Vyhledávání
Nejnovější příspěvky


5.8.2022:
     Taky vám tak mizí kámošky? Taky si všímáte, že se zase odehrává ještě další vlna jakéhosi sociál-
ního přerozdělení? Taky stále ještě vypadáváte z dalších kolektivů? Taky si poté, co minou první ne-
příjemné pocity, řeknete: "Já už tam nemusím! Panebože, to už fakt stačilo...!" ?
     Rve mi to žlučník, když vidím, jak dosud odhodlaná bojovnice za spravedlnost začala na faceboo-
ku velebit Babiše a opakovat po něm ty demagogický žvásty a lži jen proto, že za minulého lockdow-
nu se sice její děti ve škole nic moc nenaučily, ale dostávala plný plat a asi i o něco víc za pobyt
na chalupě, zatímco většinu menších podnikatelů tato Babišova finta poslala ke dnu (ale to nám ne-
vadí, hlavně že my jsme si ukousli dost ze společného krajíce, který nás všechny dalekosáhle zadlu-
žil), a přidala se tak k důchodcům, kteří za stovku přidanou k důchodu, jehož zoufalou výši má
na svědomí také on, neboť osm let svědomitě tuto zemi devastoval, koupili svým vnoučátkům, když
přišli na návštěvu, nějaký barevný chemický sajrajt a pravděpodobně jím též přispěli Babišovi do pra-
sátka, ale posunuli tak své potomky zase o kousek blíž k zoufalé budoucnosti.
     Všechno má svůj čas a ne všechno se dá předběhnout. Koho jste chtěli volit v posledních vol-
bách? Ty zoufalce s volebním programem typu "zrušíme daně a všechno bude skvělé", co po fatál-
ní prohře uraženě prskali "nezvolili nás, tak asi nechtějí změnu"? Nebyl a svým způsobem tam ještě
nemohl být nikdo. Jediná jakžtakž pozitivní možnost byla nezvolit Babiše, abychom se nezadlužili
na příštích sto let. Nevěříte? Je mi to jedno.
Tyto dny skončila naší zemi karma komunistických a postkomunistických vlád a až to doběhne,
za nějakých 3-5 týdnů, mohli bychom se začít pozvolna přesouvat k jakémusi kapitalismu. Teď je to
nejhlavnější, aby se těmi "novými kapitalisty" stali lidé střední vrstvy se šikovnýma rukama a chytrý-
mi (nikoli vychytralými) nápady v hlavě. Můžeme se teď zbavit všech, těch starých vychytralých haj-
zlíků i těch nových nekňubů, co se buď nechali uplatit nebo mají v hlavě nasráno, i když tu možná
původně jakási vůle byla. Nechápu, proč jdou všechny vlády (až na malé vyjímky) tímto směrem.
Je přece tak krásné, když vás lidé vaší země velebí a mají vás opravdu rádi, protože vy máte opra-
vdu rád je a děláte pro ně to nejlepší, aby se všem vedlo dobře. Dobře, tím nemyslím na vlastní
dluh. Ani na dluh někoho jiného. Neznamená to bořit, ale stavět a pak udržovat, když už máme
pro všechny dostatek. Neznamená to rozdávat do bezvědomí (bez vědomí) a začínat pak pod jhem
někoho jiného. To není ani začínání z nuly, to je z hlubokého minusu, kdy stále jen splácíme, pro-
tože stále jen vděčíme.... Takhle se stát nebuduje. Neznamená to rušení malých dopravních linek,
které "se nám nevyplácejí", neboť se vyplácejí občanům. Neznamená to podmazávat a táhnout
s mafiány, protože "se nám to vyplácí", protože se  to nevyplácí občanům. Neznamená to dávat
dávky těm, kdo nepracují a nepřinášejí žádný užitek, protože se "nám to vyplácí" ve volbách, ne
boť se to nevyplácí občanům. Nepotřebujeme neziskovky. Stačí nám ziskovky s lidskou tváří. Je
třeba mít empatii sami k sobě, ne k naříkajícím ksindlům. Dobře vládnout je velmi složité, ale v zá-
sadě velmi snadné. Těžké a složité je zřejmě hlavně nebýt ksindl.
Ježiš, to ten slovenský fňukal bude zas československy nadávat a fňukat a litovat se...

6.8.2002:
     Včera jsem doma přednášela svoji představu, jak bych řešila ukrajinskou otázku teď tady u nás:
Udělal bych takové jako "referendum", do kterého by se přihlásili ti, kdo jsou přesvědčeni a stojí
za tím, že by Ukrajinci u nás měli být podporováni tak, jak jsou, a opak, že je nemorální a nepřípust-
ný. V opačné kolonce by byli ti, kteří si to nemyslí a nesouhlasí s tím. Protože - myslím si - obě sku-
piny mají v tomto případě nárok na to, aby bylo jejich přání respektováno, zavedl by se program
"adoptuj si svého Ukrajince". Každý, kdo vyjádřil souhlas podporou, by dostal k dotování Ukrajince
ve výši toho, co schvaloval, tedy to, co by dostali od státu. Pokud by tu Ukrajinec pobýval s příbuz-
nými, podporoval by samozřejmě i je, protože rodina má podle zákona právo zůstat pohromadě.
Pokud 
by za jeho Ukrajincem přijela například matka na návštěvu, bude po dobu její návštěvy živit
i ji, pro
tože "je taky člověk", jak jsme nedávno slyšeli. Budeme rozumní, takže jako jednoho živitele
počítá
me jednu rodinu žijící pohromadě. Každopádně ale musí být mezi empatisty rozděleni všichni
Ukra
jinci. Takže řekněme jedna rodina s dvěma dětmi dostane jednu ukrajinskou rodinu o čtyřech
lidech. 
Bude mít za úkol je ubytovat podle jejich představ. (V nějaké zemi teď protestovali proti uby-
tování v motelu jako nedůstojném), takže pokud nemáte volný byt v centru s wifinou, zvolte raději
rovnou hotel. Dále se budou u vás stravovat. Ale jak známo, příliš jim u nás nešmakuje, takže opět
zvolte restauraci, tak jak to dělají v některých školách, když dětičky ofrňují nad tím, co v jídelnách
jedí naše děti. Ale pokud se vám nechce zabývat se zařizováním těchto věcí, můžete prostě pouze
zkopírovat dotace státu, které se vám mnohým zdají i tak nízké (před týdnem na mě jedna empatič- 
ka kříčela: "Ty bys vyžila za 5 tisíc měsíčně?!). Takže každý den, a to i o víkendu, položíte ráno 
na stůl 
8OO,- na stravu a 1560,- na ubytování. Samozřejmě to můžete například jednou za týden po-
slat  
na účet. Nezapomeňte všem členům koupit mobil (ale prosím vás, nějaký slušný, víte, že je i po-
užité oblečení urazilo, jak nás pokáral jejich oficiální mluvčí. Vždyť i z nemoderních zbraní byli kon-
sterno
váni) a karty s neomezeným kreditem. Dále je třeba přiložit kapesné, budete totiž platit i vše-
chny vstupy - muzea, kina, WC, ZOO, zábavní parky, bazény atd., takže pokud nechcete být hyeny, 
nešla bych denně pod tisícovku. Každý den půjdete do své kapsy, vytáhnete svoji peněženku, odpo-
čítáte z ní příslušný denní obnos a tyto peníze jim odevzdáte do natažené ruky. A další den zase
a další zase, a to i v so
botu a v neděli. Pokud mají auto, nezapomeňte zaplatit alespoň povinné ru-
čení, ať nemáte malér. Také příslušný počet legitek na MHD, ať nemusíte kupovat jízdenky po igelit-
kách. Pokud budou potřebovat lékařskou prohlídku, přijde vám složenka. Pokud budou potřebovat
(či chtít) nějaký lékařský zákrok, budete muset sáhnout do svých úspor. Nemáte - li na to, vezmete
si úvěr, samozřejmě; tak jako stát. No a abych nezapomněla - ještě jim dlužíte těch 20.000,-. Ty si 
prostě každý měsíc oddělíte z rodinného rozpočtu, a to i o dovolené. Jestliže se vaši Ukrajinci roz-
hodnou ihned po přihlášení se do systému a založení si účtu (poplatek jde na vás) vrátit se zpět
na Ukrajinu, jak to mnozí udělali, odpadají vám náklady na bydlení, stravu, školné atd., zbyde jen
těch 20.000,-, co jim budete posílat na účet  - to se nemění. Oni si to na Ukrajině vyzvednou. Ale
prosím vás, posílejte to včas, ať nestrádají. Pokud se rozhodnou občas zavítat do Čech, nechat si
udělat nové zuby například, jak to udělalo obrovské množství z nich, včas se to dozvíte, abyste to
mohli nějak sehnat, nemáte - li na zaplacení, nebo si rychle najít druhou práci. Budou vám za to
určitě vděčni. Určitě vám pomohou stejným způsobem, až budete v nouzi vy.

8.8.2022:
     Ve svém výčtu jsem zapomněla jeden bod: pokud mezi empatisty budou studenti (ti dostanou
přiděleného pouze jednoho Ukrajince, nejsme vrazi), budou si muset vzít na celé léto brigádu
a ve školním roce alespoň na víkendy (pokud bude jejich Ukrajinec chtít nový chrup, což bude,
proč by měl být vyjímkou, asi budou muset obětovat i večery. Učit se můžou po nocích) nebo si
říct rodičům.
Mezi srdnatými bojovníky za nároky Ukrajinců je totiž velké procento školní mládeže. To se to roz-
dává, když jsme na nic z toho nemuseli vydělat. A ani na nic jiného.

     Těm, kteří byli a jsou proti očkování, ale z náhlého hnutí bůhvíčeho mají pocit, že chtějí nebo že 
by měli volit Babiše, chci ještě říct. vzpomeňte si, jak o nás (neočkovaných) mluvil, smýšlel a co s ná-
mi zamýšlel. Jak proti nám poštval média, která mu patří z 90%, jaké výrazy on a jeho pohůnci použí-
vali, když mluvili o nás. Co s námi chtěl udělat, kdyby to bylo jen trochu možné (mluvilo se o izolování,
de facto koncentračních táborech) a co všechno dělal pro to, aby to možné bylo. K tomu všemu měl
sloužit a sloužil by pandemický zákon, který on připravil a chystal se uvést co nejdříve do praxe po-
dle svých představ. Chraň nás pánbůh před jeho představami. Či těch, kterým posluhuje. Zapomněli
jste, s jakou záští, nenávistí, despectem a pohrdáním o nás mluvil? Jak moc to připomínalo fašismus
a židovské obyvatelstvo za 2.světové války? Jeho přístup a pohled na nás se nijak nezměnil. Jeho
fašistický postoj k Čechům a Čechám vůbec (a Moravákům a Slezanům a Moravě a Slezsku) je stále
tentýž. Opravdu ho chcete za svého prezidenta? Myslíte, že se mezi těmi 10 miliony lidí nenajde
nikdo lepší?

9.8.2022:
     Kamarád mého přítele přišel s veselou historkou. Šel navštívit svého zubaře. V čekárně seděli
dva Ukrajinci a jeden se ho zeptal, kde jsou tady ty zuby zadarmo. Kamarád odpověděl, že tady 
žádné zuby zadarmo nejsou, že musejí jít jinam, a Ukrajinci odešli. Když pak po chvíli přišel na řadu,
vyprávěl historku doktorovi. Ten ho téměř objal a s vděčností pravil: "Dnešní návštěvu máte u mě
zadarmo; protože jste mi ušetřil strašně, strašně moc práce."
(Vím, že vy jste chytří. Ale pro případné vaše příbuzné přeložím: "zadarmo" ´= "na dluh našich dětí").

     Další zpráva už není tak veselá. Tuto informaci mám z přímého rozhovoru s jedním policistou
z Plzně. Ve zkratce říkal zhruba toto:
Každá policejní služebna má seznamy mezinárodně hledaných zločinců, nebezpečných osob a ne-
žádoucích individuí. Na policejní stanici chodí také automaticky seznamy lidí, co u nás získ
ali azyl. 
My si ze seznamu Ukrajinců, co u nás dostali azyl, postupně odškrtáváme ty na prvním seznamu, 
prakticky děláme mezi nimi rovnítko. Normální postup je, když někdo žádá o azyl, že projde bez-
pečnostním kolečkem, tedy je porovnán právě s těmito seznamy. To se ale u Ukrajinců neděje, azyl 
je jim přidělen v tzv.zrychleném řízení, tedy bez této bezpečnostní prověrky. A můžu vám říct, že se 
sem přesouvají osoby, které my bychom sem nikdy nepustili ani náhodou. Teď mají dveře otevře-
né dokořán a jakmile se dostanou na území Unie - a už teď mají azyl potvrzený na rok - už je těžko
někdo někde bude hledat".
     Každý zločinec, který si tu koupí auto s českou značkou, se může volně pohybovat po zemích 
EU a nikdo ho ani nezastaví, natož aby ho prověřoval. Ztratí se v davu a může vesele podnikat.
     Když mi v poslední době občas problesklo, že bychom se mohli stát součástí ruského impéria,
ptala jsem se: chce nás Rusko zhltnout? Budeme patřit pod Rusko?  Do jakéhosi nového "sovětské-
ho svazu"? "Ano. Ne". Ano i ne na všechny podobné otázky. "Rusko nad námi může uplatňovat moc.
Ale není to 
Rusko". - "Tak je to Rusko nebo ne?" - "Je i není to Rusko". Trvalo mi to tedy. Pod Rusko 
ne, ale tak trochu ano. Hádanku jsem rozluštila až dnes. Rusko možná ne, ale KGB ano. Nemusíme
být přímo součástí Ruska. Stačí, že kandiduje Babiš. 

12.8.2022:
     Pokud se před posledními volbami Babišův tým na internetu činil, teď je to hotová kalamita.
Fingované rozhovory obyčejných náhodných lidí znějí jako když děti ve škole čtou knihu a vždy
po pár větách ji předají dalšímu spolužákovi, aby pokračoval. Babišův rukopis prostě poznáte 
po pěti slovech. Tentokrát jsem zaznamenala nový trend - takové to ufňukané "tady to máš, ať
vidíš, jaké to je, to máš za to!" - nejhojněji používané obraty jsou ty, které jeho samotného nejvíce
ponižovaly. Všimněte si, jak se snaží lidi obalamutit: Stále opakuje v podstatě jen "já nebo oni".
Upoutává pozornost na tuto volbu. Za žádnou cenu nechce dovolit, aby si lidé stihli uvědomit,
že třeba by to nemusel být ani jeden. Co třeba někoho jiného z těch 10.000.000 lidí, kdo nás ne-
ožebračil, neurážel, v jednom kuse nelže, nevládne jen výhrůžkami, bičem, držením u huby a pla-
cením biřiců, kteří nás mají udržet v poslušnosti a strachu? Co prostě nějakého slušného, důstojné-
ho člověka, který to myslí s námi dobře? Že by tu nebyl vůbec nikdo? Že bychom si museli zvolit
zloděje, vyčůraného hajzlíka, který z nás stáhne kůži a naše děti pošle do otroctví? Proč má pocit,
že bychom si měli vybrat jeho místo kohokoli jiného? Vždyť to nevychází ani matematicky. Pokud
poukazuje na to, že teď vládne hovno - proč ho vyměnit raději za hromadu hoven?
     Pokud máte pochyby, že vládne, vzpomeňte si, že na jeho předvolebních meetinzích, které se
prozatím převážně nekonají, je drtivá většina jeho příznivců, kteří provolávají jeho hesla, tajní poli-
cisté, jak se ukázalo. Najmout si mágy či pluk internetových pisálků, to samozřejmě může každý 
běžný civil, a on na to má jen ze svého kapesného na sto let, ale policii? Bude vás poslouchat po-
licie, dokonce tajná?  Se svým komparzem a podstrčenými argumenty mi velmi připomíná Zelen-
ského. Filmovým producentům, režisérům a filmařům na celém světě se nad tímto diletantstvím
musí tvořit plíseň na nohou. Jeho koláže jsou už tak absurdní, že nevěříte, že to může myslet váž-
ně. Obrázky z války, které prezentuje, by mohly být použity do sešitů pro mentální a kreativní rozví-
jení mozku dětí vedle obrázků nadepsaných "najdi 5 rozdílů" jako druhá varianta s označením "na-
jdi 5 chyb". Zelenský takto svědomitě šlape do vlastních výkalů víc a víc, až z toho bude opravdu
průšvih. Jak dlouho bude západ dělat, že si těchto podvrhů nevšiml? 
V severních Čechách se prý mnoho Ukrajinců chystá vrátit na Ukrajinu, že se tam nic neděje. Jen
doufám, že jim tam i nadále nepůjdou naše dávky na přilepšenou.
     Zelenskyj - pokud jste to nečetli - učinil rozhovor, ve kterém vyzývá vlády celého světa, aby vše-
chny Rusy vyhostily a vrátily do Ruska, aby si Rusové udělali pořádek ve vlastní zemi a neutíkali ji-
nam a vypořádali se se svojí vládou a problémy v zemi. A co asi říkám celo dobu? Přesně tohle 
jsem psala, že mají udělat Ukrajinci. Do dnešního dne uteklo do nenáviděného a odsuzovaného
Ruska za poslední měsíce takřka tři a půl milionu Ukrajinců. A jak by s tímto svým názorem posou-
dil situaci, kdy v několika minulých letech uteklo několik milionů Ukrajinců před ním?
Já osobně si od začátku myslím,  že v Rusku nakonec skončí prakticky všichni.
Prosazuje princip kolektivní viny, který celý svět jako jeden muž odmítá a odsuzuje.
Jen trochu tápu, jestli se to má týkat pouze současných Rusů nebo i potomků Rusů, jejichž předci
již v dřívější době utekli z Ruska před režimem. Neumím si totiž představit, jak by například Michae-
la Douglase přiměli, aby se vrátil do Ruska. A kdyby se tento vzoreček začal uplatňovat na každého
z nás, jak bychom pobíhali po světě tam a zase zpátky podle toho, jakého dědečka bychom zrovna
měli v seznamu. A jak by se podle tohoto vzorce mělo zachovat Doněcko? Je důležitá národnost 
nebo krajová příslušnost, místo, kde žijeme? Neměli by se nakonec vrátit Židé do Egypta?

20.8.2022:
     Taktika, kterou Zlo používalo v poslední době - posledních pár měsících, bylo NIC. Čas a děje
jako by se přibrzdily. Všichni očekávají konkrétní děje, ale ony se nestanou. Čekáme nějaký pohyb,
ale všechno je mrtvé. Listí na stromech se sotva pohne, ohně sotva doutnají. Lidstvo doufá, očeká-
vá, ale nic se neděje. Všichni jsou napnutí, ale nenaplní se jejich očekávání. Ztrácejí víru, naději
a nervy. Zdraví se jim začíná rozsypávat. Zlo hraje o čas. Taková taktika se hojně používá například
u soudu. Je - li jasné, že Zlo je vinno, bez všech pochyb, stačí děje natahovat. Protože všechno má
svůj pravý čas a Zlo to ví. Když se věci nenaplní v pravý čas, nemusí se naplnit nikdy. Zlo nemusí
vždy a všechno přímo vyhrát. Může ale například podplatit vašeho právníka, aby věci co nejvíce pro-
dlužoval. Nebo třeba vaši vládu.
Na NIC je důležité, aby si ho lidé uvědomovali. Není to tedy Šípková Růženka, kde se čas zastavil, 
protože se pak lidé probudí do momentu, ve kterém se děj zastavil, pokračují v něm a nic mezi tím
si nepamatují. Důležité pro záměr Zla je, aby NIC lidé prožívali vědomě, ztráceli víru, sebejistotu
a odvahu. Aby rezignovali a znovu se nepokusili postavit se.
Taktiku zdržování a předstírání NIČEHO ovládají velmi dobře například kočky. Vyskočí na stůl, když
snídáte, a zkusí se bez obalu podělit s vámi o váš talíř. Když zjistí, že budete bojovat a nehodláte
prohrát, ustoupí a očividně to vzdají (důležitá je ta očividnost). Vy je ale nespouštíte z dohledu a jste
stále ve střehu. Nevěříte, že je to všechno. Ony se ale rozvalí na stole a tvrdě usnou. Neví o světě.
Je to očividné. Spí tak dlouho, až na ně dočista zapomenete. Vstanete, abyste si dolili čaj, ale ony
stále spí. Cukají pacičkami, něco se jim zdá. Pak někdo dojí, odejde od stolu, druhý si jde ještě
pro chleba a vy se otočíte, abyste na něho zavolali, že má vzít i pro vás, a když se opět obrátíte,
vaše kočka hltá z vašeho talíře ta nejdražší sousta. Potřebovala jen čas, abyste přestali být opatrní
a ztratili pozornost.
     Na druhou stranu - když to Zlo s čekačkou přežene, může dopadnout stejně.

21.8.2022:
     Když jste dlouhou dobu vystaveni působení nějaké psychotropní látky, může vám to změnit
osobnost. Také vám to kromě jater a ledvin může poškodit mozek, a to i vážně až nenávratně.
Velmi podobné účinky může mít silné nebo dlouhodobé působení psychotronických vln. To, co
v současné době sebevědomě doráží k cíli zadaného programu "Ať dělají to nejhorší, co můžou,
ať je lidi nenávidí, ať z toho vyjdu já jako Bůh" teď opět velmi zesílilo a je už opravdu nebezpečné.
Kromě jedné nejmenované krávy, která by se i tak chovala jako idiot, touto sugescí či hypnózou
či prostě určitým druhem magie trpí valná většina vlády. Co je teď už opravdu nebezpečné, je Fiala. 
Jeho mozek je téměř na šrot, tedy minimálně podstatné souřadnice, a jestli dostane ještě jednu ma-
lou dávku, je schopen vydat se k Putinovi s nějakým nemírovým poselstvím, které by mohlo mít ně-
jaké dalekosáhlé katastrofální důsledky. Jestli s tím Babiš nepřestane, rozvrátí celou naši společnost
a mohl by skutečně zapříčinit válku. Bylo by třeba, aby už konečně definitivně zmizel z politického
dění a ideálně z této země vůbec.

