dítě.
Bojovala bych jako lev. 
     Je třeba, abychom všichni něco dělali tam, kde právě jsme. Jsme - li lékaři, právníky, soudci, učiteli,
policisty, úředníky, rodiči a kýmkoli jiným kdekoli jinde, můžeme a musíme udělat právě to, co je v na-
šich možnostech a v naší kompetenci. Ne ,,v našich silách". Naše síly si určujeme my sami. Stále čekáme,
že ,,to všechno" za nás někdo udělá, že to udělá někdo jiný. Že je někdo jiný, než my, kdo by to měl, kdo
to má vyřešit, Kdo je více kompetentní, kdo má větší možnosti, je na tom lepším, ,,správném" místě,
kdo má v podstatě povinnost se o to postarat za nás. Říkáme ,,oni by měli.." Ale nikdo tu není, jen my.
     Na jedné demonstraci tak před rokem a půl řekl jeden z pořádajících, snad z pocitu, že jeho snaha
a jeho práce není dostatečně doceněna, dotčeným až popuzeným hlasem: ,,Jestli je tu někde nějaký
Mesiáš, tak ať si sem klidně jde stoupnout místo mě.."
Já nevím, jestli byl v zástupu či vůbec někde je nějaký Mesiáš (osobně doufám, že ne; po tom minulém
nastalo více než 1000 let temna ducha i rozumu).  A pokud by, milý pane, tam i nějaký byl, bude stát 
na svém místě, nikoli na Vašem. Každý máme  dělat, co je naším úkolem a být právě tam, kde jsme. 
Jen tak můžeme být užiteční.
       Nevymlouvejme se pořád na něco, pořád na všechno. Musíme mluvit, musíme to vše už ukončit.
Proč trpíme tak strašně dobrovolně? Proč tohle všechno strpíme? PROČ??
Položil si už vůbec někdo tuhle otázku?
Nejde o to, jakou stranu budeme volit. Měli bychom být jednou velkou pomyslnou stranou NE, měli
bychom být pro změnu konečně na naší straně. Měli bychom se sjednotit a vyhnat všechnu tu verbež,
co nám bere všechno, a měli bychom to udělat dříve, než budou povolána, resp. než sem dorazí
americká vojska, aby ..chránila pořádek a demokracii v naší zemi". Pak už opravdu o něco půjde,
možná i o naše životy. Zatím je to ještě JEDNODUCHÉ.

3.9.2023:
     Plzeňská policie má sedm výjezdů každou noc k případům začínajícím slovy: ,,Vožralý Ukrajinec..."
,,Jsou tak tupí", řekl soukromě jeden policista, ,,snažíme se jim vysvětlit některé věci, určitá pravidla,
ale oni to vůbec nechápou.."

     Jeden německý klavírista, který mi měl poslat nějaké noty, ale nepodařilo se, mi napsal: ,,Žiju
bohužel v zemi, kde pošta není sto doručit po týdnech noty a ještě je drzá vůči kritickým upomínkám.
...všechny služby se  v Německu tak zhoršují, že se tomu jen smějeme". 
Že by Němci udělali totéž, co my, a vyházeli z pošty všechny staré zajeté osvědčené pracovníky
a místo nich nasadili Ukrajince? Protože právě to se na našich poštách stalo.

6.9.2023:
     Naše vláda se zamýšlela nad tím, že by školní docházka pro Ukrajince mohla být nepovinná.
To by ale mělo  být samozřejmé. Jsou tu přece dočasně. Jsou tu na návštěvě. Proč by se měli
učit naše věci, naše dějiny, naše písně, mají přece svoje. Můžou mít distanční výuku, tak jako jsme
měli my za covidu (můj syn koval po telefonu, jak jsem tomu říkala, opravdu kvalitní vzdělání).
Jistě mají v rodině počítač, minimálně jeden na každého člena rodiny. Skončí válka a pomažou domu,
tak nějak to bylo myšleno od začátku. A nebo ne?
Pokud je školní docházka od začátku povinná na našich školách, pokud jsou povinné kvóty na umisťo-
vání nejen do škol, ale i do nemocnic, na úřady atd., na obaly potravin se tisknou dvojjazyčné nápisy
(nedávno jsem viděla v Normě pytlík nějakých bonbonů s veselými skákajícími písmenky A B V G D
(počáteční písmena azbuky, jenom ne v azbuce, kdyby někdo nevěděl)), mluví se o začlenění a učitelé
na školách jsou přinucováni, i když věřím, že odolají, mluvit ukrajinsky, nejedná se, a to od začátku, 
o azyl, ale o osidlování. Ať řeknou lidem veřejně, že jde o osidlování, a uvidí, co bude.

