Od: Lenka Pecharová
Datum: 24.3.2021Čas: neexistuje
Život je o poznání. No ano. Je to nepříjemné.
Často slýchám: "Mluvil jsem o vás s kamarádem, doporučoval jsem, ať vás
navštíví, ale nebyl jsem schopen mu popsat, co vlastně děláte".
Jedné slečně řekl její přítel: "No tak snad proboha víš, kde jsi byla!"
Popisy, které se ke mně donesly, byly: "Mám přeprogramovaný server".
"Po každé návštěvě se mi zvýší kvalita života". " Než jsem sem přišla, neměla
jsem duši. Byla jsem jen "dones, vyzvedni, udělej, zaplať!". "Tam prostě musíš".
Tyto stránky jsem vytvořila proto, abych si na začátku každé práce ušetřila
aspoň pár minut vysvětlování, a také abych zamezila hrůzostrašným popisům
typu "Na tom je skvělé, že se ti prostě celou tu dobu, co tam seš, absolutně
věnuje!".
Ono to pak vypadá, že mám erotický masážní salón. Prosím tě, Timo, příště už
radši mlč, a jenom pošli tenhle odkaz.
Typickými, jak já říkám "vyléčenými" větami, jsou:
Poprvé to se mnou ani nehnulo.
Řekla jsem jim, že děti až šestadvacátého a jen na pár hodin odpoledne.
Poprvé po dlouhé době jsme si s manželem užili krásné pohodové Vánoce.
Bez toho bych to všechno, co se dělo, nikdy v životě neustála.
Řekl jsem mu, že tentokrát už ale za peníze.
Poprvé v životě na mě švagr sám promluvil.
Včera v 10 hodin večer odvezla policie mého manžela za domácí násilí.
Nechápu, že jsem to předtím neviděla.
Měla jsem strašlivý pád na kole. Nepochopitelně jsem neměla ani škrábnutí.
V tu chvíli jsem věděla, že tady jsem měla zemřít..
Poprvé v životě jsem si opravdu užila dovolenou.
Vstal, normálně žere a dovádí, jako když byl štěně!
Krásně se nám srovnal vztah se ženou, máme se teď moc hezky.
Já jsem si najednou uvědomil, že tuhle práci vlastně vůbec dělat nechci.
Jak jsem mohla být tak blbá?!
Prokázaným důsledkem těchto prací je zvýšené vědomí. Když mám někomu
velmi stručně a jednoduše vysvětlit, co je to vědomí, řeknu: kdyby v této zemi
měli lidé vyšší vědomí, musely by ty volby dopadnout jinak. Vědomí je blízké
inteligenci, nemá absolutně nic společného s IQ a už vůbec ne s počtem
vysokých škol. Vědomí je schopnost rozeznat dobro a zlo. Nejen u druhých, ale i
v sobě. Před pár lety nám jeden kamarád - hodný a šikovný člověk - nadšeně
vykládal, jak se na jakémsi kurzu učili cítit energie a vidět auru. A po těch dvou
třech dnech to opravdu většina zvládala. "Víš, já mám s těma metodama
trochu problém", řekla jsem. "Lidé se sice naučí vidět auru, odblokují si pár
kravin, přestanou se tolik hádat s matkou nebo dokážou sedět v restauraci
v rohu, ale v zásadě jsou to pořád ti samí kreténi jako předtím. Vsadím se s tebou,
že stejně polovina z nich volila Zemana". "No jistě, já jsem taky volil Zemana!".
"No tak vidíš, přesně o tom jsem mluvila".
Čím větší schopnosti budou mít lidé s nižším vědomím, tím větší škody
napáchají. Nepředpokládejme automaticky, že ti, co se zabývají "duchovními věcmi",
budou sloužit dobru. Vládci všech zemí ve všech dobách včetně socialismu (i u nás)
používali léčitele, mágy, astrology, věštce a různé psychotroniky, a to nejen
k informacím a vlastnímu léčení.., a v současnosti je to stejné - celé pluky.
I Hitler měl svého lámu.
Snížené vědomí je vlastně určitý druh hlouposti, a někdy velmi kruté.
Nemusíme být nutně hlupáci, abychom se v některých situacích či odvětvích svého
života nechovali hloupě, doslova jsme hloupí. " Esoterika" říká: co nechceme vidět,
co nechceme slyšet. To je trochu jiný případ. Mluvíme o závadě na vědomí, kam si
skutečně nedosáhneme, nevidíme. Doslova nevíme, že nevíme. No to je asi dost
běžná věc, ale mluvíme o těch, kteří už věděli. Oba typy se samozřejmě mohou
kombinovat, ale já se zabývám pouze tím jedním. Má práce tuto hloupost, tuto
nevědomost postupně odstraňuje. Ne ovšem proti vaší vědomé vůli. Pokud chytračíte,
lžete, kradete, a tím nemyslím jenom peníze z kapes nebo fabriky, jste cíleně pokrytečtí,
nepřejícní, žárliví, sebestřední, bezohlední, namyšlení, bez sebereflexe, zbabělí, panovační
(to neznamená mít schopnost panovat), závistiví atd., prostě zlí - a nezlobte se,
ale i příliš hloupí, nic s vámi neudělám. Ani nechci. Jediné, na čem tato práce může
ztroskotat, jsou vady charakteru. Se svojí povahou si musíte poradit sami.
Každá práce se ale na konci zúročí, pravda se kolem vás stejně ukáže, buďte bez starosti.
To, že se nám daří špatně, ještě neznamená, že se nám daří nesprávně.
Prokázaným důsledkem těchto prací je zvýšené vědomí. Když mám někomu
velmi stručně a jednoduše vysvětlit, co je to vědomí, řeknu: kdyby v této zemi
měli lidé vyšší vědomí, musely by ty volby dopadnout jinak. Vědomí je blízké
inteligenci, nemá absolutně nic společného s IQ a už vůbec ne s počtem
vysokých škol. Vědomí je schopnost rozeznat dobro a zlo. Nejen u druhých, ale i
v sobě. Před pár lety nám jeden kamarád - hodný a šikovný člověk - nadšeně
vykládal, jak se na jakémsi kurzu učili cítit energie a vidět auru. A po těch dvou
třech dnech to opravdu většina zvládala. "Víš, já mám s těma metodama
trochu problém", řekla jsem. "Lidé se sice naučí vidět auru, odblokují si pár
kravin, přestanou se tolik hádat s matkou nebo dokážou sedět v restauraci
v rohu, ale v zásadě jsou to pořád ti samí kreténi jako předtím. Vsadím se s tebou,
že stejně polovina z nich volila Zemana". "No jistě, já jsem taky volil Zemana!".