24.8.2022:
     Na jaře mi jedna paní říkala nešťastně: "Moje matka vydržela až úplně do konce a asi týden
před koncem povinnosti očkovacích certifikátů se nechala očkovat, protože měly s kamarádkama
sraz a šly do cukrárny. Chápete to?! Já jsem byla v šoku, když mi to řekla. Proč to udělala?!" 
Ono je to tak, řekla jsem jí, že kdo tam patří, ten to prostě ještě na poslední chvíli stihne.

     V těch minulých dvou letech často lidé přemýšleli a ptali se: ale proč by tohle dělali? 
Onehdy si moji hoši pustili seriál "luxusní automobily". Majitelé drahých, luxusních aut byli v pohodě,
byli to prostě kluci, co je baví žít, baví je hrát si, baví je auta a jejich možnosti. Luxus brali jako něco
nového, zajímavého, praktického pro jejich způsob života. Mluvila tam ale také jedna z manželek,
též původně luxusní, a ta řekla pro mě překvapivou věc: smyslem (účelem) luxusu je, že můžete
mít něco, co si ti druzí nemohou dovolit. To byl pro mě nový poznatek; samozřejmě, že to tak asi
je, že ne každý si může dovolit to, co někdo jiný, ale pro mě je účelem luxusu prostě extrémní účel-
nost a pohodlnost, co se týče předmětů. jistě i krása a možnost duševní pohody a bezstarostnosti,
ale bude to pro mě stejně platné, i když to všechno, to samé budou mít i ostatní lidé. Zároveň jsem
si ale uvědomila, že právě přesně takhle by se dalo odpovědět na otázku "proč to dělají?" Z rozma-
řilosti; protože chtějí mít něco, co nemohou mít ostatní. Začnou penězi, majetkem, domy, auty, žena-
mi či muži, jachtami, letadly, pracovním postavením, členstvím v různých uzavřených spolcích, množ-
stvím firem atd., funkcemi a po tom všem, když už tohle všechno mají, následuje jediná věc, kterou
chtějí: moc. I moc má své kategorie a nejvyšší kategorií je moc nad lidskými životy. 
Jeden ve své době známý a populární český herec, který zemřel mladý už za socialismu -  nebudu 
ho jmenovat, neboť tohle je soukromá informace, kterou mám přímo z jeho rodiny, měl takovou záli-
bu, řekněme. Oblékal se do vojenské uniformy (je to už dlouho, ale myslím, že do německé z 2.svě-
tové války) a s nabitou odjištěnou puškou v ruce stával, možná i zaléhával u suterénního okénka
v domě a mířil na lidi na ulici. Říkal prý, že ho to vzrušuje; ta moc, kterou má nad jejich životy.
     Tak proto to oni dělají. Baví je to; jsou tím unešeni, fascinuje je to a vzrušuje, Připadají si mimo-
řádní. A taky si to nemůže každý dovolit.
Já myslím, že ani oni ne.

25.8.2022:
     Souží mě těch 18 stupňů v obýváku. Někdy se i v pozdním podzimu a brzkém jaru vyskytnou te-
plé dny a cihlové domy rychle nasávají a akumulují teplo. Bude stačit v noci větrat nebo jsem povin-
na pořídit si klimatizaci, abych nepřekročila stanovenou teplotu? A jak to bude na úřadech? Kdykoli
jsem přišla k nám na zdravotní pojišťovnu, ale vlastně i na jakýkoli jiný úřad, bylo tam tak osmadva-
cet, i když měli všechny ventilačky otevřené. 
     Dotace na nájem a energie by nás zřejmě měly potěšit, ale znamená to, že si kdejaký lůzr či bez-
ďák může pronajmout drahou vilu, topit ve všech pokojích (samozřejmě jen na 18 stupňů) a stát mu
doplatí rozdíl od třetiny jeho příjmu? Neznamená to logicky prudký nárůst nájmů, protože na ně kaž-
dý dosáhne a stát (tedy my, opět) zbytek doplatí, a taky velký boom fingovaných pronájmů, podob-
ně jako za coronavirových dotací? Znamená to, že cizí firmy, které vlastní naše energie (protože
jsme chytře všechno prodali, díky moc, minulé vlády), mohou libovolně zvyšovat ceny a stát bude
cálovat, neboli další obrovský odliv státního důchodu do zahraničí (nesmrdí to tunelováním?)?
Vládo, vládo; vás snad někdo vyměnil. Napřed Babiš a teď vy tohle. To přece nikdo nemůže vydržet.
Jak si myslíte, že to asi dopadne?

26.8.2022:
     Včera se měl v rámci festivalu v Edinburghu konat koncert, při kterém měl edinburghský sbor
zpívat 9. Beethovenovu symfonii v doprovodu Filadelfské filharmonie. Filharmonie vznesla na sbor
požadavek, aby zpívali v rouškách, a sbor odmítl. Pořadatel tedy program zrušil a filharmonie zahrá-
la Beethovenovu 5.symfonii, která je bez zpěvu.
Můj přítel v tomto článku viděl opětnou typickou nenápadnou poprázdninovou přípravu na (ideálně)
očkovací podzim, ale já v tom vidím jiná poselství. Kromě neuvěřitelné tuposti, arogantnosti a mar-
nosti Ameriky především: přizvěte si Američany ke spolupráci a záhy z toho vy vypadnete. Spoluprá-
ce  nenastane, budou si diktovat své podmínky na vašem území, zaberou je pro sebe a budou
na něm realizovat své projekty. Někdo (asi si umíme představit, kdo) může říkat: "vidíte, kdybyste
si vzali roušky, mohli jste si zazpívat se světoznámou americkou filharmonií!". Ale můžeme se na to
podívat i jiným způsobem: co kdybychom si příště prostě pozvali někoho jiného?
Velkou symboliku vidím ve skutečnosti, že namísto "Ódy na radost" Američané hráli "Osudovou".

1.9.2022:
     Více než 100 000 Ukrajinců již u nás pracuje. Nemohli jsme si nevšimnout. Minulý týden přítel na-
kupoval v masně. Volal mi, že mají levnou vepřovou kýtu, tak jsem mu řekla, ať kus veme, zrovna se
mi hodila. Obsluhovala ho Ukrajinka. Přišel domů s bůčkem. Musela jsem narychlo měnit jídelníček.

     Dnes jsem jela po dálnici za policejním autem. V prudké dlouhé zatáčce z kopce policisty, kteří
jeli 140, předjíždělo jiné auto.  Vybrzdilo je svojí agresivitou a zatlačilo i díky své velikosti trochu více
ke svodidlům. Podle řeči těla aut jste zřetelně sledovali: "Uhněte, ubožáci!" A policejní auto jak ou-
kropeček přitisknuté a zahnané ke straně a poslušně zpomalující, aby nepřekáželo těm chudákům
vystrašeným z války a trpícím hladem a nedostatkem školních pomůcek.  Policisté k pohledání.

       Putin už asi dva týdny upozorňuje svět, že Ukrajinci bombardují záporožskou jadernou elektrárnu 
(tedy na svém území) a že to asi není moc dobře, i když zatím trefili jenom správní budovy. Tak na to-
hle jste, matky, posílaly peníze, abyste svým dětem zaručily bezpečí?

       Pokud nahlédnutí do ruského serveru může přispět ke zmoudření, pak pročítání ukrajinského ser-
veru je přímo pastvou pro pochopení takovýchto a podobných opičáren. Svéhlavé uřvané monstrum
nechce sestoupit ze svého domnělého trůnu a napoleonsky ječí do davů: běžte na něj! Zemřete za 
mě! Pomstěte moji uraženou ješitnost a hloupost! 
Vedoucí kanceláře prezidenta Ukrajiny nikterak nezatajuje skutečnost, že se od začátku o každém
kroku radí s Amerikou a pravidelně každý týden probíhá briefing s americkým partnerem.
Některé věty vyjadřují pravdu v její nejpravdivější podobě. Je to jakýsi seznam přání a tajných tužeb,
o kterých nepochybuje, že budou splněny. Cituji: "Po válce vidím Ukrajinu jako centrum východní
Evropy... Naším hlavním úkolem je udržet ukrajinskou agendu na špici. Je to těžké, ale zatím to zvlá-
dáme. Patří sem práce Ukrajiny se zahraničními partnery ohledně dodávek potřebných zbraní...
Úkolem celého týmu prezidentské kanceláře je udržet ukrajinské téma na špici. K tomu máme v ru-
kávu mnohem více  kreativních přístupů a nápadů. Jsem si jist, že jsme to v posledních šesti měsí-
cích dokázali. Prezident Zelenskyj zůstává hlavním zpravodajem ve světě. Jeho projevy se stávají
velkou událostí, stejně jako projevy naší první dámy v Kongresu. Budeme pokračovat a novinek bu-
de spousta. Nedáme světu příležitost zapomenout na hroznou válku, která v naší zemi probíhá... .
.Už nikdy nedovolíme, aby se s námi zacházelo jako se zemí, které je třeba pomáhat, abychom byli 
litováni... Víme, že Německo po 2. světové válce se stále omlouvá za to, co se stalo před 80 lety.
Dělá pro to hodně. A nejdůležitější je, že prošlo fází uvědomění si tragédie, kterou kdysi přineslo.
A v Rusku tento proces ještě ani nezačal...
"
Dále vyjadřuje nepochybnost  a nezlomné, sebejisté přesvědčení, že celý západní svět do nich bude 
cpát finance horem dolem a vybuduje výstavní Ukrajinu, která bude na roveň všech těchto silných
států, či ještě spíše bude v jejich čele.
Zlatý voči, jak by řekly staré babky. Už teď budou mít těch vykuků všichni plný zuby. Nebo věříte, že
tohle nikdy neskončí? Vždyť už teď všichni, občas rádoby tajně, obchodují s Ruskem o život a před-
hánějí se, aby ukořistili ta nejlepší místa na trhu. Vítězi budou ti nejchytřejší.

2.92022:
     Blíží se podzim a s ním i nachcípanost očkovaných. Už teď to můžete vidět. Loňský Omicron jim 
opět o kus poničil imunitu a zajímavé je, že nesmějí prochladnout především v oblasti srdce. Kadeř-
nice přišly se zajímavou zprávou, že očkovaným ženám se prudce zhoršily vlasy a nejde to dát zpát-
ky. To asi všichni známe od sebe - jakmile jsme nemocní či dokonce jen psychicky rozladění, vlasy
na tento stav okamžitě zareagují a nespraví se, dokud nejsme zase v pohodě. Vlasy očkovaných 
zákaznic jdou ale čím dál více k horšímu.

     Pokud jsem mluvila o jakémsi NIC, které nás zachvacuje, našla jsem dnes něco horšího. Našla
jsem novou či jinou realitu, která něco obsahuje, a to něco je PRÁZDNOTA, a která nahrazuje stá-
vající realitu, je jakousi novou dimenzí, doslovně prázdnou realitou a nedají se v ní řešit žádné stá-
vající problémy. neboť neobsahuje žádná čísla s vyjímkou nul. Samozřejmě se dá obejít, je nesmírně
důležité, abychom nepropadali obavám, nevzdávali se strachu nebo skepsi. Musíme si věřit. Jsme 
ve fázi "kdo s koho" a vlastně nejsme už ani tak ve finále, protože fázi "finále" jako realitu zlo vylou-
čilo,  když zjistilo, že tak úplně nevyhrává, jako hrajeme v prodloužení, a to už je třeba vyhrát. Ne-
máme úniku a nesmíme dovolit ani Zlu, aby mělo úniku. Nesmíme ho nechat dožít a přežít.
     Teď k neočkovaným: prosím vás, lejte do sebe téměř nepřetržitě vodu s citrónem, neboť to, co
na nás shodili zřejmě již před drahnou dobou z letadel a co nám sídlí ve střevech, nesnáší zásadité
prostředí. Nezapomínejme, že jde především o to nás všechny očipovat. A čip není pouze nějaký
kousek kovu v těle. Všichni máme být navedeni na určitý systém. V poslední době jsem "našla"
v tělech očkovaných dvojí totožnost a stejně tak v "netělech", tedy začínají mít dvojí karmu. Jejich
mozek a jejich mysl začíná parazitovat sama na sobě a začíná posilovat parazita. U nás to tento pří-
pad není, ale přesto jde o parazita, který by nás jednoho dne chtěl nahradit.
Ale my se nedáme. Všechno dopadne a dopadá dobře.

3.9.2022:
     Před někoiika lety zrušili letadlový koridor nad naší chalupou, bylo to fajn. Odvykli jsme slýchat
letadla, a proto nám dnes žádné neunikne. Zhruba na přelomu týdne byl jeden zamračený den, 
od rána do večera lehká mlha a šedivé mraky, které se nikam nehýbaly. Byl to taky jediný den, kdy
jsme slyšeli přelétat nízko letící letadla, která přes šedou hmotu nebylo vidět. Nevím, co tato letadla
mohla shazovat, neboť nepochybuji, že právě za tímto účelem létala, ale předpokládám, že se to
týká nové "očekávané" podzimní coronavirové vlny. I proti tomuto nákladu mi vychází voda s citro-
nem, takže kdoví... Ale aspoň to máte při jednom.
     Již v minulosti, řekněme před 15 lety, jak si vzpomínám, bylo pár takových dnů, tak jednou za rok,
s hustou šedivou mlhou, která se nehnula, až nad tím pozornější lidé vrtěli hlavou. V tyto dny byli
všichni nervózní, vykolejení, cítili strach, paniku, V odpověď na můj dotaz, co to má být, mi přišlo:
mimozemská invaze. Poprvé mě to šokovalo nebo aspoň překvapilo. "Mimozemskou invazí" nemusí
být nutně myšleni jiránkovští zelení mužíčci v retro létavých talířích, ale prostě cokoli, co nepochází
od nás či z nás, není z naší přirozenosti a neslouží lidem k jejich lidství. I když tenkrát to tak myšleno
bylo.     Rozhodneme - li se hrát tu hru na přistání mimozemšťanů - dejme tomu, že se tu objeví nějaká
mimozemská civilizace, která nás bude varovat, že to tu nebude bezpečné, ale že nás zachrání,
můžeme nastoupit do jejich raket a odletět někam daleko do bezpečí. Já bych v této hře rozhodně
doporučovala: určitě nenastupovat.

4.9.2022:
     I v minulých stoletích a tisíciletích bývali na trůnech regulerní šílenci; buď se tak přímo narodili,
často to byla již genetická dispozice, nebo si své šílenství vybudovali během vlády postem, na který
neměli. Tlakem, který na ně byl vyvíjen, náročností a zodpovědností, kterou tato pozice přirozeně
obsahuje. Všichni v sobě máme dispozice ke všemu a záleží na okolnostech a situacích, jestli se 
u nás to či ono projeví a nebo pak případně, k čemu to "to či ono" využijeme. Pokud v minulosti
někde nějaký narodivší se či vzniknuvší šílenec začal výrazně či dlouhodobě škodit, ať už za to
mohl nebo nemohl, všichni se, ať už byli zpočátku jakkoli loyální a měli ho možná i rádi, shodli
na tom, že musí pryč.

(5.9.2022)... A samozřejmě jedním z hlavních důvodů snadného zešílení je - když můžete všechno.
Co byste udělali, kdybyste náhle mohli "všechno"?  Stali byste se Babišem, Kubkem, Válkem, Primu-
lou, Rakušanem..? Hledali byste výhody pro sebe nebo pro lid vaší země? Použili byste své ego
k ochraně nebo masakrování svých lidí? Snažili byste se dát lidem prosperitu, radost ze života, z je-
jich práce, štěstí, zdraví, spokojenost, zdravou a krásnou zemi, podporovali a oceňovali byste jejich
nápady sloužící blahu všech dobrých lidí nebo byste je ponižovali, pohrdali jimi i jejich prací, jejich
nápady a moudrostí, brali jim jejich peníze, domy, podniky, pole, živnosti, ničili jejich zdraví, jejich
děti, jejich radost, nadšení, jejich hrdost, motivaci tvořit atd. atd.? Upřednostňovali byste před nimi
svoje kamarádíčky a spolu s nimi své lidi okrádali a vedli je to stále větší bídy a pokoření vůči ostat-
ním  národům? Připadá vám to zadání jednoduché? Mně taky. Tak proč jsem to za celý svůj život
nezažila? 
Měli by si vzpomenout na Švejka, když říkal: je přece tak krásné, když večer uléháte a můžete si říct:
to jsem byl zase dneska poctivej!

           Vy, co jste tipovali, že transparent s pomyšlením a 2ma svetry je můj, tipovali jste samozřejmě
správně. I ten další poznáte na první pohled.
     Demonstrace byla fajn, řečníci byli až na dvě vyjímky skvělí a odborní hosté fantastičtí. Ušetřili mi 
mnoho psaní do Fígla a poprvé v životě jsem měla pocit, že přede mnou stojí lidé, se kterými bych
mohla mít dvojdomek. Mluvili mi z duše a jistě většině z nás a dalo by se s nimi vytvořit přesně to, 
po čem moje duše touží. Provokatér v davu si vybral mě, ale jeden pán si neprodleně stoupl přede
mě a chránil mě a odstiňoval. No pak už více zabraňoval mému postupu.
Fiala se ve svých reakcích na demonstranty stal Babišem již beze zbytku a dopodřezal si tak posled-
ní centimetry své větve.
Říkali jsme si doma, jak Babiš při cca stotisícové účasti na demonstraci mentoruje (a blekotá v ná-
hlém zápalu vlastenectví a snaze poštvat národ) o tom, jak lidé demokraticky protestují proti vládě,
se kterou nejsou spokojeni, a co ten Fiala, jak na ně kašle a vůbec ho nezajímá jejich názor, ale když
demonstrovalo 300.000 lidé v protestu proti němu, nazýval nás extrémisty, pražskou kavárnou, pro-
fesionálními demonstranty dobře placenými protistranou a později, když mu jeho tým řekl, že tohle
asi není moc dobré, prohlašoval, že lidé chodí na koncerty. protože je pěkně, a že nikdy neodstoupí;
šmejd.

     Pokud si chcete vyčistit hlavu, přejít na chvíli jinam a semtam se osvobodit od těchto témat
a hlavně se skvěle pobavit vynikajícím slohem a vtipem skutečně nadaného policisty, vřele doporu-
čuji najít si facebookovou stránku Městské policie Přerov.  

6.9.2022:
     Ukrajincům se nelíbí, že jsme proti nim protestovali na demonstraci. Prý bojují za naši demokracii
a my takhle. Myslím, že jejich boj za demokracii má podobnou razanci jako náš proti Putinovi, jen je-
jich je nesrovnatelně příjemnější. My bojujeme zimou, oni ve frontách u Bati. 
     Tohle je sms z plzeňského kraje ze včerejška:
"Říkala mi paní co má syna v 8. třídě na ZŠ, že jim škola oznámila, že budou platit za obědy měsíčně 
o 250 Kč víc. Když se ptali na důvod, řekli jim, že se prostě nějak musí zaplatit obědy pro UK děti,
protože ty to mají zadarmo. Tak se rodiče semkli a řekli že to platit nebudou, protože jim do UK dětí
nic není. Teď paní doufá, že to pro ni skončilo.
Ve třídě mají místo dosavadních 17 dětí 30, protože musí umístit uk děti.
"
     Lidé se začnou bouřit a jak jednou začnou, nikdo už tu vlnu nezastaví. Když jsem dorazila na de-
monstraci, třičtvrtě hodiny před začátkem - to už tam bylo několik set lidí - hned první lidé komentovali
mé heslo: rasismus, pojďme radši od nich dál, ať nás ještě neseberou, to je nebezpečné. Kromě toho,
že můj transparent neměl s rasismem nic společného, si nejsem jistá, čeho jsou lidé s takovýmto po-
stojem na demonstraci i jinde schopni dosáhnout.
Jde vždy o to, kdo se odváží jako první říct něco, co si ostatní myslí a o čem si šuškají, ale mají strach
to napsat a nést nad svojí vlastní hlavou. Jakmile to ale někdo udělá, jsou všichni rádi, že je ten mo-
ment za námi, rádi se přidají a přestanou se bát. Jako když někdo první přejde přes vratký provazový
most a řekne: podívejte, já jsem přešel. Pojďte teď za mnou, jeden za druhým, a nebojte se. Ten most
nás udrží. Čím víc nás přejde, tím bude pevnější.

8.9.2022:
     Dnes ráno jsem po drobném zkoumání definitivně došla k závěru, že to všechno, co se děje
v posledních třech ( a zřejmě více) letech, jsou jednoznačně a "pouze" pokusy na lidech a celá
akce vychází jednoznačně z Ameriky. A nejde primárně o pokusy na fyzických tělech, ale o poku-
sy na vědomí (nemyslím vědomou úroveň myšlení či vnímání). Když ztratíte vědomí, přestanete
vnímat sami sebe jako sebe a budete čím dál tím víc někým, kým vás chce někdo mít.

     Dnešní den byl deštivý a televizní. Díl Komisaře Rexe, který po dlouhé době provázel mé žehle-
ní, byl o hypnotizérovi, který hypnotizoval lidi pro své účely (i toho chudáka psa). Hlavní ukázkou
byla jedna stará bohatá paní, která pod vlivem jeho hypnózy založila nadaci na jeho jméno a pře-
váděla k němu svůj majetek. Další film, na jehož info jsem klikla, byl o starém farmáři, v jehož úrodě
se objevila geneticky modifikovaná řepka a on se pustil do boje i za všechny ostatní farmáře za je-
jich práva proti velkému výživovému konglomerátu... V dalším náhodném přepnutí byl hrdinou ruský
car a pak už jsem zoufale předala ovladač svému příteli. Ten to chvíli zkoušel a pak zkonstatoval, že
v televizi budou už zřejmě až do smrti jen reklamy. No myslím, že i to je celkem k věci. Říkala jsem 
si, o čem asi budou večer Šmoulové, protože ti byli v minulosti tématicky vždy spolehliví.
     Po dlouhé době nám oběma zavolaly naše matky, a to téměř současně - přesně při sledování Er-
benovy Kytice (Erben trpěl traumatem, co se týče žen a zejména matek, co zničili svým dětem život),
a pár minut poté zemřela britská královna. Nedivím se, musel to být děsivý výboj.