     ,,Válka skončila", četla jsem v nějakém zahraničním  médiu. Na tom se shodneme. Válka skončila
již dávno. Teď jde už pouze o lukrativní vědomé vraždění vlastního obyvatelstva za účelem získání
dalších dolarů, které končí v soukromých kapsách. Někdy si ani neumíme představit, na čem všem  
se při válce dá vydělat.
Ukrajina je již v podstatě oficiálně nejzkorumpovanější zemí na světě. Je také - kromě dalšího - zemí
s největším prodejem lidských orgánů a kostí na implantáty. Známý je případ neúspěšného zubaře
přivydělávajícího si na klinice kradením mrtvol v nemocniční márnici (a to i lidí zemřelých na vážné
nebo s vážnými chorobami, které z těla smrtí nevymizí). prodávajícího je za 1000 dolarů americké
firmě se sídlem v Německu a myslím, že stále ještě probíhá soudní spor, kdy úředníci (běžná praxe)
odmítnou vydat rodině tělo k pohřbení, dokud nepodepíše souhlas k vykostění, a to doslovnému.
Výtěžnost jedné mrtvoly je asi 100 000 am. dolarů.  A teď si představte, že na Ukrajině doteď padlo
téměř půl milionu lidí, zbytečně, bez jakéhokoli výdobytku pro zemi, a přicházejí tam vojáci s přesnými
údaji o zdravotním stavu, po zdravotní prohlídce...
     Zelenský vydal jedno ze svých typických vydíracích prohlášení - docházejí mu lidi, tak bude muset
do války poslat hendikepované..
No tak ti to fakt vytrhnou.

     V Polsku Ukrajinci hromadně balí kufry, neboť Polsko (možná tam někdo čte Fígla) začalo na Ukra-
jinu posílat seznamy mužu vyhýbajících se vojenské službě. (Já to těm lidem nijak nepřeju. Ale kdyby
se nechovali v hostitelských zemích tak, jak se chovají, nikdy by k něčemu tomu nedošlo). Takže prchají.
Nejspíš k nám.
     Jak už tak známe Zelenského a ukrajinské úředníky, uměla bych si představit tento scénář - mohou
samozřejmě jezdit po jednotlivých zemích a dezertéry na místě střílet do hlavy, tak to dělají u nich,
ale to by asi vyvolalo velkou nevoli ve světě a nevypadalo by to pěkně. A ostatně by na tom nic moc
nevydělali. Ale co takhle vzít si ty seznamy a objíždět rodiny a žádat výkupné? Třeba...řekněme...vše-
chen majetek? Nebo alespoň přepsat dům a pozemek? A nebo třeba: co dáš, když ho vyškrtneme?
A riskujte pak, že dáte málo.
Nabízí se logická otázka - první, co nás napadne - co bychom dělali my, kdyby nás Pavel poslal do války?
Taky bychom utíkali.
Kdyby u nás Pavel chtěl nějaké naše brance poslat do války, jako že o tom stále ještě uvažuje - jen stálými
protesty občanů jsme se vyhnuli té velké kose, která to kosí na Ukrajině -  budou lidé v ulicích.
Ale Ukrajinci rádi  a bez rozpaků začali drancovat okolní země, jejich (nebo alespoň naši) zdravotní pojiš-
ťovny, zabírat místa ve školách a ve školkách a v pořadnících na byty našim lidem a co hůř, ponižovat jejich
obyvatelstvo a chovat se jako velcí páni. Nikde neproběhl jediný protest ani nesouhlas s okupováním
Doněcka a týráním ruských občanů, proti vládní politice v nespravedlnosti vůči Rusům, a to ani kdy předtím.
Jak bezohledně se chovali a chovají k nim, stejně bezohledně se teď chovají k nám. Jednoho dne, a nebylo 
by to podle vývoje událostí u nás  asi až za tak dlouho, by s námi začali jednat stejně jako s těmito ruskými
komunitami. Takže divíme se Polákům?

10.9.2023:
     Něco z praktické řady: asi před rokem jsem psala o číslech, které uvádějí lékaři ohledně AIDS a TBC
mezi Ukrajinci. Každý třetí, čtvrtý, tak nějak to bylo? Nabádala jsem k opatrnosti v kontaktech s nimi.
Současná informace je od lékaře z ,,Léčebny tuberkulózy a respiračních nemocí Janov". Mají plno. Pořád.
Plno našich lidí.
Další oblíbenou výdělečnou činností kromě korupce, vydírání, obchodu s dětmi, mrtvolami, orgány, faleš-
nými pasy, zbraněmi atd., která na Ukrajině frčí, je prostituce. A ta je teď přenesena k nám. Ve městech
se procházejí ukrajinské ženy, které později mizí s procházejícími se, často staršími pány. Další věcí, která
je na Ukrajině zcela běžná a stejně jako TBC a AIDS se nijak neřeší, jsou pohlavní nemoci. Takže nepotře-
bujeme ani čas k zamyšlení, abychom viděli ty časované bomby, které tikají všude kolem nás.