"No tak vidíš, přesně o tom jsem mluvila".
Čím větší schopnosti budou mít lidé s nižším vědomím, tím větší škody
napáchají. Nepředpokládejme automaticky, že ti, co se zabývají "duchovními věcmi",
budou sloužit dobru. Vládci všech zemí ve všech dobách včetně socialismu (i u nás)
používali léčitele, mágy, astrology, věštce a různé psychotroniky, a to nejen
k informacím a vlastnímu léčení.., a v současnosti je to stejné - celé pluky.
I Hitler měl svého lámu.
Snížené vědomí je vlastně určitý druh hlouposti, a někdy velmi kruté.
Nemusíme být nutně hlupáci, abychom se v některých situacích či odvětvích svého
života nechovali hloupě, doslova jsme hloupí. " Esoterika" říká: co nechceme vidět,
co nechceme slyšet. To je trochu jiný případ. Mluvíme o závadě na vědomí, kam si
skutečně nedosáhneme, nevidíme. Doslova nevíme, že nevíme. No to je asi dost
běžná věc, ale mluvíme o těch, kteří už věděli. Oba typy se samozřejmě mohou
kombinovat, ale já se zabývám pouze tím jedním. Má práce tuto hloupost, tuto
nevědomost postupně odstraňuje. Ne ovšem proti vaší vědomé vůli. Pokud chytračíte,
lžete, kradete, a tím nemyslím jenom peníze z kapes nebo fabriky, jste cíleně pokrytečtí,
nepřejícní, žárliví, sebestřední, bezohlední, namyšlení, bez sebereflexe, zbabělí, panovační
(to neznamená mít schopnost panovat), závistiví atd., prostě zlí - a nezlobte se,
ale i příliš hloupí, nic s vámi neudělám. Ani nechci. Jediné, na čem tato práce může
ztroskotat, jsou vady charakteru. Se svojí povahou si musíte poradit sami.
Každá práce se ale na konci zúročí, pravda se kolem vás stejně ukáže, buďte bez starosti.
To, že se nám daří špatně, ještě neznamená, že se nám daří nesprávně.
Tyto práce jsou určeny výhradně těm, kdo se ztratili, nějak nešťastně zamotali,
zapomněli, kdo jsou. Tento systém vám nebude sloužit. Opravuje pouze to, na co si
nedosáhnete. Za co si víceméně nemůžete nebo můžete, ale už byste to dnes neudělali.
Čeho litujete, chápete, že to nebylo dobré a rádi byste to napravili. Error, o kterém váš
systém neví nebo neví, že je to error. Který si nemůžete opravit, protože to není ve vašich
silách, ne že se vám nechce. Mnoho lidí si plete "nemohu" a "je to těžké". Error znamená,
že to, co se vám děje, je v absolutním rozporu s tím, jak žijete, mluvíte, myslíte, jednáte.
Doháníme deficity, obnovujeme kvality, nevytváříme nové věci, které jste nikdy neměli,
ledaže by to byl důsledek erroru v minulosti (téměř nikdy). Vytvářet nové kvality je
samozřejmě skvělé. Ale já chci nacházet ty, kteří už tam byli. Je lepší si vzpomenout,
"najít to v počítači", než všechno vytvářet znovu od začátku. Věřte mi, já vím, o čem mluvím.
zapomněli, kdo jsou. Tento systém vám nebude sloužit. Opravuje pouze to, na co si
nedosáhnete. Za co si víceméně nemůžete nebo můžete, ale už byste to dnes neudělali.
Čeho litujete, chápete, že to nebylo dobré a rádi byste to napravili. Error, o kterém váš
systém neví nebo neví, že je to error. Který si nemůžete opravit, protože to není ve vašich
silách, ne že se vám nechce. Mnoho lidí si plete "nemohu" a "je to těžké". Error znamená,
že to, co se vám děje, je v absolutním rozporu s tím, jak žijete, mluvíte, myslíte, jednáte.
Doháníme deficity, obnovujeme kvality, nevytváříme nové věci, které jste nikdy neměli,
ledaže by to byl důsledek erroru v minulosti (téměř nikdy). Vytvářet nové kvality je
samozřejmě skvělé. Ale já chci nacházet ty, kteří už tam byli. Je lepší si vzpomenout,
"najít to v počítači", než všechno vytvářet znovu od začátku. Věřte mi, já vím, o čem mluvím.
Když jsem hledala nějaký příměr, uvědomila jsem si, že nesmírně podobné jsou
předpoklady pro studium na hudební konservatoři. Musíte mít talent. Talent má mnoho
lidí (mnoho lidí nemá potřebu tento talent využít, nemá potřebu ho s někým objevovat
a rozvíjet či ho využívá ke své spokojenosti a užitku), a učitel má omezený počet hodin,
které chce nebo je schopen této práci věnovat. Učitel má právo podle svých zkušeností
a svého odhadu určit, komu se chce věnovat. Oproti učení na hudebkách se na konservatoři
předpokládá a očekává, že "z vás něco bude", že to, co se naučíte, bude mít užitek pro
co nejširší okruh lidí, budete je obohacovat, kladně ovlivňovat, posílat to dál. To, že máte
talent, ještě nic neznamená. Je potřeba mít i soubor dalších vlastností, píli, vytrvalost,
určitou pokoru, vhodné duševní vlastnosti a duchovní potenciál. I přes zkušenosti jde těžko
odhadnout, z koho nakonec něco bude, kdo to "dá", a kdo odpadne, selže, nechá se někam
strhnout. V obou "oborech" to někdy překvapivě dotáhne nejdál někdo, na koho byste na
začátku nevsadili ani pětku, právě díky vlastnostem jako například pracovitost či důslednost
nebo něco jiného. A nečekaně nedoběhnou největší favoriti s nezměrným talentem, díky
nějaké blbé vlastnosti, která to všechno přebije.
Na konservatoř vás také nevezmou, pokud neznáte noty. To neznamená, že vámi ten učitel
pohrdá, že vás považuje za špatného či méněcenného člověka. Může vás mít i rád. Jenom
se s vámi nemůže zdržovat. Není tu od toho. Některé věci jsou podmínkou a předpokladem.