     Včera jsem v rádiu zaslechla zprávu, že lidé přestali nakupovat - to samozřejmě není nic udivují-
cího -  že klesly tržby i v internetovém obchodě, ale  - že nejvíce nakupují v lékárnách. To už stojí
za povšimnutí.

     Včera jsem zaznamenala nový level lidské hlouposti, něco, co by mě ani ve snu nenapadlo. Vy-
právěla mi paní v obchodě, jak s jednou zákaznicí - starší paní mluvila o demonstraci a ona jí řekla,
že tam tolik lidí vůbec nebylo, že to byl jen hlouček a ostatní hlavy byly domalované, že ten hlouček
nafotili a pak snímky dávali za sebe..., jako že je to v podstatě fotošop nebo tak něco. Takový sebe-
klam je už opravdu výtvorem chorého mozku. Diskuse v tomto případě asi nepřipadá v úvahu.

9.9.2022:
     "Bůh ochraňuj krále!" To bude velký nezvyk, po takové době. Na druhou stranu je to možná sym-
bolika ukončení vlád některých či jistých "královen matek".
Zdá se, že zhruba od poloviny prosince nás čeká krátké období mužské energie a snad to pro tento-
krát bude dobře. (Mimochodem královna  zemřela 8.9. Osmička jako číslo karmy a devítka jako číslo
zakončení, ukončení cyklů... To je snad dostatečná symbolika. Snad je jí teď už všechno jasné..

     David Gilmour, člen skupiny Pink Floyd, nahrál písničku s nějakou zcela nezajímavou ukrajinskou
kapelou. A to je to, o čem stále mluvím. Ukrajinci se teď dostali k příležitostem a na místa, kde by
nikdy nebyli a na které absolutně nemají. Proč by se jich chtěli vzdávat? Ne na Putina, ale na Ukrajinu
je třeba vyvíjet nátlak, aby s tou vlastní válkou okamžitě přestala.

14.9.2022:
     Mohli bychom se ještě jednou vrátit k věčné otázce - Proč by to ti doktoři dělali?
Tohle je výpověď dalšího člověka - truhláře - o doktorovi z úterska, tedy tam od nich.
"...Vzděláním MUDr., dělá celostátní medicínu, také homeopatii, akupunkturu atd. (Tedy ideální příklad
pro všechny rozličné skupiny).
Když začínalo očkování, pozvali ho do jedné televize a nabídli mu 250.000 za minutu vystoupení,
ve kterém bude propagovat očkování. Celé jeho vystoupení mělo trvat 4 minuty (tj.výdělek milion).
Odmítl. Jiní ale neodmítli."
Ten truhlář - zarytý neočkovač - ale ještě pokračoval:
"A víte, že kdyby ten doktor do té televize šel a propagoval očkování, že by mi to vůbec nevadilo?
Protože já a všichni, co ho znají, víme, že on by to tak nemyslel. Mně, kdyby někdo nabídl takové
peníze, tak bych to taky propagoval a taky bych to tak nemyslel."
     No tak zaplaťpánbůh, že panu doktorovi nezmizelo slovo ZRADA ze slovníku.

     Osobní majetek zemřelé britské královny byl v přepočtu zhruba 12.2 miliardy korun českých.
Tím by se dostala na 24.místo bohatých lidí v Čechách. To ještě stále neznamená, že zbytek je chu-
dý. Možná jsou další stovky, které jsou jen o něco chudší než britská královna. Nezdá se tedy, že by
u nás bylakrize, že máme chudobu, že se ceny zvyšují, protože tak to prostě je, jak hlásají reklamy.
Ani to nebude tak, že u nás jsou "jako všude" přirozeně lidé chudí a lidé bohatí. Spíš to vypadá, že
je v tom naprostá úměra. Že my jsme chudí, protože oni jsou bohatí. A to, co na nás vláda chce uvalit
a čemu  musíme zbránit (a já věřím, že se to podaří) by tuto situaci vyhrotilo do maxima. Většina z nás
by přišla o své domy, byty, úspory, o veškerou svobodu, neboť by se neřešitelně zadlužila u bank
(z nichž ani jedna není česká - proč vlastně? - ) či bychom jednoduše skončili na ulici a veškeré toto
jmění by skončilo v rukou pravděpodobně té samé skupiny bohatých. Oni by byli bohatí nad rámec
naší představivosti a my ubozí nad rámec naší představivosti. No nezní to jako plán?

     Tušila jsem, že s informací o odkyselujícím citrónu bude problém. Takže: v mnoha potravinách 
je obsažen vitamin C, to je jedna věc. Víme, že vitamin C je kyselý, to může mást, protože: zatímco
například pomeranč či mandarinka, které ho také obsahují, působí v těle kyselé prostředí, citrón pů-
sobí zásaditě. Takže pokud "naše babičky" dávaly při nachlazení čaj s citrónem, nebylo to, jak se o-
becně míní, kvůli vitaminu C, kterého již podle chuti citrón obsahuje velké množství, ale právě pro je-
ho zásadité působení. V kyselém prostředí se velmi dobře množí viry, ale i různé jiné pro nás ne-
zdravé či zhoubné věci, zatímco v zásaditém prostředí (alespoň ty viry) hynou či se alespoň nemno-
ží). Proto je důležité, aby nemocní lidé například s chřipkou nejedli cukr (ten zakyseluje nejvíce),
proto jsou děti vyživované nevhodnou stravou typu "zdravé sušenky k snídani", které jsou sice
se zdravým ovsem, ale na každou ovesnou vločku je čajová lžička cukru, a pitný režim řeší, jak říká
můj kamarád, vařeným vzorcem jménem "nějaký hnus- Cola" (víte, že v Coca cole je na 1 litr 25 ko-
stek cukru?) atd. mnohem více nemocné, než děti zdravě s stravující; proto jsou na odstřel babičky,
co těm nemocinkatým chudáčkům vnoučátkům s bolavým krčkem a ošklivým kašlíkem nosí čoko-
ládičky, aby jim tu jejich nemoc nějak zpříjemnily. 
Takže - ne, není to chyba, jak se někdo domníval, jezte či tedy pijte citrón, ať vybijeme ty hnusy, co
jsme nadýchali ze vzduchu, a nemůžou se v nás množit, či spíše růst.

                Říkal mi dnes jeden člověk, jak na výletě navštívili zámek Loučeń. Vstupné do zámku i s parkem 
je pro rodinu 770 Kč, takže dlouho váhali, ale nakonec se rozhodli vstupenku si koupit. Po zaplacení
dostali na ruku červenou pásku. Všimli si ukrajinské rodiny, která měla žlutou pásku. Žlutá páska zna-
menala zdarma. Říkali si no jo, tak ať si rodina užije, ale když pak vyšli ven, viděli houfy ukrajinských
rodin se žlutými páskami rozložených po parku na dekách, pořádajících piknik.
Budete - li muset za něco zaplatit, rozmyslíte si, jestli si to můžete dovolit, či ne. A budete šetřit. Bude-
te-li mít všechno zadarmo, šetřit nebudete. Ukrajinské rodiny - když použijeme tento skvělý příklad -
se klidně mohou ubytovat například na týden v nějakém penzionu nedaleko, protože na to od nás
mají peněz dost, a chodit si každý den na dvě tři hodinky lehnout do zámeckého parku na deku -
a poklábosit se svými soukmenovci. Pokaždé jen promluví u kasy ukrajinsky a dostanou pásku
na ruku. Jenže nás ta páska bude pokaždé stát 270 Kč, protože zámek pošle účet nám. Řekněme,
že se každý den v parku vystřídá dejme tomu sedmdesát ukrajinských rodin. Krát 770 krát 7 dnů je
377 300,- Kč. Za osm týdnů prázdnin jsou to 3 018 400,-. Plus květen, červen a září, protože to je
taky moc hezky, 8 300 6OO,- Kč. Za válení se v parku na dece.

     Jak víme, ukrajinské děti mají stále ve školách vše zdarma. V jedné základní škole v Chrudimi se
jeden ukrajinský chlapec dožadoval na třídní učitelce zdarma něčeho nadstandardního. Učitelka od-
mítla. Hoch se bez zaváhání vydal do ředitelny, stoupl si sebevědomě před ředitelku, sdělil jí svoji 
nespokojenost a pěstí se několikrát bouchl do prsou: "Ja Ukrajinec!"
     Učitelé!! Ředitelé!! Rodiče!! Vy, kteří nezasáhnete! Uvědomujete si vůbec, že naše děti vychovává-
te k ponížení, k povinnému přijmutí pokoření příslušníky cizího národa, že je nutíte nechat si všechno
líbit, protože i vy si necháte všechno líbit, že je křivíte a ukazujete jim, že nejsou na svém území,
ve své zemi prvořadé?!! Přesně tohle se dělo za fašistického Německa! Máme my a naše děti žít 
v ukrajinské okupaci?! Proč neřeknete: "Tak to už stačí!"? Sklapnete podpatky před malým smradem?
Před rodiči, kteří by nám měli lízat paty za to, že jsme je tu nechali, živíme je a staráme se o ně mno-
hem lépe než o sebe během té strašné války, která u nich zuří, nebo aspoň oni to tvrdí? To jste tako-
vé hadry na podlahu?!
     Tento příběh ještě nekončí. Rodiny těchto dětí, které celou dobu dostávají školní pomůcky zdarma,
protože na ně nemají, teď hromadně odletěly na dovolenou. Většina do Egypta a část do Španělska.
     Dnes mi psala kamarádka, že jí včera vyprávěl její bulharský kolega, že u nich je to to samé:
"Ta samá luxusní auta, na které běžný občan nikdy nebude mít, ty samé pohrdavé ksichty. Jsou z to-
ho úplně stejně nešťastní jako my". 
Minulý týden byl tento její kolega na dovolené v Řecku. Říkal, že tam bylo Ukrajinců jak naseto.

A ještě jedna dnešní sms  -
"Paní...říkala jak na poštu nakráčela nějaká Ukrajinka a že chce poslat dopis. Když po ní pošťačka
chtěla peníze, vyvalila oči a rozdurdila se že to přeci má zadarmo protože je Ukrajinka. Pošťačka
řekla že o tom nic neví a že pokud nezaplatí tak jí ten dopis nevezme. Ženská protáhla ksicht a od-
kráčela. Já osobně předpokládám, že to šla zkusit na jinou poštu a že nakonec uspěla".

     Neukončíme už konečně, v rámci celé Evropy,  definitivně tento ukrajinský terorismus?!

16.9.2022:
     "Česko zaplatí za ukrajinské uprchlíky o polovinu méně, než se čekalo. Ušetřilo na ubytování
a zdravotní péči."
Takže vlastně fajn. Je to jako byste někomu platili pravidelně výpalné, kvůli kterému byste museli
prodat nábytek i tříkolku vašeho dítěte, terorista vám pak slevil a vy byste jásali, jak jste ušetřili.
Ukrajinská záležitost nás, vládo, neměla stát vůbec nic. Nebyl k tomu důvod.
Připomíná mi to Kaufland, kde nějaký ropný produkt typu Flora několikanásobně zdraží, pak ten 
hnus zlevní o polovinu a dají k tomu hrdou ceduli "nízké ceny".

     Před pár dny dívka, co pracuje na sociálce, povzdechla: "Tak jsem dnes Ukrajince vyplatila čty-
řicet tisíc. Odjela si na čas na Ukrajinu a teď si to přišla vybrat najednou".
Takže i zpětně? Ani rodičovský příspěvek se nevyplácel zpětně. Ale samozřejmě; v létě je na zahra-
dě spousta práce. Je třeba otrhat ovoce, uskladnit jabka, pověsit cibuli, zavařovat, sušit, dělat mar-
melády a švestky naházet do bečky. Pak teprve se můžeme vydat zpět do Čech, vyzvednout si
od těch dementů 40 tisíc a odletět za ně k moři.

17.9.2022:
     Jak to vlastně je s těmi věštbami?
Před dvěma, třemi roky mi jeden hoch, když jsme se viděli asi po roce, řekl: "Všechno se splnilo.
Stalo se úplně všechno, co jsi řekla". Tak jak je možné, že se něco někdy nestane?
I ve slavných starověkých věštírnách začínalo mnoho věšteb slovy "pokud". Stále si vystačíme
 s tou starou proslulou: "Když (pokud) překročíš řeku, zničíš velikou říši".
Já tuto schopnost nemám. Nejsem jasnovidec ani věštec. Od té doby, co jsem zemřela - nezemře-
la, obživla - neobživla, jako bych nebyla nic. A nebo - za svého členství v kapele Původní Bureš
jsem dostala jen jednu jedinou svoji píseň, která byla pouze moje: Hořící keř. Zpívá se tam: "Jsem,
který jsem,  
a jak chceš, to vem..." Když s někým něco dělám, ukazují se mi některé věci, jak budou.
V rámci změn, které nastávají v programech dotyčného a v jeho realitě. Nelze ale ručit za jeho cha-
rakter. Každý má právo a svobodu si svůj život zkazit. Někteří pro to mají neobyčejný talent. Vzpo-
meňme na pohádky. Kouzelné bytosti se mohou udřít, uštědří dotyčnému dobré rady, šťastné náho-
dy, přesná varování, kouzelné dary, ale ten mamlas to stejně podělá až za hranici vší pravděpodob-
nosti. V mnoha oborech, pokud chceme vytvořit něco opravdu dobrého, kvalitního, výjimečného,
potřebujeme dobrý materiál. Dobré suroviny. Mladík, o kterém jsem mluvila, je prvotřídní surovina.
Ručí sám za sebe a já se mohu na jeho výsledky spolehnout. U lidstva je to jiné. Lidstvo se navíc je-
ště zprůměrovává. Může dostat skvělé příležitosti, ale přesto někdy i nad očekávání zklame. Jde
o vadu materiálu. A pak samozřejmě také může, ať už jde o lidstvo (či jinou skupinu) nebo o jednotli-
vce, do jeho osudu někdo vědomě zasáhnout. Lidé odjakživa věří, že do jejich osudu zasahují boho-
vé, což je celkem přijatelná myšlenka, s výjimkou katolické verze, ta je opravdu perverzní.
Občas ke mně přicházejí předpovědi, informace, ale výlučně takové, které můžou něčemu pomoct, 
před něčím varovat či nějak jinak prospět. Pouze ty věci, se kterými se ještě něco dá dělat. Nic, co
vědět nepotřebujeme, do čeho nám nic není, nebo co pro náš rozvoj, pochopení, pro naše dobro
není dobré, abychom věděli.
     Aniž jsem si to uvědomovala nebo to tušila, předpovědi mě provázely zřejmě celý můj život. Vše
se později stalo nebo mělo nějakou symboliku. Kromě jiných věcí například ve zpěvu.
     Nezpívala jsem velké množství rolí, ale všechny, když se na to podívám zpětně, byly k věci.
Jako na první si pamatuji na roli studánky. Text písně Studánky Rubínky mě v hlavě pronásledoval
celá léta:
"Jsem Rubínka opuštěná, voda moje zakalená. Zlý moci čarovný nedbaly na můj hlas varovný. 
Chtěla bych být plná čistý pěny bez bahna a bez kamení. Pak bych žízeň uhasila, v lidech by zas
byla jenom zdravá síla". 
To už je minimálně pětadvacet let.
Před asi sedmi lety jsem nazpívala na cd Milana Prince píseň Smutná psaní. "Má smutná psaní
(
že by Covidopisy?), k jakým očím jdou, k nebi nerostou..."; můj dech se tají, když je zvolna čtou 
a zapláčou, jak čas je krájí... Smím tě snad chránit, když zlý časy jdou, co zem 
(nebo snad Zem?)
rozervou... Ne, nejsme v ráji!"
     První rolí v barokní opeře byla role chlapce, který hledá svého otce. Zlá královna Alcina zaklela
již mnoho mužů a chlapec je ten, kdo na to přijde. Můj učitel zpěvu mi moji roli vysvětlil jednou
stručnou větou: "Všechny postavy tu řeší něco důležitého, jen Vy sem pořád lezete a votravujete".
Ano, tak si v posledních letech a zejména v současné době připadám. Když jsem asi o 7 let pozdě-
ji sama dostala roli této zlé královny v jiné - mé nejoblíbenější barokní opeře, přestala jsem mít
schopnost zpěvu. Zlou čarodějnici mi to zpívat nedovolilo. Roli Violety (z opery Traviata), na kterou
jsem se připravovala a kterou jsem vždy vnímala jako iracionálně blízkou a tak nějak fatálně zásad-
ní (vzpomínám si, jak mnou asi ve 12 letech v malém vesnickém kině otřásl film Dáma s kaméliemi),
jsem už asi naštěstí nestihla, i když můj život nakonec dopadl vlastně právě podle ní. Zpívala jsem
Syrénu (ponechám si také nějaké tajemství); když už jsem mlela z posledního, odzpívala jsem ještě
s odřenýma ušima v Obecním domě megadílo věnované boji proti terorismu. Poslední role, kterou
jsem před svým "oněměním" zpívala, byla role němého. A v těch úplně posledních  dnech, už téměř
bez hlasu, jsem byla požádána, abych zašla do Fisya nazpívat nějakou hudbu do filmu. (Točil to Má-
rio Klemens ml., slova byla ve staroaramejštině, velmi lpěli na výslovnosti a na těch hrdelních "ch".
Když jsme na jednom místě toto ch opakovali už asi po šesté, řekla jsem do režije: "Já jsem v sed-
mým měsíci a jestli to řeknu ještě jednou, tak se pobleju".) Pamatuji se, jak jsem se podívala na xe-
roxovaný list notového papíru, přečetla jsem načmáraný nadpis a říkala jsem si "to je teda nápad,
právě v týhle době, kdy Mell Gibson dokončuje velkofilm se stejným názvem, Passions of Christ..."
Mé umučení (jak popisuji v části"terapie") dosáhlo vrcholu. Pak už jsem nikdy doopravdy nezpívala.
Ze všeho, co jsem byla, měla a uměla, zbyly potrhané cáry, chabý stín, jenom slabý odlesk.
Pecharová je mrtva. Ať žije nová Pecharová.

19.9.2022:
     K těm věštbám - ještě je důležitá jedna věc. Neudělat diletantskou chybu, jakou jsem udělala asi
před pěti lety. Řekla jsem, co se stane, přesné období, ale minula jsem se o rok. Stalo se to přesně,
ale o rok později. A dobré je podívat se na celek. Něco může projít v prvním kole, ale ve druhém
už ne (a naopak). Teď jsme už naštěstí v tom druhém kole, kdy jsou lidé poučenější.

     Dnes při pohřbu anglické královny náš televizní komentátor vykládal, jak si Alžběta při návštěvě
mile a přátelsky popovídala s Havlem a jak si pěkně porozuměli. Ve skutečnosti královna při obědě
s Havlem jedinkrát v životě porušila protokol. Havel totiž dojedl a zatímco královna ještě jedla, za-
pálil si cigaretu. Alžběta se zvedla a s celým dvorem odešla.
     Připomnělo mi to demagogii, kterou v minulých týdnech a měsících naše média zahrnovala če-
ské prosťáčky, když popisovala, jak zametáme s Putinem. Stejně jako u coronaviru útočila a využí-
vala jejich mizerných vlastností a dodávala jim pocit ubožácké moci, který mají tyto typy, co
ve všech dobách postávaly v prvních řadách před šibenicemi, velmi rády. Rádi naslouchali, jak se
Putin (údajně) třese strachy, neboť se chystá (údajně) jeho postavení před mezinárodní soud a bude
souzen za své zločiny spáchané na Ukrajině. Vzpomínám si, jak jsem se rozesmála, když jsem to
slyšela. Jak by ho tam chtěli dostat? Co budou dělat, když se nedostaví? A kdo mu to řekne? Pokud
bychom se chtěli vydat tímto směrem, musela by být za takové zločiny v první řadě obžalována
Amerika, a to by si mohla před budovu soudu rovnou stoupnout s obytňákem.

     Před necelým týdnem jsem se "dozvěděla", že "svět se přetáčí". Když jsem včera ráno zkusila
"hoď prognózu", přišlo ke mně, že  "začnou se dít nové věci. Dnes ještě ne, ani zítra, až v dalších
dnech".  Taky další dost nečekaná novinka - Země přestala být v ohrožení zničení. Zdá se, že lid-
stvo se začíná umoudřovat.

     Pokud bych za sebe mohla poprosit - slyšela jsem, že prý obrovské množství lidí dělá různé
rituály a podobně, aby čerpali sílu z "matky Země", aby se přes ni posilovali. To není moc chytré,
Země je velmi vyčerpaná, je to matka v rekonvalescenci a sama potřebuje nabrat sílu a to posled-
ní, co potřebuje, je, aby jí někdo ještě pouštěl žilou. Aspoň vy to, prosím, nedělejte.