     Aby toho nebylo málo, řeší se ještě povinné přidávání červů, cvrčků atd.do mouky. Je to již schváleno.
Není vám to divné? Taková hovadina, ale oni s tím otravují tak tvrdošíjně. Pokud mají takovou starost o na-
še zdraví, proč jíme (teda já ne) Babišova smradlavá kuřata a všechny jeho ostatní otrávené výrobky? Že
by nás ti cvrčci tak vytrhli? Já si teda svoji každoroční dávku proteinu vyčerpám při konzumaci třešní. Že
by farmy na ten hmyz zachránily planetu? Víte, jak by musely být velké? A energeticky náročné? Byl snad
objeven nějaký nový menší světadíl, kterého jsme si nevšimli, jež by se pro tento účel hodil? Ostatně obilí
je dost, žádná krize. Dokonce i na výrobu lihovin. Spíš mě napadá, že na pouštích zůstávají na zemi po pí-
sečných bouřích ležet tisíce mrtvých kobylek. A co farmy, které téhož dosahují jedovými postřiky? Další
mrtvé kobylky. Není škoda je vyhodit? Asi není problém založit si farmičku, která údajně pokryje spotřebu
celého světa, a tím máme legislativu s krku, podobně jako megakomplex firem najdete na jedné jediné
adrese v malé ošumělé vilce osmdesátileté babičky, která o všech těch korporejšn v životě neslyšela.
Zamysleme se jednoduše: roušky, vakcíny, zavřené školy a podniky malých podnikatelů pro zdraví lidí
nebyly. Tak pro co? ,,Válka" na Ukrajině pro bránění svobody a demokracie není. Tak pro co? Nafta a jídlo
se nezdražily kvůli Putinovi, Takže proč? Elektromobily nejsou proto, aby cokoli chránily a byly v čemkoli
pro lidi a planetu výhodnější. Takže proč? Možnost výběru pohlaví není kvůli právu na sebeurčení. Takže
proč? Atd. atd. Vždycky je v tom fígl. Vždycky. 
Před několika dny se mi v hlavě objevila taková myšlenka: víme, že ve ,,vakcínách" jsou nebezpečné
spike proteiny. Velcí světoví vědci a lékaři mluví o tom, že všechny, jakékoli vakcíny od teď budou již
na bázi těchto a dalších extrémně nebezpečných proteinů, které jsou našemu tělu cizí a budou v něm
působit pěknou paseku, a varují před nimi.
Co když ve skutečnosti vůbec nejde o nějaké cvrčky, ale prostě jen o nacpání těchto proteinů jiným
způsobem do našeho těla?
Teď nastává fáze, o které jsem psala už dávno: budou to pak zkoušet jinak, přes jiné, ,,zdravé přípravky",
když už bude jasné, že přes vakcíny to, u velké části obyvatel, neprojde. Nemyslíte, že by se to do ní
velmi přesně hodilo? Ne že by tam ti cvrčci nebyli. Ale jak řekl můj syn  - ,,slavičí paštika". To je takový
židovský vtip, možná ho znáte. Jde o slavičí maso s hovězím v poměru 1:1. Jeden slavík na jednu krávu.
Prostě nemůžeme předpokládat, že nás nechají jen tak být. Naopak, tlak ještě zesílí.

     Letos se ještě bude dít spousta věcí. Největší frmol by měl být na konci října a začátku listopadu.
Zelenský definitivně propadne peklu. Ukrajinci budou prchat z některých zemí a v mnoha zemích  se
bude demonstrovat o život. Máme naději. Neztrácejme víru v sebe a své vysvobození. Nějak to dopadne.
Vždycky. 
     Je mi líto, že vám nemůžu dát více útěchy, alespoň ne pro nejbližší týdny. Tak snad aspoň ,,pěknou
písničku"; pokud snesete klasickou hudbu: https://www.youtube.com/watch?v=ZpcLFCrjL9M

18.9.2023:
     Zlo mělo tento plán: vytvořilo virtuální realitu (za sebe si myslím, že se to v nějaké míře stalo už něko-
likrát). V ní, v tomto hologramu, bychom se cítili zdraví a živí až do jistého dne. Zhruba na konci října až
začátku listopadu.
Pak se situace změní. Očkovaní dostanou obrovské množství energie a my zůstaneme polochcíplí. Oni
jakoby byli znovuzrození a my budeme lézt po čtyřech. Naše energie by proudila k  nim. Oni budou žít
a my...sotva vůbec. Bude to jako výměna baterií. Nebo desek ve starém foťáku. Výměna  nebude vidět.
Až  pak, když bude všechno hotovo. Když už bude pozdě. Nepodobá se to trochu našemu plánu?

     Němci mají nové přísloví: ,,Co tě nezabije, to tě znásilní".
My tak nějak asi tušíme, kam tím míří, ale v podstatě je to přesné. Možná se jim nepodaří zabít nás
očkováním, ale znásilní náš život tak, že nebudeme moct dál dýchat. Nebudeme cítit vlastní srdce.
Ledaže bychom vyměnili reality. Ne, nemluvím z cesty. Musíme prostě dál bojovat a dodělat vše, co
jsme začali, dodělat svoji práci. Nejsme tu proto, abychom se vzdali, abychom prohráli. Jsme tu
proto, aby se zpět navrátil pořádek a řád.
Nebo chcete snad něco jiného?

     Musím se nějakého zahradníka zeptat, jestli je normální, aby touto dobou kvetly rododendrony.
Mně rozkvetl už druhý, krásnými sněhobílými květy. Jako by příroda či Bůh chtěli říct:
Všechno je možné. A kdykoli.