Musíte to dohnat jinde, mít potřebné základy, protože byste nestačili tempu, nechápali byste,
o čem je řeč. Trápení na obou stranách. Mohli byste svému učiteli spotřebovat množství času
a sil, se kterými by vyučil celou třídu lépe chápajících. Nemylte se, nemáte žádná práva.
Takže pokud někomu řeknu ne, může to být z těchto důvodů. Možná se uvidíme později
a budete lepší, než všichni ostatní.
Mnoho let mi trvalo, než jsem překonala výchovu a pochopila, že je třeba věnovat se
silným, a ne slabým, neboť silná bytost pak udělá tisíckrát víc užitečné práce.
předpoklady pro studium na hudební konservatoři. Musíte mít talent. Talent má mnoho
lidí (mnoho lidí nemá potřebu tento talent využít, nemá potřebu ho s někým objevovat
a rozvíjet či ho využívá ke své spokojenosti a užitku), a učitel má omezený počet hodin,
které chce nebo je schopen této práci věnovat. Učitel má právo podle svých zkušeností
a svého odhadu určit, komu se chce věnovat. Oproti učení na hudebkách se na konservatoři
předpokládá a očekává, že "z vás něco bude", že to, co se naučíte, bude mít užitek pro
co nejširší okruh lidí, budete je obohacovat, kladně ovlivňovat, posílat to dál. To, že máte
talent, ještě nic neznamená. Je potřeba mít i soubor dalších vlastností, píli, vytrvalost,
určitou pokoru, vhodné duševní vlastnosti a duchovní potenciál. I přes zkušenosti jde těžko
odhadnout, z koho nakonec něco bude, kdo to "dá", a kdo odpadne, selže, nechá se někam
strhnout. V obou "oborech" to někdy překvapivě dotáhne nejdál někdo, na koho byste na
začátku nevsadili ani pětku, právě díky vlastnostem jako například pracovitost či důslednost
nebo něco jiného. A nečekaně nedoběhnou největší favoriti s nezměrným talentem, díky
nějaké blbé vlastnosti, která to všechno přebije.
Na konservatoř vás také nevezmou, pokud neznáte noty. To neznamená, že vámi ten učitel
pohrdá, že vás považuje za špatného či méněcenného člověka. Může vás mít i rád. Jenom
se s vámi nemůže zdržovat. Není tu od toho. Některé věci jsou podmínkou a předpokladem.
Musíte to dohnat jinde, mít potřebné základy, protože byste nestačili tempu, nechápali byste,
o čem je řeč. Trápení na obou stranách. Mohli byste svému učiteli spotřebovat množství času
a sil, se kterými by vyučil celou třídu lépe chápajících. Nemylte se, nemáte žádná práva.
Takže pokud někomu řeknu ne, může to být z těchto důvodů. Možná se uvidíme později
a budete lepší, než všichni ostatní.
Mnoho let mi trvalo, než jsem překonala výchovu a pochopila, že je třeba věnovat se
silným, a ne slabým, neboť silná bytost pak udělá tisíckrát víc užitečné práce.
Samozřejmě mnoho lidí je z výsledku zklamaných. Kamarádka, která mi poslala jedno
děvče, mi pak povídala: "Říkala, že už nepůjde, že se nic nezměnilo. Ale my všichni ostatní
to na ní vidíme, je mnohem komunikativnější, přirozenější, začala chodit do společnosti,
to dřív nikdy nedělala..
děvče, mi pak povídala: "Říkala, že už nepůjde, že se nic nezměnilo. Ale my všichni ostatní
to na ní vidíme, je mnohem komunikativnější, přirozenější, začala chodit do společnosti,
to dřív nikdy nedělala..
"Lidé typu "vyčaruj mi ženicha" budou v životě zklamaní ještě mnohokrát.
Mimochodem - úplně všechno je v Mrazíkovi. Všimli jste si toho?
Mrazíka rozebírám v knize.
Mimochodem - úplně všechno je v Mrazíkovi. Všimli jste si toho?
Mrazíka rozebírám v knize.
Asi nejpikantnější "stížnost" byla od muže, kterého poslala jiná kamarádka, byl dost daleko,
strávil půl roku v Tibetu na nějakých duchovních praktikách a bylo to dost znát. Práce šla skvěle.
Po čase jsem se dozvěděla, že znovu přijít nechce, neboť všechno šlo pak příliš rychle.
Protože jsem typ zkoumavý, zajímal mě pravý důvod a viděla jsem, že se muž bojí odcizení se
svou manželkou, to je běžný problém, když jeden stoupá a druhý ne, to jistě znáte. Řekla jsem
jí: "Není on tak trochu podpantoflák?" "No to jo, on ani nemohl říct, že k tobě jde".
strávil půl roku v Tibetu na nějakých duchovních praktikách a bylo to dost znát. Práce šla skvěle.
Po čase jsem se dozvěděla, že znovu přijít nechce, neboť všechno šlo pak příliš rychle.
Protože jsem typ zkoumavý, zajímal mě pravý důvod a viděla jsem, že se muž bojí odcizení se
svou manželkou, to je běžný problém, když jeden stoupá a druhý ne, to jistě znáte. Řekla jsem
jí: "Není on tak trochu podpantoflák?" "No to jo, on ani nemohl říct, že k tobě jde".
Možnosti těchto prací jsou určeny výhradně lidem dobré vůle, těm, kdo hledají, s vědomím
alespoň na nutné hranici, které měli alespoň v minulosti, a muselo - musí ale být zaručeně jejich.
Nevěřili byste, co všechno se dá ukrást. Čestným, statečným, hledajícím pravdu.
Mě oklamat můžete, ale ten systém neoklamete.
Lékař není povinen hádat, co vás bolí. Očekává se, že budete spolupracovat.
Chcete - li podvádět, říkáte - li něco, co víte, že není pravda, výsledky budou adekvátní.
Já rozhoduju, jestli mě potřebujete, ne vy. SMSka "Paní Pecharová, potřebuju s váma mluvit"
vás možná navždy vyřadí ze seznamu. Nepřipluju na zavolání, nejsem zlatá rybka.
alespoň na nutné hranici, které měli alespoň v minulosti, a muselo - musí ale být zaručeně jejich.
Nevěřili byste, co všechno se dá ukrást. Čestným, statečným, hledajícím pravdu.
Mě oklamat můžete, ale ten systém neoklamete.
Lékař není povinen hádat, co vás bolí. Očekává se, že budete spolupracovat.