     Zní to asi hloupě, ale já jsem celkem nadšená ze všeho, co se děje. Lidstvo evidentně potřebo-
valo hodně stresorů, aby se konečně pohnulo. Když budete tlačeni vysokými cenami, budete brblat
a ustupovat a trpět. Když jsou ceny tak absurdně vysoké, že je ani ve snu nemůžete zaplatit, zaúto-
číte; pohnete se. Musíte něco udělat. Někdy není nad to, když člověk nemá na vybranou, když už
nemá kam ustoupit. Může to být hotové požehnání. EU se také činí, seč může. Co bychom si víc
mohli přát? Utrpení roztroušené do mnoha let , stálá síla zvyku a nikde naděje na zlepšení - to je
smrt. Ale v možnosti boje, v boji, který lze vybojovat - tam je život, tam je nový naděje.
     Velké změny by měly přijít na konci roku, i novou vládu bychom mohli mít už na konci roku.
Dřív ale ne. Ještě se musí stát, co je třeba, aby se stalo.
Viděla jsem ještě velikou paniku, někdy od půlky či konce října. Nevím, o co půjde, ale "odbou-
chne" to hodně očkovaných lidí. Taky jsem viděla - slyšela termín "smrt s velkou kosou". Ta kosa
byla opravdu veliká. Bude to mít nějaký důvod, ale zatím ještě nevím, jaký. V druhé polovině 
období od teď do konce roku. "Hodně velkou kosu" jsem viděla někdy v březnu či v dubnu.

     Hodně lidí, a to i mladých, má stále sílící problémy s krátkodobou pamětí. Ve vzduchu je už
strašně moc jedů a stále přibývají. Můžeme být trochu přetoxikovaní a samozřejmě vystresovaní.
S úbytkem jedů se tyto problémy zase zlepší.

20.9.2022:
     Také jsem viděla, že očkovaní půjdou do obrovské pokory či spíše pokoření a ponížení v násle-
dujících měsících, dost možná se nějaké věci odtajní či začnou někteří doktoři mluvit.
Dále jsem viděla, že na samém konci roku bude mát hodně firem problémy, budou na pokraji kra-
chu, protože nebudou mít zaměstnance.
Očkovaní, máte poslední příležitosti obrátit se na druhou stranu; vaše karma (= možnost tvořit si
své děje; dnes už možnost tvořit si svoji budoucnost) končí; tlučte hlavou o dlažbu a litujte, že jste
zradili nás a také sebe. Buďte tak dobří, jak jen můžete, jak jen dokážete. Můžete zachránit své ži-
voty, ale hlavně zachráníte svoji budoucnost. Vím, že jsou mezi vámi hodní, dobří lidé. Mnohem le-
pší, než mnozí neočkovaní. Věřím, že podruhé byste tuhle chybu neudělali. Potřebujeme do budou-
cna každou schopnou, dobrou duši, která by chtěla budovat lepší nový svět. Budete trpět, ale bu-
dete rádi, že jste to zvládli, budete mít dobrý pocit ze svého života. Budete se ale muset hodně,
hodně snažit. Začněte se už nad sebou zamýšlet. Tahle možnost nebude před vámi věčně. Určitě
to stihněte letos. Příští rok už budou pro vás brány zavřené a vaše bušení na dveře nikdo neuslyší.

     "Blíží se doba nové vlády. Zlo a utrpení se počne vzdalovat a i když jeho odchod nebude jedno-
duchý, nemá do následujících období možnost přežít. Lidé začnou nabývat více moudrosti. Věci
vezmou do rukou pozemšťané, vyženou přistěhovalce a ti, jež jsou prázdní, budou opouštět své
prázdné schránky. Bude pak hodně místa na světě. Lidé začnou znova. Až uplyne pár let (6.7), ne-
bude už na světě nic než láska."

     Blíží se konec, završení jedné etapy lidstva. Musíme přejít do jiné etapy, někdy kolem jara pří-
štího roku, jinak nás tu ukončí. Nezapomeňme, že Země je pořád jen projekt. Pokud si ji nehodlá-
me hájit, nemusí tu pro nás být. Něco většího, než jsme my, ji vymaže i s námi. Nebyla vytvořena
pro přistěhovalce; ti mohou zůstat doma; mají svoji domovinu.
To je něčemu podobné, ne? Nenapadá vás, čemu? Nebudeme - li si hájit pro sebe svoji zemi, mů-
žeme tu jako národ skončit.

27.9.2022:
     Nedávno mi vyprávěla jedna paní, jak fyzicky pociťuje to zastavení či zpomalení času, jak jsem
o něm mluvila. Jako by se pohybovala v něčem hustém, co je kolem ní. Někdo je na takové věci
citlivější.     Stále mi do hlavy chodí informace, že se od druhé poloviny podzimu začnou z důvodů, kterým
zatím nerozumím, odlišovat očkovaní a neočkovaní. Prý (očkované) "poznáte je na první pohled".

     Minulý týden mi jedna dáma říkala, že esoterici v jejím kraji se hromadně rozhodli, že půjdou
k volbám odevzdat neplatně hlasy; a co já si o tom myslím. Já si myslím, řekla jsem, že všichni ba-
bišovci půjdou k volbám odevzdat platné hlasy.
Po těchto volbách a jejich výsledcích jsem usoudila, že většina lidí si zaslouží smrt.
Svůj pomyslný vstupní formulář jsem rozšířila o novou kategorii: jste-li očkovaní, riskujete nepřijetí.
Podporujete-li Ukrajince, riskujete vyhození. Volíte-li Babiše, riskujete úraz.

(Když jsem se před již více týdny, když se začalo mluvit o kandidatuře na prezidenta, zeptala, jestli
by Babiš mohl něčím být, dostala jsem opakovanou odpověď "bude leda velký hovno" (pouze cituji).
Doufejme, že tuto realitu se již ničemu či nikomu nepodaří shodit).

     Blahopřeji učitelům k petici proti sloučení českého a ukrajinského školství. Konečně někdo
používá přiměřené výrazy. Už bylo načase.

     Poslední asi týden a půl jsou hlášeny nepřetržité deště. U nás teď svítilo většinu posledních
dnů slunce. Nemůžu si pomoct, ale připadá mi, a není to poprvé, že je to snaha odradit lidi od ú-
časti na demonstraci. Podobně jako Válek nabádal, aby lidé, pokud zakašlou, nechodili k volbám.
Doporučuji na demonstraci s sebou mentolové či eukalyptové bonbony, budou zapotřebí a dýcha-
cí přístroje by byly příliš těžké.

     Zítřejší demonstrace by měla být stěžejní. Poprvé začne mít energii převratu. Probudí ale
"temné" síly a my proti nim budeme muset bojovat a tento boj zřejmě neustane dřív než v březnu.
Je to už ale jediná a poslední cesta ("poslední" ale neznamená beznaděj). I pro Zlo to má význam
posledních uliček, do kterých se může schovat.

     Několik týdnů po založení Ameriky se Angličané v boji pokusili zasadit nové zemi poslední roz-
hodující drtivý úder, země hořela a najednou se odnikud z čistého nebe vzala bouře a prudký déšť
a všechny ohně uhasil. Dodnes panuje obecný i vědecký názor, že to byl zásah mimozemšťanů, 
kteří měli zato, že by Amerika měla žít. To asi byl; dřív by se řeklo "zasáhli bohové", což je povětšině 
totéž, jen já si myslím, že mimozemšťané uvažovali takto: "Jsou vhodní pro naše záměry?" A zřejmě
usoudili, že ano.
     Češi natočili v Hollywoodu film o husitech. Téměř se to ale neuskutečnilo, neboť Hollywood má
tabulky, podle nichž musí v každém filmu hrát určitý počet černochů. Nebyli schopni pochopit a při-
jmout, že v Čechách ve 14.století žádní černoši nebyli a bylo by tedy dobré, kdyby nebyli ani v tom
filmu.
Opravdu myslíte, že by nám a zbytku světa mělo tohle vládnout?

     Kamarádka mi napsala, že její otec má 4.dávku a napadlo ji, "že výraz "smrt z předávkování" teď
nabývá nového významu".

     Letí Putin na dovolenou, nasedne do letadla a zamyslí se: "Nezapomněl jsem zavřít plyn?"   
 
Chystám se udělat nějaké drobné úpravy v kuchyni a můj přítel prohodil, že jsem zřejmě jediný člo-
věk na světě, který v této době má v plánu přejít z elektrického na plynový sporák.

30.9.2022:
     "Jaké je na dnes hlášeno počasí?", zeptala jsem se před tím, než jsme vyjeli do Prahy na demon-
straci. - "Celý den déšť". - "A Němci, Norové?" - "Všichni déšť". 
     Jeden z mých nejoblíbenějších filmů je "Univerzální uklízečka". Miluji její větu "To já neschvaluji".
Slunce vyšlo přesně na čas a déšť se spustil v jeden jediný okamžik; když pan Turánek mluvil o sva-
tém Václavovi, jak zachránil český lid před cizáky a porobením, a když kydal hnůj na Boleslava, bylo
to už na pláštěnku.
Svatý Václav byl tím, kdo zaprodal český národ Říši římské, zradil jej i jeho bohy, zavedl ho pod cizí
bohy a podřídil ho jejich zákonům a zájmům a jejich kasičkám. Nepřipomíná vám to něco?
Boleslav, ať byl jakkoli dobytek, udržel Čechy stranou od vlivu a nároků římské říše a držel naši své-
bytnost a hrdost do poslední chvíle, kdy to bylo možné, a podřídil se, až když by to pro Čechy bylo
likvidační. Tomuto ponížení se nám podařilo odolat o 300 let déle, než ostatním okolním zemím.
Déšť skončil prakticky přesně s řečníkem. Škoda, že takových věcí si nikdo nevšímal. Když o Václa-
vovi začal ve stejném duchu o něco později ještě jiný řečník, podívala jsem se starostlivě na oblohu.
Je to neuvěřitelné, ale skutečně se nad pódiem začala rychle kupit mračna; naštěstí zavčas přestal.
Má-li fungovat dobré kouzlo, vezmeme-li například v úvahu obecnou tezi o tom, že si lidé hromadně
přáli dobré počasí, a proto se udělalo hezky (a nevezmeme v úvahu mnohonásobný počet těch, kteří
si s pravděpodobně mnohem větší razancí přáli, aby padaly trakaře) - ale v podstatě je to určitě mo-
žné - nesmí dojít k překrucování pravdy (kromě politiků, s tím se počítá) a sarkasmu a ponižování díla
a snah někoho, kdo sice chlastal  a určitě se nechoval, jak by se jeho babičce Ludmile líbilo (já jsem
tedy odjakživa na straně Drahomíry), ale udělal pro Čechy víc, než zatím my všichni dohromady. Tedy
kupříkladu Boleslava.

     Demonstraci stručně zhodnotil můj syn: "Skvělý. Politici jako vždycky strašný".
Starý komunista cedil snadný med z obsahu projevů minulých řečníků. "Kdysi jsme stáli rovnocenně
po boku nejsilnějších světových partnerů" (tak nějak) "a budeme stát zas!" Ano, soudruhu, to jsme
stáli; zejména předtím, než jste to vzali do ruky vy. Laťka úrovně, kterou nastavil, se pak už vícemé-
ně udržela. 
Z úst odborníků zaznělo opět mnoho důležitých věcí a informací a závěrem padlo, že se půjde požá-
dat či vyzvat "pana prezidenta", aby odvolal vládu a jmenoval novou, to jest tu, kterou chceme my.
Odborníky, kteří jediní jsou skutečně (a rychle) schopní tuto zem a nás zachránit. Říkala jsem si, jestli
si uvědomují, že o to půjdou žádat Zemana. Extrémně zlého škodolibého tvora, který naši zemi vytu-
neloval, rozdal a nepřinesl jí absolutně nic dobrého, zato mnoho zlého a občané a jejich blaho jsou
mu absolutně u zadku. A při životě ho udržuje jen touha rozvracet, škodit a dělat věci naschvál. 
Pokud se u nás může změnit vláda k dobrému, bude to až ke konci tohoto roku. Do té doby se tu 
ještě mnoho uděje. Vysloveným přehmatem mi pak přišlo, že se bude trvat na referendu o odebírá-
ní ruského plynu. Za prvé si nemyslím, že by o něčem takovém měli rozhodovat lidé, a za druhé ne-
pochybuji o výsledku tohoto případného referenda. Katastrofa. Pokud by k něčemu takovému do-
šlo,  a já si neumím představit, jakou cestou, byli by organizátoři asi krutě vyvedeni z omylu a iluzí
o počtu inteligentních obyvatel v této zemi.

     Dnes mi jedna paní vyprávěla, jak byla ve středu na demonstraci v Českých Budějovicích. Když
tam přišla, byla zmatena tím, co viděla: na náměstí stál hlouček Ukrajinců mávajících vlajkami EU
a kolem nich kruh lidí s českými vlajkami. Šla k nim a jednoho z Ukrajinců se zeptala, proč tam jsou;
co tam dělají. "Jsme tu, abychom protestovali proti této demonstraci!" Takže přistěhovalci, které my
tu živíme a v podstatě tu nemají žádná práva, si dovolí protestovat proti naší svobodné vůli, hájení 
si našich věcí, našich zájmů, naší země! Hodlají nám diktovat, co smíme chtít a co ne, proti čemu
smíme protestovat, zasahovat do našich osobních práv a mít námitky proti našemu svobodnému
vyjádření a de facto nám vyhrožovat Unií! Paní pak zjistila, že Češi s českými vlajkami je obestoupili
proto, aby jim zamezili dělat na demonstraci bordel a zabírat si ji pro sebe. Přišla také k mladíkovi,
který tam stál obalen ukrajinskou vlajkou. Když se ho zeptala na důvod jeho počínání, dozvěděla se,
že tím ukazuje, že je hrdý Čech! Možná přece jenom začnu chodit s tou lopatou po kraji.
Večer se pak zastavila v supermarketu. Stála u sýrů a hledala nejnižší ceny. Vedle stál asi jedenácti-
letý ukrajinský chlapec a telefonoval zřejmě s matkou, která ho naváděla, co má koupit. "Zatímco já
jsem se rozhodovala mezi Eidamem třicítkou a čtyřicítkou", říkala, "oni vybírali mezi Parmezánem 
a Grana Padanou."
"Kam spadne příště bomba..?", jak říkal bratr mého přítele před časem? Já myslím, že spadla u nás.

1.10.2022:
(Pokud někdo četl včerejšího Fígla již včera - poslední odstavec jsem trochu doplnila, neboť jsem si
v noci uvědomila, že jsem udělala chybu ve vlajkách).

     V televizi se objevuje takový šot - "1938 Mnichov, 1968 sovětská okupace, 1989 revoluce, 2022
válka na Ukrajině". Není to žádný dokument, má to podobu reklamy. Právníci, není to náhodou
na trestní oznámení, reklama na válku? Proč nám někdo chce vsugerovat, podsouvat, že válka
v nějaké cizí zemi patří mezi naše výročí? Proč je tato událost řazena do našich dějin? Proč nejsou
zmiňovány jiné války, podstatně vydatnější, jako například Korea či Bosna? Co to dělá v našich
datech
?

     Ukrajina se snaží dostat za každou cenu do NATO. A také do EU. Možná to nebudou jenom její
zájmy. Je dobré si uvědomit, že pokud by se tak stalo, díky své obrovské rozloze a velkému počtu
obyvatel by měla v EU značnou převahu a prakticky by nám všem mohla velet. Když uvážíme, že
Ukrajina je celkem nepokrytým vazalem Ameriky, dostaneme se k tomu, o čem jsem již kdysi mlu-
vila: Americe se EU hodí. Amerika si počká a pak nás shltne najednou.

     Jedna moje kamarádka na demonstraci v Praze poskytla v dobré víře a snaze udělat něco
pro dobrou věc rozhovor jednomu reportérovi z Aktuálně.cz a když si jej pak poslechla, náležitě
sestříhaný s vytrženými kontexty a předcházejícími či navazujícími pasážemi, málem se zhroutila.
Kamilo, od nás máš palec nahoru. Můj přítel to zhodnotil, že pan Bartoníček byl se svými otázkami
a snahou Tě manipulovat a kroutit vybraným směrem těžce pod úrovní Tvých odpovědí.

     Možná jste měli podobné nálady v těchto dnech, ale já jsem si zejména ve středu a ve čtvrtek
připadala zcela slabá, bezmocná, bezradná, zbytečná a zanechaná napospas. Poprvé po těch
asi 17  letech jsem měla pocit, že "tam nahoře" (už) nikdo není, že odešli, zapomněli na mě či
se mnou každopádně nemluví.
Takže pátek pro mě byl překvapením, když vše běhalo snadno a lehce jak vyčištěný hodinový stro-
jek. A přinesl zcela nový směr: zřejmě dochází a dojde k definitivnímu zlikvidování časových prodlev,
a to z jakéhokoli počtu na ,,nulu". Ze všech možností na "zcela nemožné".  Ze "zcela možného"
na "nikdy se nepotkávající" atd. atd. Mnoho "rovnic". Mnoho možných variant. Na konci ale musí být
nula; nula možností dalších variant, dalšího rozšíření... Zpět na zem. Měly by se (začít) vylučovat ná-
hody, které nepatří do tohoto vesmíru, do těchto vesmírů.

     A já jsem pochopila věty, které jsem nepochopila za celých těch 17 let, kdy mě to vedlo směrem,
kterému jsem nerozuměla. K lidem, kteří jsem nechápala, proč oni ano a jiní ne. Proč se mám věno-
vat (nějakému) vědomí,  když lidé mají tolik jiných starostí. Protože jen s takovými se dá zachránit
tento svět. A že je třeba jej chránit a zachránit, na to vemte jed. Každý máme v rukou svoji "knihu
osudu Země" a zapisujeme do ní své body plusové a minusové. Já jsem "přivedla na svět" hrstku
lidí, kteří vím, že jsou schopni velkých činů, že se o mnoho věcí v budoucnu postarají a mohu se
na jejich kvality spolehnout. Potřebujeme jich mnoho, mnoho. Zla bude ubývat, ale budeme ho mu-
set rychle nahradit dobrem. Nesmíme si myslet, že se Zlo vzdá. I když ono se nakonec vzdá. My si
to ale nesmíme myslet. Myšlení si dobra jako "to je v pohodě, nemusíme mít obavy" by dělalo sku-
liny v diferenciálech, zjednodušeně řečeno, a Zlo by mohlo vytvářet odnože, čili nové modely. Smí-
me myslet na dobro, teprve až bude skutečné. ("Dobro" můžeme zdefinovat jako "každému by se 
mělo dařit tak, jak by mělo").
2.říjen: dnešní den byl o "teď zas druhá strana". Zítřek bude o "mysleme také na třetí (jiné) možnosti.

3.10.2022:
     Dnes mě pobavila a také potěšila jedna paní, když mi v telefonu říkala, jak je pro ni Fígl důležitý,
co jí dává, co ji učí, v čem ji drží; to je taky účel Covidopisů. "Čte ho jedna moje známá - té to ale 
musím obvykle přeložit." - to mě pobavilo. Řekla také, že si troufá hlásit se k té "hrstce", co jsem o ní
psala. Díky takovým zprávám jsem schopna postavit se na obě nohy, nebo aspoň na všechny čtyři.
     Možná bych taky měla občas překládat. Ke včerejšímu tématu - zjednodušeně řečeno, i když se 
věci, přestože se to nezdá, blíží k lepšímu, i pokud by nám připadalo, že už by mohlo začít být do-
bře, dokud nebude hotovo, nesmíme usnout na vavřínech a ustat v boji. Doufat můžeme taky, sa-
mozřejmě, ale bez boje bude doufání plané.
     Když jsem se v minulých dnech topila v pocitech bezmocnosti, bezradnosti a marnosti, prosila
jsem o pomoc, radu, cokoli. A přišlo mi (zhruba) toto: "I když nevíte, co byste měli dělat, nesmíte se
zastavit, nesmíte to 
vzdát, nesmíte přestat následovat cíl, který jste si vytkli, za kterým jdete. Musí-
te 
vytrvat ve své vůli, nesmíte ji přerušit. Když budete mít vůli, i když nevíte, co máte dělat, přijde
nápad. Za nápadem j
e zas nějaká cesta a pak přijde další nápad.."
     Když jsem chtěla popsat, co se ve mně honilo v minulých dnech, přišla mi sms od mé kamarádky,
která to vyjádřila dost přesně. Snad mi to odpustí, když bez dovolení kousek odcituji. Řídí středně
velkou firmu s přírodními produkty. (Však bylo také majitelům firmy vyhrožováno dost ošklivými věc-
mi, když budou chtít zůstat "samostatní"; za Babiše, aby bylo jasno):
"Niekto ma zjavne chce vypudit z mojho Dream jobu, pretože taká depka a velký odpor, aký ma dr-
žal niekolko dní a vyvrcholil dnes, keď som vobec nechcela isť do práce a chcela som to vzdať a ni-
kdy viac tam nevkročiť..toto som už roky necítila, a potom si uve
domila, že to ale vobec nemá logi-
ku a nie je to moje. Nenechám sa predsa vystrnadiť z práce snov, 
a nezjednoduším im to tak velmi, 
hlavne nejakému individuu, keď ide o celu firmu. Proste budem 
bojovať za to čo chcem, hoci som
si myslela, že bojujem celu dobu a bola u toho unavená. Zjavne 
idem do finále. Hlavne, čo sa týká
mojho vnútorného rozpoloženia, nebudem furt utekať a opúšťať 
to čo chcem a vzdávať sa výsled-
kov svojej práce a prenechávať to zadarmo niekomu inému."

Parádní řeč. Nezlobte se, I., že jsem ji použila, a zachovejte mi i přesto přízeň. Myslím, že je platná 
a osloví nás všechny. Vcelku dokonale popisuje možná pocity a stavy mnohých z nás i to, co se dě-
je, celkovou současnou situaci, náladu i nebezpečí, zkoušky, kterými procházíme.
     Snad jsem tu slovenštinu moc nezmršila. 