Chcete - li podvádět, říkáte - li něco, co víte, že není pravda, výsledky budou adekvátní.
Já rozhoduju, jestli mě potřebujete, ne vy. SMSka "Paní Pecharová, potřebuju s váma mluvit"
vás možná navždy vyřadí ze seznamu. Nepřipluju na zavolání, nejsem zlatá rybka.
Svět je hodně vychýlen z rovnováhy. Co dřív pomáhalo, je dnes již ke škodě, a to myslím
teď především "duchovní svět". Ale to jindy.
teď především "duchovní svět". Ale to jindy.
Mnohokrát jsem byla dotazována, je - li možné někde navštívit moje přednášky.
Ne, přednášky nejsou mým cílem, ale rozhodla jsem se konečně napsat knihu. Doufám,
že spatří světlo světa na přelomu tohoto nebo začátku příštího roku. Její název bude
(téměř určitě) Všechno je jen fígl.
Ne, přednášky nejsou mým cílem, ale rozhodla jsem se konečně napsat knihu. Doufám,
že spatří světlo světa na přelomu tohoto nebo začátku příštího roku. Její název bude
(téměř určitě) Všechno je jen fígl.
Jste velmi zmanipulováni všemi těmi esoterickými reklamami - "odblokujte si vztahy,
hojnost, minulé životy, není proč nemít úplně všechno a hned". To je blbost. Takhle život
fakt nefunguje. Zavedlo to úplně opačný efekt. Takový efekt avitaminózy. Místo abychom
si vážili všeho, co máme, čeho jsme dosáhli, co nám jde, co se daří, jsme frustrovaní,
ba co hůř- cítíme se pod tíhou těchto hesel provinile, že ještě nemáme tohle všechno,
že jsme ještě všechno nezvládli. Že jsme horší, než ti ostatní. Poslední desítky let se stále
omílá to samé, esoterici napáchali už skoro více škody, než katolická církev, a ke všem těm
"A" dost chybí ta "B". Lidi ke mně chodí vyděšení a uštvaní všemi těmi pravidly novodobé
"esoteriky", která mimochodem podle mého nevznikla jen tak samovolně a přirozeně,
ale dost naplánovaně v dostatečném předstihu jako zdánlivě odlišná větev, která má
nahradit upadající vliv katolické církve. "Nemusíte být dokonalí" asi slýcháte často.
Ale prosím vás - vy i smíte být dokonalí. Nenechte si nadiktovat, co jsou dobré a co jsou
špatné vlastnosti. Nezapomínejte - všechno je jen fígl.
hojnost, minulé životy, není proč nemít úplně všechno a hned". To je blbost. Takhle život
fakt nefunguje. Zavedlo to úplně opačný efekt. Takový efekt avitaminózy. Místo abychom
si vážili všeho, co máme, čeho jsme dosáhli, co nám jde, co se daří, jsme frustrovaní,
ba co hůř- cítíme se pod tíhou těchto hesel provinile, že ještě nemáme tohle všechno,
že jsme ještě všechno nezvládli. Že jsme horší, než ti ostatní. Poslední desítky let se stále
omílá to samé, esoterici napáchali už skoro více škody, než katolická církev, a ke všem těm
"A" dost chybí ta "B". Lidi ke mně chodí vyděšení a uštvaní všemi těmi pravidly novodobé
"esoteriky", která mimochodem podle mého nevznikla jen tak samovolně a přirozeně,
ale dost naplánovaně v dostatečném předstihu jako zdánlivě odlišná větev, která má
nahradit upadající vliv katolické církve. "Nemusíte být dokonalí" asi slýcháte často.
Ale prosím vás - vy i smíte být dokonalí. Nenechte si nadiktovat, co jsou dobré a co jsou
špatné vlastnosti. Nezapomínejte - všechno je jen fígl.
Když se mě kdosi z mých spolustudentů kdysi zeptal - namísto zastaralého "jak se máš?"
- "tak co, už máš vyřešený život?", odpověděla jsem: Život nemá být vyřešený. Život se má žít.
- "tak co, už máš vyřešený život?", odpověděla jsem: Život nemá být vyřešený. Život se má žít.
Neudělám z vás něco, co nejste. Je mnoho metod, terapeutů, kteří se právě tímhle zabývají.
Dlouhou a trpělivou prací se vás snaží přimět k tomu, zamyslet se nad sebou. Tento systém
k tomu není určený. Bazíruje na vašich základních kvalitách. Bude vám kroutit ruce, aby se
z vás stal "lepší člověk". Vědomý člověk. Nebude plnit vaše seznamy. Znáte film "Hra"
s Michaelem Douglasem? Není to až tak, ale princip je stejný. Upozorňuji, že to vše zní mnohem,
mnohem zábavněji, dobrodružněji a zajímavěji, než jaké to potom je.
Zabavit se musíte zase jenom vy.
Dlouhou a trpělivou prací se vás snaží přimět k tomu, zamyslet se nad sebou. Tento systém
k tomu není určený. Bazíruje na vašich základních kvalitách. Bude vám kroutit ruce, aby se
z vás stal "lepší člověk". Vědomý člověk. Nebude plnit vaše seznamy. Znáte film "Hra"
s Michaelem Douglasem? Není to až tak, ale princip je stejný. Upozorňuji, že to vše zní mnohem,
mnohem zábavněji, dobrodružněji a zajímavěji, než jaké to potom je.
Zabavit se musíte zase jenom vy.
Dějí se nám ale i jiné věci. Dám ještě pár odlišných příkladů:
Kamarádka zpěvačka, hezká šarmantní dívka s krásným hlasem byla angažována do
činohry na jednu roli zpěvačky. Vše šlo dobře, dokud nebyla najata i alternace. Režisér se
začal do mé kamarádky stále více a více navážet, kritizoval ji za všechno, byl na ni stále
více alergický a agresivní. Nakonec to vypadalo, že ji vyhodí a nechá jen tu druhou.
Plakala a říkala: " já to vůbec nechápu, co se změnilo, vždyť ta druhá holka je takový dřevo,
není zpěvačka, neumí ani vůbec zpívat..., a mě chce vyhodit!"
Něco jsem udělala a v noci zavolal režisér mé kamarádce, že si přeje, aby zpívala premiéru.
činohry na jednu roli zpěvačky. Vše šlo dobře, dokud nebyla najata i alternace. Režisér se
začal do mé kamarádky stále více a více navážet, kritizoval ji za všechno, byl na ni stále
více alergický a agresivní. Nakonec to vypadalo, že ji vyhodí a nechá jen tu druhou.