Také jsem pochopila svoji včerejší větu "Přemýšlejme o třetí - jiné, další možnosti" - a to když jsem 
slyšela, jakým směrem se teď vydali pořadatelé středeční demonstrace. Od "budeme trvat" a "vyhlá-
síme generální stávku" na "je to jen doporučení vládě", od "revoluce" na "hlavně pokojně" - to mi le-
zlo na nervy už na minulých demonstracích. Připomíná mi to předvoj sexu, kdy při sebemenším za-
chvění padne věta "musíme být rozumní". Pak ale nevznikne nikdy nic nového. Nemusíme rozbíjet
výlohy. Ale hned na počátku spravedlivého rozhořčení na sebe lít kýble studené vody, to nikdy ne-
dojde k výbuchu a transformaci. Každá změna byla vždy provázena "občanskými (či lidovými) nepo-
koji
", ne pokojnou demonstrací. Člověk by se měl z demonstrace vrátit rozhodnutý, odvážný a na-
startovaný; ne příjemně, případně nepříjemně unavený četnými pěveckými čísly na pódiu.
Když jsem slyšela o komentářích ohledně této demonstrace a směru, kterým se vydal pan Minář
z Milionu chvilek, bylo mi na zvracení a je mi jasné, že musí přijít ještě něco nového - do třetice.
Šla bych do toho hned, kdybych kolem sebe měla dost lidí, kteří by byli schopni prezentovat my-
šlenky a pozice, cesty, jakými bychom se měli v budoucnu vydat a co by se mělo dělat teď hned.
Jakým směrem se vydají "moji lidé", jakým se společně vydáme, je mi teď už celkem jasné.

4.10.2022:
     V posledních dobách se nám s přítelem vybavují budovatelské písně socialismu. Částečně k to-
mu přispělo jakešovské blekotání Válka, částečně nuceně bodré proletářské žvanění Babiše a také
samozřejmě náš věk a touha po klidnějších časech.: vzpomínáme na dětství. Mému příteli před pár
dny vyvstal tento úryvek: .."že všichni milujem naši krásnou rodnou zem, kde se volně dýchá lidem
všem"
. Protože jsme si ani jeden nemohli vzpomenout, zadal text písně na internetovou aplikaci, 
která umí podle textu píseň najít. Objevilo se mu pouze spousta reklam na respirátory a pokynů,
jak je správně použít. A tak je to obrazně se vším v naší zemi. Tvrdí vám, že abyste mohli volně dý-
chat, musíte použít něco, v čem se dusíte a ničí vám to plíce. Abyste mohli být svobodní, musíte při-
jmout útlak a podřadnost.

5.10.2022:
     Prosím vás. jestli někdo víte, co to je za písničku, řekněte mi to, ať se už dál nemučíme! Nám to
stále nabízí pouze dvě možnosti: ať se co nejlépe chráníme proti covidu a Jistebnický kancionál.
Přítel projel všechny dostupné budovatelské písně a já jsem je díky fenomenální hudební paměti,
se kterou jsem se narodila, dala na první dobrou. Všimla jsem si také jedné věci: V jedné písni jsme
se učili jiná slova. "Bez radosti nelze zpívat a bez lásky nejde žít" předělali na "bez očí se nedá
dívat, bez radosti nejde žít" Všímáte si, jak už tenkrát je znervózňoval zpěv a láska a považovali je
za nebezpečné? Ta hudba i texty byly v podstatě skvělé. Nemělo to chybu, bylo to dokonalé, kdy-
bychom nevěděli, jak vše bylo jinak. "...a máme pro co žít, svou zemi věrně milovat a nikdy nezra-
dit. Jen rozezvuč se ještě víc a rozezpívej z plných plic, ty, země, která rodíš lid, jenž kráčí slunci
vstříc"
.  Ti by se dnes divili, kdyby viděli, kam kráčíme a čemu vstříc. A pro co žijeme. A že po další
revoluci právě komunistický předseda vlády zašantročí a zlikviduje výsledky jejich nadšení a dřiny.
Například naše práva na plynovod. Teď z nich těží Němci. Zradil velmi snadno. 125 miliard zmizelo
stejně jako peníze z ostatních státních podniků  A teď je defraudant v klidu prezidentem.
A lidé ho zbožňují za jeho pivní kecy.

     Když něco moc chceme, tak se nám to splní. Já jsem si dnes moc přála být na zahradě, ale také
jít na houby. Cestou zpět z rychlé zajížďky do Strakonic jsem na frekventovaném úseku zavelela:
"Houby! Zastav!", a narvala na čerstvě vysekané stráni u hlavní cesty veliké hřiby, které musely ka-
ždého praštit do očí. Lámala jsem si hlavu, jak tam mohly zůstat, ale doma jsem na to přišla - kozá-
ky zřejmě nikdo nechce. Lidé využili další možnosti zasadit Putinovi krutou ránu do zad. No já jsem
je snědla. S Putinem si to vyřídím později.

8.10.2022:
     Je to sotva týden, co mi do hlavy přišla "myšlenka": pokud bude Ukrajina příbrána do NATA, 
okamžitě vypustí na Rusko atomovou bombu.
A hle, jakou máme již dnes situaci: Zelenskyj vybízí NATO, aby byla Moskva preventivně bombar-
dována atomovou bombou. Čtete dobře; ano, čtete opravdu dobře. Fašistický smrad, zneuznaný 
podměrečný komik chce být pánem a vládcem světa. Preventivní zabíjení nevinných dětí, žen
a mužů, kteří mají s touto válkou stejně málo společného jako tolik nevinných lidí na Ukrajině.
A do velké míry v důsledku toho zničení zemí a stamilionů jejich obyvatel v okolí. Protože malý Na-
poleonek nemá nikdy dost. ,, Proč by to dělal?", připadne snad někomu na mysl. Protože "S jídlem
roste chuť"
, přišla mi okamžitá odpověď.
Už tak před dvěma a půl měsíci jsem si říkala, že snad napíšeme Putinovi a vyjádříme odpor k tomu,
jak se s Rusy jedná a distancujeme se od výloh, které naše vláda činí na podporu Ukrajinců a v boji
proti Rusům. Když jsem v této věci uvažovala o použití určité osoby, ona mi pak řekla, že uvažovala
o tomtéž. Někteří z nás mají rychlejší instinkty. Dost možná to bude nakonec ještě opravdu potřeba,
protože se Putin bude zamýšlet, co s námi, pokud jsme na straně vlády Ukrajiny terorizující Rusko
a vyzyvatelů k likvidaci Ruska a Rusů jadernými zbraněmi. Zatím zjišťuje, je-li to postoj pouze Ukraji-
ny či také NATA, tedy celé Evropy. Možná bude třeba založit iniciativu, která vyjádří, co si myslí lid,
a ne šílený Fiala. Ovšem nevím, jestli se k lidu počítají ještě i očkovaní.
Od půlky října by se měly začít dít věci a naše vláda nás teď už vždycky zradí, budeme proti ní mu-
set začít skutečně bojovat, a to určitě do konce roku. Taky předpokládám, že přijdou ještě další sa-
botáže, svedené na Rusy: oko za oko, plynovod za plynovod.
     Stále ještě vidím vyděšenost OK lidí v pozdním podzimu, nebudou vědět, co se s nimi děje - já oso-
bně předpokládám, že na nás vysypou nějaký SARS, na který oni nemají  či nebudou mít imunitu. Vi-
dím ale i neblahé konce či zdravotní potíže mnohých neočkovaných, kteří jsou v těsném vztahu s oč-
kovanými. Pokusím se na to zítra podívat a někdy to lépe rozebrat a popsat.
     A ještě právě nová zprávička - dejte si pozor na možný odběr krve "pro zraněné vojáky". Jehly
budou infikované.

12.10.2022:
     Panika a strach OK lidí se časově vztahuje na konec listopadu; ale také neočkovaných, a s tím
jsem si chvíli nevěděla rady, ale vypadá to jednoduše vysvětlitelné: většina neočkovaných má očko-
vané rodiče, děti či partnery; někoho, koho mají rádi a kdo jsou jim blízcí. Očkovaní či neočkovaní
se změnilo na bližší a správnější výraz pro tuto dobu nebo záležitost - "věřící" a "nevěřící". Nevěřící 
jsme my - co nevěříme, že obyčejná chřipka je jistojistě smrtelná, pokud se proti ní nezahubíme ně-
čím mnohem více a spolehlivěji smrtelnějším.
     Myslím - aspoň to tak vypadá, že od půlky či ke konci listopadu začnou postupně vyplavávat lé-
kařské "nálezy". Doba a čas se nedá zastavit. Skryté věci se tlačí ven.

     Kamarádku, jejíž sms jsem zneužila pro dobro všech a trochu jsem si nebyla jista její reakcí, tedy
zneužijeme podruhé, neboť její reakce byla na nejvyšší šprušli mého očekávání a mého doufání, 
a přesně se mi hodí k tomu, co chci napsat dnes.
"...čítala som fígla, a uvedenie mojej spravy v danom kontexte mi pomohlo, cítila som sa lepšie, že
mi eště nehrabe, ale prostě to drtí ludí hromadne." 
     Včera mi jedna paní opět - jako mnoho z vás - vyprávěla, že se svými názory a postoji je široko
daleko jediná. Cítí se sama. Nepochybuje o sobě, ale cítí se osamocená a vyčleněná. Se stejným 
problémem jste se přece potýkali loni i předloni. Možná celý život.
Snad vám pomůže citát z Psychologie davu Gustava Le Bon z roku 1895:
"Masy nikdy neprahly po pravdě. Od skutečností, které se jim nelíbí, se odvrací a dávají přednost -
tomu, uctívat omyl jako svého Boha. Ten, který je umí klamat, se stává jejich pánem. 
Ten, který se
je pokouší probudit, je vždy jejich obětí..."

     Velký význam podle Le Bona mají vůdci davů, kteří s davovou sugescí dokáží pracovat - vnutí 
jim myšlenku tak, že ji ostatní pojmou za svou. "Člověk se v davu chová jinak, než když jedná jako
individuum. Klesá tak na pomyslném civilizačním žebříčku níže, než by stál jako jedinec". 

     To přesně odpovídá událostem posledních například deseti let. "Davem" je myšlena společnost,
nikoli nutně fyzické shromáždění určitého počtu lidí. Ačkoli i toto konkrétní fyzické shromážďování
se dnes dá plně nahradit internetem, zejména facebookem. Proto Babiš tolik investuje do masiv-
ních "nezávislých" názorů co největšího počtu "běžných lidí" na internetu. Proto ty neúnavné faleš-
né předvolební průzkumy a vysoká čísla oblíbenosti jeho strany, která později fatálně neodpovída-
la skutečnosti. Nicméně.. když vydrží, časem pravděpodobně odpovídat budou. Protože ten smrad
ví, že lidé jsou davová stvoření a počet individualit, myslících lidí, kteří jsou schopni zamyslet se sa-
mi za sebe, je tak nízký, že tato čísla neovlivní. I tohle ale samozřejmě nefunguje vždycky a doneko-
nečna. Při coronaviru i ukrajinské lži se to ale hodilo skvěle. Protože valná většina lidí se vždy roz-
hlíží kolem a ptá se většiny: "a vy tam půjdete?" Případně "a koho budete volit vy?" Může tu mít i ne-
šťastně použití přísloví "více hlav víc ví". Kvůli známému efektu přizpůsobování se davům se stále
spolehlivě používá bezbřehé lhaní při nadsazování čísel; vzpomeňme na obrovské počty očkova-
ných u nás v prvních týdnech a měsících, které se pak ukázaly falešně, nicméně..., samovahou to-
hoto pravidla se začaly postupně naplňovat a srovnávat s výmysly. V závislosti na historii a minulo-
sti vnímá většina lidí individualismus jako nebezpečný. Psala jsem o tom někdy zkraje Fígla. Vyčle-
nění se od skupiny bývala věc malé možnosti přežití, mnohdy to platí i dnes, při výletech do hor na-
příklad. Málokdo unese nepřijetí kolektivem. Mnoho dětí a mladistvých pro to spáchalo sebevraždu.
Pro přijetí druhými, hlavně kolektivem sobě rovných, jsou zejména mladí lidé schopni jít hluboko
pod svoji laťku. 
Před chvilkou jsem se podívala na televizi, nenajdu-li tam něco poučného, a padl mi do očí název:
"Příklady táhnou". No vidíte, máme to všude, i takhle se to dá říct. Ale nikdy nezapomínejme, že to
platí i na druhou stranu.

Jsem ráda, že vás Fígl zajímá. Pokud někdo nahlíží několikrát denně, jestli je něco nového, vrtím 
nad tím hlavou. Ale pokud, jak jsem se včera doslechla, třeba i několikrát za noc - to už je na léčení.

13.10.2022:
     Vznikla u nás "Petice za trestní stíhání organizátorů proruských demonstrací za vlastizradu".
Ke včerejšímu dopoledni ji podepsalo ke šesti stům lidí.
No jo, ono už jenom to zadání - "Česko na prvním místě"- je přímo prototypem vlastizrady.

     Věta, která se v poslední době nejvíce zasloužila o devastaci našeho nábytku, je "Jsme předsed-
nickou zemí EU; teď píšeme dějiny Evropy
". Když jsem při ní před pár dny opět v zoufalství mlátila
hlavou o stůl, můj syn na účet tohoto sloganu poznamenal: "My píšeme, oni diktují".
Dáma, která má ze svého místa o těchto věcech poměrně dobrý přehled, pak řekla, že to trefil zce-
la bezchybně; že přesně tak se to tam děje.

Můj syn v neděli na blešáku ukořistil dvě knihy názvu Darwinovy ceny. Pro ty, kteří nevíte, o co jde,
použiji k vysvětlení přímo autora: "Darwinova cena... má za úkol oslavovat neustálé zdokonalování 
lidského genofondu, konkrétně oceněním těch, kteří se náhodou sprovodí ze světa, a tak zajistí, že 
příští generace zplodí o jednoho idiota méně. Z podstaty věci je jasné, že této pocty se dotyčnému
obvykle dostane posmrtně."
Knihy jsou souborem případů, kdy někdo odpravil sám sebe skutečné neuvěřitelným, i pro běžného
člověka nepochopitelně hloupým či trapným způsobem.
Tak jsem si říkala, že v následujících letech bude tato cena zřejmě udělena části lidstva hromadně.

17.10.2022:
     V Německu stojí nejlevnější telefonní tarif 7-8 euro a běžný německý plat je zhruba 2.500 euro.
T-mobil, který je v této zemi doma, teď u nás svévolně zvýšil platbu za tarif - smlouva nesmlouva - 
o 6O Kč. Ukrajinci u nás mají 500.000 karet na neomezené volání, za které neplatí nic. V Čechách
je plat, myslím současný skutečný, reálný plat běžných lidí asi 1.000 euro, a to nemluvím o důchod-
cích. Právníci, nebyl by čas už opravdu zasahovat?! EU si s námi vytírá zadek už velmi nekompro-
misně. Není už správný čas žalovat pro vlastizradu ty správné cíle, ty, kteří tento zločin zcela očivid-
ně páchají, ale snaží se odvést pozornost a převést ji ukazováním na nás, osočováním a obviňová-
ním nás právě z toho, co páchají sami?

20.10.2022:
     Před pár dny si moji hoši povídali, jaká ukrajinská fára na ulicích potkávají. Můj syn viděl dvouse-
dadlové Bentley a oni se dohadovali, jestli by tam prchající matka složila kočárek.
Jedna paní mi včera vyprávěla, jak byla nedávno v Karlových varech; jsou prý plné takových aut
 a někdo jednomu takovému se značkou západní Ukrajiny na kapotu vyryl hákový kříž.
Když byl před časem zahájen pogrom na Rusy a jejich bankovní účty a majetek, říkali jsme si, jak to
asi budou řešit: obrovská část Ukrajinců, včetně vlády, má totiž dvojí občanství, ukrajinské a ruské.
Takže jak to rozlišovali? Nechali Rusům jejich majetek, když měli i ukrajinské pasy, protože by to byl
útok na válečné chudáky či poloválečné polochudáky, nebo jim zabrali jen půlku majetku za tu je-
jich ruskou polovinu osobnosti? Není to tak trochu paradox a schizofrenie, že by vlastně měli ty pře-
dobré Ukrajince stíhat a šikanovat za to, že jsou ti hnusní Rusové?
Když sem začali pouštět Ukrajince jak letní polední slunce do černé komory plné nevyvolaných ne-
gativů, říkala jsem: měli by se zjistit jejich finanční a majetkové poměry. Pokud mají dostatečný pří-
jem, například z firem, mohou se u nás na nezbytný čas ubytovat, jsou-li z válečné zóny, ale budou
si vše hradit sami. Ale především: zjistila bych, jestli nemají nemovitý majetek někde mimo Ukrajinu
(a také jinde na Ukrajině mimo válečnou zónu), podobně jako Babiš, který si nedávno koupil zámek
ve Francii či Zelenského mnohamiliardová vila na Bahamách. I u nás řada lidí vlastní dům například
ve Španělsku nebo má chalupu na druhé straně republiky. V tom případě není nutné, aby se věšeli
na krk jiné zemi. Předpokládám, že i majitelé těch mnohamilionových aut, která například v Praze ví-
dáme na každém kroku, dostávají všechny ty příspěvky - které by mnoho českých lidí zachránily
před krachem či zadlužením a exekucemi - aby mohli těmto svým drahým autům denně dopřát my-
čku a kvalitní vosk. 
     Včera jsem v obchodě poslouchala starší Ukrajinku, jak v pracovní době dlouze telefonovala
s kamarádkou. "Jsem unavená, potřebuji si odpočinout; moc se zítra těším na ten výlet. Klidně poje-
du do Benátek, mně to je jedno. Minule jsme měli pětihvězdičkový hotel; teď máme jen čtyřhvězdič-
kový, ale mně to nevadí, protože je tam moc hezký výhled." Byla to v podstatě sympatická dáma, 
ale musela jsem odejít na druhý konec místnosti. Jsem taky unavená. Ale můžu si dovolit sotva ce-
sty do práce.
     V rozhlase jsem slyšela jakousi reklamu zřejmě na nějakou linku důvěry, pomoci, bezpečí a em-
patie. Zastřený soucitný hlas se tázal a vybízel: "Trápí vás něco? Cítíte na duši nějaké nepohodlí?
Nebojte se a řekněte to!"
My to říkáme. Ale jsme označováni za placené proruské agenty.

     Dnes jsme shlédli v televizi takovou trochu úchylnou americkou vykopávku jménem Joe kontra
sopka. 
Hlavní hrdina (mladičký Tom Hanks) byl obalamucen, že brzy zemře, a nabídnut mu obchod: 
výrobce čehosi potřeboval ke své výrobě sopku na ostrově, jehož obyvatelé věřili, že jednou za ur-
čitý čas musí být obětován člověk, který skočí do sopky, aby utišili zlobícího se boha; aby naplnili je-
ho požadavky. Obyvatelům se už ale nechtělo se obětovávat, takže si hrdinu kupovali. Náčelník ře-
kl: "Já se obětovat nemohu, musím tu zůstat pro potřeby svého lidu". Při příjezdu hrdiny lid zpíval
v jiném jazyce židovskou Hava Nagilu a pak nějaký starý americký odrhovák. Hrdina byl nakonec
zachráněn a ostrov i s bohem (sopkou) a veškerým obyvatelstvem ostrova se propadl do hlubin mo-
ře. Kdybychom zapojili své asociační myšlení - nemohli bychom v tom spatřovat jistou nápodobu
dnešních událostí? Židovsko-americká skupina má smlouvu s jakýmsi bohem a dává mu lidské obě-
ti. Vládci se obětovat nechtějí. Oběti si tedy kupují, platí za ně. Těm, co "skočí do sopky", se namluví, 
že podlehnou smrtelné nemoci.
A když se to otočí - skokem hrdinů (či troubů?) se skutečně lidstvo zachrání.

21.10.2022:
     Dnes mě k rusko-ukrajinským "vztahům" napadla roztomilá alternativa. Možná je opravdu Rusko 
to zlo. Možná se s Ukrajinou domluvili a v rámci rozvoje své ekonomiky a své světové nadvlády po-
slali Ukrajince, aby zničili naši ekonomiku. Nasadili je k nám, aby nás zruinovali, oslabili  a zlikvidovali
jako samostatný národ. Možná nás chce opět zhltnout Sovětský svaz. V tom případě  se ale v našem
vztahu k Ukrajincům na našem území nic nemění, pořád jsou pro nás zlo a vy, kdo je tu podporujete
a hájíte, jste proruští švábi a podporovači ruského světonázoru. Je to s vámi fakt peklo.

25.10.2022:
     Vonáskovi a Chvostovi z druhého konce vesnice se spolu hádají. Je vám to líto. Byli byste rádi, 
kdyby spolu lidé vycházeli v dobrém a všude bylo hezky. Kdyby byli všichni šťastní a žili v pokoji.
Jestliže Vonáskovům, se kterými se sotva znáte od vidění, kvůli jejich při s jejich sousedy Chvosto-
vými nedáte polovinu svého majetku, nepřenecháte jim své parkovací místo a svůj pořadník na byt,
 svůj termín životně důležité operace, neplatíte jejich dětem každodenně obědy v restauraci, nepo-
řídíte všem zdarma mobily, nedáváte celé jejich rodině tučné kapesné, nepřijdete kvůli nim o dům
a živnost a nezadlužíte do krve svou rodinu, znamená to, že jste prochvostští? A znamená to, že 
tím zrazujete svoji rodinu?
 

My jsme ovšem lepší. Ještě větší blbci, než jsme doufali.

     Lidé chodí na 4.dávky. Chci jen varovat. Vy, co dáváte své děti na hlídání k babičkám - a nedejbo-
že, aby i po 3.dávkách s nimi spali v posteli (říkal kamarád, že hned po tomto hlídání jejich dcerka
onemocněla) - 4.dávky prarodičů (či kohokoli, samozřejmě) budou při těsném kontaktu, stačí nošení
v náručí, pro malé děti již smrtelně nebezpečné. Prosím vás, hlídejte si to.

27.10.2022:
     Jedna moje kamarádka mluvila v rámci firmy s Holanďanem a posteskla si nad současným ukra-
jinským trendem u nás. To je u nás stejné, řekl, my jim taky posíláme várnice s jídlem do utečenec-
kých táborů, co se u nás zbudovaly... Vysvětlila mu, že u nás je to jiné a jak to tu chodí. Musela mu
to zopakovat a vyložit třikrát, protože neustále nechápal, o čem mluví. Když pochopil, užasle se
na ni podíval a řekl: "A proč to děláte?"