Plakala a říkala: " já to vůbec nechápu, co se změnilo, vždyť ta druhá holka je takový dřevo,
není zpěvačka, neumí ani vůbec zpívat..., a mě chce vyhodit!"
Něco jsem udělala a v noci zavolal režisér mé kamarádce, že si přeje, aby zpívala premiéru.
Jedna kolegyně mluvila u oběda o tom, že jejich pes náhle ochrnul na zadní nohy a už
několik dní nemůže chodit. Řekla jsem "nezlobí se třeba tvůj manžel, když ho vítá a skáče
na něj?" - "Jo jo, vždycky mu hrozně nadává". Druhý den jsem se zeptala, jak to vypadá.
"Normálně mi přiběhl naproti, byl úplně zdravej!"
Mimochodem tu čokoládu jsem dodnes nedostala.
několik dní nemůže chodit. Řekla jsem "nezlobí se třeba tvůj manžel, když ho vítá a skáče
na něj?" - "Jo jo, vždycky mu hrozně nadává". Druhý den jsem se zeptala, jak to vypadá.
"Normálně mi přiběhl naproti, byl úplně zdravej!"
Mimochodem tu čokoládu jsem dodnes nedostala.
Se zvířatama se pracuje dobře. Ale přesto své dvě kočky jsem zachránit nedokázala.
Nemám ráda věty jako: "Byla to jeho karma". Dokonce ani "vlastně si přeje být nemocný,
nechce být zdravý". Nechtít být zdravý je přece taky nemoc. Pro žádného tvora přece není
přirozené chtít být nemocný nebo nechtít být zdravý. I toho se dá zbavit jako jakékoli jiné
"nemoci" a je třeba s tím zacházet jako s jakoukoli jinou nemocí. Je to zase jenom strach.
Každá nemoc, fyzická i psychická, pramení ze strachu, to všichni víme.
Pokud ale patříte výhradně k psychiatrovi, nemůžu vám pomoct.
Já jsem vyjímka.
nechce být zdravý". Nechtít být zdravý je přece taky nemoc. Pro žádného tvora přece není
přirozené chtít být nemocný nebo nechtít být zdravý. I toho se dá zbavit jako jakékoli jiné
"nemoci" a je třeba s tím zacházet jako s jakoukoli jinou nemocí. Je to zase jenom strach.
Každá nemoc, fyzická i psychická, pramení ze strachu, to všichni víme.
Pokud ale patříte výhradně k psychiatrovi, nemůžu vám pomoct.
Já jsem vyjímka.
Některé lidi se zachránit nedá, neboť se to nemá. Porušili byste rovnováhu.
Dám vám jeden příklad za všechny.
Dám vám jeden příklad za všechny.
Znala jsem dívku, chytrá, inteligentní, relativně milá, vzdělaná, velmi schopná, hezká,
trochu problémová, ale v podstatě jste ji měli rádi. Hezky to uměla s dětmi. Vztahy katastrofa.
Velmi toužila po rodině. Absolutně rodinný typ. Snažila jsem se jí pomoct. Po každém mém
i sebemenším zásahu jí bylo velmi, velmi zle, i když jisté drobné změny tu byly. Ale ne v tom,
po čem jsme šly. Nechápala jsem, proč zrovna s ní to vůbec nejde.
Jednoho dne přišla s prosbou - její kolegyni v kanceláři se konečně umělým oplodněním
podařilo otěhotnět. Je samozřejmě velmi šťastná. "Já se na to nemůžu dívat, jak je šťastná,
jak ji to břicho roste, pořád o tom mluví, leze mi to hrozně na nervy - moc se trápím, jak bych
to chtěla mít taky.. Nemohla bys zařídit, aby přestala být těhotná, aby mě to tak nebolelo?
trochu problémová, ale v podstatě jste ji měli rádi. Hezky to uměla s dětmi. Vztahy katastrofa.
Velmi toužila po rodině. Absolutně rodinný typ. Snažila jsem se jí pomoct. Po každém mém
i sebemenším zásahu jí bylo velmi, velmi zle, i když jisté drobné změny tu byly. Ale ne v tom,
po čem jsme šly. Nechápala jsem, proč zrovna s ní to vůbec nejde.
Jednoho dne přišla s prosbou - její kolegyni v kanceláři se konečně umělým oplodněním
podařilo otěhotnět. Je samozřejmě velmi šťastná. "Já se na to nemůžu dívat, jak je šťastná,
jak ji to břicho roste, pořád o tom mluví, leze mi to hrozně na nervy - moc se trápím, jak bych
to chtěla mít taky.. Nemohla bys zařídit, aby přestala být těhotná, aby mě to tak nebolelo?
"Co k tomu říct. Zděšením oněmíte.
Mohli bychom akademicky říct, že i zlo je nemoc, ale tím já se nezabývám.
Tyto práce činí člověka i jeho prostředí pravdivějším. Ukazují pravdu. Stále lépe se ukazuje
v pravém světle. Sám si stále více uvědomuje, co je skutečně pravé. Shazuje z očí záclonky.
Stává se víc tím, čím opravdu je, a tím je myšleno ve své podstatě, ne to, co předváděl doposud.
Nemá potřebu se skrývat. A lépe vidí i ty druhé. Věci se i pravdivě či aspoň pravdivěji dějí.
Což není pro každého dobrá zpráva.
Dám příklad:
Jeden muž byl více než vytrvale zamilován do jedné dívky. Ona ho vytrvale odmítala.
On byl vytrvale přesvědčený, že je ta pravá a že její odmítání je jen takový rozmar, přestože
tomu nic nenasvědčovalo. Táhlo se to již velmi dlouho. Přišel ke mně samozřejmě se zadáním,
aby ho chtěla. Můj systém - nikdy si nejsem jistá, jestli používám já jeho nebo on mě, asi to bude
dost vyrovnané - si ovšem vybírá. Sám zvolí cestu. Nedlouho po naší práci na něj slečna
podala trestní oznámení, soud mu nařídil zákaz přiblížení, on ho porušil a půl roku strávil
v psychiatrické léčebně. Věci se každopádně vyřešily.
v pravém světle. Sám si stále více uvědomuje, co je skutečně pravé. Shazuje z očí záclonky.
Stává se víc tím, čím opravdu je, a tím je myšleno ve své podstatě, ne to, co předváděl doposud.
Nemá potřebu se skrývat. A lépe vidí i ty druhé. Věci se i pravdivě či aspoň pravdivěji dějí.
Což není pro každého dobrá zpráva.
Dám příklad:
Jeden muž byl více než vytrvale zamilován do jedné dívky. Ona ho vytrvale odmítala.
On byl vytrvale přesvědčený, že je ta pravá a že její odmítání je jen takový rozmar, přestože
tomu nic nenasvědčovalo. Táhlo se to již velmi dlouho. Přišel ke mně samozřejmě se zadáním,
aby ho chtěla. Můj systém - nikdy si nejsem jistá, jestli používám já jeho nebo on mě, asi to bude
dost vyrovnané - si ovšem vybírá. Sám zvolí cestu. Nedlouho po naší práci na něj slečna
podala trestní oznámení, soud mu nařídil zákaz přiblížení, on ho porušil a půl roku strávil
v psychiatrické léčebně. Věci se každopádně vyřešily.
Strašně rádi bychom si vybírali. Jenom něco. Do života to vůbec není špatné, ale někde
to nejde. Můj bývalý přítel nemohl stále prodat pozemky. "Můžeš se mi na to podívat, aby
se konečně prodaly?" Podívala, ale hlásilo to "mentální chyba". Řekla jsem mu, že jde o nějakou
výraznou chybu v jeho myšlení. "Ne moje myšlení je úplně v pořádku. Tím se vůbec nezabývej.
Udělej jen, aby se mi prodaly ty pozemky". Rádi bychom, aby spolu některé věci nesouvisely,
aby neměly nutný dopad. Rádi bychom si vybrali, jen co se nám líbí.
to nejde. Můj bývalý přítel nemohl stále prodat pozemky. "Můžeš se mi na to podívat, aby
se konečně prodaly?" Podívala, ale hlásilo to "mentální chyba". Řekla jsem mu, že jde o nějakou
výraznou chybu v jeho myšlení. "Ne moje myšlení je úplně v pořádku. Tím se vůbec nezabývej.
Udělej jen, aby se mi prodaly ty pozemky". Rádi bychom, aby spolu některé věci nesouvisely,
aby neměly nutný dopad. Rádi bychom si vybrali, jen co se nám líbí.
No mohla to udělat i ta slovenská povaha.
Před časem jsem se zeptala svého přítele, podle jakého klíče bych měla ty lidi brát, že jsem
na to pořád ještě nepřišla. Zamyslel se a řekl: "Víš, já si myslím, že by k tobě měli dělat talentovky".
na to pořád ještě nepřišla. Zamyslel se a řekl: "Víš, já si myslím, že by k tobě měli dělat talentovky".
Velmi důležité je taky správné načasování. Jednou mi volal jeden pán: "Dostal jsem na vás číslo
už asi před půl rokem, ale někam jsem ho zahodil téměř s odporem. Za celou dobu jsem si
nevzpomněl. Dnes ráno jsem se probudil a začal jsem ho hystericky hledat". Někdy říkám:
uvidíme za měsíc, zkuste to na jaře. Obyčejně pak slýchám: "Napřed mě to trochu naštvalo,
ale teď už zcela chápu, proč to mělo být až teď, mezitím se totiž stalo...".
Přijde - li pomoc příliš brzy, v nadbytečné míře nebo pokračuje, i když ji už nepotřebujete,
může vás učinit slabými a závislými. Možná už nikdy nebudete létat.
Prosím, nechoďte na mě s větami jako "mě už vlastně ani nebaví žít". Nebaví žít je jako nebaví
studovat. Já jsem tu pro ty, kteří každopádně žít hodlají. Vaše starosti bych chtěla mít.
už asi před půl rokem, ale někam jsem ho zahodil téměř s odporem. Za celou dobu jsem si
nevzpomněl. Dnes ráno jsem se probudil a začal jsem ho hystericky hledat". Někdy říkám:
uvidíme za měsíc, zkuste to na jaře. Obyčejně pak slýchám: "Napřed mě to trochu naštvalo,
ale teď už zcela chápu, proč to mělo být až teď, mezitím se totiž stalo...".
Přijde - li pomoc příliš brzy, v nadbytečné míře nebo pokračuje, i když ji už nepotřebujete,
může vás učinit slabými a závislými. Možná už nikdy nebudete létat.
Prosím, nechoďte na mě s větami jako "mě už vlastně ani nebaví žít". Nebaví žít je jako nebaví
studovat. Já jsem tu pro ty, kteří každopádně žít hodlají. Vaše starosti bych chtěla mít.
Co si můžete a dokážete odžít vy, to si odžijete. Až ten zbytek udělám já.
Pokud jste si to ovšem zasloužili.
Pokud jste si to ovšem zasloužili.
Mnoho lidí mou práci skutečně nepotřebuje. Ne každý se ztratil a nedokáže se najít.
Pracuji pouze s dospělými, ale pár zajímavých příběhů mám i s dětmi. Jednou ke mně
přišli rodiče s chlapcem - hrozilo mu neklasifikování z matematiky a tedy vyřazení
z normální školy. Po chvíli zkoumání jsem řekla: "To je úžasné! (hned jsem se za ten termín
omluvila), jeho mozek vnímá absolutní hodnotu čísel, ví, že 2 a 2 nejsou 4, ale 4 a kousek,
proto není schopen počítat, nedává mu to smysl. Byl to pro mě případ k velkému zamyšlení.
Máme něco takového změnit? Máme "vyresetovat" jako chybu něco, co je dál, než ostatní?
Já naštěstí nemám volbu postupu, dělám," co se mi řekne", takže jsem něco udělala a chlapec
prošel. O jeho dalších osudech nevím. Bylo by ale určitě zajímavé pracovat s ním, až bude velký.
Jednu důležitou věc k tomu ale chci říct. Hned zkraje jsem řekla jeho matce: "Vy jste ale taková
hodně katastrofická, co?" Potvrdila mi, že velmi. Děti jsou bohužel oběti svých rodičů.
Dokázala jsem velmi snadno a rychle pomoct dětem, s jejichž rodiči jsem předtím vícekrát pracovala.
Ne všechno je zděděné. Výchovu ve svém životě už někdy skoro ani nedokážeme rozdýchat.