     Petice proti organizátorům demonstrací, svým zněním jak vystřižená z 50.let a z období fašismu,
je jen obdobou pokusu o referendum za povinné očkování všech. Jde stále o jednu jedinou věc:
zlikvidovat nebo pro začátek alespoň odstavit a eliminovat inteligentní občany, inteligentní bytosti. 
Vše, co má ještě mozek, co má ještě svoji duši a náležitě tuhou slupku.

     Předevčírem mi jeden mladý muž vyprávěl, jak někdy v těchto dnech jel s kamarády do Němec-
ka, vlakem. Až na hranice bylo vše v pohodě, ale ve chvíli překročení hranic začali spolucestující se
stále vzrůstajícím tlakem vyžadovat, aby si vzali roušky. Pak přišel průvodčí a tento muž se ho opatr-
ně ptal, jak by se tato záležitost dala vyřešit. A německý průvodčí mu odpověděl v jazyce anglickém:
"Já na to absolutně seru", a odešel.
Bavili jsme se také ale i o jiných věcech a on řekl: "Já prostě chci, aby Rus dostal do huby!". "Hm", od-
větila jsem, "to já zase chci, aby zlo dostalo do huby".
Ono je to podobné, jako když se Sara O´Connorová musela přeorientovat z toho, že ji Terminátor při-
šel zabít, na jinou možnost.
     Všimla jsem si také takového trendu - někteří mladí lidé se uchylují do klidu na nějaký statek, žijí
zdravě, často jsou nebo se stávají vegany, rozhodli se být pozitivní a, jak si asi myslí, v souladu s ve-
smírem. Nemají televizi a nezajímají se o nic, co by je rozrušovalo. Jsou fatálně neinformovaní, a tím
snadno manipulovatelní. Nešťastně pak přikládají na nedobrou stranu, usuzujíc zjednodušeně podle
toho, co slyší kolem a jak si to bez znalostí faktů vyloží.
     Je kritizováno, že na demonstracích mluví též lidé ne právě dobrého stranického profilu apod.
Mně lezli taky na nervy, na druhou stranu jsem víceméně ocenila, že je popřáno sluchu a dán pro-
stor těm, kdo sice nejsou v naší buňce, ale mluví za stejnou věc, ať už z jakéhokoli důvodu, samo-
zřejmě. Přijde mi to jako projev solidárnosti, tolerance a velkorysosti. Argument, který jsem četla 
před chvílí, že někdo, kdo má plat 300000, demonstruje proti chudobě...?, je vysloveně ubohý. Tak-
že když má někdo (teď) dost, nemůže nebo nemá ho zajímat, že někdo druhý, že většina občanů ne-
má? Že se jeho země řítí do záhuby? Jak to s tím proboha souvisí? Pisatelka tak zřejmě popisuje sa-
ma sebe: co nepálí mě, to mě nezajímá.

28.10.2022:
     Český stát si bere další půjčku na Ukrajinu. "Proč si ji nevzala Ukrajina?", zeptal se správně můj
přítel. Ukrajina má obrovské příjmy ze pšenice, také ze železáren (pravda, všechny jsou v Donbasu,
proto ta neochota, mírně řečeno, se ho vzdát) a další a další; mají z čeho splácet. My už nemáme
nic. Můj přítel povídal, že je to vlastně takový typ protestní hladovky. "Je to jako kdyby slepice vedle
od Vlášků držely hladovku za to, aby se zbourala Praha (to víte, Praha a venkov, to už jiné nebude).
Slepice chcípnou, a Praha o tom neví. Nebo jako kdyby řekly, ať je na protest a podporu zbourání
Prahy sežerou kuny." Připomíná mi to sebevražedné zásahové komando ze Život Briana, vynikající
film, další z mých TOP. Monty Pythona za něj v té době Angličani málem ukamenovali. Je to parodie
na Ježíše Krista a lidskou hloupost. Hloupost parodovaná není, ta je stále stejná a ryzí.

     Můj přítel kvůli nějaké akci založil narychlo kapelu a teď hledá název (a učí se na bicí. V našem 
jediném prostoru, který všichni společně obýváme). Hrají v ní kluci z různých míst Jižních Čech,
z Písku, Putimi, Strakonic.. Navrhovala jsem "Putimovo kvarteto", ale kdoví, co by v tom zase kdo
hledal...

     Vím, že se cítíte osamoceni, říkáte mi to. Ztrácíte rodinu, kamarády, kolegy. Je taková doba, ne-
hledejte vinu v sobě. Já sama jsem včera rozbila celoživotně více než křehkou nádobu vztahu
se svojí sestrou. To se prostě nedá nic dělat. Lež, uhýbání, kompromisy nám nepomůžou.
Vy, co hledáte partnera, to máte extrémně těžké. Nejen že začínáme být se svým vyprofilováním 
vzácný druh, ještě je od září, a to až do konce tohoto roku, prakticky nemožné kohokoli potkat, 
konstelace pro vztahy (jistě kromě "předem uzavřených smluv") je zcela zabedněná, veškerá ener-
gie je stažena do obecné roviny vztahů, do celé společnosti, prakticky celého světa jako celku
a do jednotlivých, osobních vztahů (možnosti vytvořit, navázat nové) se přestěhuje zase až po No-
vém roce. I z jiného důvodu to nemáte jednoduché. Ne každý je dnes už pyšný na to, že se nechal
očkovat, a jakmile si uvědomí, že je to jejich nevýhoda, začnou to zatajovat. Podobně jako svého
času lidé s AIDS, případně ho roznášeli úmyslně, z čiré nenávisti k tomu, že oni zemřou a jiní ne.
Včera mi volal jeden muž, že se  lehce spustil s nějakou plně očkovanou paní, a chytil nerva, jestli
nemá "AIDS nebo takovýho něco". Bylo mu pak totiž extrémně zle. AIDS v pravém smyslu nám ne-
hrozí, i když dočasná, při dlouhodobější výměně tělních tekutin i relativně trvalá ztráta imunity ano.
Relativní v tomhle případě znamená délku života toho druhého. Očkovaní, zejména po 3.dávkách, 
mají v sobě hypnotickou či nějak "psychotronickou" látku, která je nutí myslet jinak, než by byli bý-
vali mysleli, začnou být poslušní a taky se začnou bát své síly (to teprve přijde); tou sílou je myšle-
na imunita, i když spíše nějaká její energetická složka. Začnou se bát, že je zradí, začnou jít proti ní.
Budou v tomto zmatení bojovat proti svému největšímu protivníkovi - proti největšímu pomocníkovi.
Prostě se spletou. Jejich mozek se splete a bude se plést dále a často. Tato zvláštní složka očkova-
cích látek je v podstatě přenosná. Na obou stranách ji může přemoci pouze ojediněle silná, svobo-
dná, extrémně svobodomyslná bytost. Hloupost není zrovna výhodou. Pokud jste něco takového
(jako ten muž) udělali, litujte toho a už to nedělejte. A bude to chtít teplé nápoje s citronem. Očko-
vaným tohle nepomůže. Mluvím jen o nás. Očkovaní můžete být i psychedelicky - v podstatě vibra-
čně. Může se to stát v případě, kdy máte někoho dostatečně očkovaného (alespoň 2 dávky, nebo
1 dávka a výjimečně hnusná povaha) rád více, než je ohledně toho člověka zdravé. To se může dít
i normálně, ale to jsme na poli psychopatie, ideálně na obou stranách. Můžete získat jeho vlastno-
sti. V případě očkovaných můžete získat jeho imunitu. A můžete se jako očkovaný začít chovat, mů-
žete začít vykazovat "známky očkování". Není třeba se toho obávat přespříliš. Stačí se uklidnit, uvě-
domit si, kde stojíte vy, a pít dost vody (tohle pomůže i na ten běžný přenos). V podstatě je mno-
hem horší spát s očkovaným v posteli. Pokud už "musíte" někoho očkovaného nechat u sebe pře-
spat a nemáte gauč, na kterém nikdo nespí a můžete ho pak nechat měsíc na dvoře, použijte přída-
vnou vrchní matraci, kterou pak necháte několik dnů větrat venku, nejlépe na slunci. Ale především
si promyslete, jestli opravdu "musíte". Protože nikdy to pro vás nebude zdravé. Co dělat v hotelech
a penzionech, to vám opravdu neporadím. Asi pořídit si obytňák. To může být do budoucna oprav-
du velký problém. Bude to trvat léta, než se byty, domy, penziony vyčistí. Koupíte-li si byt od něko-
ho (po někom) očkovaného, vykuřujte ho. Stejně tak je to s autem. Stačí šalvějí, co pěstujeme u nás
v Čechách či na Moravě a ve Slezsku.

29.10.2022:
     Pokud nerozumíme v předešlém kontextu výrazu "mít rád" - určitě je to za prvé fyzicky, za druhé
lpění na někom, kdo není takový, jaký bychom si přáli, aby byl. Mluvíme stále o očkovaných: my je
nějaké známe, ale oni už nikdy takoví nebudou. Ani ti, kteří obdrželi nějakou dávku placeba - navíc
3.dávky už placebo nejsou - protože už navždy, v budoucích letech budou v kontaktu se svojí para-
noiou, při každém zakašlání či prudčejším zabušením srdce., při zmínce o nakažení AIDS. Už nikdy 
nebudou mít vytrvalost a plné zdraví. Především ale z většiny z nich budou sociopati. Začlenění
do kolektivu bude něco jiného než předtím. Nebudou se chtít zařadit, budou mít v sobě stále povel
"jít na druhou stanu". Budou už navždycky psychicky narušení. Nemluvíme o tomto ani příštím roku,
až o těch dalších. Budete-li po nich chtít to stejné, co jste spolu měli předtím, může vás to psychic-
ky položit. Tohle se týká asi 70-90% lidí očkovaných 2.nebo 3.dávkou, podle okolností. Ti, kteří
na sobě budou hodně pracovat, mohou žít dost slušně, pokud nezemřou; myslím tak půl procenta.
Hrstka s čistou duší bude žít dobře. Se 4.dávkou nepřežijí. Že se tu budou množit a tak? Věci se vy-
víjejí. Nepřežijou. Vsaďte se.

     Před nějakou dobou jsem zkusila svoji azbuku a ruštinu na knížce ruských pohádek s těmi hez-
kými obrázky. Alespoň začátek, dál jsem se nedostala, byl snadný, tak jsem to celkem dávala. Byl
král a měl dceru... Již v prvním odstavci se ukázalo, že princezna je bezcitná vychcaná kráva, a na 
to jsem neměla náladu. Znovu jsem se vrátila k obrázku a nadpisu. Ukrajinská pohádka; aha.
Na druhou stranu před lety jsem koupila knížku zaručeně ryzích ruských pohádek a ty byly tak stra-
šné. že to neutáhla ani moje nervová soustava, natož abych tu hrůzu četla dětem. Mělo mě varovat,
že tento titul byl vždy k dostání a do dneška je v každém antikvariátu v hojném počtu.. Prolistovávala
jsem jednu pohádku za druhou před dychtivýma očima dvou malých chlapců a nebyla jsem schopna
najít ne příběh, ale jediný odstavec, který by byl vhodný alespoň od pětatřiceti. Pochopila jsem, že
tento národ a jeho mentalitu vůbec neznáme, nikdy nepochopíme a já o ní určitě přemýšlet nechci.
Takže by asi nebylo dobré, kdybychom šťourali do tohoto vosího hnízda tím, že budeme podporovat
a oslavovat ty, kteří vraždí a ponižují jeho lid.

     Rozhovory s cizinci na téma "Ukrajina" jsou pořád zhruba stejné, ale tuhle příhodu můžeme při-
dat: "Mám tu teď na rok kolegy Bulhary (stř. management), manželé. Řekla jsem jim, že jejich řeč 
zní podobně jako ukrajinština tak aby nebyli překvapení když se k nim lidi budou chovat neočeká-
vaně dobře nebo naopak nenávistně protože je budou považovat za Ukrajince, kteří u nás dostá-
vají (vyjmenovala jsem co všechno). Ona řekla, že u nich je to prý podobné. Poskytli jim ale jen zá-
kladní ubytování žádné finanční příspěvky ani nic dalšího jim nedávají protože sami nemají. Tak 
jsem jí řekla že my taky nemáme ale naše vláda se zadlužila aby jim to všechno mohli poskytnout
a naši lidé teď platí víc za telefon, jízdné atd protože někdo to zaplatit musí. A že nás je 10 milionů
a jich tu máme půl milionu. Ona vyvalila oči. Říkala že oni jich zdaleka nemají tolik jako my a pak
se zeptala: "A proč to děláte? Proč dáváte když sami nemáte? Chápu že dává Německo nebo Bri-
tánie, protože jsou bohatí, ale proč vy, když bohatí nejste?" Pak byli v restauraci na obědě. Objed-
nali si a pak už si jich nikdo nevšímal. On po nějaké době vstal, zašel za servírkou a s vlídností
sobě vlastní jí řekl anglicky: "Hele, nevím, o co tu jde, ale my jsme si objednali a nikdo si nás nevší-
má přestože všichni ostatní už dostali svoje objednávky. Možná jste špatně vyhodnotili řeč kterou
se mezi sebou bavíme. My nejsme Ukrajinci. Jsme Bulhaři. Můžu prostě dostat aspoň to pivo?"
Servírka úplně roztála a v mžiku měli na stole i pivo i vše co si objednali. Chovali se k nim pak úpl-
ně normálně, vstřícně.
"

30.10.2022:
     Pokud by ještě někdo měl nejasnosti v tom, jak je to vlastně s těmi anektovanými územími, může-
me dát velmi stručný dějinný přehled: po rozpadu Sovětského svazu jako první vyhlásil samostatnou
republiku Krym (do starších dějin se pouštět nebudeme), až po asi čtyřech měsících Ukrajina (v mi-
nulých dobách zvaná Zakarpatská Rus a Kyjevská Rus - takže kde že je ta slavná svébytnost Ukraji-
ny?), a ta vzápětí Krym zabrala. V současné době se Krym připojil k Rusku, a to na svoji vlastní žá-
dost a referendem asi 97% svých občanů. To, čemu se dnes tedy říká anektování Krymu Ruskem,
je tedy svobodné rozhodnutí svobodné země odejít. Je to obdobná situace, jak už jsem psala, kdy
Slováci požádali nás, abychom je k sobě přibrali a ochránili je tak před Maďary. Když chtěli zase o-
dejít - nebránili jsme jim. Když jsme je k sobě přibírali, nevybízeli Maďaři celý svět, aby vyloučil naše
sportovce z olympiády, šikanoval studenty na školách, zabíral majetek našich lidí ve světě a hodili
nám na Prahu atomovou bombu. Když opět vyhlásili samostatnost (s rozdílem, že my jsme je neza-
brali, přišli sami), nemstili jsme se. Kdyby si zažádali Moravané, určitě by se o tom diskutovalo, a ne-
zabíjeli by se lidi.
Předpokládám, že za to, co teď Rakušan udělal, bude souzen a odsouzen. Existuje prý už teď inter-
netová petice, kde se vyjadřuje nesouhlas s tímto otřesným, nestátnickým, nedůstojným, odsouzení-
hodným, ubohým, nehorázným, psychopatickým činem. Já se určitě připojím. Teď už je hrozba váleč-
ného zásahu (proti nám) ze strany Ruska reálná; žádný státník, žádný vůdce si tohle nemůže a v pod-
statě nesmí nechat líbit. Proto je důležité, aby se co největší část našeho národa od tohoto hnusu di-
stancovala. Nemůžu se zbavit domněnky, že právě tohle je cílem toho všeho. Aby Putin musel zasá-
hnout a všichni pak křičeli: "Vidíte? Udělal to! My jsme to říkali! Je to vrah!" To ale nikdo z nás nechce,
že ne?

9.11.2022:
     Napsala jsem, že je na internetu petice ohledně té Rakušanovy dekorace. Přesně byla tam výzva,
aby lidé na uvedenou adresu - adresu ruské ambasády psali své distancování se od tohoto humusu.
Já za sebe jsem napsala dopis, který doufám, že dojde tam, kam by měl, a přispěje k tomu, k čemu
by měl - ke světovému míru.

     Na několik dnů mi přijela kamarádka (původně na několik hodin). Probíraly jsme moji knihovnu 
a také jsem jí, jakožto rusofilovi (odjakživa) ukázala knihu těch strašných ruských pohádek. Otevřela
jsem ji na nějaké straně, ke které jsem tenkrát nedošla: "No ale tohle je zrovna docela zajímavé, po-
dívej...: "Míru hrachu jsem rozsypal, ale dvě jsem nasbíral." - "Ale to je dobré!"
          "Je to dobré, ale ne moc." - "A pročpak?"
          "Hrách jsem zasel, jenže roste řídce zase". - "Ale to je špatné!"
          "Je to špatné, ale ne moc." - "A pročpak?"
          "Hrách není hustý, ale má velké lusky." - "Ale to je dobré!"
          "Je to dobré, ale ne moc." - "A pročpak?" 
atd.atd. "Ale to je přece..jako..", žasla kamarádka. - "Jo jo, já prostě nemůžu otevřít knihu." 
Je to přesně jako dnes. 
Nechala jsem ji tam s knihou a na chvíli odešla. Když jsem se vrátila, seděla s opravdu divných vydě-
šeným výrazem a dokonce trochu zsinalá. Poslouchej: "Drozde, drozde, copak to děláš?" - "Spravuju
hnízdo." - "A proč?" - "Budu vyvádět dětičky," řekl drozd. "Drozde, drozde, 
vyveď mě z té jámy! Jinak
ti všecky dětičky sežeru!" 
Drozd udělal, co liška (neboť tím teroristou byla liška) chtěla, ale liška měla další a další požadavky. 
..."Drozde, drozde, vyvedls mě z jámy?" - "Vyvedl."  - "A nakrmils mě?" - "Nakrmil." - "A dals mi napít?"
"Dal". - "Tak mě ještě rozesměj. Jinak ti všecky dětičky sežeru."
To je teda fakt šílený, povídám. Vždyť jsem ti to říkala. Ale i tak... -"To je ale ukrajinská pohádka!",
V době, kdy jsem knihu kupovala, jsem to nerozlišovala. Tenkrát to ještě nikdo nerozlišoval.

     Kate a Leopold je docela hezký romantický film. Shlédli jsme ho kus a můj přítel se pak zbytek
večera choval galantně. Moc jsem si tu půlhodinu užila a budu na ni vždy vzpomínat s dojetím.
Hlavní hrdinka (Američanka) pracovala v reklamní agentuře a Leopold, přišedší z minulosti, na její
přání propagoval nějaké nízkotučné máslo, které se ukázalo býti nechutným a on se rozzlobil s tím,
že se na něčem takovém odmítá podílet. Ale ona se rozohní, že celá léta tvrdě pracovala a musí se
otáčet, aby zaplatila nájem a mohla si dovolit všechny ty věci, které by chtěla, a jestli kvůli tomu mu-
sí vychvalovat nějaký hnus, tak že to klidně udělá. Nepřipadá vám to povědomé? V Americe, ale
nejen v Americe je pod pojmem "tvrdě makat" viděno i vědomé klamání lidí a doporučování něče-
ho, co bychom sami nepozřeli či nepožili... I lži jsou tvrdá poctivá práce. Třeba že rouška vás ochrá-
ní před viry. Nebo že za nás bylo líp.

     V těchto dnech končí tisíciletá etapa vlády temna a zla. "Zlo vládlo tisíc let prostřednictvím kato-
lické církve", zněla ta věta přesně. Když jsem se tak do toho musela podávat, zdálo se mi, že Zlo,
Satan, mimozemšťani jsou pořád jedno a to samé s tou egyptskou sebrankou, s egyptskými bohy,
které jsme sice vypudili z jejich dimenze, ale přestěhovali se nám (již v minulém roce) do budou-
cnosti, kterou si teď bereme zpět, tedy aspoň se o to snažíme. Jsou už únavní.
Když se podívám do svých poznámek, na které si obvykle nevzpomenu nebo je nemohu najít, mám
tu jeden starší zápis - lidé s 3. dávkou ztrácejí minulost, přestávají existovat - dobíjejí se z naší ener-
gie, z naší minulosti - ztrácíme paměť. Tak to je tedy zapeklité. Tak tohle si můžu škrtnout. Ten pro-
blém ale asi bohužel ne. Škoda, že si toho nepíšu víc. škoda, že si toho nepamatuju víc.
Pokud se říká, že očkovaní lidé nemají napojení nahoru, já za sebe jsem nalezla, že tam nemají vů-
bec nic. Netuší, že existuje cosi jako "nahoře". Existuje pro ně jen "dole". Jsou či začnou být příze-
mní. Přestanou mít jakékoli blahosklonné myšlenky. Jsou tvrdí a krutí. Myslí si, že jsou v pořádku.
Zlo jim to našeptává. To se může stát jakkoli komukoli. Oni se z toho ale nedostanou. Nejsou tady
už a nikdy už tady nebudou. Tato planeta je jim zapovězena. Kromě těch, co dostali milost, boží mi-
lost. Bůh jim buď milostiv, všem.

10.11.2022:
     Abych nevypadala jako idiot, když píšu, že jsem nadšená z toho, co se u nás děje. Že stále trvám
na tom, že Fiala byl lepší volba než Babiš. Samozřejmě jsem tím vším zhnusená a unavená. Ale:
když hodíte žábu do vařící vody, vyskočí. Když ji dáte do studené vody a pomalu zahříváte, nevy-
skočí a uvaří se. (Prosím vás nezkoušejte to, je to ověřené). Babiš je ta druhá varianta. Fiala ta první.
Pro dyslektiky: S Babišem zahyne.
Za Babiše, pokud jste to zaregistrovali, se začaly po celém území naší země opravovat  a zpevňo-
vat mosty. Když přeskočíme možný kvíz - bylo to proto, aby projela americká vojska; aby jejich te-
chniku udržely. Taky se tu už jejich konvoje začaly letmo objevovat. To jste jistě zaznamenali. Ame-
rický voják, bude-li vyslán na naše (nebo jiné) území v rámci NATO, nepodléhá našim zákonům, ale
zákonům země, kterou byl vyslán: tedy Ameriky. Jak se chovají a co páchají američtí vojáci na "zá-
chranných misích", kterou by tahle samozřejmě byla, všichni víme. Babiš není kretén, je chytrý. Totiž
je kretén, ale je to vychytralý kretén. Fiala je jenom kretén a na tohle koule nemá. Máme tím pádem
odklad. A my potřebujeme hlavně odklady. Pak už je to v suchu.

     Když jsme před několika dny slyšeli nenápadnou reportáž, kde hovořili o tom, že podle výzkumu
vědců může běžný člověk pracovat v normálním provozu zcela bezpečně do 75 let, bylo nám jasné,
kam to směřuje. Dnes bylo ve zprávách pár nenucených reportáží, že například v Americe vůbec ne-
znají termín "mateřská dovolená". A v jiné zemi ji mají zas jenom půl roku. Takže zřejmě bude třeba
je rychle napodobit. Americký sociální systém, ukrajinské školství, švýcarskou demokracii atd. Taky
bychom si mohli vzpomenout, že v Indii umírá každé x-té dítě hlady. A některé africké národy stále
ještě obřezávají své ženy.

     Náladu ve společnosti ohledně smrtonosné pandemie, kterou jsme na podzim opět neomylně
očekávali, vystihuje tato sms:
"...z včerejší návštěvy v Nemocnici Hořovice, ambulantní části: všude visely cedule že ve vnitřních 
prostorech jsou všichni povinni nosit náhubek. Mělo ho jen pár zoufalců, jinak nikdo, ani personál
a nikdo to neřešil"
 

    Jsem ráda, že Fígl mnohé ovlivnil nebo inspiroval. Jeden pán mi už před mnoha měsíci vyprávěl,
jak byl na nějaké terapii, kde k němu a do něho jakási mladší manželská dvojice (začali prý s novou
metodou) přiváděla světlo, aspoň to tvrdili. Říkali při tom jakési věty a on si stále říkal: ale tyhle věty
já přece odněkud znám; ty už jsem někde slyšel.. A pak si vzpomněl, že je četl ve Fíglovi. Na jedné
nedávné demonstraci jsem z pódia slyšela citovat opět jeden kousek. Je to fajn. Ale možná by už
bylo užitečnější, kdybychom se spojili. Mám toho ještě mnoho v rukávu.

     Využiji své pozice a vznesu zde svoji zcela soukromou prosbu: neválí se vám náhodou někomu
někde v šupleti stará slušná tlačítková Nokia, kterou víte, že už nikdy nebudete potřebovat? Já a do-
tykový telefon spolu vzájemně nefungujeme; kromě toho, že je upřímně nesnáším. A samozřejmě 
mám více důvodů nepoužívat tyto telefony. Pokud byste nějakou takovou relikvii, které byste se mo-
hli vzdát, vlastníte, dejte prosím vědět, mnoho z vás má na mě kontakt, případně budu 17. v Praze
na demonstraci s transparentem začínajícím slovy Vládo, jste důkazem, že... Předem děkuji.

1.11.2022:
     Když u nás by ten mladík, co jel vlakem do Německa, zmínila jsem Čtvrtníčka propagujícího oč-
kování. (Můj přítel řekl, že to je opravdová Česká soda, ale trochu slabší díl.) Mávl rukou, ohodnotil
tu osobu velmi nelichotivě a přidal své zkušenosti a dodal: "Copak ten. To  by zklamalo, kdyby
tam šel Svěrák." -"Tak to už abys začal být zklamaný; ten tam šel mezi prvními. "
     Nedávno mi přišel od kamarádky hezký bonmot:
Sebevražednost má samoregulační charakter: čím víc sebevrahů, tím méně sebevrahů.

     Ze včerejška na dnešek se zlomilo "zlé kouzlo". Někteří z nás měli zlou noc. Věci začnou jít z ne-
pravdy na pravdu. Pravdy se budou odhalovat, i kdyby čert na koze jezdil. Věci se budou zrychlovat,
s dovolením o trochu víc, než bylo v plánu. Zlo bude po troškách zaháněno. Pomalu, ale jistě a neú-
stupně. Mrtvých bude přibývat. Ještě týden dva a nic už se neutají. Nebude už možné nic zatajovat.
Putin začne nabývat navrch. začne mít morální převahu; jinou už samozřejmě má. Naše vláda po-
čne býti amorální. I ti, nechci jmenovat, kdo by se do ní rádi dostali.
Vánoce vůbec nebudou v pořádku. Lidé budou vyděšení, budou se bát. Je v plánu opět vypuštění
něčeho, já osobně jsem viděla plyn, nebezpečný, smrtící, tedy to je jeho název, a lidé tomu uvěří.
Dost možná bude snaha či záměr svést to na Rusko. Vy si dejte buřta u stánku a zkuste tu vřavu 
nevnímat.
Někdy je dobré některé věci říct, aby byl člověk připraven; nebo aby se nebál. Některé věci je nu-
tné říct, musí se vyslovit, aby se staly. A některé je třeba říct, aby se nestaly. Zavčas je vyžvanit, aby
to Zlu už nestálo zato. Protože moment překvapení je pryč. A nebo říct, že budeme bojovat. Že to
víme a že se nedáme.

     Do konce roku se toho prý stane ještě strašně moc. Poslouchám to už minimálně dva měsíce. 
Nemáme prý vůbec tušení, co všechno se ještě stane, neumíme si to představit. Očkovaní budou
nějak snadno k poznání. Jako by měli jakési "znamení na čele". Pravděpodobně až ke konci roku.
Doufám, že to není to, co vidím, to bych se asi opravdu zbláznila. Nebo zůstávala doma. Je pravda,
že po celé dva roky při každé práci vždy přes dotyčného člověka nás to připravuje na to, co bude.
Abychom to ustáli. Abychom nezešíleli. Ostatně nezapomínejme, že jde o čipování. Může se stát
cokoli.
Zima bude podle toho, jakou si ji uděláme. Jaro už bude mnohem zábavnější.

12.11.2022:
     Poprvé za celou dobu jsem se spolehla na cizí zdroj... Pokud stíhaný ukrajinský mafián Fiala ne-
ní Fialův příbuzný, opět si můžeme lámat hlavy s tím, proč je ten Fiala tak fanaticky ližprdelkovský.
Rodina by aspoň dávala smysl. Že by to nakonec dělal z čiré občanské uvědomělosti?

     Kdysi jsem psala o rozpouštění duší lidí po ,,povinném" očkování, tedy těch, kteří je považovali
za pozitivní, povinné a o další možnosti neuvažovali. Takový člověk už odhlasuje cokoli. Jejich ener-
gie nebude již znovu použita. Půjdou do jakéhosi ,,zapomnění" a někteří se z něj už nevrátí. Část zů-
stane v tomto zapomnění, dokud si opět nevzpomenou, jací byli před tím, než byla zmanipulována
jejich duše. Mnohé půjdou do převýchovného programu. Můžeme tomu říkat ,,podsvětí". Tam budou
tak dlouho, než se vzpamatují. Pak mohou, i když za dobu, která by v tomto prostoru měla pro nás
dojem věčnosti, ,,zkusit své štěstí" někde jinde, v jiném galaktickém vesmíru nebo vůbec v jiném ve-
smíru, ale na Zemi už nikdy. ,,Nikdy" si necháme jako výraz tohoto (našeho) vesmíru. V jiném ,,vesmí-
ru" existovat nemusí. Tuto realitu ale vědět nebudou. I kdyby jejich pochopení trvalo jen vteřinu, jim
to bude připadat jako věčnost. I kdyby to ,,byla" jen ,,vteřina", nebude to dřív, než skončí tato Země.
Čas se dá totiž jakkoli natahovat. Nebudou mít kam se vrátit. Mohou se ale v jiném čase, pro naše
oči ve ,,stejném", tomto - našem čase přestěhovat na jinou planetu v jiném systému. Pokud vás teď
napadlo, že tato země skončí - ano, to určitě. Nic nemá věčné trvání. Ale bude-li to za dlouho, vy už
tu nebudete. Země shoří, ale bude vyprázdněná. Nebudou tu ani zvířata. Bude-li to teď - nemusíte
si toho ani všimnout. Je to jako když v jediném okamžiku zhasnete a zároveň rozsvítíte. Jinde, zdán-
livě. Na našem místě, zdánlivě. Je to jiná realita, než byla ještě vloni. To je příjemné zjistit.
Takže sem patří i podivná informace, že na konci loňského roku zemřelo mnoho lidí.
Mnozí samozřejmě přežijí. Zaprvé mají placebo, zadruhé - ale to až v jiném díle...
Některé z duší určených k likvidaci mají - měly povahu své energie převážně z říše zvířecí, a tam  
bude také tato energie navrácena. Překvapilo mě, když jsem dostala informaci, že tato likvidace již
skončila. Bylo to poměrně záhy - někde jsem to tam psala. Čekala jsem (viděla jsem), že jich bude
mnohem více, než kolik doposud - v té době - lidí zemřelo. Pochopila jsem to až před několika týd-
ny či pár měsíci. To veliké množství lidí ztratilo své duše prakticky hned po okování. Jako když po-
depíšete úvěr. Dostanete vše, po čem toužíte: divadla, kina, koncerty, zájezdy k moři. Někdy i něko-
lik. Zároveň ale  podepisujete - dole, malými písmenky - že se do půl roku vystěhujete ze svého pří-
bytku a vzdáte se všeho svého majetku. My jsme také podepsali úvěr: že nic nebudeme moct a zů-
staneme doma. Ale přežijeme. Takže to, co chodí očkovaného kolem nás, jsou prázdné živoucí těle-
sné schránky, které přežívají proto, že jsou napojeny na jiný zdroj. Proto se s nimi nesmíme spojovat,
napojovat  se na ně. Tento zdroj je pro nás nebezpečný. Dokud budou bojovat o život, bude spíše
užitečné se jich obávat. Neříká se mi to lehce, ale jsou koncipovaní na to, aby nás pobili. Každopád-
ně jejich jedy jsou stále "rozleženější" a více jedové. Také přibývají a s novými dávkami stále vychy-
tanější. Je třeba chodit hodně na slunce a na čerstvý vzduch.

13.11.2022:
     "V posledním odstavci Ti chybí č - máš tam "hned po okování", což tomu sdělení dávají (,,dává"
jsi asi chtěla říct..?) trochu jiný rozměr", jsem ráno dostala sms. To byl ale povedený překlep, ne?
Okovy jako příměr k očkování. Očkování jako symbol otroctví a jako otroctví samo. Očkování jako
opak svobody. Jako opak toho, co si dotyční mysleli, že jim přináší.

     Když jsem šla dnes pro něco do lednice, vzpomněla jsem si na jeden starý vtip: Miláčku, mám
zbytek těch brambor vyhodit nebo je mám dát na talířek do ledničky a ty je za týden vyhodíš sama?"
 
Jak jistě víte, Válek navrhnul, že by se nemoc Covid 19 vyškrtla ze seznamu nemocí vyžadujících
izolaci. Čímž negoval všechno, co v minulém roce nařizoval. Samozřejmě. Většina očkovaných teď
bude stále pozitivní na covid, protože právě vakcína bude to, na co test reaguje jako na pozitivní.
To by byl absolutní kolaps všeho. Válek je taková shnilá brambora v lednici určená k neodvratnému
vyhození. My to víme od začátku a teď na to musí přijít i ti na druhé straně barikády. Musí k tomu 
bohužel sami dospět a tohle vyhlášení by jim o jejich ,,zdravém úsudku" mohlo ledacos napovědět.
A do konce roku bude takových možností zdravého úsudku jistě mnohem více, i co se týče různých
jiných opačných polarit v dalších, jiných problémech. A půjde to až do nebe... A pak dál za hranice
našeho vesmíru.. A pak konečně nastane na Zemi blaho.

(večer): Nevím - vyplynulo doufám zřetelně, že to ,,fouknutí ještě něčeho" ohromně nebezpečného
bude kamufláž? Dozajista by se to stalo a bylo to samozřejmě v plánu a byl by to pokus o vyhlazení
celé Evropy, neboť se poněkud vzpírá, ale jak jsem psala myslím že někdy začátkem léta, nebude to
již možné, neboť konstelace to už bude prakticky vylučovat. Myslím, že v tomto stádiu právě už jsme.
Věci se nebudou mot dít tak, jak bylo původně naplánováno.

     Včera jsem psala, že někteří, co se očkovali do dvou dávek, vyváznou. Mohou, pokud se rozho-
dnou plnit svůj úkol na Zemi. Pokud si vzpomenou, proč tu vlastně původně byli. Když vstoupí opět
na pravou cestu. Když budou pomáhat na této Zemi; když nebudou škodit. Svůj život si musí vyslou-
žit. Možná to zní snadně; ale nemyslím, že by se moc takových našlo.

     Když jsem před rokem a půl zkoumala vakcíny, nehledě na jejich druhy, typy nalezla jsem tuto
věc: v zásadě jsou tři typy: první pro důchodce - vždyť jsou tu jen přebyteční, že.., druhá pro dospělé,
kteří jsou schopni přenášet a zplodit potomka. Ne svého, ale někoho druhého. A třetí pro děti. Není
přece žádoucí, aby se tu nadále rozmnožovali lidé.

16.11.2022:
     Zapomněla jsem - vždycky něco zapomenu - kromě vitaminu C doplňte ještě calcium, vitamin B,
přpadně D. Taky je od 13. tohoto měsíce možné opět pít hořký čaj, kdo má ještě zásoby, 1-2x denně,
po 7 dnech lze udělat týdenní pauzu, silnější povahy mohou bez pauzy, až do slunovratu 21. prosin-
ce.

     ,,Polský traktorista položil život za naši demokracii", padlo dnes u nás doma. Za nový typ ukrajin-
ské domakracie u nás. Ukrajinská demokracie je zřejmě založena na tom, že jí všechno projde. 
Když jsme dnes jeli do Prahy, říkala jsem si, že kdybychom nedejbože nabourali, mohla bych to sva-
lit na Němce, neboť naše auto je německé výroby.
     Je to několik dnů, co mi do hlavy náhle připlula věta: policie má nařízeno nezasahovat a nestíhat
přestupky Ukrajinců
. U bitky dvou tlup Ukrajinců v Pardubicích,  které jste možná mohli vidět na videích li-
dí. kteří to kolem točili, čirou náhodou byl jeden z ,,mých lidí", takže jsem o tom dnes slyšela z první
ruky. Bylo to prý děsivé a policie se vůbec nezúčastnila.
Dotyčná paní je z Chrudimi a vyprávěla mi také, že vedle nich bydlí ukrajinský hoch s babičkou. Je-
ho matka je bohatá advokátka žijící v Británii a otec též advokát žijící někde ve světe. Synka a babič-
ku odložili sem k nám a v minulých dnech se matka přijela za klukem podívat.
     Napatří to sem, ale svým způsobem ano - je to obraz stavu celé naší společnosti: říkala mi tatáž 
osoba, jak stála v šoku v Kauflandu v Chrudimi a dívala se na ,,prodavačku", která brala z hromady
citronů v regálu půlkilové siťky, ty trhala a citronu sypala do regálu pod nápis Biocitrony. Bez uzar-
dění, před očima lidí. Cizí supermarkety a cizí superlidi tu zřejmě mohou cokoli. Zákony se na ně 
nevztahují a projde jim úplně všechno.
     Ještě jedna perlička z Chrudimi - ve volbách tam opět zvítězilo ANO a tentýž starosta. Ten usou-
dil, že budou muset udělat ještě nějaká úsporná opatření a ušetřit na osvětlení. ,,Kde to ale udělá-
me?", zamýšlel se. ,,Tak třeba v Topoli (v Chrudimi je čtvrť nebo část zvaná Topol). Tam mě nevolili".
Co dodat? 

18.11.2022:
     Demonstrace proběhla, to je tak asi jediné, co o ní mohu říct. Cíl přimět ČT, aby odvysílala petici,
byl samozřejmě naivní a já jsem o něm vlastně ani nepřemýšlela. Bylo důležité sejít se a opět vyjá-
dřit svůj názor. Někteří z nás se z ní možná vrátili trochu v depresi. Zapomněla jsem se před tím po-
dívat na počasí, takže jsme i zmokli, což náladě zrovna moc nepřidalo. Lidé na chodnících kolem se
tvářili spíše zvědavě, než že by otevřeně zaujímali nějaký postoj, jak tomu bylo například před ro-
kem touto dobou - já se svým heslem "Chceme stejná práva jako mutanti" si tyto reakce ještě po-
měrně živě vybavuji - jen semtam bylo před vchodem některého domu či v otevřených oknech vi-
dět na první pohled ukrajinské rodiny, které se smály a měly výraz hostů restauračních zahrádek,
kolem nichž prochází nečekaně zábavný maškarní průvod groteskně protestující proti tomu, že
po silnicích jezdí auta a po obloze létají letadla a se stromů padá listí. V jednom okně v nejvyšším
patře domu někde kolem Nuselského mostu se vykláněl veliký obtloustlý Ukrajinec, mával na prů-
vod, vztyčoval palec a doširoka se smál. Jeho řeč těla - jeho výsměch byl tak obrovský a všemocný,
že dav pod ním řval zuřivostí, což ho ještě více rozveselovalo a o to více mával na běsnící dav dole.
Pokud jste zaváhali, jestli nám třeba prostě jen nefandil, můžu vás ubezpečil, že tak  to opravdu ne-
myslel. Mě chytil skutečný amok a když jsem po chvíli trochu polevila a odvrátila se od muže v okně,
všimla jsem si tří policistů jdoucích těsně za sebou po kraji silnice asi metr ode mě a pohled na něž
mě ubezpečil, že už jsem byla poměrně blízko šance, že bych mohla mít pořádnou pravidelnou stra-
vu, a tím zase jednu starost s krku a zbavím se tak konečně rozličných neduh. Takže tentokrát nic,
ale jak řekli policisté u nás na dvoře, když jsme při pracech na zahradě poprvé ohlásili mrtvolu (na-
hlásila jsem to slovy "Chcete se přijet podívat nebo vám mám pak zavolat, co jsem z toho sestavi-
la?") a podruhé ruční granát (poprvé to byl bernardýn ve flanelce a podruhé karbidka. Policista
v tomto případě postupoval podle přesných pokynů, které jsou na oficiálních internetových strán-
kách popisovány jako "Co udělá ten největší policejní idiot"): ,,Potřetí to už určitě vyjde".

     Před asi dvěma měsíci se ke mně neuvěřitelným omylem dostala mladá žena, která měla dvě 
dávky. Po kratším trochu napjatém rozhovoru jsem se rozhodla, že když prošla - zkusíme to. Její
karma, či osud, jak chcete, byla jak silnice stoupající rovně přímo nahoru, krásná, čistá, úspěšná,
bez závažných komplikací. Vedle této silnice stoupající šikmo nahoru vedla vodorovná svištící dál-
nice. Ta dálnice byla očkování. Ona jela po té dálnici a neměla šanci se na svoji silnici dostat (tuto
beznaděj asi mnozí známe). Když jsme asi po třičtvrtě hodině skončily, právě včas, protože mě za-
čalo pálit v krku a na patře a zrovna jsem začala přemýšlet, co budu dělat, ocitly jsme se z dálnice
nečekaně opět na její silnici. Dívka ztratila tvrdý studený nepřátelský výraz a jakoby roztála a uvol-
nila se. Mně se vzápětí před očima udělala mezi mnou a ní rýha, spíš strž a dostala jsem ,přísný zá-
kaz jít dál, ani krok; pod trestem smrti. Vůbec to nezkoušej" 
a věděla jsem, že je to myšleno váž-
ně a doslova a - asi vůbec poprvé - jsem neměla ani stín pokušení tento zákaz překročit. Nikdy
jsem nic takového nezažila. Slečna odešla a dostala informaci - spíš ortel - že teď se bude učit, co
je to právo. Ne může, ale bude. Pomyslila jsem si, že je možné všechno, že se třeba zázraky dějí 
a zkontrolovala jsem to druhý den. Slečna sice byla stále na své silnici, ale všechny původní děje
a cíle z ní  zmizely a zbyl jeden jediný, uvědomění a poznání, co udělala. A že z toho už není cesty
ven. Žádné plány o rodině, kvůli kterým původně přišla.

     Dnes u mě byl mladý muž, který očkovaný není, ale našel si před měsícem děvče s dvěma dáv- 
kami. I po něm jsem už musela dosti větrat. Našla jsem přes něj některé zajímavosti. Všichni potře-
bujeme partnera, máme-li ho, jako určitý generátor - něco, co nás podrží, když klesáme, a příště
zase podpoříme my jeho, když je slabý on. Mohou tak fungovat i přátelé, ale ty sem teď do toho
nechci plést. Jeho dívka ale fungovala jako "simulátor" - její systém simuloval (simuluje) lidský orga-
nismus, lidskou duši (časem lidské tělo). Jeho systém se stykem s ní (včetně denodenního života,
pobytu) nedobíjí, pouze se vyšťavuje. To samozřejmě známe i z minula s mnoha osobami, ale to
jsme se zase byli schopni dobít, doplnit. V tomto případě z nás pouze ubyde. Pokud se necháme
takto ostrouhávat, nemusí z nás nakonec zbýt nic. Zajímavě odolnější proti tomu jsou matky, které
mají malé děti (to je cca do 10-12 let). Jsou zaměřeny na organismus svého dítěte a jsou tím do znač-
né míry chráněny. Pozor - nemusí to fungovat při druhém dítěti, zvláště přesáhne-li tento věk.
      Před několika týdny se mi změnilo slovo ,,psychotronika" na ,,elektronika". Možná to s tím má
také co dělat.
     Pokud hodláte zplodit potomka se svým partnerem, nevadí, bude-li černovlasý, blond, snědý,
světlý, mrzout, veselý, malý, velký. Ale měla by to být ,,čistá příroda". Měl by být z ,,našich součástek".
Což očkovaný partner, a to v čase čím dál více, už nikdy nebude. Mimozemská frekvence, která se 
do něho bude vkrádat, vám bude nepříjemná, a vaše dítě zahubí či bude hubit. Teoreticky to nemu-
sí vypadat jako taková katastrofa, naočkoval-li se partner až po početí dítěte, ale i tak to bude mát
na dítě neblahý až zhoubný vliv a ani vám to dvakrát neprospěje. Pokud bude matka své dítě bránit,
může ho ochránit. Mateřský pud a soucit je strašně zvláštní věc. V mnohých případech to může být
i otec, je-li situace obrácená; bude-li mu ochoten pak být i ,,matkou". Ale obráceně je to snazší. Zno-
vu opakuji, že jsou lidé, kteří velmi bojují a snaží se. Už by nikdy neudělali takovou blbost a snaží se 
všemožně se z toho dostat. Myslím tím, že se opravdu snaží. Ti se z toho mohou dostat. Je třeba být
spravedliví.