Moje kamarádka, speciální pedagog, když na ni na nějakém semináři vyběhla velmi hystericky
nějaká biomatka, že jí nikdo nebude říkat, že její dítě něco musí (pokud vám po úraze doktor na
rehabilitaci řekne, že musíte pravidelně cvičit, jinak se vám ta noha nebude zlepšovat, nijak divné
vám to nepřipadne. Veškeré problémy mentální, psychické, duševní jsou taky takové "úrazy"),
řekla velmi klidně svoji oblíbenou větu: "Každý rodič má plné právo zničit si své dítě sám".
Přiložím ještě mail od jedné matky:
přišli rodiče s chlapcem - hrozilo mu neklasifikování z matematiky a tedy vyřazení
z normální školy. Po chvíli zkoumání jsem řekla: "To je úžasné! (hned jsem se za ten termín
omluvila), jeho mozek vnímá absolutní hodnotu čísel, ví, že 2 a 2 nejsou 4, ale 4 a kousek,
proto není schopen počítat, nedává mu to smysl. Byl to pro mě případ k velkému zamyšlení.
Máme něco takového změnit? Máme "vyresetovat" jako chybu něco, co je dál, než ostatní?
Já naštěstí nemám volbu postupu, dělám," co se mi řekne", takže jsem něco udělala a chlapec
prošel. O jeho dalších osudech nevím. Bylo by ale určitě zajímavé pracovat s ním, až bude velký.
Jednu důležitou věc k tomu ale chci říct. Hned zkraje jsem řekla jeho matce: "Vy jste ale taková
hodně katastrofická, co?" Potvrdila mi, že velmi. Děti jsou bohužel oběti svých rodičů.
Dokázala jsem velmi snadno a rychle pomoct dětem, s jejichž rodiči jsem předtím vícekrát pracovala.
Ne všechno je zděděné. Výchovu ve svém životě už někdy skoro ani nedokážeme rozdýchat.
Moje kamarádka, speciální pedagog, když na ni na nějakém semináři vyběhla velmi hystericky
nějaká biomatka, že jí nikdo nebude říkat, že její dítě něco musí (pokud vám po úraze doktor na
rehabilitaci řekne, že musíte pravidelně cvičit, jinak se vám ta noha nebude zlepšovat, nijak divné
vám to nepřipadne. Veškeré problémy mentální, psychické, duševní jsou taky takové "úrazy"),
řekla velmi klidně svoji oblíbenou větu: "Každý rodič má plné právo zničit si své dítě sám".
Přiložím ještě mail od jedné matky:
Vážená paní Pecharová, chtěla bych Vám strašně moc poděkovat za Péťu. Dnes přišly Péťovy
kontrolní výsledky z pedag. - psychol. poradny a jsou úžasné, což je jenom a jenom Vaše zásluha,
protože nebýt Vás, tak bych s Péťou četla a procvičovala do úplného zblbnutí a nic, tak jak to mají
jiné děti a jejich rodiče, které mají stejné problémy. My máme obrovské štěstí, že máme Vás.
Píšu opravdu od srdce, když to dnes přišlo a já to četla, tak jsem nad tím brečela radostí.
kontrolní výsledky z pedag. - psychol. poradny a jsou úžasné, což je jenom a jenom Vaše zásluha,
protože nebýt Vás, tak bych s Péťou četla a procvičovala do úplného zblbnutí a nic, tak jak to mají
jiné děti a jejich rodiče, které mají stejné problémy. My máme obrovské štěstí, že máme Vás.
Píšu opravdu od srdce, když to dnes přišlo a já to četla, tak jsem nad tím brečela radostí.
Při dnešním vyšetření byl zaznamenán skutečně neuvěřitelný pokrok. V oblasti čtení / které poměrně
dlouhou dobu stagnovalo / došlo k posunu při hlasitém čtení, ale především se daří rozvíjet oblast
tichého čtení s porozuměním, což je velmi pozitivní.
Dnešní výkon je v oblasti diktování hraniční, v oblasti přepisu nadprůměrný.
Posun nastal i v oblasti vlastního procesu psaní./Podobný posun v oblasti psaní jsem zaznamenala
Posun nastal i v oblasti vlastního procesu psaní./Podobný posun v oblasti psaní jsem zaznamenala
jen při podávání RITALDINU, jinak prakticky nikdy/.
Před 17 lety jsem zažila apokalypsu ve svém životě. Vše se mi zhroutilo. Přišla jsem o všechno,
pro co jsem do té doby žila. Po strašném dni jsem usnula na slámě u lesa, o půlnoci se spustila
strašná bouře a zahnala mě do auta. Od druhého dne jsem přestala být vším, čím jsem do té doby
byla. Začala jsem žít opak. Jako když se otočí plastická mapa naruby. Během několika dnů jsem
zcela ztratila schopnost zpěvu. Mé tělo najednou netušilo, jak se to dělá. To byl problém.
Byla jsem profesionální zpěvačka. Zůstala jsem sama, bez domova, bez peněz, bez zaměstnání,
společenského postavení, bez člověka, kterého jsem milovala do posledního dechu, jen s tím,
co jsem měla právě na sobě, a autem, které mi až o dva měsíce později sešrotovala jedna žena
na křižovatce, když neslyšela sanitku.. A byla jsem v pátém měsíci. Hledala jsem, jak přežít.
Každý metr chůze byl pro mě výzvou. Měla jsem pocit, že žiju v nějakém meziprostoru, jako jsou
ve zdech dřevěných domů, ani venku ani uvnitř. Lidé mě nepoznávali, na ulici do mě vráželi
a pak se s údivem otáčeli. V ZOO jim vypadla moje legitka ze systému. Bylo toho ještě mnohem víc.
Teprve později jsem dospěla ke stejné myšlence jako ti dva ve filmu Beetlejuice:
myslím, že jsem nehodu nepřežila.
Měla jsem ,,vystudovaných" několik v té době nejznámějších metod : kyneziologie One brain,
SRT, Reiki a několik dalších. Nic nezabíralo. Mistři lecčeho krčili rameny. Lékaři krčili rameny
(asi třikrát jsem se dostala na JIPku, ale nic mi nebylo, kromě toho, že mé zornice nereagovaly
ani na světlo. Jen jednou mi asi na dvě hodiny nefungovaly nohy a pak jsem asi 20 minut mluvila
nějakým neznámým jazykem. Doporučili mě na psychiatrii. Tam jsem už nedorazila - jestli to nevadí,
jak říká můj syn). Začala jsem tedy hledat, kde všude ještě "existujeme", když tohle všechno nestačí.