     Od 13.-15.listopadu začala jakási ,,satanská doba", řekněme tomu 6-7 satanských týdnů. Po této
době bude světlo ,,více světlé, bude více žhnout". Pardon... je něco nového s Ruskem. Právě teď.
Putin se rozhodl změnit plány. Tak to není úplně dobře. Proč už někdo sakra neřekne, jak je to do-
opravdy?
Donbas se samozřejmě nakonec osvobodí a za sebe si myslím, že to nebude jediné území, které
bylo nějakým způsobem terorizováno a rozhodne se pro svobodu a demokracii a bude chtít být 
samostatné. Příští rok bude pro tyto události obdivuhodný. Lidé si uvědomí, že mohou být svobodní
a do jisté, do značné míry samostatní.
     V prosinci se mají dít nějaké příšerné věci, ale já si pořád nejsem jistá, co přesně to bude. Spíš
to bude na lidské úrovni, než že by tu hrozila nějaká válka. Něco osobního, zdravotního, společen-
ského.. Něco o ,,nich" a o ,,nás". Jen někteří si možná nebudou jistí, kam a ke komu vlastně patří.

20.11.2022:
     Dnes jsme viděli šot z demonstrace proti ČT. Televize mezi několika tisíci lidmi zabírala pokud
možné násilnické až asociální typy, kterých tam bylo pomálu a šarvátky, které se kolem nás napří-
klad nikde neděly. V podstatě svou reportáží potvrdila důvod této demonstrace.
     Také jsem v televizi slyšela říkat Rakušana - přesně jak to říkával Babiš - že to, že na něho lidé
křičí a mohou křičet, je projev a důkaz demokracie. Nebylo by hezčí, kdyby to lidé nemuseli? Kdyby 
k tomu neměli důvod? Je to jediný typ demokracie, na který je hrdý? Na víc nemá? Tohle ho oprav-
du baví? Je se sebou spokojený? Je takový zrádce? Taková sketa? Nebo je to prostě tak, jak hlásal
můj transparent? ,,VLÁDO, JSTE DŮKAZEM, ŽE OČKOVÁNÍ ZPŮSOBUJE ŠÍLENSTVÍ A DEMENCI" ?

     Dnes jsem slyšela historku z Plzně: paní šla do kadeřnictví a byla přidělena Ukrajince, kterou 
prý podnik přijal, když škemrala, že potřebuje pomoct. Paní chtěla melír. Když se to Ukrajince snaži-
la vysvětlit, zjistila, že jí vůbec nerozumí. Nakonec prý jen zavřela oči, protože se nechtěla dívat 
do zrcadla na to, co jí na hlavě provádí. Po dvou hodinách odcházela s jedním žlutým proužkem 
a trochou hnědé barvy někde u kořínků vlasů. ,,Kadeřnice" si řekla o 3.500,- Zaplatila je na recepci.
Když jsme se zeptali, proč to proboha platila, řekla, že neměla sílu se hádat.

      Bratranec mého přítele se ptal, kde jsme byli v létě na dovolené. Přítel po pravdě řekl, že už
jsme nebyli na dovolené a vlastně vůbec nikde několik let, protože byla ta nařízení a omezení a nás
by nikam nepustili. Bratranec řekl, že pro něho je důležitější kultura. Chtěl tím tak nějak říct, že jsme
kulturní ignoranti, nekulturní hovádka, zapšklí mimozemšťani, kteří místo toho, aby žili, jak se má, se-
díme doma kvůli nějakému formálnímu a zbytečnému nesouhlasu s něčím, co sice možná není úplně
správné, ale jinak jde vcelku o hovno. Jsme zoufalci, fanatici, co nevědí, kdy mají přestat.

     Před pár dny mi paní, co u mě byla, vyprávěla o své dceři, kterou taky znám. Má tři kamarádky, se
kterými kamarádí od dětství, tři takové ty hlavní a svým způsobem jediné kamarádky. Všechny se ne-
chaly naočkovat. První dostala mozkovou mrtvici, druhá rakovinu a třetí teď porodila poškozené dítě.
Zřejmě se také nechtěly hádat. Nebo jim to připadalo jako pouhá formalita.

21.11.2022:
     Když jsem se v sobotu ráno podívala z okna, usoudila jsem, že poslední druh hroznového vína 
na mé zahradě už nedozraje a na dvoře bude zahájena slunečnicová sezóna. Zase budu v knížce
hledat ty samé ptáky jako každý rok a snažit se zapamatovat si, jak se jmenují. Dnes ráno jsem mu-
sela odsunout regál (a nejdříve z něho vystěhovat dvě řady knih), abych vylovila sýkorku, kterou 
včera ulovila jedna z našich koček a přinesla ji domů a pak se střídaly v jejím radostném mučení.
V létě to tak dělaly s myšma. Našli jsme je pak až podle zápachu. Sýkorku jsem ubytovala v koupel-
ně v plátěné přepravce, než jí dorostou peříčka.

     Zlá chvíle s neblahými myšlenkami v jedné mocné hlavě sice zatím pominuly, ale s našimi ,,stát-
níky" si těžko budeme moct být někdy jisti bezpečím. Pohybujeme se na minovém poli v sopečném
pásmu.

     Pokud budete cestovat a někde chtít bydlet, mám pro vás snad už aspoň jednu příjemnější zprá-
vu. V těchto dnech se sem začala dostávat energie, která se začne vypořádávat s určitými řekněme
,,organismy", které ničí naši auru a nejen auru.... Já to zjednoduším. Pokud budete bydlet v nějakých
ubytovacích zařízeních, bude asi stačit dát si pod sebe na postel nějakou jednoduchou šálu či šátek
a měli byste být celkem dostatečně chráněni. Tyto ,,viry" či ,,systémy" začínají pozbývat energie.

     ,,My čekali jaro, a zatím přišel mráz".
Mráz má ale své výhody. Mráz spálí některé nebezpečné viry. Ne všechny, o kterých víme,  se dají
najít pod mikroskopem. Viry, které jsou obsaženy v energetických tělech či aurách určitých lidí by
pro nás mohly být opravdu značně nepříjemné. Narušovaly či rozhlodávaly by naši auru. Větší mráz
tyto viry spálí. A protože se vyskytují v auře, tedy i kolem našeho oblečení, nemusí se kvůli tomu
nikdo svlékat do naha. Stačí vycházet častěji ven.

24.11.2022:
     Ještě znovu připomínám, že hořkého čaje (recept na 12.11.2021) pouze jednu lehce navršenou ča-
jovou lžičku a 1x, max. 2x denně a druhý mezi 16.- 17. hodinou, nejpozději do 18. hod.

     Včera jsem dostala aktuální informaci od agenta: v porodnicích dostali nové nařízení - u rodiček 
se již nebude, resp.nesmí psát, jaká mají očkování. Nemusím asi vysvětlovat.

     Není věštba jako věštba.
Pokud vám někdo řekne, že když sníte muchomůrku tygrovanou, neřkuli tři nebo čtyři, zemřete, ne-
zahynete proto, že vám to někdo ,,věštil", ale proto, že jste stupidi. Existuje mnoho odborných vý-
zkumů a atlasů hub, kde jste si tuto informaci mohli ověřit. Pokud vám něco takového říkáme, není 
to proto, že bychom vám to přáli, ale proto, že máme či jsme měli snahu vás zachránit. Za důsledky
vašeho jednání nemůžeme my. Stalo by se to i bez nás. Pokud nám  vy říkáte, či jste říkali, že chcí-
pneme v nemocnici na dýchacích přístrojích, říkáte to proto, že nám to přejete (což se nedá přehléd-
nout při dodatku ,,už se těším"), jak jsme často před rokem četli v komentářích na facebooku.  V tom
je rozdíl - jeden z mnoha - mezi námi. Také posloucháme dost odlišné lidi - to je další velký rozdíl.
Věř, ale komu věříš, měř, říká staré české přísloví. Zde se dokonce úplně stejně dobře a rovnocenně
uplatní i to komunistické Důvěřuj, ale prověřuj, které má jinak od toho prvního značné odlišnosti.
Všichni máme kolem sebe blízké osoby - sousedy, rodinu, kolegy.. Když přesně před rokem můj pří-
tel onemocněl, lila jsem do něho byliny a jiné věci a on se skutečně začal, přesně v den, kdy mi řekl
můj ,,klíč", uzdravovat. Ráno měl jen slabou teplotu, cítil se dobře, měl zdravou barvu. Řekl, že cítí, 
že se tělo začalo uzdravovat, že se s nemocí vypořádalo a vše už půjde k dobrému. Cítili jsme to
oba. Nemoc přirozeně odcházela. Jako by náhle z našeho domu něco ošklivého vymizelo. Odpo-
ledne mu opět zavolala jedna taková (tříčárkovaná i s celou rodinou) blízká osoba a on ji informoval
o změně ve svém zdravotním stavu. Do půl hodiny měl horečku zpátky a začalo teprve to pravé pe-
klo. Atmosféra kolem nás se změnila. Temno bylo zpět. (Z toho jsem posléze usoudila, že to celé asi
nebyla pouze nemoc. Byli jsme celou dobu pečlivě sledováni s nespokojeným údivem. Jak to, že je-
ště nejsme mrtví? V televizi jim řekli (přeložila bych to jako ,,slíbili" - no to víte, nesmíte věřit čertům - )
že budeme! Má to tak být správně.) Zděšeně jsem se dívala, co se to stalo a slyšela jsem věty: No to
snad ne?! To přece nemůže 
takhle dopadnout?! Nemůže z toho přece jen tak odejít! 
Přítel nakonec skončil v nemocnici, dostal ode mě různé instrukce (jako ,,žádný prášky na spaní!"),
zakázali jsem umělý spánek a on se uzdravoval každým dnem. Když se vrátil domů, byl v podstatě
v lepší kondici, než v jaké jsem ho kdy zažila. A situace se opakovala Po týdnu, možná dvou opět
říkal stejné ,,blízké osobě", že je všechno v pohodě. Cítí se dobře, žádné komplikace. Žádné problé-
my. Jeho stav se začal náhle opět horšit. Tentokrát jsem ale zasáhla účinněji a záškodníky, kterým
se tento scénář nelíbil (To to jako takhle skončí?! To je jako všechno?!) smetla. Ještě se občas něja-
ký pokus objeví, ale vždy jsme se s tím nějak dokázali vypořádat. Pokud se vám to, milí očkovaní,
někdy přece jen podaří, nepotvrzuje to vaši tezi. To vy můžete za neštěstí dotyčného a k dobru se
vám to určitě nepřičte. 
Vlastně jsem ale chtěla říct něco zajímavějšího. Dnes jsem na ČT 3 sledovala dokument o falešné
paměti. Psycholožka  dělala experiment, kdy zmínila událost, která se nestala: "Ve 14 letech jste by-
la napadena a rodiče volali policii.." Zkoumaná dívka na chvíli zaváhala, ale nakonec se začala ,,roz-
pomínat" a přidávala stále více detailů. Událost jí byla vsugerována. Polovina zkoumaných poté, co  
jim bylo sděleno, jak se věci mají, že se mýlili, že například vlivem drobných poznámek dotazovatele 
identifikovali nesprávného zločince, nebyla ochotna toto připustit. Trvali dále na tom, že to, co říkají,
je správně či že se to skutečně stalo. Bylo to hrůzně fascinující a já jsem okamžitě objevovala mno-
ho věcí: ,,Co mají lidé, kteří dnes volají po válce a útoku na Rusko, nakázáno, aby si pamatovali?" (Při-
znám se, že jsem ke zkoumání použila stále stejnou rodinu) - ,Že Rus byl vždycky svině (a nebude to-
mu nikdy jinak)". ,,Co si měli v minulých dvou letech lidé ,,pamatovat?" - Že vždycky chodili na očko-
vání a že to bylo v pohodě, že se nic nedělo." Je těžko s takovými lidmi dál o něčem diskutovat. Je-
jich mozek si to přece pamatuje. A má nařízeno, co z toho mají vyvodit. Ale proč ne my? Protože my
hodláme pamatovat si pravdu. Nemáme potřebu se obelhávat. Protože názor je důležité, aby byl
věcí pravdy, nikoli vlastní sugesce a nám se to líbí. My potřebujeme svobodu. Protože zatracujeme
hloupost; protože hledáme pravdu a posloucháme svůj rozum, nikoli jen své mizerné povahové ry-
sy; uvažujeme a vůbec posloucháme - nasloucháme a jsme ochotni, schopni přehodnocovat, jakmi-
le zjistíme, že je něco špatně nebo jinak, než to vypadá. Víme, že za Babiše nebylo líp. Víme, že co
se třpytí, nejen nemusí být zlato, ale nemusí to dokonce vůbec existovat. Nikdo nám nebude naši
paměť předělávat. Víme, že pravda není lež a že lež nikdy nebudeme uznávat jako pravdu; nikdy ji
za ni nezaměníme. A i když není možné se už nikdy v životě nezmýlit, vždycky budeme chtít vědět. 
Můj přítel se v těchto dnech začal potýkat se stavem, který měl přesně před rokem (a to mě upouta-
lo, že to bylo ve stejnou dobu). Zeptala jsem se tedy: co si měl zapamatovat? Co bylo do jeho moz-
ku implantováno? -"že měl v těchto dnech umřít".
A toto je důvod, proč si pamatujeme; když se to někomu hodí: že jsme neschopní, že nezvítězíme,
že už to nikdy nebude lepší. Tomu snad nevěříte, ne?

1.12.2022:
     Čím více úmrtí po ..coronaviru", tím více upoutávají světové elity pozornost na ,,válku"a cokoli jj-
ného. ,,Nechte nás ještě chvíli žít", jako by říkaly. My zatím ještě rychle něco vytvoříme.
     V minulém roce nás krmili drásajícími čísly úmrtí na coronavirus, až, z nutnosti právního hlediska,
museli věc přejmenovat na ,,zemřel s coronavirem". Všichni pamatujeme. Hned bylo jasněji a vese-
leji. Tenkrát to byli zásadně neočkovaní, teď už je to idealistický potencionalismus. Teď už se nedají
čísla a fakta zamaskovat, ale jedno lze: mluvit o válce. Mnozí jsme viděli stoupající grafy zvané ,,ze-
mřeli s očkováním na coronavirus" jako obměnu té loňské verze. Očkovaní, jak známo, díky vakcíně
vykazují stálou přítomnost viru. Takže proto ,,na coronavirus". Tato čísla se budou týkat pouze lidí, 
kterým zdánlivě nic jiného nebylo. Nepatří k ním tedy ti, kteří jsou očkovaní a zemřeli ,,na něco jiné-
ho", tedy na infarkt, mrtvici, rakovinu atd, které byly ale také způsobeny očkováním. Můžeme tedy
čísla znásobit teď tak 5x, za několik měsíců celkově tak 15-20x. Když k tomu přidáme ještě sebevra-
ždy. smrti z nepozornosti na ulici či v zaměstnání a celkově stoupající agresivitu..
Ze dvou nemocnic jsem dostala osobně zprávu, že nemocné už prakticky kdo ošetřovat, protože té-
měř všechny sestry jsou nemocné. Takže tyhle smrti sem taky přičtěte. Ze zanedbání lékařské péče.
I kdyby se týkaly neočkovaných, příčinou bude i zde očkování.

     Dnes jsem dostala reakci na pasáž ve Fíglovi na ,,Drozde, drozde, copak to děláš?" - ukrajinskou
pohádku. Paní napsala: ,,To je fakt šílený - a pravda, šílená pravda. Když jim to dovolíme, tak nás se-
žerou, všechny.. ..to těm dětem cpou do hlavy už od malička ve všech pohádkách. Naši sousedi od-
mítli jít na narozeninovou oslavu ukrajinského spolužáka jejich syna, je mu 8 let, protože se konala
v areálu, kde po sobě měli děti střílet dětskými pistolkami, něco jako paintball.."
     Nejen ,,Drozde drozde, nakrmils mě?" jim cpou do hlavy..

2.12.2022:
     Včera jsem telefonovala s kamarádem a on se vyjádřil v tom smyslu, že celou dobu (coronaviru)
nechápal, proč se vlády neozvou, nevzepřou, nezveřejní fakta, čísla atd. Ale přišel na to: ony v tom 
totiž všechny jedou! Vítej, Zdeňku, mezi námi! Tak teď už jsme snad všichni a můžeme jít.

     Ještě jedna reakce mi přišla. Na ,,co si měl můj přítel zapamatovat". Je drastická a ani pro mě ne-
ní lehké na to vzpomínat, ale napíšu ji; budu citovat: ,,A je jasné co jsme si říkali s F .v těchto měsí-
cích 
před rokem.. ,,chci umřít já". Teď je nám samozřejmě zle, kašel, horečky..."
     Lepší eventualita je ,,ať přežijeme všichni".

     EU rozděluje peníze na tento rok a nechce Maďarsku žádné dát, protože prý neplní vstupní pod-
mínky. Zatímco pád naší ekonomiky je ve světě unikátní, Maďarsko je na 1.místě v růstu ekonomiky.
Tím tedy nesplňují vstupní podmínky? Tohle bylo podmínkou, aby se nestalo? Nebo málo týrali a po-
nižovali svoje občany?

      Když jsme se předevčírem cestou na letiště - můj syn se totiž vracel po měsíci z Irska - stavovali
v mém oblíbeném sekáči v Ruzyni, hned naproti věznice (kdyby se mi někdo procházel v navigaci,
asi by se divil, protože mám Ruzyňskou věznici v ,,oblíbených"), tam, co posledně říkala ta Ukrajinka
kamarádce do telefonu, jak se těší druhý den na výlet, protože už strašně nutně potřebuje moře
(tentokrát tam nebyla, možná požádala o azyl v nějaké klimaticky příjemnější zemi), vyrazilo mi dech
výjimečné množství velmi kvalitního zboží, kupříkladu dětských bot. Říkala jsem to paní u kasy.
,,To je neskutečné, kolik tu máte dnes úžasných věcí!" - Že jo!", zazářila. - A těch bot, to je neuvěřitel-
né!" - ,,Viďte!", zatvářila se hrdě. Přikývla jsem: ,,Humanitární pomoc konečně dorazila na své pravé
místo". Za mnou platila ještě nějaká paní. ,,Prosím vás, ostřihejte mi z toho ty cenovky, my to pone-
seme teď rovnou do Charity". S přítelem jsme se na sebe chápavě podívali: ,,2. kolo".
Možná vám připadá, že jsem pořád v sekáči. (Nějaký rozumbrada nedávno v rádiu, kde má zřejmě
pravidelné pořady, zničehonic, při monologu o tom, když někdo nazývá hlupáka hlupákem..., to je
jedno.., použil bez kontextu výraz ,,sekáčové moudrosti". Zřejmě ne náhodou.) Ale já jsem, totiž - mi-
lé dámy - od minulého prosince zhubla 18 kilo. Každá mi vždy řekne: jak jste to udělala?! Já chci ta-
ky! Návod je jednoduchý: snídám- pořádný krajíc chleba (peču vlastní, od té doby, co Hostivařský
pecen, co jsem celá léta vozila z Prahy na venkov, protože tady je jen Kauflandový hnus, zdražili
z 62 rovnou na 90 Kč) - žádné Bebe dobré ráno či jogurtový nízkotučný blivajz složený ze škrobu,
nějakého hlenu a vitaminu E - s čímkoli; obědvám - klidně guláš se šesti, nevečeřím. A žádný cukr.
Většina žen se na mě váhavě zadívá a zeptá se: to jako od oběda nejíte? Ne. Jakože vůbec? Ne.
Ani svačinu?! A ještě to zkusí: ani čokoládu? Ne. Tady většina nasadí zklamaný výraz a odpadá. Bez
čokolády - to bych nedala. Nejvíc mě ale dostane otázka, která padne vždy: a to nemáte večer hlad?
Ale samozřejmě, že mám. Ale na to si zvyknete. Nesmíte mít hlad přes den. Žaludek se vám začne
stahovat a vy nesmíte snižovat dávky, i když se vám chce (pokud nesnídáte celou kachnu); musíte
se donutit najíst se pořádně (ne ne, na dortíček po obědě zapomeňte, ten se do toho nepočítá).
Nezkoušela jsem to, ale nemyslím si, že bude fungovat od rána do tří pořád jen tak něco zobat. Ne-
mám to vyčtené, začala jsem to tak dělat instinktivně a funguje to. Ta otázka mě ale vždy dostane
z jiného důvovodu. Přijde mi to podobné jako: copak vy dokážete nechodit do kavárny?! A do diva-
dla a do kina? Dokonce ani lyžovat a k moři?! Ano. Dokážu. Žádný problém. To přece vydržíte, když
vám jde o něco důležitého.