Všude je samozřejmě slovní obrat. Začala jsem pátrat, zkoumat, ptát se, vytvářela jsem postupy,
dohadovala se s bůhvíčím bůhvíkde, zjišťovala, procházela různými zkouškami, prověrkami
a nástrahami. Vyčerpaná až pod dno, hluboko pod hranicí nějaké minimální mzdy, sama s kojencem.
SRT, Reiki a několik dalších. Nic nezabíralo. Mistři lecčeho krčili rameny. Lékaři krčili rameny
(asi třikrát jsem se dostala na JIPku, ale nic mi nebylo, kromě toho, že mé zornice nereagovaly
ani na světlo. Jen jednou mi asi na dvě hodiny nefungovaly nohy a pak jsem asi 20 minut mluvila
nějakým neznámým jazykem. Doporučili mě na psychiatrii. Tam jsem už nedorazila - jestli to nevadí,
jak říká můj syn). Začala jsem tedy hledat, kde všude ještě "existujeme", když tohle všechno nestačí.
Všude je samozřejmě slovní obrat. Začala jsem pátrat, zkoumat, ptát se, vytvářela jsem postupy,
dohadovala se s bůhvíčím bůhvíkde, zjišťovala, procházela různými zkouškami, prověrkami
a nástrahami. Vyčerpaná až pod dno, hluboko pod hranicí nějaké minimální mzdy, sama s kojencem.
Někdy slyším: "Já bych tak chtěl umět to, co vy! Ale chápu, že to je zvláštní dar, že to nemůže
dělat každý. To vám to prostě jen tak přišlo?" A já zklamu svou odpovědí: ale vůbec ne, klidně to
můžete dělat i vy. Stačí pracovat 15 hodin denně 7 dnů v týdnu, po 3 letech si můžete dělat volné
neděle a po dalších 2 můžete omezit tak na 8 hodin a neděle už jen při trávení času na záchodě.
Stojí vám to všechno za to?
Je to strašně, strašně vydřené. No mezi námi, ono to asi úplně pravda není. Ještě v tom bude
- znáte ten vtip, jak si Američan koupí dům v Anglii..? Po pár měsících potká svého souseda
a ptá se ho: "Prozraďte mi, sousede, jak to děláte, že máte tak krásný trávník? Vy takovou krásnou
rovnou travičku, a já pořád samá pampeliška..." "To je zcela jednoduché", odpoví Angličan,
"dvakrát týdně sečete, jednou týdně zaléváte, jednou za tři týdny propichujete, jednou za měsíc
hnojíte. No - a takhle to děláte asi třista let".
dělat každý. To vám to prostě jen tak přišlo?" A já zklamu svou odpovědí: ale vůbec ne, klidně to
můžete dělat i vy. Stačí pracovat 15 hodin denně 7 dnů v týdnu, po 3 letech si můžete dělat volné
neděle a po dalších 2 můžete omezit tak na 8 hodin a neděle už jen při trávení času na záchodě.
Stojí vám to všechno za to?
Je to strašně, strašně vydřené. No mezi námi, ono to asi úplně pravda není. Ještě v tom bude
- znáte ten vtip, jak si Američan koupí dům v Anglii..? Po pár měsících potká svého souseda
a ptá se ho: "Prozraďte mi, sousede, jak to děláte, že máte tak krásný trávník? Vy takovou krásnou
rovnou travičku, a já pořád samá pampeliška..." "To je zcela jednoduché", odpoví Angličan,
"dvakrát týdně sečete, jednou týdně zaléváte, jednou za tři týdny propichujete, jednou za měsíc
hnojíte. No - a takhle to děláte asi třista let".
Asi před 12 lety jsem to, s čím pracuji, začala nazývat systém.
Nedlouho potom jsem konstatovala, že to vlastně funguje jako kvantová fyzika.
Jindy jsem poznamenala, že jsou to vlastně takové kódy. Neuvěřitelné bylo, že se do roku
maximálně do dvou objevily nové metody "kvantová fyzika" a "kódy". Že nemáte v zimě olizovat
zábradlí tedy raději do školního rozhlasu říkat nebudu. O kyselině sírové ani nemluvě.
Nedlouho potom jsem konstatovala, že to vlastně funguje jako kvantová fyzika.
Jindy jsem poznamenala, že jsou to vlastně takové kódy. Neuvěřitelné bylo, že se do roku
maximálně do dvou objevily nové metody "kvantová fyzika" a "kódy". Že nemáte v zimě olizovat
zábradlí tedy raději do školního rozhlasu říkat nebudu. O kyselině sírové ani nemluvě.
Hledala jsem název pro to, co dělám, a moc se mi líbil popis, který mi přišel odněkud
- bezpečný průchod bažinou. Bažina je něco, do čeho buď ze strachu nevstoupíme, nebo jdeme
"logicky" rovně za svým cílem a utopíme se, nebo donekonečna přešlapujeme na okraji
nebo zvolíme náhradní cíl atd. Přes bažinu cesta vede, ale není rovná a logická.
Karma se dá změnit, samozřejmě, ostatně karma je to, co sami vytváříme.
Osud se dá také změnit, ale to už je velmi těžké. Ale... jde to.
- bezpečný průchod bažinou. Bažina je něco, do čeho buď ze strachu nevstoupíme, nebo jdeme
"logicky" rovně za svým cílem a utopíme se, nebo donekonečna přešlapujeme na okraji
nebo zvolíme náhradní cíl atd. Přes bažinu cesta vede, ale není rovná a logická.
Karma se dá změnit, samozřejmě, ostatně karma je to, co sami vytváříme.
Osud se dá také změnit, ale to už je velmi těžké. Ale... jde to.
A ještě na závěr -
prosím vás, nechtějte po mně nic jiného, než k čemu jsem určená.
Jsem kávovar. Vařím kafe.
Jsem kávovar. Vařím kafe.
A ještě soukromý vzkaz : Přestaň. Chápu, že je zklamáním, že jsem stále ještě naživu.
Bude lepší mě nevytočit. Velmi pravděpodobně budu i kávovar s povolením zabíjet.
Přeji vám všem mnoho štěstí, bude lépe. Pokud se ovšem nenecháte očkovat.
Bude lepší mě nevytočit. Velmi pravděpodobně budu i kávovar s povolením zabíjet.
Přeji vám všem mnoho štěstí, bude lépe. Pokud se ovšem nenecháte očkovat.